historie železnice

Nepřehlédněte

Zlatý řetěz pražského primátora má dnes obrovskou hodnotu • Adrianu Krnáčovou ve funkci primátorky hlavního města již brzy vystřídá nový nástupce. Jedním z jeho úkolů bude střežit velmi vzácný zlatý řetěz z ryzího zlata. Víte, jaká je jeho historie? Užívání zlatého primátorského řetězu s medailí s městským znakem při slavnostních příležitostech má původ ve středověkém zvyku. Státní i městští představitelé, kteří požívali práva na vlastní pečeť, tehdy nosili na krku své vlastní pečetidlo. Přivázáno bývalo na zlatém či stříbrném řetězu a jednalo se vlastně o jakýsi odznak úřední hodnosti. Za vlády Josefa II. však pečetidlo zmizelo a nahradila ho šavle a šerpa. Na konci 19. století se společnost snažila částečně navracet k historickým kořenům. V mnoha českých městech v té době vznikaly slavnostní řetězy pro starosty. Praha nechtěla být pozadu, a tak městská rada v roce 1897 tento záměr rovněž schválila. Řetěz s medailí z osmnáctikarátového zlata zhotovil vyhlášený zlatník Karel Ebner podle návrhu architekta prof. Antonína Balšánka. Tehdejšímu pražskému starostovi JUDr. Janu Podlipnému byl slavnostně předán 18. srpna 1898 a zlatník Ebner se musel zavázat, že už nikdy podobné dílo nevytvoří. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13797"] Právo na vlastní řetěz musel Praze schválit císař František Josef I. Na jedné straně medaile byla v době vzniku dokonce vyryta jeho podobizna. Z tohoto důvodu pražský starosta Karel Baxa po převratu v říjnu 1918 přestal řetěz na čas užívat. Portrét mocnáře byl o tři roky později odstraněn a Baxa si řetěz poprvé nasadil na krk, tentokrát už ale ve zbrusu nové funkci primátora sjednocené Velké Prahy. Téměř 1 kilogram vážící řetěz s medailí má nevyčíslitelnou hodnotu. Ceněný je především z historických důvodů. V dnešní době by jeho výroba vyšla přibližně na 6 milionů korun. Pražští primátoři ho používají zejména při návštěvách vzácných hostů. Uschován je v městské pokladnici a na každý jeho přesun musí dohlížet policejní hlídka.

Zlatý řetěz pražských primátorů.

Část metra C čeká čtyřdenní výluka • Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) plánuje od pátku 19. dubna 2019 do pondělí 22. dubna 2019 obousměrné přerušení provozu metra C mezi stanicemi Pražského povstání – Kačerov. Důvodem výluky je oprava zastaralé trati.

4. 7. 1890: Přejetý dělník, americký svátek a slavnost v Měšťanské besedě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Změny v MHD v září: Nové zastávky, ale i škrtání spojů • Od 1. září čekají Prahu drobné změny ve vedení autobusových linek. Někde dojde k posílení provozu, u jiných linek naopak k rušení spojů. Jsou zřízeny další zastávky a některé současné se nově objeví v režimu na znamení.

V areálu hloubětínské vozovny začala stavba energocentra • V Hloubětíně začala první etapa stavby nové tramvajové vozovny. Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) zde buduje samostatně stojící energocentrum a měnírnu, které budou areál vozovny a přilehlou tramvajovou trať zásobovat teplem a elektrickou energií, a nahradí stávající dosluhující zařízení. Poté dojde i na samotnou deponovací halu.

5. 5. 1890: Filipojakubská pouť na Smíchově a pokousaný chlapec • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

23. 10. 1889: Oheň v Košířích a stávka francouzských horníků • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Den po tragédii. Požár Národního divadla oplakávají statisíce Čechů • „Včera před šestou hodinou večerní zastihlo národ český kruté, nevýslovné neštěstí. Chlouba Prahy, pýcha vlasti, naděje národa, skvělý pomník našeho znovuzrození, naše velké národní divadlo, k němuž se nesly tolikeré naděje, jest zničeno!“ Je sobota 13. srpna 1881. Magdalena, manželka obuvnického mistra Kučery ze Zbraslavi, právě vstává, aby svému muži připravila snídani. V rendlíku míchá čerstvě sesbíraná vajíčka, když v tom zaslechne křik: „Vstávejte, Češi, stalo se neštěstí! Shořelo nám divadlo!“ Magdalena, ještě trochu rozespalá, spráskne ruce, odhodí rendlík z pece a vyskočí před dům, aby si vyslechla tragické zvěsti, které mladíček s červeným šátkem kolem krku přiběhl sdělit. „Praví se, že se vzňalo nepozorností při letování měděné střechy. Dělník prý špatně ukryl pánev s rozžhaveným uhlím. Po šesté hodině vyskytly se známky ohně, a brzo na to stálo divadlo v jednom obrovském plemenu,“ předčítá chlapec rozechvěným hlasem, ale přece nahlas, aby ho všichni slyšeli, z nejčerstvějšího vydání Národních listů. [gallery size="full" columns="1" ids="11963"] Národní tragédie Český národ dostal toho dne ránu přímo do srdce. Spoustu let Češi snili o vlastním divadle. Dlouho na něj sbírali peníze. Od položení základního kamene uběhlo dlouhých 13 let. A teď, když sotva před dvěma měsíci odehrála se slavná premiéra Smetanovy Libuše, nachází se Národní divadlo v plamenech? Co je to za nejapný žert? [related-post id="11776"] Nevýslovný smutek Redaktoři Národních listů líčí tragédii velmi emotivně: „Po půl osmé hodině sřítila se část vnitřních klenb a záplava jisker vznesla se v obrovském ohnivém sloupu k nebesům. Požár pokračoval od střechy do vnitřních místností a zachvacoval nelítostně drahocenný nábytek a skvělou úpravu. Ze všech oken šlehaly ohnivé jazyky, ničící, co národ za dlouhá leta s láskou a obětavostí dohromady snášel a na čem lpělo tolik potu pracovného lidu. Co toto třesoucí se rukou píšeme, zuří zhoubný živel dále. Také sousední budovy a prozatímní divadlo jsou ohroženy. Zpráva o požáru rozlítla se po celém městě rychlostí blesku. Z počátku nechtěl nikdo děsné té pověsti věřit, až strašná skutečnost přesvědčila je o pravdě. Se všech stran hrnuly se k hořící budově davy lidu a na všech tvářích jevilo se zděšení. Plameny šlehaly z celé střechy a za několik okamžiků draly na již okny malírny.“ [gallery size="full" columns="1" ids="11964"] Každý se snažil divadlo zachránit „Hasičské spolky pražské i předměstské dostavily na záhy k požáru, leč pomoc jejich více neprospívala. Mocné proudy vody, vrhané do obrovské prostory divadelní, z níž sálaly plameny, proměnily se okamžitě v páru, aniž by byly přispěly k umírnění rozkáceného živlu, který ke všemu ještě podporován značným větrem. Také železná opona, která jeviště od skladiště dělila, nemohla již býti spuštěna, poněvadž prý klíč se nemohl najíti. – Marné bylo všecko namáhání hasičů, kteří vlezli na balkon, a okny do vnitř stříkali. O tři čtvrtě na 7. hod. vzňalo se provaziště a jeviště, pak sřítil se překrásný lustr, lože a galerie vzňaly se jedním plamenem a dílo zhouby bylo dokonáno. Konečně byli hasiči nuceni omeziti se na hájení budov sousedních a hořící divadlo ponechati jeho osudu. Střecha sřítila se před půl osmou hodinou, jedině železná její konstrukce rozžhavená žárem, výčnívala nad mohutnými zděmi, z nichž obrovský sloup ohně do výše se vznášel. Praha byla celá na nohou, davy lidu stály na nábřeží, na mostech a v ulicích, odkud se vyhlídka na divadlo otvírala a každý pohlížel bez dechu, na smrt polekán na hořící klenot vlasti! K požáru dostavil se pan správce místodržitelství polní podmaršál bar. Kraus, pan náměstek komandujícího generála polní podmaršál bar. Dumoulin, pan policejní ředitel ryt. Stejskal a četné vynikající osobnosti,“ popisují smutnou událost oné osudové srpnové noci Národní listy. „Dvanáctý srpen roku jedenaosmdesátého – požár Národního divadla! Bylo to v pátek, v nejčernější pátek našeho novodobého života národního. K nám na venkov došla zpráva o tom teprve v sobotu o polednách, a podnes vidím svého otce, jak hlavu ve dlaních seděl zdrcen u stolu, a maminka jak v koutku plakala,“ vzpomínal český básník, dramatik, překladatel, libretista a divadelní režisér Jaroslav Kvapil. [related-post id="11869"] Český národ se nedá! Požár byl pochopen jako celonárodní katastrofa. Vyvolal obrovské odhodlání pro novou sbírku, Za pouhých 47 dní byl vybrán milion zlatých. Na sbírku přispělo celkem 45 % lidí z Prahy. Nutno dodat, že nadšení národa neodpovídaly zákulisní boje, které se rozhořely po katastrofě. Původní architekt Josef Zítek byl odstaven a na rekonstrukční práce byl povolán jeho žák Josef Schulz. Ten prosadil rozšíření budovy o nájemný dům dr. Poláka, který stál za budovou bývalého Prozatímního divadla, začlenil tuto budovu do stavby Národního divadla a zároveň poněkud pozměnil prostorové dispozice hlediště, aby zlepšil viditelnost. S velkým citem ovšem respektoval styl Zítkovy budovy, a podařilo se mu tak spojit tři budovy různých autorů do absolutní stylové jednoty. Obnovené divadlo bylo otevřeno 18. listopadu 1883.  Opět se hrála Smetanova Libuše.

Národní divadlo v Praze.

15. 7. 1889: Nehoda na stavbě a pokus staré žebračky o sebevraždu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

14. 3. 1868: Pražské parky a sady se už připravují na příchod jara • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Pohřeb Při pohřbu zlatníka Nováka, jenž se byl blízko všeobecné nemocnice zastřelil, udála se včera odpoledne výtržnost, an kněž z němocnice nevěda, že přátelé zesnulého chtějí nad rakví zapěti, bez ohledu na ně vykropoval a tím mezi přítomnými pohoršení spůsobil. Ženské pohlaví šlo při výčitkách knězi činěných ovšem bezohledněji dále. – Pražský denník, 14. 3. 1868 Přípravy na jaro Za jarního počasí nynějšího počínají se sady na rozličných místech v Praze upravovati. Na Karlovu náměstí byly včerejšího dne střechy, jimiž v zimě tamní vodomety přikryté jsou, odstraněny a vodomety samy čištěny. V sadech pak jest více dělníků zaměstnáno připravováním půdy pro květiny. Totéž samé platí o sadech na Františkovu náměstí, na náměstí Karlinském a jinde. Na hradnách pražských se pracuje v okrašlování a upravování sadů a stromořadí; mimo to také se v tamních restauracích přípravy činí k brzkému otevření těchto místností. – Pražský denník, 14. 3. 1868 [related-post id="6853"] Nemoc Náhlou nemocí překvapen byl včera v poledne jistý vojín na stráž se ubírající. Sklesl bez sebe na zem a zůstal bez pohnutí ležeti. Bylo mu ihned pomáháno, načež po delší době se vojín tak dalece vzpamatoval, že mohl do kasáren dojíti. – Pražský denník, 14. 3. 1868 Podivný nález Včera ráno byl na břehu Vltavy u jezovitské zahrady na Malé straně nalezen oblek dělostřeleckého poddůstojníka, také šavle a čepice jeho se při tom nalezaly. Myslí se, že se tu někdo utopil. – Pražský denník, 14. 3. 1868

Do ulic vyjela speciální žlutá tramvaj. Pražany varuje před smrtelným nebezpečím • V hlavním městě dramaticky přibývá počet případů srážek tramvají s chodci. Jen v loňském roce kvůli tomu přišlo o život celkem osm lidí. Dopravní podnik proto rozjíždí osvětovou kampaň, která si klade za cíl tento smutný trend zastavit.

7. 9. 1868: Drzý zloděj ukradl ženě psa. Vymlouval se, že je velkým milovníkem zvířat • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Přísný režim studentek na Oxfordu. Feministky by dnes zuřily • Světoznámá univerzita v anglickém Oxfordu umožnila ženám studium teprve v 70. letech 19. století. Až do roku 1920 ale nebyly brány jako plnohodnotné členky. Směly sice navštěvovat přednášky, nemohly však počítat s tím, že by na konci získaly vysokoškolský diplom a titul. Jejich studentský život byl navíc oproti mužským protějškům omezen i v dalších ohledech. Podrobně o tom líčil český dobový tisk v roce 1898.

Komplikace v dopravě chce TSK zmírnit urychlením oprav • Technická správa komunikací hl. m. Prahy, a. s. (TSK, a. s.), v reakci na pondělní dopravní problémy v hlavním městě okamžitě ve spolupráci se svými dodavateli zahájila kroky ke zkrácení dopravních omezení na nejzatíženějších opravovaných komunikacích. „Samozřejmě vnímáme celkovou situaci v dopravě. Při každé stavbě, a především při jejím zahájení monitorujeme její vliv na dopravu. Ukázalo se, že nutné opravy ulic Dobříšské, Wilsonovy a Jiráskova mostu způsobily Pražanům nemalé problémy. Proto jsme okamžitě zareagovali, abychom tyto opravy urychlili,“ uvedl generální ředitel TSK, a. s., Petr Smolka. Opravy důležitých dopravních tahů v Praze plánuje Technická správa komunikací hl. m. Prahy, a. s., záměrně na letní měsíce, kdy je provoz v metropoli nižší. Většina prací bude dokončena během letních prázdnin, aby bylo vše připraveno na zářijový návrat školáků i jejich rodičů. „S komplikacemi v dopravě jsme počítali, protože se jedná o významné komunikace, a upozorňovali jsme řidiče, aby si svou cestu naplánovali s dostatečnou časovou rezervou,“ vysvětluje tisková mluvčí TSK a. s. Barbora Lišková. Dopravní problémy Velké dopravní komplikace v průběhu prvního dne po prodlouženém víkendu, kdy se řada Pražanů vracela do hlavního města, způsobila také řada dopravních nehod, například v ulicích Legerova, Vodičkova, Radlická nebo na Karlově náměstí, Rašínově nábřeží či mostě Legií. „Často za dopravním kolapsem stojí také neukázněnost některých řidičů, kteří vjíždějí do některých křižovatek i ve chvíli, kdy je nemohou bezpečně projet a pokračovat v jízdě. Tím zablokují průjezd ostatním řidičům a vzniká tak zcela zbytečná kolona ve všech směrech,“ upozorňuje na nešvar řidičů Barbora Lišková. V případě Dobříšské ulice se podařilo díky příznivým klimatickým podmínkám opravu komunikace ve směru do centra urychlit o zhruba šest dní. „V případě, že nezasáhne nepříznivé počasí, bude směr do centra hotový ve středu. Doufáme, že jej zprovozníme v plném rozsahu ještě před odpolední špičkou,“ uvedl Petr Smolka. Navazovat bude oprava Dobříšské směrem z centra, která by opět v případě příznivých podmínek neměla přesáhnout tři až pět dní. To znamená celkové zkrácení oprav této komunikace, která je plánována až do 29. července, o přibližně 14 dní. Upraven byl rovněž dopravní režim v opravovaném úseku Wilsonovy ulice, kde řidiči aktuálně mohou jezdit dvěma jízdními pruhy. „Řidiči přejíždí po vyfrézovaném úseku, projíždí tedy stavbou, proto je žádáme o zvýšenou opatrnost. V rámci zvýšení průjezdnosti jsme se ale rozhodli jim umožnit průjezd s omezením rychlosti,“ vysvětluje Petr Smolka. I další práce budou probíhat tak, aby byl provoz sváděn do jednoho pruhu pouze na nezbytně nutnou dobu s důrazem na práce o víkendech, kdy je provoz slabší. Uzavírání jízdních pruhů je nutné nejen z důvodu opravy povrchu při jeho odstraňování a pokládání nového, ale také při kontrole a opravách dilatačních spár na přemostěních. Jiráskův most Nutná oprava Jiráskova mostu měla být provedena už v roce 2017, nyní byla naplánována na období prázdnin z důvodu nižšího provozu. Při opravě budou realizovány i drobné opravy izolačního souvrství, aby se zamezilo možnému budoucímu zatékání do konstrukce mostu a prodloužila se tak jeho životnost. „V tuto chvíli jednáme s dodavatelem, kterým je společnost Strabag, aby jeho lidé pracovali ve dvousměnném provozu. Povedlo se zatím ve spolupráci zajistit, že bychom plně zprovoznili křižovatku Preslova – V Botanice, která je bezprostředně za Jiráskovým mostem na Smíchově. Pokud nám počasí dovolí, chceme ji otevřít už v pátek 13. července, aby byla průjezdná už při odjezdu Pražanů na víkend,“ dodává generální ředitel TSK, a. s., Petr Smolka.

Nuselský most.

29. 8. 1868: Dláždění Karlína pokračuje rychlým tempem. Muž se znovu zbláznil • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Dláždění Karlína V dlažbě Karlína se nyní pilně a nepřetržitě pokračuje. Hlavní střída jest již po celé své délce až k ulici sv. jakubské vydlážděna a nyní se počne dlážditi část až k náměstí se táhnoucí, která se již rozkopává a tak k dlažbě upravuje. Následkem toho jest jízda touto ulicí jakož i jakubskou zakázána a povozy jedoucí do Prahy jakož i zpět se musí ubírati přes náměstí a kol železničního mostu drážďanského. Také na jiných místech v Karlíně se v dláždění statně pokračuje. Tak pobřeží kol Vltavy jest již z větší části vydlážděno a pevným trasem proti návalu vod opatřeno. Dále se v tomto týdnu počala dlážditi půůtová ulice, v niž kanál až k řece zbudován jest. Také k vydláždění prostory kol chrámu a kasáren karlínských se přípravy činí. – Pražský denník, 29. 8. 1868 Pohřeb Včera po 6. hodině večer pohyboval se z nemocnice dlouhý pohřební průvod po václavském náměstí a přes Příkopy k nové bráně. Jednoduchá, věncem ozdobená rakev byla nešena od mladíků v černém obleku a modrých čapkách, kdežto jiní nesli rozžaté svíce. Před průvodcem kráčel hudební sbor a za rakví velké množství zedníků, tesařů a jiných dělníků. Pochovávali svého soudruha Karla Cábu, který při sboření domu v karlovarské ulici byl o život přišel. – Pražský denník, 29. 8. 1868 [related-post id="12411"] Šílenství Pro šílenství byl ve čtvrtek k nařízení vyšehradského policejního komisařství odveden do blázince jistý 66letý nádenník z Vršovic, který už před dvěma lety byl v blázinci, odkud jej ale po dvou měsících jakožto zdravého zase propustili. – Pražský denník, 29. 8. 1868

11. 7. 1890: Žena okradla pětileté dítě. Už sedí ve vyšetřovací vazbě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Začala tradiční Matějská pouť. Její historie sahá hluboko do minulosti • Na Výstavišti v pražských Holešovicích v sobotu odstartovala Matějská pouť, první jarní akce podobného typu a rozsahu v Evropě. Návštěvníky letos láká na více než 100 atrakcí z Čech, Holandska i dalších států Evropy. Součástí jsou i farmářské trhy nebo bavorská restaurace.

Hostivařská přehrada potřebuje 115 milionů korun, aby ochránila Pražany před povodní • Hostivařská přehrada, zprovozněná v roce 1963, je nejvýznamnějším vodním dílem na území Prahy. Dříve byla využívána převážně k rekreaci. Dnes však slouží i k vyrovnání průtoků pod přehradou, čímž výrazně přispívá k ochraně obyvatel města v případě povodňových událostí.

Radní Libor Hadrava navštívil Hostivařskou přehradu.

Jak se promění Vítězné náměstí? Praha vyhlásila soutěž pro architekty • Jedno z největších náměstí v Praze se dočká proměny. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) vyhlásil urbanisticko-architektonickou soutěž na novou podobu Vítězného náměstí. Cílem soutěže je aby se náměstí stalo přívětivějším místem pro obyvatele Prahy 6. Odevzdání návrhů je naplánováno na konec letošního června. Architekti se nyní mohou hlásit do soutěže, která promění Vítězné náměstí. V porotě zasednou zástupci města, zástupci městské části Prahy 6 a špičkoví architekti z tuzemska i ze zahraničí. Navržený postup dvoukolové soutěže umožní účast širokému spektru účastníků. Odevzdání návrhů v 1. kole je naplánováno na konec června 2018. „Kulaťák je další z řady významných pražských náměstí, které se chystáme zlepšit. Špičkové světové týmy se chystají upravit park na Karlově náměstí a úprava Malostranského náměstí již běží. Věřím, že v soutěži se objeví takové návrhy, které pomohou palčivé problémy náměstí vyřešit,“ říká pražská primátorka Adriana Krnáčová. [related-post id="9504"] „Posadit se pod stromy nebo pohodlně přestoupit na tramvaj, metro a autobus. Obyvatelé Prahy by se měli zkrátka na Vítězném náměstí cítit dobře. Zkušenosti ze západní Evropy ukazují, že je možné skloubit intenzivní dopravu s kvalitním veřejným prostorem a náměstím, kde hrají prim chodci,“ vysvětluje náměstkyně primátorky Petra Kolínská. Architektonicko-urbanistická soutěž je vypsána jako dvoukolová a investorem následné realizace bude Magistrát hl. m. Prahy. Ceny a náhrady výloh v soutěži jsou stanoveny na 3 280 000 Kč.

7. 8. 1889: Dluhy v hostincích, upozornění pro pejskaře a zabavené doutníky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.