neštěstí

Rok 1904: Nejméně deset mrtvých po vánočním ohňostroji v Itálii • Oslavy příchodu nového roku v Praze se v posledních dvou letech mění. Město zakázalo odpalovat zábavní pyrotechniku v historickém centru a zrušilo i oficiální novoroční ohňostroje. Ať už si o tom myslíme cokoliv, pravdou zůstává, že rachejtle a petardy měly v minulosti na svědomí řadu zbytečných zranění. A některým lidem se dokonce tato zábava stala osudnou. O tragickém případu z Itálie informovaly Národní listy dne 9. ledna 1904.

Tornádo v Praze poničilo palác na Vyšehradě a vyvracelo stromy • Tornádo, které se minulý čtvrtek prohnalo moravskými vesnicemi, nemá v našich novodobých dějinách obdoby. Napáchalo obrovské škody a bohužel si vyžádalo i oběti na životech.

Mladíka na Žižkově zasáhl elektrický proud. Život mu zachránili policisté • Tachovské náměstí na pražském Žižkově se v pondělí krátce po 14. hodině stalo dějištěm dramatického příběhu s dobrým koncem. Hlídka cizinecké policie zachránila život dělníkovi, kterého zasáhl výboj elektrického proudu.

Kamila (86): Vánoce mě děsí. Nikoho už nemám a letos budu zase sama • Vánoce jsou časem klidu, míru a lásky. Ovšem ne pro každého, jak dokládá smutný životní příběh paní Kamily z Prahy. Také letošní svátky bude trávit sama. A přestože přiznává, že je to daň za vědomé rozhodnutí, které kdysi udělala, vánoční smutek ji velmi tíží. Toto je její vyprávění...

Bombardování Prahy nepřežily stovky lidí. Byla to chyba Spojenců, nebo záměr? • Před 74 lety se Praze rozezněly sirény. Krátce po poledni se na nebi objevilo několik desítek bombardérů B-17 americké osmé letecké armády. Nikdo na zemi v tu chvíli ještě netušil, jaká zkáza všechny brzy postihne. Bombardování Prahy právě začalo.

Tragédie v Praze 6. Sloup veřejného osvětlení usmrtil mladou dívku • V pátek přibližně ve čtvrt na dvanáct večer přijali operátoři linky tísňového volání oznámení o dopravní nehodě v ulici Na Větrníku v Praze 6. V souvislosti s ní bohužel přišla o život mladá dívka.

Tak náročného Silvestra jsme už dlouho neměli, říkají pražští policisté • Tak náročnou silvestrovskou službu pražští policisté už léta nepamatují. Řešit museli potyčky agresivních opilců, dopravní nehody i zranění způsobená zábavní pyrotechnikou.

Milan Rastislav Štefánik. Spoluzakládal republiku, zemřel strašlivou smrtí • Patřil mezi skupinku mužů, bez nichž by samostatná Československá republika nevznikla. Jeho život ale předčasně ukončila letecká tragédie. Šlo o náhodu, nebo úmysl? Milan Rastislav Štefánik (* 21. července 1880), rodák z vesnice Košariská na západním Slovensku. Astronom, vojenský letec a brigádní generál ozbrojených složek Francouzské republiky. Muž, bez něhož by samostatné Československo možná ani nevzniklo. Věděli jste, že i Štefánik působil v našem hlavním městě? Když ke konci 19. století maturuje na sarvašském lyceu s vyznamenáním, je rozhodnutý pro studium v Praze na technické univerzitě, obor stavební inženýrství. Na školu je přijat a posléze začíná jeho působení v metropoli Českého království. Školu ale nedokončuje, jelikož ho zaujala astronomie. Ta se toho času vyučuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde jako řádný profesor působil Tomáš Garrigue Masaryk. Zde se nechává Štefánik zapsat a stává se stoupencem Masarykovy myšlenky. Detvan a láska k národu V Praze působí v době jeho studia slovenský spolek Detvan, který velkou měrou přispívá k rozvoji národního povědomí pražských slovenských studentů. Na začátku nového století je zvolen za předsedu tohoto spolku. Společně s Vavro Šrobárem a dalšími se snaží informovat českou společnost o Slovensku a pomaďaršťování slovenského etnika. Zde začíná Štefánik svou redaktorskou činnost, díky které myšlenka česko-slovenské vzájemnosti nadále nabírá na popularitě v české společnosti. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13567"] Astronom Největším Štefánikovým snem je však Paříž a kariéra vědce v oboru astronomie. V roce 1904 proto odchází z Prahy a v Paříži se zařazuje jako vědecký pracovník. Ze začátku ho trápí existenční problémy, ale vše se díky pomoci přátel a vlastnímu úsilí brzy zlepšuje. V jeho nejúspěšnějším roce 1906 vydává hned 7 vědeckých prací a jeho renomé začíná stoupat. Příchod války Příchodem války je Štefánik nucen respektovat tento stav a nastoupit na frontu. Kvůli svému zdravotnímu stavu to však není možné hned. Nejprve tedy nastupuje na vojenskou leteckou školu, kde získává diplom pilota a hodnost desátníka. Poté je vyslán na západní frontu. Bojuje s nasazením pro věc, ví totiž, že tato válka může být příležitostí k osamostatnění Slováků a Čechů. Nějaký čas bojuje i na srbské frontě. Organizátor Československé národní rady Po návratu do Paříže v druhé polovině války se seznamuje s vícero vlivnými osobnostmi francouzské politiky a naprosto se ztotožňuje s myšlenkami Masaryka a Beneše. Díky konexím jim domlouvá schůzky s francouzskými politiky, kteří mohou pomoci uspíšit vznik samostatného států Čechů a Slováků. On sám se zasloužil především o vytvoření zárodků československého vojska a o působení československých odbojových organizací. Udržuje diplomatické styky napříč politickým spektrem tehdejší Evropy. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13566"] Atentát? Po válce se má stát ministrem ozbrojených sil, avšak 4. května 1919 při svém návratu do již samostatného Československa umírá při tragické nehodě svého letadla v obci Ivanka pri Dunaji u Bratislavy. Dodnes se spekuluje, zda to nebyla ze strany československých elit záměrná likvidace. Podle jiných teorií se měl stát obětí střetu francouzských a italských geopolitických zájmů ve střední Evropě. Nepřímým důkazem atentátu má být údajně pitevní zpráva, průběh nehody i fakt, že svědecké výpovědi z místa tragédie byly vyšetřujícími orgány ignorovány. Velmi pravděpodobným důvodem nehody byl nešťastný omyl obsluhy protiletadlové obrany. Tato verze popisuje sestřelení letadla vlastní protivzdušnou obranou, neboť Československo bylo tou dobou ve válečném stavu s Maďarskem a letadlo se Štefánikem na palubě bylo označeno italskou trikolórou, jež je identická s maďarskou.

Lachtan Gaston marně bojoval s osudem. Jeho příběh dojal celý svět • Jeho osud s napětím sledovala celá země. Tehdy dvanáctiletý lachtan Gaston z pražské zoologické zahrady se stal v srpnu 2002 symbolem jedné největších přírodních katastrof v moderní české historii. Samec lachtana jihoafrického Gaston přichází do pražské zoo v roce 1991. Chycen byl ve volné přírodě v jižní Africe a zahrada ho jako roční mládě kupuje od obchodníka z Namibie. Zvíře projevuje smysl pro humor a rádo se předvádí před publikem v pravidelných představeních. Roky spokojeného života ovšem netrvají věčně. Tisíciletá voda Přichází osudný srpen roku 2002. Vytrvalé silné srážky nad Českem plní koryta řek a vodní živel se dává do pohybu. Tisíciletá voda dorazí i do Prahy a 12. srpna zaplavuje z velké části také zoologickou zahradu v Troji. Z některých pavilonů nekoukají ani špičky střech. Pracovníci zahrady za pomoci dobrovolníků začínají s evakuací asi tisícovky zvířat. Není ale možné přemístit do bezpečí úplně všechny. Utracen musí být pětitunový agresivní slon Kádir, kterému hrozí smrt utonutím, hrošice Lentilka, jeden lev a medvěd. Gaston i ostatní lachtani zatím zůstávají pospolu ve svém výběhu a krouží. Rozhání je až utržená divácká tribuna. Marně se snaží najít jeden druhého. Gaston se nejprve zdržuje v zaplaveném výběhu slonic, ale následující den ho proud vody táhne do rozbouřené Vltavy. [related-post id="12003"] Odchyt se nedaří Přestože je spatřen na mnohých místech, pokusy o odchyt selhávají. Zoologům ze zahrady v Ústí nad Labem se podaří ho alespoň nakrmit. Nezastavitelná voda Gastona vleče dál a dál. Jeho osud už v tuto chvíli s napětím sleduje snad celé Česko a informují o něm i zahraniční média BBC, CNN nebo Deutsche Welle. Zdánlivě dobrá zpráva přichází 19. srpna ze starobylého německého městečka Lutherstadt-Wittenberg. Gastonovi se po strastiplné 300kilometrové cestě konečně podařilo vystoupit na břeh. Ještě ten samý den pro něj vyráží český tým. Při následném převozu do Prahy ale slavný hrdina na následky obrovského stresu, únavy a vyčerpání umírá. [gallery size="full" columns="1" ids="12050"] Gastonův odkaz Gaston za sebou zanechal dvouměsíčního syna Melouna, který se stal pokračovatelem jeho rodu. Deset měsíců po povodni se narodila lachtaní samička Abeba, pohrobek, o němž nikdo neměl v době povodně ještě tušení. K uctění památky statečného lachtana vybudovali v pražské zoo pomník a pojmenovali po něm restauraci. [gallery size="full" columns="1" ids="12053"]

Mrazivé záběry. Tisíciletá voda v Praze spláchla všechno, co jí přišlo do cesty • Rozsahem, průtokem a důsledky to byla nejničivější povodeň v novodobé historii Česka. Přesně před 16 lety prožívali Pražané hotové peklo. Na léto roku 2002 zřejmě nikdo jen tak nezapomene. Dvě mimořádně vydatné vlny srážek zasáhly ve dnech 6. až 7. srpna a 11. až 12. srpna postupně celé území povodí Vltavy a výška hladiny vodních toků protékajících hlavním městem v řadě případů přesáhla povodňové značky nejvyšších zaznamenaných povodní v historii. Průtok Vltavy v Praze byl stonásobně vyšší, než je obvyklé. Ničivá povodeň trvala celkem 12 dní a zasáhla 5,8 procenta rozlohy města, navíc místa s nejhustší či důležitou městskou infrastrukturou i místa s největší hustotou obyvatel a s historickou zástavbou. Své domovy museli opustit lidé z Malé Strany, Libně, Karlína, Starého Města a Josefova. Celkem se narychlo stěhovalo ke známým či do tělocvičen necelých 50 tisíc lidí. [gallery size="full" columns="1" ids="12009"] Hrdina Gaston Voda zaplavila také celou spodní část zoologické zahrady. Její zaměstnanci narychlo evakuovali stovky zvířat. I přes veškerou snahu nakonec katastrofu nepřežilo 134 zvířat. Symbolem zatopené zoo se stal lachtan Gaston, který uplaval po Vltavě a Labi až do Německa. Tam byl nakonec chycen, ale následně uhynul vyčerpáním. [related-post id="12001"] Zatopené metro Povodeň ochromila i provoz metra. Voda nejdříve zatopila část trasy C skrz stanici Nádraží Holešovice, později i velkou část linky B. Celkem bylo zatopeno 18 stanic a skoro 20 kilometrů kolejí. Dopravní podnik tehdy vyčíslil škody v metru na téměř sedm miliard korun. Obnovit plný provoz celé podzemní sítě trvalo téměř půl roku. [gallery size="full" columns="1" ids="12008,12007"] Nikdo nepřišel o život Celková výše škod se vyšplhala téměř na 30 miliard korun, z toho 15 miliard na majetku města. Na území Prahy naštěstí nedošlo v přímé souvislosti s povodní ke ztrátám na životech.

Drsná bouračka na Pražském okruhu. Auta se válela ve všech pruzích • Pražští hasiči zasahovali v pátek odpoledne na Pražském okruhu v oblasti Řeporyjí ve směru na D1 u dopravní nehody čtyř osobních automobilů. Vozidla byla po nehodě rozházená přes všechny jízdní pruhy. Hasiči zajistili místo proti vzniku požáru a po zadokumentování nehody Policií ČR vozidla odstranili na okraj komunikace. Velitel zásahu si na místo povolal speciální technický automobil s vyprošťovacím ramenem. Zraněné osoby byly předány do péče ZZS. Dopravní nehodu jako zázrakem všichni přežili. Zprovoznit alespoň jeden jízdní pruh se hasičům podařilo zhruba po dvou hodinách od nahlášení události. [gallery size="full" columns="1" ids="11024,11023,11022"]

Řidička náklaďáku nepřežila nehodu na Pražském okruhu • Náraz dvou nákladních vozů na Pražském okruhu u Lochovského tunelu nepřežila řidička jednoho z nich. Okruh byl několik desítek minut uzavřen. V pondělí přibližně ve čtvrt na dvanáct došlo tři sta metrů za Lochkovským tunelem ve směru na Plzeň ke střetu dvou nákladních automobilů. Po nárazu zůstala v jednou z nich zaklíněna čtyřicetiletá řidička. Ženu ze zdemolované kabiny vyprostili hasiči a předali ji do péče záchranářů. Na místo dorazil i záchranářský vrtulník. I přes resuscitaci, která trvala několik desítek minut, se ženu zachránit nepodařilo. Při DN v Lochkovském tunelu utrpěla velmi vážná zranění žena (cca 40 let) v nákladním vozidle. Po vyproštění od @HasiciPraha na místě poskytovala neodkladnou péči včetně 35min resuscitace posádka RZP a letecká záchranná služba. Žena bohužel zraněním přes veškerou snahu podlehla.

Smrt na přechodu. Auto v Hostivaři srazilo čtyři chodce, dva nepřežili • K tragické dopravní nehodě došlo v úterý krátce před třetí hodinou odpoledne v pražské Hostivaři. Na přechodu ve Švehlově ulici u obchodního centra srazil osobní automobil čtyři chodce. Jedné ženě a jednomu muži záchranáři i přes veškerou snahu už nedokázali pomoci. Třetí žena (72) je při vědomí, ale kvůli mnohačetným poraněním byla transportována na urgentní příjem Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Čtvrtá žena (63) byla kvůli poranění ruky předána lékařům ortopedie. Svědci nehody popisují, že auta stála v levém pruhu na červené, když v tom najednou v pravém pruhu projel vůz a srazil chodce, kteří procházeli přes přechod. Příčinu neštěstí ale definitvně určí policisté až na základě záznamu kamerového systému a výpovědí všech svědků. Řidič pod vlivem nebyl Řidiče automobilu (67) policisté na místě zadrželi. Orientační zkouška na přítomnost alkoholu a dalších omanmných a psychotropních látek byla negativní. Na místo s ohledem na následky i psychický stav účastníků nehody zamířili policejní interventi, kteří byli připraveni poskytnout potřebnou prvotní posttraumatickou péči. Tu využil řidič auta i duchapřítomný kolemjdoucí, který resuscitoval zraněné. ZZS HMP chce velmi poděkovat muži (28 let), který na místě DN v Hostivaři resuscitoval zraněné. Následně převezen do Krizového centra RIAPS s akutní stresovou reakcí. Řidič OA (67 let) převezen do FNKV rovněž s akutní stresovou reakcí.

Požár balkonu na Žižkově způsobil škodu za desítky tisíc korun • Ve čtvrtek krátce před půlnocí zasahovaly jednotky pražských hasičů z centrální, holešovické a strašnické stanice u požáru na balkóně bytu obytného domu v ulici Roháčova v Praze 3. První jednotka byla na místě ve 23:49, tedy 6 minut od ohlášení požáru. Hasiči zasahovali v dýchací technice a pomocí 1 C proudu vnitřkem budovy, na kontrolu patra nad místem požáru použili výškovou techniku. Ohněm vzplál odpad na balkóně jednoho z bytů ve vyšším patře domu, sálavé teplo částečně proniklo do kuchyně. Během požáru, který způsobil škodu 100 tisíc korun, nebyl nikdo zraněn. Příčina je v šetření hasičských vyšetřovatelů.

Bezdomovcům shořel příbytek. Požár nepřežila jedna kočka • Profesionální i dobrovolní hasiči zasahovali ve středu krátce po poledni u požáru příbytku bezdomovců v ulici Ořešská v pražských Řeporyjích.

Při požáru v pražském hotelu zemřeli čtyři lidé, hasiči zachránili 34 osob • Sobotní požár v pražském hotelu Eurostars David má už čtyři oběti. Dva mladí cizinci zemřeli na místě, další dvě ženy podlehly těžkým zraněním ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze.

OBRAZEM: Hasiči vyprostili ženě ruku ze stroje na pečivo • Ve středu po poledni zasahovali pražští hasiči v Korunní ulici. Pracovnici místní pekárny uvízla ruka ve stroji na pečivo.

TOP 09 chce hlavu primátorky Krnáčové za pád lávky v Troji • Město jako správce majetku v případě lávky v Troji vážně selhalo v otázce bezpečnosti, tvrdí pražští zastupitelé za TOP 09. Na dnešním jednání zastupitelstva navrhli, aby primátorka Adriana Krnáčová (ANO) odvolala gesčně zodpovědného náměstka Petra Dolínka (ČSSD) nebo sama rezignovala.