Sebevraždy podle profesí. Kdo chce ukončit život nejčastěji?

Lidé vykonávající určité profese mohou být více ohroženi rizikem případné sebevraždy. Ukázala to analýza, kterou si nechala vypracovat americká vláda kvůli vzrůstajícímu počtu sebevražd v zemi.

Volba profese patří mezi nejdůležitější rozhodnutí v životě každého člověka. Dnes už naštěstí neplatí, že práci, kterou si vybereme na prahu dospělosti, musíme zpravidla vykonávat po celý zbytek života. I přesto se ale vyplatí důkladně zvážit všechna pro a proti každého konkrétního povolání. Jedním z takových kritérií by mohlo být i riziko spáchání sebevraždy v budoucnu.

Komu sebevražda hrozí nejvíce

Ve Spojených státech amerických na počátku tohoto století prudce vzrostl počet sebevražd. Zatímco v roce 2000 zemřelo vlastním přičiněním v průměru 12,9 lidí na 100 tisíc lidí, v roce 2016 to už bylo 17,3 sebevražd na 100 tisíc obyvatel.

Vláda USA chtěla tomuto smutnému trendu přijít na kloub. Jedním z kroků bylo i vypracování statistiky sebevražd mezi lidmi podle jejich vykonávaného zaměstnání. Dokument později zveřejnila americká vládní agentura pro kontrolu a prevenci nemocí CDC (Centers for Disease Control and Prevention).

Ukázalo se, že mezi muži bylo nejvíce sebevražd zaznamenáno u stavebních a konstrukčních profesí, jako jsou horníci, stavbaři, instalatéři, tesaři, klempíři nebo pokrývači. Mezi další ohrožené skupiny patřily zejména kreativní profese – umělci, designéři, lidé ze zábavního průmyslu a z médií, ale i lidé z oblasti profesionálního sportu.

Mezi ženami také dominovaly kreativní profese z oblasti umění a designu, zábavního průmyslu, sportu a médií. K nim ale přibyly také profese v pečovatelských a zdravotnických službách.

Nejméně ohrožené profese

Zcela nejnižší počet sebevražd u obou pohlaví byl naopak zaznamenán mezi učiteli a knihovníky, přestože podle psychologů i jim hrozí syndrom vyhoření, který v extrémních případech může skončit i pokusem o sebevraždu.

Průzkum vypracovaný na základě statistických dat sice nedává jasné vědecké vysvětlení, proč si lidí určitých profesí sahají na život častěji. Může být sloužit jako jistý indikátor psychické náročnosti, kterou daná pracovní pozice obnáší.