Na opravený Negrelliho viadukt se vrací vlaky. Ve své době byla stavba světovým unikátem

Pražské zajímavostiPražskýDEN.cz29. května 20203 minuty čtení

Foto: Twitter.com / Jiří Svoboda, Správa železnic

Správa železnic dokončila rekonstrukci historického Negrelliho viaduktu. Vlaky se na něj vrátí v pondělí 1. června. Památkově chráněný most slouží dopravě v hlavním městě již od roku 1850.

„Rekonstrukce historického mostu z poloviny 19. století se řadí mezi unikátní stavební projekty Správy železnic. Šlo o první takto velkou opravu v jeho 170 let dlouhé historii. V tomto případě se dá bez nadsázky říct, že nezůstal kámen na kameni. Výsledek ale stojí za to, což ocení nejen obyvatelé a návštěvníci Prahy, ale především cestující ve vlacích,“ sdělil generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

https://www.facebook.com/ceskedrahy/videos/296963684664305/

Při rekonstrukci za necelé dvě miliardy korun bylo v maximální možné míře využito původních materiálů i technologií, čímž se podařilo zachovat památkovou hodnotu stavby. Současně ale trať prošla výraznou modernizací, a může se tak stát součástí rychlodráhy na Kladno s odbočkou na pražské letiště.

Generální rekonstrukce

Rekonstrukční práce na viaduktu začaly v dubnu 2017. Zrekonstruovalo se celkem 100 cihlových, pískovcových či žulových kleneb, z nichž osm překračuje Vltavu. Celkem 19 kleneb muselo být kompletně rozebráno a znovu sestaveno.

Modernizací prošel železniční spodek i svršek, což se kromě zvýšení traťové rychlosti ze 40 na 60 km/h projeví také na klidnější a plynulejší jízdě vlaků. Obyvatelé okolních domů ocení použití antivibračních rohoží či modernějších výhybek, které přispějí ke snížení hladiny hluku v nejbližším okolí viaduktu. Výměnou prošly rovněž novější mostní konstrukce z minulého století v ulicích Prvního pluku a Křižíkova.

Snímek z podzimu roku 2018 zachycuje snášení ocelového mostu přes ulici Prvního Pluku, který byl nahrazen novou železobetonovou konstrukcí s ocelovými nosníky. Foto: Správa železnic

Náhrada stávajícího zabezpečovacího a sdělovacího zařízení za moderní elektronické znamenala nejen zvýšení bezpečnosti, ale také propustnosti dvoukolejné tratě, na kterou se nyní vejde až 14 párů vlaků za hodinu.

Elektrický provoz zajišťuje moderní trakční vedení. Most je navíc nedílnou součástí protipovodňové ochrany v Karlíně i v Holešovicích. V mostních pilířích na obou březích Vltavy je zabudovaná konstrukce, do které se v případě hrozícího nebezpečí osadí mobilní bariéry.

https://www.facebook.com/Spravazeleznic/videos/555600605343104/

Prvním pravidelným spojem s cestujícími po obnoveném viaduktu bude v pondělí 1. června osobní vlak 9840 Praha hl. n. – Kladno. Z hlavního nádraží odjíždí v 0:20 h, po úvrati ve stanici Praha-Libeň se vrátí do centra a projede přes karlínský spojovací viadukt na Negrelliho viadukt. První vlaky z Masarykova nádraží vyjedou ve 4:42 h ve směru na Kralupy nad Vltavou, resp. v 5:16 h ve směru na Kladno.

[related-post id=“21558″]

Historie viaduktu

Výstavba empírového kamenného viaduktu o délce 1150 metrů, pojmenovaného později po svém tvůrci, začala na jaře 1846. Provoz vlaků byl na něm podle dobových pramenů zahájen 1. června 1850.

Karlínský viadukt v 19. století. Foto: Wikipedia.com, CC0

Až do začátku 20. století šlo o nejdelší železniční most v Evropě a jeden z nejdelších na světě. Už v 70. letech 19. století byla jeho hlavní větev z Buben na dnešní Masarykovo nádraží doplněna o 351 metrů dlouhý spojovací viadukt umožňující přímé spojení Buben s Libní.

Nepřehlédněte

Lítačku v mobilu pravidelně používají desítky tisíc Pražanů • Aplikace PID Lítačka zaznamenala na konci loňského roku rekordní nárůst stažení. Do svých chytrých mobilních zařízení si ji nově nainstalovalo téměř 32 tisíc lidí. Celkově už si aplikaci stáhlo více než 630 tisíc uživatelů a pravidelně ji využívá přes 170 tisíc z nich. Data zveřejnila městská společnost Operátor ICT.

Lítačka funguje v Praze od roku 2016.

Výstava Sluneční králové prodloužena až do června • Národní muzeum vyjednalo prodloužení světové výstavy Sluneční králové. Jakmile to epidemická situace dovolí, budou moci návštěvníci obdivovat artefakty nevyčíslitelné hodnoty až do začátku června 2021. Jedinečnost výstavy, jejíž pojistná hodnota je 1 miliarda Kč, podtrhuje fakt, že ještě nikdy nebylo z Egypta do zahraničí zapůjčeno takové množství významných artefaktů.

Výstava Sluneční králové

3. 11. 1868: Dva choromyslní a povedené cirkusové vystoupení • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Z Malovanky na Strahov povede nová tramvajová trať • Pražští radní schválili výstavbu nové tramvajové trati z Malovanky na Strahov. Tramvaj uleví životnímu prostředí a nahradí přetíženou autobusovou linku 143, kterou využívají k dopravě především studenti.

Ilustrační foto.

3. 6. 1890: Úprava Josefského náměstí a elektrické osvětlení na venkově • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Z Prahy do Spojených arabských emirátů bude létat pětkrát týdně nová linka • Letecká společnost Air Arabia spustí novou pravidelnou linku mezi Prahou a Šardžá, třetím největším městem ve Spojených arabských emirátech. Nové spojení bude v provozu pětkrát týdně od 11. prosince tohoto roku a dopravce bude do této destinace létat s Airbusem A320 pro 168 cestujících v ekonomické třídě. „Vítáme rozšíření nabídky letů do Spojených arabských emirátů, o které je mezi cestujícími velký zájem. Nová linka do Šardžá umožní cestujícím také přestup v rámci sítě letecké společnosti Air Arabia do dalších destinací v rámci Blízkého východu nebo Afriky. Očekáváme, že novou linku využije přibližně 97 tisíc cestujících za rok v obou směrech,“ uvedl Václav Řehoř, předseda představenstva Letiště Praha.

Šardžá je třetím největším městem Spojených arabských emirátů.

26. 6. 1890: Muž se tak dlouho soudil, až z toho nakonec zemřel • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Dopravním ředitelem DPP zůstává i nadále Ladislav Urbánek • Představenstvo Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP) na svém červencovém zasedání potvrdilo k 18. srpnu 2020 Ladislava Urbánka ve funkci místopředsedy představenstva a dopravního ředitele DPP.

6. 4. 1868: Kupeckému mládenci ukradli v hostelu oblečení • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Dlažba Co nevidět počnou dlažditi Železnou ulici; dříve ale ještě položeny budou všecky vedlejší roury plynové do tamních domů, aby se pak nemuselo novou dlažbou hýbati. Kostkový chodník, jenž vedl od Karolina k německému divadlu, bude obyčejnou dlažbou nahražen, anto jsa příliš hladký, zhusta byl příčinou, že koně v povozech do divadla jedoucích sklouzli se a upadli. – Pražský denník, 6. 4. 1868 Našli poklad Pověděli jsme, jak před několika dny nalezeny byly na Vyšehradě při kopání staré mince. Z toho a pak poněvadž už před několika lety nalezen byl na Vyšehradě také hrnec mincí, povstala pověst, že se u všehradské radnice skrývá veliký poklad. V noci na 1. dubna vypravilo se skutečně několik pověrčivých lidí s lopatami, evangelium, klíči a provazy k radnici a začali koupat. Za nedlouho prokopali se ale do kanálu a zde nalezli k nemalému udivení svému 10 pytlů naplněných pšenicí. Pšenice ta byla patrně ukradena a nejspíš že náleží jednomu sedlákovi v Hlubočepích, jemuž bylo před několika dny ukradeno 40 korců obilí. – Pražský denník, 6. 4. 1868 [related-post id="8798"] Jarní počasí Příznivá povětrnost za včerejší neděle vyvábila množství Pražanů do okolí pražského, kde bujná zelenost na polích a lukách jaro věstí. Zahradní hostince v Nuslích, v Kravíně, na Letné a jinde těšily se četné návštěvě. Také křížová cesta na Petříně byla včerejšího dne četně navštívena. – Pražský denník, 6. 4. 1868 Zlodějský kousek V hostinci u »modrého koníčka« na jindřišské ulici ubytoval se v pátek jeden kupecký mládenec. Vykázali mu pokoj, v němž už 3 mužští spali. Časně zrána odešli tito jeden po druhém, kdežto kupecký onen ještě spal. Když se později po svém šatstvu ohlížel, shledal, že mu schází svrchník se sedmi hedvábnými šátky. V kapse kabátu byla tobolka na doutníky a zástavní lístek na hodinky. – Pražský denník, 6. 4. 1868

Pražská zoo oslavila 90. narozeniny. Patří mezi světovou špičku • Pražská zoologická zahrada v Troji si v úterý připomněla 90. výročí existence. Pro návštěvníky se poprvé otevřela 28. září 1931. Tehdy ještě nedokončený osmihektarový areál se za devět dekád své existence proměnil v nynější téměř šedesátihektarovou zoo, která má světové renomé.

Letišti Václava Havla se nadále daří. Kam se loni z Prahy létalo nejčastěji? • Letiště Václava Havla Praha od roku 2013 setrvale roste. Podle nejnovějších provozních výsledků odbavilo v loňském roce přesně 16 797 006 cestujících, což znamená 9% meziroční nárůst. Nejvytíženější byly v loňském roce linky do Velké Británie. Z destinací nejvíce cestujících směřovalo již tradičně do Londýna. Nejvyšší meziroční nárůst v počtu odbavených cestujících zaznamenala Barcelona. Výrazně posílily také dálkové linky, které vloni využilo o téměř čtvrt milionu cestujících více než v roce předchozím.

Bubenečský tunel bude v noci na pátek uzavřen • Z důvodu pravidelné údržby a kontroly technologie bude probíhat úplná noční uzávěra Bubenečského tunelu.

18. 9. 1889: Časná zima, placení hudebného a spojení s Vídní • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

9. 5. 1868: Stařena se udávila knedlíkem. Přivolaný lékař už jen konstatoval smrt • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Udávila se knedlíkem Ve čtvrtek večer jedla jistá 63letá stařena, vdova, knedlíky a jeden kus jí tak nešťastně uvázl v hrdle, že dřív než pomoc přišla, udávení následovalo. Lékař nalezl již jen mrtvolu. – Pražský denník, 9. 5. 1868 Upozornění O slavnosti národního divadla bude celé Františkovo nábřeží, hned od mlýnů počínaje a Ferdinandova střída až ku klášteru Voršilskému od 8 hodin ráno po celou dobu průvodu uzavřeno obecenstvu; také na železném mostě bude přechod zastaven. Průvod vyjde od invalidovny v 9 hodin. Dosud přihlášeno bylo k slavnosti této 133 pěveckých spolků, 170 hudebních sborů a přes 2000 koní. – Pražský denník, 9. 5. 1868 [related-post id="9939"] Výprava z Budějovic K slavnosti národního divadla do Prahy odeberou se z Budějovic po lodi dne 10. t. m. tamní dámy a vezmou do základu k národnímu divadlu kámen z Trocnova, kde se vůdce husitů Jan Žižka narodil. Z Doudleb se zašle též základní kámen a z plavských mohyl něco země. – Pražský denník, 9. 5. 1868 Pokus sebevraždy Včera večer vypila mladá jedna dívka ve svíčkové ulici značnou částku vitriolu, že ji byl milý její opustil. Byla odnešena do nemocnice, kdež pochybují, že by při životě byla zachována. – Pražský denník, 9. 5. 1868

25. 5. 1889: Kámen, nebo železo? Odborníci debatovali, z jakého materiálu stavit mosty • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

2. 11. 1868: Pražské hřbitovy ožívají návalem návštěvníků • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Kaplička na Petříně prošla kompletní rekonstrukcí • Hlavní město nechalo opravit kapli sv. Kříže u rozhledny v parku na Petříně. Památka byla dlouhá léta v havarijním stavu. Mimo jiné do ní zatékala voda. Rekonstrukce vyšla celkem na 2,8 milionu korun.

Historická ohradní zeď obory Hvězda je v havarijním stavu. Dočká se rekonstrukce • Pražští radní schválili výběr dodavatele rekonstrukce historické zdi obory Hvězda v úseku Kralupská brána - Jinočanská. Zakázku získala společnost PSP-GDS snabídkovou cenou 13 557 165 Kč bez DPH a termínem zhotovení 90 kalendářních dnů. „Historická obvodová ohradní zeď obory Hvězda je v současné době v havarijním stavu a proti zřícení je dočasně stabilizována kovovou konstrukcí, rekonstrukce je proto zcela nezbytná,“ říká radní Jana Plamínková. Předmětem zakázky je kompletní vybourání stávajícího rozpadlého zdiva a starého torkretu (vrstva stříkané malty) a nové vyzdění z opukových kamenů v kombinaci s emplektonem (druh zdiva, tvořený dvěma lícovými stěnami, a výplní mezi nimi z lité malty prokládané lomovým kamenem). Na místě, kde zeď chybí zcela, bude na stávajících základech vybudována nová. Obora Hvězda Oboru založil roku 1534 císař Ferdinand I., sloužila zejména jako královská honitba. Letohrádek ve tvaru šesticípé hvězdy nechal postavit v roce 1555 syn zakladatele. Do historie obory významně zasáhla třicetiletá válka s bitvou na Bílé hoře, vpád Švédů v 17. století a v 18. století francouzská a pruská vojska, která zde vykácela většinu stromů. Po 2. světové válce se vlastníkem obory stalo hlavní město Praha. V roce 1988 byla obora Hvězda vyhlášena přírodní památkou. Oborní zeď, jejíž nejstarší část pochází z poloviny 16. století, byla postavena z opuky z lomu přímo v oboře. Od roku 1995 se postupně opravuje. Nyní se jedná o část přibližně 300 m dlouhou.

Letohrádek Hvězda.

70 let od komunistického puče připomíná unikátní online výstava • Muzeum hlavního města Prahy připravilo při příležitosti 70. výročí komunistického státního převratu v Československu on-line výstavu Únor 1948 v Praze. Projekt přibližuje cestu k tragickému milníku novodobých československých dějin, který stojí na prahu totalitního režimu, a předznamenává tak průběh celé druhé poloviny 20. století. Záměrem výstavy je představit události v Praze během vyhroceného politického dění ve dnech 20.–25. února 1948, které vyplnila vládní krize vyvolaná jednáním o sérii případů zneužívání bezpečnostních složek tehdejšími komunisty. Ta nakonec pod tlakem politických represí vyústila v rozhodnutí prezidenta Edvarda Beneše přijmout demisi ministrů tří nekomunistických stran a potvrdit návrh předsedy vlády Klementa Gottwalda na složení nové komunistické vlády. Kritické únorové dny jsou v on-line výstavě představeny dobovými fotografiemi, reprodukcemi vybraných textových dokumentů a v menší míře úryvky denního tisku. Webová výstava přitom sleduje události únorového dění ve dvou rovinách: v té první je pozornost obrácena především k veřejnému dění v centru Prahy, zejména k manifestacím, projevům komunistických představitelů a k činnosti ozbrojených složek Lidových milicí v pražských ulicích. V té druhé je zachyceno jednání tehdejší politické reprezentace, ať již na celostátním sjezdu závodních rad v Průmyslovém paláci, na schůzi Ústředního akčního výboru Národní fronty nebo na Pražském hradě při setkání předsedy vlády Klementa Gottwalda s prezidentem Edvardem Benešem 25. února 1948. Celkový rámec výstavy doplňuje série dobových plakátů, na nichž je tzv. „Vítězný únor“ prezentován jako předmět dobové propagandy v průběhu následujících 40 let. Výstava je přístupná na adrese www.muzeumprahy.cz.

Malešickou a Českobrodskou ulici propojí nová třída • Nákladové nádraží Žižkov je jedno z pražských transformačních území, kde má v budoucnu vzniknout nová čtvrť. S budoucími obyvateli ale vzroste i nutnost posílení zdejší dopravy. Aby se předešlo přetěžování ulice Jana Želivského, vznikne tzv. „Jarovská třída“.