Roční kupon na MHD znají Pražané už 120 let. Jaké byly jeho začátky?

ZprávyKristián Vích28. ledna 20192 minuty čtení
Historie městské hromadné dopravy v Praze je bohatá.

Historie městské hromadné dopravy v Praze je bohatá.

Foto: Archiv DPP

V lednu si připomínáme jedno zajímavé výročí. Přesně před 120 lety se v Praze úplně poprvé objevily předplatní časové jízdenky na městskou hromadnou dopravu. Kolik stály, kde se daly pořídit a jak se jejich podoba měnila v průběhu následujících dekád?

1. ledna 1899 začaly v Praze platit „permanentní lístky předplatné“, první předplatní časové jízdenky. Roční jízdenka stála 120 K (tedy 600násobek max. základního jízdného), půlroční 70 K. Obě opravňovaly k libovolnému počtu jízd jak v síti elektrických a koňských drah Elektrických podniků královského hlavního města Prahy (dnešní DPP). Jen pro představu, kvalifikovaný dělník v té době pobíral roční plat přibližně 1200 korun, nižší úředník asi 6000 korun, vyšší úředník i 12 000 korun. Inženýr nebo technik si přišel asi na 2000 korun ročně.

Jediným výdejním místem ročních jízdenek byla tehdy pokladna Elektrických podniků ve Staroměstské tržnici. První předplatní jízdenky si koupilo celkem 29 zájemců.

Výročí připomíná výstava v metru

U příležitosti 120. výročí předplatních jízdenek připravil Dopravní podnik ve stanici metra Florenc historickou výstavu o jejich používání v pražské hromadné dopravě. Návštěvníci mohou až do konce dubna zjistit, jak v pražské MHD běžel čas od prvního „permanentního lístku předplatného“ z roku 1899 až k současné čipové Lítačce. DPP také v těchto dnech vydává speciální informační brožuru.

Již před 120 lety zaplacení jízdného pro delší časové období nebo předplacení více jízd vycházelo levněji než používání jednotlivých jízdenek. Výstava mapuje například období prvních předplatních lístků pro školáky, které byly zavedeny v roce 1912. Již v roce 1913 se objevila nová podoba předplatních jízdenek s fotografií majitele. Roku 1928 měli Pražané k dispozici první pojízdnou prodejnu cenných známek ve speciálním vlečném voze u Muzea.

Ročním kuponům se daří

Počty zakoupených ročních kuponů v Praze v posledních letech rostou, a to zejména díky výhodné snížené ceně 3650 Kč, kterou zavedlo minulé vedení města v roce 2015. V loňském roce se jich prodalo skoro 330 tisíc

Nepřehlédněte

14. 11. 1889: Smrt dělníka v Ringhofferově továrně a opilý zloděj ubrusů • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Praha testuje systém pro fungování navigace v tunelech • Tunely sice řidičům zkracují cestu, ale jejich nevýhodou je, že v nich nefunguje navigace. Problém je to hlavně u složitějších tunelových kompelxů, kde bývá orientace složitější a řidiči pak mohou zmatkovat.

31. 3. 1889: Nejbohatší lidé světa na konci 19. století • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Praha se chystá vyměnit dva tisíce zastávek MHD • Praha hledá novou podobu zastávek městské hromadné dopravy. Tento krok navazuje na vyhlášení vítěze na novou podobu pražských laviček, odpadkových košů a stojanů na kola. Cílem města je vytvořit vlastní design, který vychází z prostředí Prahy. Zastávka by měla nejen chránit před nepříznivým počasím, ale i zjednodušit cestujícím orientaci a mít atraktivní design. Řízení zadává Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) spolu s Magistrátem hl. m. Prahy, zájemci mohou podat přihlášky do poloviny dubna. „Jsem ráda, že nezahálíme a pokračujeme v kultivaci veřejných prostranství v Praze a po lavičkách, odpadkových koších a stojanech na kola, vybereme nový vzhled i pro zastávky. Výhledově by mělo proměnou postupně projít až 2 000 zastřešených zastávek a já věřím, že se nám podaří najít takový design, který bude citlivý, moderní, ale přitom vkusný a nadčasový,“ říká primátorka Adriana Krnáčová. [related-post id="5087"] Nová zastávka by kromě základních funkcí, jako je ochrana před nepříznivým počasím, měl usnadňovat cestujícím orientaci na zastávce. Jednoduchá údržba, odolnost vůči vandalismu nebo universální a nadčasový design jsou další požadavky, které bude odborná komise hodnotit při výběru finalistů a vítěze. Výměna stávajících zastávkových přístřešků a zábradlí, bude obdobně jako u vítězného setu lavičky, odpadkového koše a stojanu na kola, postupná. [related-post id="6595"] „Přednost budou mít zastávky, které potřebují okamžitou výměnu, nebo kde dosud vůbec nejsou. Už dnes známe přes 350 takových míst,“ vysvětluje Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha. Jednací řízení s uveřejněním není na rozdíl od klasické architektonické soutěže anonymní. Výhodou tedy je, že komise, přizvaní odborníci a zadavatel mohou s účastníky při procesu komunikovat. Návrh zastávkového přístřešku a zábradlí je technicky náročnější, proto je k dosažení kvalitního návrhu nutná zpětná vazba, kterou řízení umožňuje.Ukončení zadávacího řízení se očekává v listopadu.

23. 7. 1889: Zkažené maso na trhu, pokousané dítě a mrtvola ve Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Srážek chodců s tramvají loni výrazně ubylo. Nikdo nezemřel • Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) za loňský rok eviduje celkem 47 případů srážek chodců s tramvají, což je pokles bezmála o 50 %. Naprostá většina skončila s lehkými zraněními chodců, pouze 3 s těžkými. Ani jedna srážka neskončila smrtí, což je vůbec poprvé za posledních 15 let.

27. 3. 1868: Neznámý muž svými slovy pobuřoval prodavačku doutníků • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Pobuřovač Do trafiky v Nové ulici na Malé stran přišel v úterý večer jistý starý, slušně ošacený pán s bílými vlasy a dal si podati za zlatku doutníků. Tu si ale věc rozmyslil a koupil si jen jeden doutník, řka, že nechce trafikantku připravit o zlatku. Na její pak otázku, jak to myslí, doložil, že na zejtří, tedy ve středu, bude prohlášen bankrot a zlatka bude latit jenom šesták. A zaplativ doutník odešel. Bylo by věru záhodno, aby podobný pobuřovatel zatčen byl a přiměřeně trestán byl. Ostatně se už po něm pátrá. – Pražský denník, 27. 3. 1868 Neštěstí Přejet byl včera ráno v pasířské ulici řeznický učenník. Nesa velkou tíži na hlavě nemohl se rychle vyhnouti povozu náhle z jehdnoho tamního domu vyjevšímu. Voj porazila jej k zemi a ač vozka spozorovav chlapcovo nebezpečenství koně hleděl zastaviti, přejelo přední kolo ruku na zemi ležícímu hochu a dosti těžce mu ji pomačkalo. Rozházené maso z lísky, již učenník při pádu upustil, utrpělo více pod kopyty koňů. – Pražský denník, 27. 3. 1868 [related-post id="7962"] Prohlídka Amerikánský klub dám navštívil předevčírek chrám svatovítský, aby tamní stavební práce si prohlednul. Pan hrabě Frant. Thun sloužil dámám za průvodce a vysvětloval jim jednotlivé část velkolepé stavby chrámové. – Pražský denník, 27. 3. 1868 Těžkosti s bouráním Bouráním skály u vyšehradské brány, jejíž část před časem se na silnici byla sřítila, jest posud několik dělníků zaměstnáno, kteří však velmi pernou práci před sebou mají. Skála jest totiž velmi tvrdá a tudiž její odstraňování velmi těžce a povlovně ku předu kráčí, tak že úplné rozkopání vyměřeného kusu skály déle trvati bude než se zpočátku myslelo. – Pražský denník, 27. 3. 1868

První semafor v Praze začal fungovat před 90 lety. Lidem hodně vadil • V roce 1930 byla v Praze nainstalována první automatická světelná signalizace, a to ve středu Václavského náměstí, kam ústí ulice Vodičkova a Jindřišská. Do té doby byla doprava na křižovatkách řízena pouze pokyny strážníka a od roku 1927 také ručně přepínanými semafory.

9. 8. 1890: Třídní sraz gymnazistů po čtvrt století a smělá krádež • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

23. 10. 1889: Oheň v Košířích a stávka francouzských horníků • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

25. 1. 1868: Totožnost oukladně zavražděného mladíka stále neznámá • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

26. 8. 1890: Krvavé útoky nožem a prudká letní bouře • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Čím trpěl Antonín Dvořák před smrtí? Domněnku potvrdil vědecký rozbor • Pozůstalost Antonína Dvořáka, kterou spravuje Národní muzeum v rámci Českého muzea hudby, obsahovala donedávna neznámý vzorek léku, který skladatel užíval krátce před svou smrtí. Ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv došlo po více než sto letech k jeho přesné identifikaci. Potvrdilo se tak to, co bylo dlouhá léta jen předmětem spekulací – že tento významný český skladatel trpěl před svou smrtí mimo jiné i zánětem močových cest.

16. 6. 1890: Nová pražská dělnická pekárna nabídne cenově dostupné pečivo • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

21. 1. 1868: Pražští strážníci zatýkali obchodníky pro nesvěcení neděle • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

29. 10. 1889: Buršácká maškarní slavnost a dopadení zloděje • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

VIDEO: Do Prahy přilétá největší vzducholoď na světě. Zdrží se týden • Na letišti v pražských Letňanech v pátek odpoledne přistála největší vzducholoď světa. Několik následujících dní se bude plavit nad hlavami Pražanů. Vzducholoď Zeppelin LZ NT07-101 vylétla z německého Friedrichshafenu a do Prahy by dorazila kolem třetí hodiny odpoledne. V hlavním městě se Zeppelin zdrží týden, během kterého bude sedmkrát denně provádět vyhlídkové lety nad Prahou s partnery společnosti Zeppelin CZ. Spatřit ji tak bude moci každý Pražan. [gallery link="none" size="large" columns="1" ids="10604,10602"] Zeppelin NT Vzducholoď poprvé vzlétla 18. září 1997. D délkou 75 metrů a objemem 8 425 m³ je v současné době největší polopevnou vzducholodí na světě. Loď pohání tři motory Textron Lycoming o výkonu 147 kW, maximální rychlost je 125 km/h. Do kabiny se kromě pilota a stevarda vejde až 12 pasažérů.

Vzducholoď Zeppelin NT.

Trápení slavné Antonie Nedošinské. Život jí komplikovala matka, závist i nacisté • Nebyla krásná jako Adina Mandlová či Lída Baarová, přesto ji zbožňují miliony diváků. A to díky rolím laskavých a milujících maminek. Asi vás nepřekvapí, že taková byla Antonie Nedošinská i ve skutečném životě. Osud se s ní ale bohužel občas vůbec nemazlil.

Antonie Nedošinská

U Nehvizd vyroste terminál vysokorychlostní železnice • Správa železnic představila vítězný návrh podoby terminálu vysokorychlostní železnice, který by v budoucnu měl vyrůst u Nehvizd za Prahou. Do soutěže se zapojilo 21 českých i zahraničních architektonických kanceláří. Porota nakonec vybrala práci autorské dvojice Jiří Opočenský a Štěpán Valouch.

Takhle budou vypadat stanice Olbrachtova a Pankrác na nové lince metra D • Výtvarnou podobu stanic budoucích metra D Pankrác a Olbrachtova navrhnou přední čeští umělci Jakub Nepraš a Vladimír Kokolia. Jejich návrhy zvítězily ve vyzvané soutěži Metroprojektu, Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP) a hlavního města Prahy pod záštitou Národní galerie Praha. Návrh Vladimíra Kokolii pro stanici Olbrachtova počítá se způsobem zobrazování, který návštěvníka vtahuje do obrazu a vytváří iluzi prostorového ztvárnění. Jakub Nepraš připravil výtvarné ztvárnění stanice Pankrác s alegorickým rozměrem a porota vyzdvihla také soulad návrhu s charakteristikou stanice jako živého přestupního bodu nové linky.

Vizualizace stanice Olbrachtova.