Proč mladí lidé nevydrží dlouho v jednom zaměstnání? Job-hopping se stává fenoménem dneška

ZajímavostiPražskýDEN.cz22. února 20194 minuty čtení

Foto: Archiv

Job-hopping neboli časté střídání zaměstnání se stává fenoménem, a to zejména mezi mladšími ročníky. Téměř polovina lidí míní, že je zcela v pořádku najít si nové místo již po roce a zhruba pětina považuje za nerealistické, aby u jedné firmy zůstali déle než dva roky. Mezi významné příčiny job-hoppingu patří především frustrace a nuda. Firmy by se tedy měly usilovně snažit udržet své zaměstnance motivované a zapojené.

Jednou z největších výzev pro současné firmy z hlediska lidských zdrojů je nejen najít kvalifikované a talentované zaměstnance, ale zároveň i takové, kteří v jejich službách pobudou delší dobu. Zdá se totiž, že doby, kdy lidé setrvali u jednoho zaměstnavatele po celou svou pracovní kariéru či alespoň její většinu, jsou nenávratně pryč. Lidé nejenže mění zaměstnání častěji, ale navíc to začínají považovat za zcela přirozenou součást své kariéry.

Třeba inzertní portál CV-Library ve svém průzkumu z roku 2017 odhalil, že 74 % pracovníků je toho názoru, že se v posledních letech stal job-hopping společensky přijatelnější. Mezi osmnáctiletými je poté téhož názoru téměř devět z deseti lidí. Dále si pak zhruba 47 % lidí myslí, že je v pořádku změnit zaměstnání po necelém roce, v kategorii 18 až 24 let to bylo dokonce 65 %. Jiné studie pak ukazují, že téměř třetina zaměstnanců předpokládá, že za svou kariéru vystřídá deset pracovních pozic a asi pětina považuje za nerealistické, aby od svých pracovníků zaměstnavatelé očekávali, že u nich setrvají déle než dva roky.

Nejde jen o mileniály

Fenomén job-hoppingu je silně patrný mezi generací takzvaných mileniálů. Kupříkladu průzkum portálu CareerBuilder odhalil, že do svých 35 let celá čtvrtina mileniálů změní své zaměstnání hned pětkrát.

„Pro toto chování je hned několik důvodů. Často se uvádí, že mileniálové zkrátka touží vyzkoušet si co nejvíce činností a zdokonalovat se v mnoha kompetencích. V tuzemsku je navíc v současné době poměrně snadné najít novou pozici, a tak se často stává, že mladí lidé po prvním náznaku nespokojenosti se stávajícím stavem své kariéry volí to nejsnadnější řešení: zkusit své štěstí jinde,“ říká Jiří Jemelka, ředitel společnosti J.I.P. pro firmy, jež poskytuje revitalizace a interim management malým a středním podnikům.

Časté střídání zaměstnavatelů však navzdory mnoha zprávám o nestálosti mileniálů není jen výsadou mladších generací. Poměrně hojně se s tím totiž lze setkat i mezi takzvanými baby boomers – například podle loňského průzkumu amerického ministerstva práce lidé narození mezi lety 1957 a 1964 od svých 18 do 48 let změnili zaměstnání v průměru 11,7krát. Více než čtvrtina z nich pak vykázala dokonce 15 a více pracovních pozic.

Frustrace z práce jako celoplošný problém

Výše zmíněná nespokojenost v práci přitom může být v mnoha případech zaviněna frustrací či nudou, což jsou faktory, které podle dostupných dat rovněž hrají v job-hoppingu významnou roli. To dokládá i nedávná studie firmy Staples, podle níž je ve svém zaměstnání frustrováno 97 % lidí. Čtvrtina se poté přiznává, že když se nudí, prohlížejí si pracovní nabídky. Téměř devět z deseti respondentů prohlásilo, že o změně zaměstnání přemýšlejí pravidelně. I když ale následně práci změní, celých 37 % lidí se na nové pozici začne po méně jak půl roce cítit znuděně a frustrovaně znovu. Z čeho však tento pocit vůbec pramení?

„Důvodů může být opět mnoho. Řada lidí si kupříkladu nevolí své zaměstnání na základě upřímného zájmu o danou oblast, ale podle finančního ohodnocení, společenské prestiže, reputace dané firmy nebo oboru či proto, že v dané firmě pracují jejich přátelé. Mladí lidé také například chtějí, aby jejich práce byla užitečná, měla cíl a nejlépe i nějaký sociální či ekologický přesah. Též chtějí vidět reálné dopady své činnosti, ale to se jim bohužel málokdy splní,“ vysvětluje Jiří Jemelka a dodává, že další roli poté hrají i zkreslené představy o tom, co daná pracovní pozice zahrnuje a vyžaduje.

Motivujte je jasně komunikovanou vizí, výsledky i CSR

Ve světle těchto poznatků by tudíž firmy měly počítat s tím, že je do budoucna bude stát mnoho úsilí udržet si stabilní a dlouhodobou zaměstnaneckou základnu. Nepůjde totiž jen o to nabídnout slušný výdělek, ale především o to udržet své pracovníky motivované a zapojené. K tomu může významně přispět například jasná vize a mise společnosti, která bude kvalitně interně komunikována, přičemž bude kladen důraz na hmatatelné výsledky a dopady činnosti firmy, nebo také přijetí a budování principů společensky odpovědné firmy (CSR), což zajistí onen zmiňovaný sociální a ekologický přesah. V neposlední řadě je pak důležité, aby zaměstnavatel uměl své zaměstnance náležitě ocenit – a to nejen finančně – a poskytl jim dobré příležitosti pro rozvoj jejich dovedností a kariérní růst.

Nepřehlédněte

Prodloužené víkendy v roce 2021. Kdo si vezme dovolenou, užije si jich hned několik • Pandemie koronaviru v roce 2020 zamíchala s našimi životy. Mnoho zaměstnanců si muselo kvůli omezením udělat neplánované volno. Jaká bude situace v roce 2021 je zatím ve hvězdách. S jistotou ale už víme, na které dny připadnou státní svátky.

Dobrý zaměstnavatel si váží svých lidí. Pracujete ve správné firmě? • Dávno pryč jsou doby, kdy si zaměstnavatelé mohli vybírat z desítek uchazečů o práci. Karta se obrátila a firmy se nyní musí hodně snažit, aby své pracovníky udržely. Jak ale poznat, že si vás zaměstnavatel skutečně váží?

Závislost na práci snižuje kvalitu života. Jak poznat workoholika? • Téměř polovina lidí se považuje za workoholiky, ovšem zhruba 30 % z nich přiznává, že jejich závislost na práci má na svědomí potřeba vydělat dostatek peněz. Takové jsou výsledky nejnovější studie agentury OnePoll. Jedním z hlavních znaků workoholismu je například i nedostatečné čerpání dovolené. V tomto ohledu jsou ohroženi i čeští zaměstnanci, z nichž si více než pětina nevybírá ani polovinu zákonem stanovené dovolené.

Některé firmy začínají nabízet sdílené pracovní pozice. Přináší to výhody i nevýhody • Trend sdílení pracovních míst je na vzestupu. Zaměstnancům přináší možnost lépe sladit práci s volným časem a rodinou, zaměstnavatelům pomáhá udržet si talentované pracovníky. Jaké výhody a nevýhody pro obě strany se s ním pojí?

Sebevraždy podle profesí. Kdo chce ukončit život nejčastěji? • Lidé vykonávající určité profese mohou být více ohroženi rizikem případné sebevraždy. Ukázala to analýza, kterou si nechala vypracovat americká vláda kvůli vzrůstajícímu počtu sebevražd v zemi.

Sexismus na pracovišti zažívá polovina žen v technickém odvětví • Drahoušku, uděláš nám kafe? Na holku to není špatné. Ty máš zase své dny, že se tak mračíš? Tyto fráze slýchává od svých kolegů většina zaměstnankyň na technických pozicích. Ačkoliv v technických i vědeckých oborech pracuje čím dál více žen, 53 procent z nich se setkává s narážkami, že tato „chlapská“ práce není nic pro ně.

Dopravní podnik shání řidiče tramvají. Nabízí poměrně slušné peníze • Dopravní podnik hl. m. Prahy se podobně jako mnoho dalších firem v Praze a celé republice potýká s nedostatkem pracovních sil.

Jak napsat dobrý životopis: Klíčové tipy pro získání pozornosti zaměstnavatele • Sepsat dobrý životopis je zásadním krokem k získání zaměstnání vašich snů. V životopisu se prezentujete jako profesionál a potenciální aktivum pro zaměstnavatele. Správně sestavený životopis může poskytnout silný první dojem a otevřít dveře k rozhovoru o práci. Zde je několik klíčových tipů, které vám pomohou napsat životopis, jenž si získá pozornost a zvýší vaše šance na úspěch.

Lidé po čtyřicítce by měli pracovat jen 3 dny v týdnu, potvrdili vědci • Líbil by se vám třídenní pracovní týden? Vědci potvrdili, že příliš práce zhoršuje výkon mozku – vytrácí se schopnost racionálního uvažování, slábne paměť a člověk celkově duševně strádá. Dočkáme se v dohledné době prodloužení víkendu alespoň o jeden den?

Příliš práce podle vědců škodí. A mají to potvrzené seriózním výzkumem.

Jeden zaměstnanec s depresí ubere firmě 32 pracovních dní. Jak pečovat o duševní zdraví svých zaměstnanců? • Na 10. října připadá Světový den duševního zdraví. Tomu dle odborníků svědčí práce, na druhou stranu však samo zaměstnání nebo pracovní prostředí může k psychickým problémům napomáhat. Světová zdravotnická organizace odhaduje, že například depresí trpí celosvětově až 300 milionů lidí, kvůli čemuž přichází světová ekonomika každý rok o 1 bilion dolarů. Jak mohou zaměstnavatelé pomoci ke zlepšení či udržení duševního zdraví svých pracovníků?

Práce z domova bude brzy standardem, i když firmy se tomu zatím brání • Jakkoliv se české firmy prozatím konceptu home-office a práce odkudkoliv poměrně brání, odborníci z oblasti businessu předpovídají, že se vzdálená práce brzy stane mainstreamovou záležitostí. Potvrzuje to i nejnovější výzkum, podle kterého pracuje zcela na dálku již 18 % zaměstnanců. Experti se shodují, že díky tomu se zvyšuje produktivita zaměstnanců i celková kvalita jejich práce.

Trápí vás nuda? Zkuste kreativní způsoby, jak využít volný čas a vylepšit den i celý život • „Nudíte se? Kupte si medvídka mývala!“ Kdo by neznal tuto legendární hlášku z filmu Postřižiny? Většině z nás se stalo, že jsme se ocitli v situaci, kdy se nudíme. Nuda je nepříjemný pocit, který se může objevit v nejrůznějších situacích, ať už jsme doma, v práci nebo na veřejnosti. Místo abychom se nechali pohltit touto negativní emocí, existuje mnoho způsobů, jak se s ní vypořádat a využít čas přínosně. V tomto článku vám přinášíme sedm tipů, jak zapojit svou kreativitu a zlepšit tak nejen dnešní den, ale možná i veškerý další život.

Přesčasy v zaměstnání mohou zabíjet. Češi se v tomto ohledu vydali správným směrem • Přestože celosvětové statistiky ukazují, že se práce přesčas týká stovek milionů lidí (podle dat Mezinárodní organizace práce pracuje více než 48 hodin týdně 22 % lidí), čeští zaměstnanci ve třetím čtvrtletí loňského roku odpracovali nejméně přesčasů za posledních pět let. Sestupný trend podílu práce navíc je lidskému zdraví prospěšný. Práce přesčas totiž dle výzkumů zvyšuje riziko mozkové mrtvice, zhoršuje mentální zdraví a přispívá k nezdravému životnímu stylu i menší spokojenosti lidí v práci, a tudíž i menší pracovní produktivitě.

V kterém věku lidé nejčastěji podvádějí své protějšky • Manželská nevěra je často skloňované téma. Důvodů, proč se jí lidé dopouštějí, může být hned několik – například nedostatek vzrušení, vzájemná odcizenost, odlišné zájmy, problémy s financemi nebo nuda a rodinný stereotyp. V kterém životním období mají lidé největší tendenci podvádět?