Tajný ženský spolek na špehování nevěrných manželů

MagazínKristián Vích1. srpna 20212 minuty čtení
Triedr

Triedr

Foto: Unsplash

Žárlivost je stejně stará jako samotná láska. Snad každá žena i muž má své vlastní taktiky, jak případnou nevěru včas odhalit. Kuriózně ale působí zpráva z dobového tisku o jistém spolku berlínských žen. Jejich cílem bylo posvítit si společnými silami na záletné muže. Přečtěte si článek, který vyšel v Národních listech v srpnu 1892.

Spiknutí proti manželům

Berlínská jedna lokální korespondence vypravuje příšernou historii o tajném spolku žen, jenž prý se utvořil již před dvěma lety ve hlavním městě říše bázně boží a dobrých mravů a k němuž prý náleží přes dvě stě dam důstojníků a vyšších úředníků.

Účelem tohoto spolku jest střežení manželů, aby se nedostali na scestí a když se to již stalo, aby byli přinuceni k nápravě. Za tím účelem založily si ony dámy jakousi soukromou detektivní kancelář a provozují úplně systematickou špionáž.

Pozorují zvyky mužů, nelekají se ani v přestrojení navštěvovat hostince se ženskou obsluhou, ba stalo se v jednom případě, že dáma jedna najala si jako krejčová v Alvenslebenstrasse pokoje a otvorem vyvrtaným ve dveřích sousedního bytu pozorovala jednoho podezřelého manžela.

Schůze a porady dějí se dle potřeby u členů výboru. Poslední schůze byla u paní šlechtičny W… Byl-li manžel následkem této špionáže dopaden, bývá pohnán před zvláště sestavený soud. Nedostaví-li se, bývá odsouzen in contumaciam (v nepřítomnosti, pozn. red.).

Tresty, při jichž výměře bývají polehčující okolnosti z pravidla vyloučeny, jsou různého druhu. Pozůstávají v peněžitých pokutách (na potřeby pro paničku), pohrůžce žalobou rozvodu a dokonce i v tělesných trestech, které panička vykoná sama. Zdali tento tajný spolek dám docílil již nějakých politických výsledků, není známo.

– Národní listy, 11. 8. 1892. Autor neuveden.

Nepřehlédněte

Týrání psa ve Spálené ulici. Otřesný případ z konce 19. století • Říká se, že pes je nejlepší přítel člověka. Naši věrní kamarádi se však občas bohužel stávají oběťmi krutého zacházení ze strany lidí. Nejinak tomu bylo už na konci 19. století. Národní listy přinesly 28. dubna 1891 zprávu o případu, který se odehrál v pražské Spálené ulici.

22. 9. 1868: Falešný krejčí napálil lehkověrného obchodníka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Osudy našich válečných letců přibližuje nová výstava na ruzyňském letišti • Letiště Praha a Národní technické muzeum ve spolupráci s Aviatickým sdružením Bohemia oficiálně představily panelovou výstavu fotografií u příležitosti 75. výročí návratu československých letců sloužících v britském Královském letectvu. Výstavu, která dostala název „Konečně doma! Finally home!“, bude moci veřejnost navštívit od začátku září do konce listopadu 2020. Veřejnosti i cestujícím je volně přístupná ve veřejné části Letiště Václava Havla Praha ve spojovací chodbě mezi terminály.

28. 11. 1889: Benefiční večer, smrtelná nehoda a první sníh v Praze • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

31. 3. 1868: Položení základního kamene národního divadla se bude slavit i ve světě • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Praha se rozrůstá Praha má té doby 3470 domů, čili 3519 čísel; a sice na Novém městě 1477, na Starém Městě 1021, na Malé Straně 543, na Hradčanech 195 a Židovském městě 283 čísel. Za posledních třicet let přibylo Praze přes 200 domů. – Národní listy, 31. 3. 1868 K slavnosti národního divadla Nejen v zemích české koruny bude dávno toužená slavnost položení základního kamene národního divadla slavností skutečně národní, již nás docházejí zprávy i z ciziny, že i tam pomýšlejí na to, aby památný tento den spůsobem svým oslavili. Tak se nám píše z Bělehradu, že tamní Slované všech kmenů, Čechové ovšem v čele, v den položení základu divadla národního uspořádají „Slovanskou Besedu', jejiž čistý výnos věnován bude našemu národnímu podniknutí. „Pantáto Bajloni“ v Bělehradě vůbec známa osobnost, jehož hostinec vůbec „českým konsulstvím“ se nazývá, postoupí k slavnosti bezplatně veliký svůj sál. – Národní listy, 31. 3. 1868 [related-post id="8855"] Nařízení Ministerstvo vyučování výnosem ze dne 3. pros. 1867 č. 9212 rozhodlo, že studující k vojsku odvedení nemají příště do klerikálních seminiřů a duchovních řádů přijímáni býti. – Národní listy, 31. 3. 1868

2. 3. 1890: Nebezpečné cesty v Praze, pošta na Pankráci a chřipková epidemie • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

19. 5. 1889: Praha chce přemístit ostatky Františka Palackého na Vyšehrad • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

11. 2. 1868: Pozor na vaše věci! Po Praze řádí několik drzých šejdířů • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

7. 4. 1889: Analfabeti ve Vídni, teplé lázně a vzpomínka na Vítězslava Hálka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

20. 1. 1889: Trest pro násilníka, sněhová nadílka a počet domů v Praze • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

11. 6. 1890: Ženy a telefon, sochy u Národního muzea a splašený kůň • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

22. 1. 1868: Ve Vltavě plavala mrtvola, na břeh ji vytáhli rybáři • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

13. 2. 1868: Silný vítr znepříjeňuje Pražanům život, přibývá nemocných • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Spící prorok Edgar Cayce. V tranzu léčil lidi a odhaloval tajemství reinkarnace • Patří mezi nejslavnější léčitele a senzibily všech dob a jeho zázračné schopnosti si dodnes nedokážeme úplně vysvětlit. Řeč je o muži jménem Edgar Cayce. Za svůj život předal lidem téměř 14 tisíc nejrůznějších poselství. Většinou se jednalo o přesné určení příčin zdravotních problémů jeho pacientů a doporučení léčebného postupu. Občas ale nabízel i pohled za oponu našeho světa.

OBRAZEM: Unikátní barevné záběry Prahy z konce 19. století. Takhle už naše město nikdy neuvidíte • Život v Praze na konci 19. století plynul pomaleji než dnes. Alespoň se to může zdát při pohledu na unikátní kolorované snímky, které má ve svém archivu Knihovna Kongresu Spojených států amerických.

Praha na konci 19. století vypadala trochu jinak, než ji známe dnes.

24. 5. 1889: Pokus o otravu a letní dobročinné divadlo na Vinohradech • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

29. 10. 1868: Porod na ulici a nehoda s nebezpečným vitriolem • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

2. 5. 1889: Fidlovačka, nehoda s dobrým koncem a výstava v Rudolfinu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

12. 3. 1868: Jezdil po Praze a sháněl hoblík. Tvrdil, že jím srovná nerovnost ve státě • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Obět politické nerovnosti Předevčírem od půldne najmul si na staroměstském náměstí jakýs slušně ošacený mladík drožku č. 74 a dal se voziti po Praze. Brzy zastaviti dal u krámu uzenářského tu zase u kupce, pak u některého kněhkupectví ano i v obchodě lahůdkářském a všude tázal se, mají-li tam na prodej – hoblík, že prý musí něco velmi nerovného srovnati. Rozumí se, že všude odbyt s posměchem, a když po celohodinové jízdě i drožkáři věc ta nápadnou byla, žádal tento o mzdu, předstíraje, že je teď kamsi objednán. Tu teprv vyšlo na jevo, že mladík nemá ani krejcaru. Pokládaje ho za podvodníka, dal ho drožkář zatknouti. Na strážnici odveden, jevil ale neznámý člověk zjevné známky pomatenosti; mluviť neustále o „nerovnosti“ mezi Prahou a Peští, kterouž prý musí, musí a musí hoblíkem srovnati. Přivolaný lékař seznav ovšem, že ubohý upadl v chorobu mysle, dal ho odvésti na místo příslušné. Pokud z listin u něho nalezených souditi lze, jest ubožák tovaryšem tesařským a jmenuje se Jan Lihmann a přišel z Mladé Boleslavi. – Národní listy, 12. 3. 1868 Problémy se skálou S vyšehradské skály utrhl se, jak jsme už oznámili, v pátek značný kus skály a poněvadž ještě další kusy skály hrozily spadnutím, odebrala se v sobotu komise k tomu místu a prohlednuvši je nařídila, aby k urovnání neštěstí byla stržena ještě část skály v délce 6 sáhů, načež hned v pondělí počali na skále té pracovati. – Pražský denník, 12. 3. 1868 [related-post id="6697"] Nehoda Předevčírem vyjeli si dva rybáří ze Štvanice na lov, avšak velká vlna převrhla jích loďku právě pod jezem, tak že oba pod loďkou se octnuli. Jeden z nich se dostal na obrácené dno a háčkem vytáhl svého soudruha ze zpodu. Oba plavali pak bez zastavení až k mostu železničnímu, kdež ke břehu z chladné lázně přirazili bez sítě a bez loďky. – Pražský denník, 12. 3. 1868 Pronájem Kavárna pod Letnou, poblíž třetího mostu, pronajmuta bude dražbou veřejnou a podáním ofert na dobu tří let. Oferty takové, vadiem 200 zl. opatřené, podány býti mají do konce t. m. u zdejší rady městské. – Národní listy, 12. 3. 1868

Spor o budovu Národního muzea. Kdo a proč šetřil na nesprávném místě? • Budova Národního muzea na Václavském náměstí je jedním z nejkrásnějších odkazů našich předků z 19. století. V její bohaté historii se zrcadlí osud českého národa. A snad částečně i jeho povaha. Důkazem je novinový článek z Národních listů z roku 1902.