Pražské letiště letos odbaví o 10 procent více cestujících než loni

ZprávyPražskýDEN.cz • 22. dubna 2018 • 2 minuty čtení

Provozní výsledky Letiště Praha za první čtvrtletí roku 2018 potvrzují předpokládaný růst počtu cestujících, který se v tomto roce odhaduje okolo 10 %.

Za první tři měsíce odbavilo Letiště Václava Havla Praha celkem 3 057 100 cestujících, zatímco za stejné období roku 2017 to bylo o více než 338 tisíc méně. To představuje meziroční nárůst o 12,4 %. Přispěly k tomu novinky jako je přímá pravidelná linka do Kataru, nabídka více spojů do oblíbených evropských destinací (např. linky do Barcelony, Budapešti, Madridu), ale i navyšování kapacit na již stávajících tratích (příkladem může být Londýn/Stansted, Řím, Paříž či další francouzská města).

Meziroční nárůst zaznamenala také oblast cargo dopravy, kde se objem přepraveného nákladu zvýšil o 8,3 % na více než 19 tisíc tun. Růst ovlivnily zejména dálkové linky, které jsou nákladem doplněny.

Nejnavštěvovanější zemí podle počtu cestujících byla Velká Británie, kam směřoval přibližně každý sedmý cestující. Další v pořadí byla, stejně jako v minulém roce, Itálie následovaná Ruskem. Největší nárůst zájmu ovšem zaznamenalo Španělsko (meziroční nárůst přes 63 %)

Nejoblíbenější destinací se v prvních třech měsících roku stala Moskva, druhou v pořadí Amsterdam a loňská TOP destinace Paříz/CDG byla odsunuta na třetí místo. Největší nárůsty zaznamenaly destinace jako Budapešť (+18,4 %), londýnské letiště Stansted (+45,8%) nebo španělská Barcelona, kam směřovalo o 69 % cestujících více než za první čtvrtletí loňského roku.

Vstoupit do diskuze

Nepřehlédněte

První české muzeum filmu otevře své brány v centru Prahy • V České republice až dosud neexistovalo filmové muzeum. To se ale již brzy změní, v prosinci přivítá první návštěvníky filmové muzeum NaFilM. Sídlit bude v historické budově Mozarteum v centru Prahy.

Kam vyrazit s dětmi v Praze? Poradí nová mapa a online portál • Organizace Prague City Tourism vydává novou mapu Praha:děti, která je určena všem rodičům a prarodičům, kteří hledají tipy a doporučení kam v Praze vyrazit s dětmi. V mapě najdou desítky míst, kde se děti budou bavit a případně se i něco nového naučí.

Zdraví stojí Čechy stále více. Výdaje za léky stouply meziročně o 8 procent • Výdaje na zdravotní péči v Česku rostou a tento růst už třetí rok v řadě nabírá stále větší obrátky. V roce 2018 dosáhly úrovně 430,9 mld. Kč a meziročně se tak zvýšily o 11 %. Největší podíl na nárůstu mají výdaje zdravotních pojišťoven a výdaje ze státního rozpočtu. Údaje zveřejnil Český statistický úřad.

13. 2. 1890: Rekonstrukce hostince, oheň v písárně a pokusy o sebevraždu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Svezte se historickou soupravou metra! Připomene 40. výročí provozu linky A • Dopravní podnik hlavního města Prahy v neděli 12. srpna 2018 stylově oslaví 40. výročí zahájení provozu na lince metra A. Při této příležitosti vypraví do provozu původní historickou soupravu 81-71, dobově upravenou do tehdejší čtyřvozové podoby. První jízda soupravy proběhne v 11:45 hodin ze stanice Dejvická (tehdejší stanice Leninova) do stanice Náměstí Míru. Tato trasa připomene první úsek I.A, který je v provozu právě od 12. srpna 1978. Poslední výjezd soupravy je naplánován na 15.10 hodin ze stanice Dejvická směr Náměstí Míru. Již tradičně budou všechny jízdy soupravy doprovázeny hlášením staničního rozhlasu a vozy metra budou řízeny strojvedoucími v dobových uniformách, spadajících do období let zahájení provozu. Pro cestu tímto metrem postačí běžné jízdenky či časové kupony. [gallery size="full" columns="1" ids="11499"] Legendární soupravy 81-71 Sovětské soupravy metra 81-71 představují, nejen svým vzhledem, nejtypičtějšího zástupce v provozu pražského metra. Technické specifikace a požadavky, které soupravy splňovaly, umožnily jejich provoz na všech třech trasách pražského metra (na rozdíl od předchůdce – soupravy Ečs, které byly provozovány pouze na trase C). Celkově bylo do Prahy dodáno 201 čelních a 299 vložených vozů. A ve spojení s architektonicky velice líbivého úseku I.A se na dlouhá léta staly doslova ikonou hlavního města (jejich vyobrazení můžeme najít na nespočetně pohlednicích, prospektech a dalších upomínkových předmětech). [gallery size="full" columns="1" ids="11496"]

31. 3. 1868: Položení základního kamene národního divadla se bude slavit i ve světě • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Praha se rozrůstá Praha má té doby 3470 domů, čili 3519 čísel; a sice na Novém městě 1477, na Starém Městě 1021, na Malé Straně 543, na Hradčanech 195 a Židovském městě 283 čísel. Za posledních třicet let přibylo Praze přes 200 domů. – Národní listy, 31. 3. 1868 K slavnosti národního divadla Nejen v zemích české koruny bude dávno toužená slavnost položení základního kamene národního divadla slavností skutečně národní, již nás docházejí zprávy i z ciziny, že i tam pomýšlejí na to, aby památný tento den spůsobem svým oslavili. Tak se nám píše z Bělehradu, že tamní Slované všech kmenů, Čechové ovšem v čele, v den položení základu divadla národního uspořádají „Slovanskou Besedu', jejiž čistý výnos věnován bude našemu národnímu podniknutí. „Pantáto Bajloni“ v Bělehradě vůbec známa osobnost, jehož hostinec vůbec „českým konsulstvím“ se nazývá, postoupí k slavnosti bezplatně veliký svůj sál. – Národní listy, 31. 3. 1868 [related-post id="8855"] Nařízení Ministerstvo vyučování výnosem ze dne 3. pros. 1867 č. 9212 rozhodlo, že studující k vojsku odvedení nemají příště do klerikálních seminiřů a duchovních řádů přijímáni býti. – Národní listy, 31. 3. 1868

Praha nechala opravit pozůstatky po bývalé lanové dráze • V Letenských sadech byla obnovena jedna ze zapomenutých pražských technických památek, část původní lanové dráhy. V místě bývalé horní stanice vznikla nová vyhlídka. Rekonstrukce vyšla na 2,3 milionu korun.

Praha vybuduje novou záchrannou stanici pro volně žijící živočichy • Stavební povolení pro stavbu nové Záchranné stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy získaly Lesy hl. města Prahy. Současná stanice již technicky nevyhovuje. Projekt by měl vyjít na 170 miliónů korun.

26. 1. 1889: Falešné mince v Praze a žena obviněná z bigamie • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Evžen Korec: Občanskou vybavenost má financovat stát, na nových bytech jen v Praze loni vydělal 6 mld. Kč • Nepsanou povinností pro všechny developery se v Praze poslední dobou stalo, že přispívají městským částem, kde plánují své rezidenční projekty, na dopravní infrastrukturu, občanskou vybavenost či jiné veřejné stavby. Objevují se dokonce hlasy, že tyto „dobrovolné“ příspěvky by se měly formalizovat a vytvořit závazné pravidlo. Mluví se o tom, že by měl každý investor do veřejného rozpočtu odvádět stovky korun za metr čtvereční postaveného bytu. Tento nápad je nutné odmítnout hned v počátku, protože by šlo fakticky o sektorovou daň trestající úspěšné firmy, které se dokázaly prokousat neuvěřitelným byrokratickým martyriem povolovacího procesu. Navíc by to dopadlo hlavně na zájemce o nové byty, protože vyšší náklady by investor zcela logicky promítl do vyšší ceny bytu.

Pražská zoo vybrala miliony korun na pomoc australským zvířatům • Přesně 22 761 332 korun se podařilo shromáždit na sbírkovém kontu Zoo Praha. Vybrané peníze poputují na záchranu australských zvířat decimovaných na konci loňského a začátku letošního roku neobvykle rozsáhlými požáry.

13. 9. 1868: Podvodník prodává Pražanům falešné zlaté prstýnky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Zázračná jarní cibulka. Chrání před chorobami a v kuchyni má široké využití • Jarní cibulka je považována za královnu kuchyně. Je to vlastně mladá cibule, která je sbírána ještě předtím, než zcela dozraje. Neplatí u ní, že pokud ji sklidíme dříve, bude nevhodná ke konzumaci. Je tomu totiž přesně naopak.

Lanovka na Petřín prochází údržbou. Nepojede skoro tři týdny • Téměř tři týdny se Pražané i návštěvníci metropole musí obejít bez lanové dráhy na Petřín. Ta totiž od pondělí prochází pravidelnou jarní výlukou.

Na Ukrajině mají lepší zeleninu než u nás. Farmářskou tržnici okupují překupníci, říká šéfkuchař David • Radek David patří mezi českou kulinářskou elitu. Jako jeden z prvních špičkových šéfkuchařů objel celou řadu českých farem a implementoval jejich produkty do svých slavných restaurací La Veranda a Babiččina zahrada v Praze. Nově se stará ještě o The Bistro v Londýnské ulici. Serveru PražskýDEN.cz poskytl exkluzivní rozhovor. Na pražské gastronomické scéně se pohybujete přes dvacet let. Prošel jste kuchyní hotelu Hilton, hotelem Adria, restauracemi Kampa Park, Rybí trh, Alcron. Všechno jsou to známé pražské podniky, které ve své době udávaly trendy. Jak se v průběhu posledních dvaceti let změnila pražská gastronomická scéna? Hodně moc. Spousta kluků odjela do zahraničí, kde se učili u ještě větších kluků. Pak se vrátili a přinesli nový vítr. Za druhé – díky sociálním sítím je možnost nakouknout do každé hospody, co vaří. Lze taky objednávat knihy ze světa a jezdit na stáže. I já se každoročně jezdím učit. Hlavně do Londýna, který je pro mě nejvíc inspirativní. Pak třeba do Provence, kde jsem měl možnost působit v restauraci La Chassagnette, která má svoji vlastní zahradu. Každé ráno tam zahradnice sklidí to, co je nejvíc zralé. Přivezou to do kuchyně na dvoukoláku a kuchaři z toho vaří. Byl jsem i v Piemonte v restauraci Violetta, kde jsem vařil se sedmdesátiletou babičkou. V Londýně jsem prošel restaurace Dinner by Heston Blumethal, Marcus, Story, Typing Room, Pied a Terre, Alyn Williams, L'Autre Pied, Ametsa with Arzak Instruction, The Ledbury, Latium… Není škoda, že tu nikdo nezvedá slávu prvorepublikových podniků typu lahůdkářství Jana Paukerta, hotelu Šroubek, či původního Alcronu? Takovou tu starou, sice těžší, ale klasickou českou kuchyni? Občas se tu objeví pokus. Ale brzo zanikne. Paukert tak chvilku fungoval. Alcron funguje, ale na moderní bázi. Nedávno otevřeli Myšáka. Já si ještě pamatuji rybárnu Vaňha, ale i buffet Koruna. Je jiná doba, jiné nároky a jiné stravovací zvyklosti. [gallery size="full" columns="1" ids="12110"] V poslední době v Praze rostou jako houby po dešti fast casual bistra. Je to trend, který lze pozorovat i v dalších velkých městech Evropy? Jak si vybrat dobré bistro na večeři? Máte nějaký tip na dobré bistro v Praze, kam i vy sám rád zajdete? Bohužel na to nemám čas. Pokud nejsem v našich restauracích La Veranda, Babiččina zahrada a The Bistro, tak jsem na Ukrajině v Kyjevě, kde máme další restaurace a kam jezdím šestkrát až sedmkrát ročně měnit jídelní lístky. A pokud nejsem ani tam, tak jsem na stáži nebo s majitelem a týmem lidí na výletě za poznáváním jiného regionu, originální chuti tamních jídel. Vaše restaurace La Veranda a Babiččina zahrada patří ke stálicím pražské gastronomie. Co u vás na menu zákazníci najdou? Za prvé – nejsou moje. Jelikož jsem executive chef, tak to znamená, že jsem šéfkuchař pro všechny restaurace. Jídelní lístek se mění často podle sezóny. V Babiččině zahradě je to asi deset jídel, které neměníme. Například hovězí tatarák, který meleme přímo u stolu, kulajdu, přes noc pomalu pečenou kachnu, svíčkovou, ale i dukátové buchtičky nebo plněné knedlíky. V La Verandě se mění vždy skoro celý jídelní lístek. Zůstávají jen dvě položky – náš legendární tatarák a čokoládový fondánt s malinami. Zbytek je vždy dle toho, co je v dané sezóně nejlepší. [gallery size="full" columns="1" ids="12113"] Posledním přírůstkem do rodiny vašch restaurací je právě The Bistro v Londýnské ulici. Jak vzniká vůbec takový koncept bistra? A jak to děláte, že máte hned od otevření plno? V tuto chvíli jsou to silná slova. Pravda je taková, že hned po otevření se tam všichni nahrnuli. Nyní pořád pracujeme s polednem. Přemýšlíme, jak přilákat lidi na zajímavé jídlo, protože v minulosti byla v místě jiná restaurace, která fungovala pouze na večeře. Náš slogan je „More taste“, jelikož nabízíme malé snacky, mezze. Pak máme malou nabídku jídel, kterou každý týden měníme. [gallery size="full" columns="1" ids="12111"] Mimo pražských podniků máte ještě osm restaurací Fajna Familia na Ukrajině. Dá se srovnávat Praha a Kyjev? V čem se pražská gastronomická scéna liší od té kyjevské? Může český šéfkuchař na Ukrajině uspět? Může, ale musí trochu sklopit hlavu. Lidé jsou tam jiní. Teprve nyní se tam začínají otevírat menší podniky s rozmanitější gastronomií. Za druhé – na Ukrajině mají v sezóně mnohem lepší zeleninu než my. Nepotrpí si na žádný excesy, ale mají rádi dobré jídlo. Nemusí být tolik kreativní, ale musí být hezky a zajímavě naservírované. Jak to všechno stíháte? Praha, Kyjev, stáže, rodina a děti? Je to plánování. Jsou měsíce, kdy rozjíždím čtyři menu ve čtyřech různých konceptech. Ale pak jsou měsíce, kdy se to snažím rodině a dětem vynahradit. [gallery size="full" columns="1" ids="12112"] Byl jste jeden z prvních v Praze, který začal spolupracovat s malými farmáři. Co říkáte na rozmach farmářských trhů? Máte nějaké oblíbené? Ano. A je to dobře. Ale pořád je to nic. Po 30 letech od revoluce nemáme nic. Máme nekvalitní zeleninu v krámech. Podívejte se, v Kyjevě je skoro pět miliónů obyvatel a je tam přes padesát tržišť, možná ještě víc, které fungují každý den. Koupíte tam ryby, maso, koření, ovoce a zeleninu, mléčné výrobky, uzeniny, vejce, med... A Praha má jeden a půl miliónů obyvatel a jedno tržiště – jedna hala a v ní pár farmářů, zbytek jsou překupníci. Funguje od pondělí do soboty. Náplavky, kulaťáky a farmářské trhy jednou, dvakrát za týden to nespasí. Je to škoda, protože na Ukrajině jsou lidé zvyklí nakupovat a vybírat to nejlepší, aby pak doma uvařili to nejlepší jídlo. I přes nabitý program si stále najdete čas na řadu kuchařských kurzů. Máte v nabídce i něco pro opravdové Pražany odkojené Vltavou? To nemám. Školím u Romana Vaňka v Prakulu, v Gourmet Academy, v nádherném obchodě Potten & Pannen a v Zemědělském muzeu, kde je krásná kuchyně. Všude učím něco jiného. Takže u Romana třeba zeleninová jídla, králíka nebo piemontskou kuchyni, v Gourmet academy menu pro požitkáře, v Zemědělském muzeu „Nedělní oběd“, „Babiččiny recepty“. A jakmile začne sezóna, tak chřest. [gallery size="full" columns="1" ids="12119"] Kdybyste měl jmenovat někoho z vašich kuchařských kolegů v Praze, ke komu byste zašel na snídani, oběd a večeři? Na snídani do Café Savoy za Lukášem Frenclem. Na oběd s rodinou jednoznačně do Babiččiny zahrady na kachničku, a kdyby ke kolegovi, tak do SIA za Jirkou Štiftem. Na večeři s přáteli do Zas a znovu za Petrem Hajným, případně do Noi, Sasazu. Na poslední jídlo před smrtí do Grand Cru za Honzíkem Punčochářem.

Praha bude mít nový most přes Vltavu za miliardu korun • Pražští radní schválili vítězný návrh Dvoreckého mostu, který časem spojí břehy Vltavy mezi Podolím a Zlíchovem. Kromě zlepšení automobilového provozu by měl nový most pomoci také tramvajové dopravě mezi Prahou 4 a Prahou 5. Stavba bude stát přibližně miliardu korun.

Spory Michala Cihláře s pražskou zoo skončily. Výtvarník bude muset platit • Rozhodnutím pražského Vrchního soudu, podle kterého má výtvarník Michal Cihlář uhradit pražské zoo soudní výlohy ve výši 222 764,50 Kč, končí letitá kauza, v níž Cihlář žaloval Zoo Praha o 1,8 mil. Kč za údajně neoprávněné nakládání s jeho dílem - logem Zoo Praha s koněm Převalského. I v této věci byl nakonec žalobce neúspěšný a skončila tak dlouholetá série sporů mezi ním a Zoo Praha.

Mango v jídelníčku by nemělo chybět. Vaše tělo za něj poděkuje • Lahodné tropické ovoce pocházející pravděpodobně z indického subkontinentu je mimořádně bohaté na živiny a minerály, které potřebujeme ke správnému fungování organismu. Často bývá dokonce označováno za superovoce. V čem konkrétně je tedy tak pozoruhodné?

Kočka a stěhování. Co dělat, aby nový domov nebyl příliš stresující • Změna bydliště není ve většině případů stresující pouze pro lidi, ale také pro jejich domácí mazlíčky, například kočky. Kočky jsou na tom velmi podobně jako lidé. Jsou zvyklé na prostředí, ve kterém žijí, a jakákoli změna je pro ně stresující. Kočky jsou také velice empatické a dobře dokážou vycítit neklid a stres svých majitelů. Takže pokud máte se stěhováním starosti, přenáší se stres i na vaši kočičku.

Nebezpečná dětská tepláková souprava musí být stažena z trhu • Česká obchodní inspekce (ČOI) zjistila, že na tuzemském trhu byl nabízen k prodeji textilní výrobek, který neodpovídá bezpečnostním požadavkům kladeným na dětské oblečení. Jedná se o teplákovou soupravu „MERTOGLU Baby“.