Rok 1891: Drsné soužití Eskymáků. Domácí násilí na mužích, útoky nožem i láskyplné usmiřování

MagazínKristián Vích2. ledna 20214 minuty čtení

Foto: Archiv

Na konci 19. století nebyl svět tak propojený jako dnes. Lidé příliš necestovali, a tak si o vzdálených zemích a jejich obyvatelích většinou mohli pouze přečíst v knihách nebo novinách.

Zajímavý cestopis z Grónska napsal v roce 1890 norský polárník, vědec a diplomat roce Fridtjof Nansen. Popisuje v něm, jak žijí místní Eskymáci. Shrnutí nejzajímavějších pasáží přinesly českým čtenářům Národní listy dne 11. ledna 1891. Článek si nyní můžete přečíst i vy.

V eskymácké domácnosti

Tyto dny vydaný cestopis »0 Grónsku« od Fridjofa Nansena podává některé velice zajímavé obrázky z domácího života eskymáckého. V chýši, ve které jsme se nacházeli — tak vypravuje autor zmíněného cestopisu — bydlely čtyři nebo pět různých rodin. Každá z těchto rodin měla na jakémsi nízkém lešení své prknem ohraničené místo a tam skrčeny civěli muž, žena i dítky. Před každým tímto místem hořela tuková lampa širokým, čmoudivým plamenem. Lampy ty hoří dnem i nocí a slouží nejenom k oteplování a osvěcování, nýbrž vydávají též zvláštní tukový zápach, který každému Eskymákovi je nesmírně příjemný.

Mužové jsou pravidelně oproti svým ženám velice hodni a není právě řídkým úkazem, že spatříme manžely, kterak se líbají, při čemž vzájemně s nevyrovnatelnou něžnosti si otírají nosy. Ale přes to vše přiházejí se ovšem také někdy rodinné nesváry a mrzutosti; pak takový výstup dopadá velmi často zle. Obyčejně dostane žena výprask, někdy i rána nožem do ruky nebo nohy, načež je vše zase v pořádku a poměr mezi mužem a ženou je opět tak upřímným jako dřív. Někdy stane se ovšem i to, že výprask dostane muž.

Nechci tvrditi, že by ty všecky tukem se lesknoucí tváře, které leskly se kolem nás, byly čisty. Od přírody mají všichni barvu žlutou anebo hnědou; mnoho-li však této přirozené barvy bylo lze opravdu spatřiti v obličejích Eskymáků, které jsem viděl, to nelze s určitostí tvrditi. V jednotlivých obličejích, zvláště u dětí, zhoustla a ztvrdla špína tak, že tvořila skutečný černý škraloup, který na některých místech se odloupl a tu teprve přirozenou barvu těla bylo viděti. U žen však, zvláště u mladších, které jsou velmi marnivé, pozorujeme již větší čistotu. Zde aspoň umývání nenáleží k vzácnosti.

Nemají-li ženy právě co lepšího na práci, tu neznají oblíbenějšího zaměstnání, než rukama po hlavě jezditi a brzo zde, brzo onde v pravém pralese svých černých, naježených vlasů se šimrati. Někdy bývají v tomto pralese podnikány pravidelné hony a výtěžek z honu bývá pak obyčejně ihned utracen. Vlas u mužů visí úplně volně přes ramena a na čele často bývá spjat šňůrou perlí. Ti, kteří perel nemají, obtáčejí svou hlavu provázkem, na němž jsou zavěšeny kůstky žraloka. Železa se neužívá za žádnou podmínkou k ozdobě vlasů. Ženy zavazují vlas na přední straně hlavy na uzel a obtáčejí jej kůží, jen aby pokud možno pevně stál na hlavě. To týká se zvlášť mladých, neprovdaných žen. Vytahují si vlas na čele a na spáncích tak houževnatě, že konečně vypadává a ony ve velmi mladém věku jsou holohlavé. Pro eskymáckou ženu, která náleží lepší společnosti, trhati vlas z čela je právě takovou nutností, jako dámě našeho světa se šněrovati.

Před jednou malou chýší, která stála odloučeně, potkal jsem neobyčejně přívětivou ženu, patrně domácí paní celé chýše. Žena ta byla ještě poměrně mladá, měla příjemný zevnějšek, usmívavý pohled a dvě šikmé, lichotivé oči. Na zádech v jakési torbě nesla malé, špinavé děcko, z něhož měla patrně velikou radost jako všecky matky a jež velice horlivě snažila se k tomu pohnouti, aby otevřelo své tmavé oči a mou maličkost si prohlédlo. Bavili jsme se spolu velice nenuceně a podařilo se mi nepozorovaně několik její podobizen vytvořiti.

Také jsme nahlíželi dveřmi několika chýší. V jedné byla dvě mladá děvčata zaměstnána vytahováním velikého racka z kuchyňského hrnce, kterého pak hltavě jedla, tak, že každá ukusovala na jednom konci, při čemž samou rozkoší usmívaly se téměř celými obličeji. Peří z větší části bylo ještě na ptáku, ale to nic nevadilo ; dívky je bezpochyby beze všeho dalšího vyrušování jen vyplivovaly.

– Národní listy, 11. 1. 1891. Autor neuveden.

Nepřehlédněte

4. 9. 1868: Úřady varují občany monarchie před cestou do Ruska • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. K výstraze vystěhovalcům do Ruska Dle úředních zpráv nachází se v Petrohradě v okamžiku tomto nadobyčejně valný počet státních občanů rakouských, kteří tam žádného nemají zaměstnání a c. k. vyslanectví jakož i generální konsulát s žádostmi za podporu obtěžují. Jelikož v Rusku pro příslušníky cizích států jenom s velikými obtížemi výživy naleznouti možná, musí se pozornost obrátiti k tomu a varovati před tím, aby se nikdo neodvážil do Ruska jíti, nenašel-li tam dříve služby a nemá-li tam jisté vyhlídky k stálému zaměstnání. – Pražský denník, 4. 9. 1868 Podpora Ku povznešení chovu dobytka vykázalo ministerium orby zdejší vlast.-hosp. společnosti pro letošek podporu 9100 zl. ku povznešení chovu dobytka a sice tím ustanovením, aby z té sumy bylo odhodláno 6000 zl. na odměny při hospodářských výstavách, a 3100 zl. k zakoupení dobrých býků, kteréž budou dány obcím neb jednotlivým hospodářům. Výnos z někdejšího prodeje těchto býků bude opět odhodlán k zakoupení jiných. – Pražský denník, 4. 9. 1868 [related-post id="12252"] Nehoda Předevčírem k večeru vezl jistý vozka do Prahy ze smíchovského nádraží těžký náklad železničních kolejí. Nedaleko před Újezdskou branou zlomila se náprava u zadních kol a vůz ohromnou převahou stížen skácel se k zemi. Vyšvihnutím voje byl též jeden z koní k povozu zapřažených poraněn, takže musel vypřažen býti. Nemalé nebezpečí hrozilo samému vozkovi, který jen rychlým uskočením velké pohromě při kácení vozu se ušel. Později musel celý náklad na jiný vůz přeložen býti. – Pražský denník, 4. 9. 1868

Přepadala bary se sekyrou. Carrie Nation a její uvědomělý boj za prohibici • Klimatičtí extrémisté blokující dopravu v posledních měsících plní titulní stránky zpravodajských serverů. Možná nad jejich počínáním kroutíte hlavou. Ale vlastně nejde o nic nového. I v minulosti žili lidé, kteří ve jménu bohulibého účelu sahali k velice drastickým prostředkům.

5. 9. 1868: Požár v Hostivicích založil mladík úmyslně. Prý se chtěl pomstít • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Stavba nového mostu začala K stavbě dratěného mostu přes Vltavu se již v nejbližších dnech přikročí, an se počne hlavní pilíř v prostřed řece budovati. Ohražené místo, na němž pilíř týž státi bude, jest již vody zbaveno, neboť se z něho dvěma parními stroji ve dne i v noci voda pumpuje. Nyní jest tam zaměstnáno mnoho dělníkův vyhazováním pozůstalého kalu a písku. Prosáklá půda se vyhloubí na 11 střevíců, načež se povrch betonem vyrovná, na kterýž pak pískovcové balvany, z nichž pilíř sestávati bude, se klásti budou. Kameny tyto se na břehu již osekávají a tak ke stavbě připravují. Prostora, na níž krajní pilíř u staroměstského břehu státi bude, jest také ohražena, aby později z ní též voda vypumpována byla. Pravý břeh Vltavy, jenž se táhne podél Švarcenberské ohrady k továrně p. Brosche-ho, se znamenitě zvýší a do řeky rozšíří, za kterouž příčinou se tam se všech končin Prahy rum a hlína sváží a do vody hází. Břeh tento bude více než o 4 sáhy rozšířen a sice tak dalece, by běžel v rovné čáře s pobřežním pilířem. Stavba pilíře u malostranského břehu počne teprvé na jaře. – Pražský denník, 5. 9. 1868 Zničená krinolina V nemalém nebezpečí se nalezala včera dopoledne jistá paní v úzké uličce u staroměstských masných krámů, do něhož byla přivedena svou ohromnou krinolinou. Tato se jí totiž zapletla do kola prudce jedoucího povozu a dříve než paní zachycené šaty mohla z kola vyplesti, byla stržena kolem k zemi a leknutím klesla bez sebe na zem. Na štěstí byl nebezpečný stav paní jek od vozky tak i od kolemjdoucích spozorován, jíchž rychlou pomocí se podařilo šaty z kola vyplesti, načež omdlelá paní byla do protějšího krámu odnešena, kde po nedlouhé chvíli k sobě přišla. Jak se později shledalo, neutrpěla žádného uškození na těle, zato ale byly šaty a krinolina její v nivec obráceny. – Pražský denník, 5. 9. 1868 [related-post id="12361"] Dokonalý ve svém řemesle V noci na čtvrtek zatknut byl v jedné krčmě v židovském městě pro tuláctví jakýs Antonín Hora z Velvar, mladík to 19letý a dost slušně vypadající. Človíček tento jest soudům už dostatečně znám, an byl pro své krádeže, které na vysoká sta se páčí, už devatenáctkrát trestán. Ve čtvrtek o výslechu se konečně také přiznal, že založil oheň a sice že požár, jenž 14. července v Hostivicích, okr. únhošťského, tři chalupy a ovčinec strávil, pocházel od něho. Nechtěli prý mu tam dát nocleh a tak se jim pomstil. Toto přiznání přednesl zatčený velmi pánovitě a doložil, že „na neštěstí“ nevyhořela celá vesnice, ač on tomu chtěl. Vinník odevzdán jest již trestnímu soudu. – Pražský denník, 5. 9. 1868 Přejeté dítě zemřelo Přejeté dítě, o kterémž jsme předevčírem přinesli zprávu, že v Klementské ulici pod nákladní vůz padlo a na rukou i nohou značné rány dostalo, podlehlo těmto ranám, vypustivší po několika hodinách ducha v děcké nemocnici. – Pražský denník, 5. 9. 1868

Dubaj otevírá největší vyhlídkové kolo na světě. Ohromuje výškou i vstupným • Metropole Spojených arabských emirátů Dubaj opět láme rekordy. V říjnu se tu pro návštěvníky otevře největší vyhlídkové kolo na světě. Svými rozměry hravě strčí do kapsy podobné atrakce v Londýně, Las Vegas nebo Singapuru.

9. 4. 1889: Velký spor o osvětlení mezi Prahou a Žižkovem a stavba muzea • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Do Prahy přijelo v prvním pololetí přes 3,6 milionu návštěvníků • Počet domácích a zahraničních hostů v Praze se opět mírně zvýšil. V prvních šesti měsících roku přijelo za krásami hlavního města celkem 3 670 000 osob, tedy o 2,4 % více než v loňském roce. Více než třicetiprocentní přírůstky jsou zaznamenány u návštěvníků z Ukrajiny, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů.

14. 1. 1869: Mladý muž si podřezal žíly. V posledních dnech jevil známky pomatenosti • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

23. 3. 1890: Úvahy o stavbě provizorního mostu a nový kolotoč na Královských Vinohradech • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Geniální muž s kalkulačkou v hlavě. Jeho výpočty přivedly v úžas francouzské akademiky • Část lidí se rodí s určitým darem, který se vymyká běžnému chápání. V Evropě žil kdysi muž, který by se v současné době bez problémů obešel bez kalkulačky. Jak ale zmiňuje dobový článek Národních listů z roku 1892, mělo to i odvrácenou stranu mince. Celý text si nyní můžete přečíst v původní podobě.

31. 1. 1889: Smrt korunního prince Rudolfa, povinné očkování a vystavená velryba • Pražany šokovala zpráva o náhlém úmrtí korunního prince Rudolfa, v nemocnicích bylo zavedeno povinné očkování proti neštovicím a výstavu velryby si nenechalo ujít několik tisíc lidí. Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

27. 2. 1868: Chtěl se otrávit sirkami. Sebevražda ale nevyšla podle plánu • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Nový řád pro fiakryPoněvadž se vedou časté stížnosti na drožkáře i fiakry, že dosavadního řádu svého dovedou zneužívati naproti obecenstvu, vypracuje měststký policejní úřad novou inštrukci pro držitele fiakrů i drožek jakož i pro fiakry i drožkáře. Když by kdo překročil taxu neb se opil, bude trestán tím, že se mu zapoví jezdit a sice 48 hodin až i také čtvrt roku, a kdyby se to opětovalo, třeba i půl roku. – Pražský denník, 27. 2. 1868 Pokus sebevraždyPředevčírem večer chtěl se jistý živnostník v dlouhé třídě otráviti. Za tím účelem seškrábal z několika paklíčků sirek hlavičky a nechav je ve vodě rozpustiti, připravil si takto smrtící nápoj. Vypiv jej shledal, že jest na silnou jeho konštituci příliš slabý, an neměl účinku takového, jak by si byl přál. Jed jej uvrhl jenom na lůžko a rychle přivolané lékařské pomoci podařilo se sebevražedníkovi pomoci. K zoufalému tomuto kroku dohnaly prý jej manželské rozepře, kterých z většího dílu sám vinen býval. – Pražský denník, 27. 2. 1868 OpravyV sadech na Karlovu náměstí jsou nyní dělníci zaměstnáni opravou sadů těchto. Co nejdříve přikročí se k založení sadů na dolejší části náměstí před budovou zemského co trestního soudu. – Pražský denník, 27. 2. 1868 [related-post id="6240"] Masopustní veselíPoslední masopustní noc byla v hostincích a kavárnách pražských nad míru hlučně a vesele ztrávena. Místnosti hostinské byly všude přeplněny pijáky, kteří na některých místech museli od policejních hlídek mocí vypuzení býti. Ulice pražské byly o půlnoční hodině oživeny hulákajícími a zpívajícími bratřími z mokré čtvrti. Že i k rozličným výtržnostem na ulici i v hostinstvích přišlo, svědčilo množství osob zatknutých buď pro rvačky, povykování aneb jiné výtržnosti. – Pražský denník, 27. 2. 1868 Ranhojič ve výslužběDo pense dán bude dnem 1. března okr. ranhojič v obci pražské p. Jan Houška s doživotním požitkem 400 zl. ročního služného a povolí-li to sbor obecních starších, tedy ještě se 100 zl. ročního přídavku za neobyčejně dlouhé služby své. – Pražský denník, 27. 2. 1868

22. 9. 1889: Další známky blížící se zimy, krádež železa a koncerty na Žofíně • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

3. 12. 1868: Svatomikulášský trh ovládl centrum Prahy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

17. 10. 1868: Průčelí chrámu sv. Ignáce na Karlově náměstí čeká oprava • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Na mysli pomaten V soukennické ulici pracoval dosud 31letý syn jednoho truhláře u svého otce a za poslední doby jevily se při něm známky, že je chorobou ducha postižen. Když pak večer chtěl si žíly na rukou břitvou přeřezati, odevzdán jest do blázince. – Pražský denník, 17. 10. 1868 Kiosky zavřely Průsvitné kiosky, jichž v posledním čase v Praze opět několik nových postaveno bylo, nedostojí svému úkolu a sotva se podnikateli vyplatí. Nyní jsou již i od prodávaček zcela opuštěny, jelikož od včerejška v kioskách těchto výprodej novin c. kr. policejním ředitelstvem zakázán jest. – Pražský denník, 17. 10. 1868 [related-post id="13813"] Rekonstrukce Průčelí chrámu sv. Ignáce na Karlovu náměstí, kde jak známo členové řádu jezovitského osazeni jsou, počalo se v těchto dnech opravovati. Mimo to bude celý zevnějšek tohoto chrámu, jenž vnitřním svým vyozdobením mezi nejkrásnější v Praze se počítá, důkladně obnoven. – Pražský denník, 17. 10. 1868 Z Karlína Ve dlažbě Karlína se včerejším dnem za příčinou nastalého zimního počasí pro letos ustálo. Střída královská jest až do polou náměstí vydlážděna a včerejším dnem se počalo opět s povozy přímo ulicí touto bez zajížďky do Prahy jeti. – Pražský denník, 17. 10. 1868

24. 4. 1868: Chudá žena zkolabovala hladem v kostele. Na nohy ji postavila silná polévka • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Horkokrevní hoši Včerejší teplý den přiměl několik hochů, na ostrově Štvanici ryby lovících, by se v řece ochladili a koupali. Vzdor tomu, že voda ještě dosti studená jest, zdáli si hoši v chladící lázni libovali, an se ve vodě vesele proháněli. Také několik mladých pracovníků na Letné zaměstnaných hledalo včera v poledne ochlazení v řece. – Pražský denník, 24. 4. 1868 Hladem zmořena Včera byla pouť u sv. Vojtěcha. O službách Božích dopoledních v kostele sklesla jistá žena bez sebe k zemi, vynesli ji ven a hleděli ji křísiti, avšak ubohá padala ze mdloby do mdloby. Jistý lidumilný soused ujal se nebohé matky provázené malou dceruškou, dal ji odnesti do svého bytu a povolal k ní lékaře, tento shledal, že žena ta hlady úplně jest vysílena i nařídil, aby se jí podalo sílící polívky atd. k zotavení. Skutečně také žena posilněna potravou zotavila se a tu vyšlo na jevo, že je chudá vdova, že má tři dítky a s touto svou rodinou že uvržena jest v takovou bídu ukrutnou, že za den sotva sousta teplého požiti mohou. Ubohá matka jmenuje se Součková a bydlí v domě čís. 327-II vedle lázní sv. Václavských. – Národní listy, 24. 4. 1868 [related-post id="9612"] Planý poplach Planý poplach spůsoben byl předevčírem večer od obyvatelů na Poříčí. Vyvalil se tam z jednoho okna, jež se právě otevřelo, ohromný kotouč dýmu, tak že okolojdoucí lidé v skutku se domnívali, že v bytě hoří, čemuž i nasvědčovalo praskání ohně z bytu až na ulici docházející. Běželo se rychle do domu a do bytu, z něhož kouř vycházel, zde však k pomoci spěchající lidé shledali, že jich obavy marné byly. Nájemnice v onom bytě pálila totiž starou slámu a nechala rouru do komína vedoucí zastrčenou, tak že nemohl kouř komínem odcházeti, a tudíž plným proudem z pece do pokoje se hnal, jehož nájemnice otevřením okna zbaviti se hleděla. – Pražský denník, 24. 4. 1868

Rok 1891: Létací stroj na elektřinu podle Edisona. Bude možné ho někdy sestrojit? • Lidé od nepaměti snili o tom, že se naučí létat. Na konci 19. století už sice existovaly vzducholodě a horkovzdušné balóny. Úvahy mnohých ale tehdy směřovaly k efektivnějším strojům, které by byly rychlejší a dostupnější.

Spící prorok Edgar Cayce. V tranzu léčil lidi a odhaloval tajemství reinkarnace • Patří mezi nejslavnější léčitele a senzibily všech dob a jeho zázračné schopnosti si dodnes nedokážeme úplně vysvětlit. Řeč je o muži jménem Edgar Cayce. Za svůj život předal lidem téměř 14 tisíc nejrůznějších poselství. Většinou se jednalo o přesné určení příčin zdravotních problémů jeho pacientů a doporučení léčebného postupu. Občas ale nabízel i pohled za oponu našeho světa.

10. 11. 1889: Zřízení ústřední elektrické stanice v Praze a dostavba kasáren na Újezdě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

4. 6. 1890: Podezřelý nález a nové schody u Emauzského kláštera • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

6. 4. 1868: Kupeckému mládenci ukradli v hostelu oblečení • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Dlažba Co nevidět počnou dlažditi Železnou ulici; dříve ale ještě položeny budou všecky vedlejší roury plynové do tamních domů, aby se pak nemuselo novou dlažbou hýbati. Kostkový chodník, jenž vedl od Karolina k německému divadlu, bude obyčejnou dlažbou nahražen, anto jsa příliš hladký, zhusta byl příčinou, že koně v povozech do divadla jedoucích sklouzli se a upadli. – Pražský denník, 6. 4. 1868 Našli poklad Pověděli jsme, jak před několika dny nalezeny byly na Vyšehradě při kopání staré mince. Z toho a pak poněvadž už před několika lety nalezen byl na Vyšehradě také hrnec mincí, povstala pověst, že se u všehradské radnice skrývá veliký poklad. V noci na 1. dubna vypravilo se skutečně několik pověrčivých lidí s lopatami, evangelium, klíči a provazy k radnici a začali koupat. Za nedlouho prokopali se ale do kanálu a zde nalezli k nemalému udivení svému 10 pytlů naplněných pšenicí. Pšenice ta byla patrně ukradena a nejspíš že náleží jednomu sedlákovi v Hlubočepích, jemuž bylo před několika dny ukradeno 40 korců obilí. – Pražský denník, 6. 4. 1868 [related-post id="8798"] Jarní počasí Příznivá povětrnost za včerejší neděle vyvábila množství Pražanů do okolí pražského, kde bujná zelenost na polích a lukách jaro věstí. Zahradní hostince v Nuslích, v Kravíně, na Letné a jinde těšily se četné návštěvě. Také křížová cesta na Petříně byla včerejšího dne četně navštívena. – Pražský denník, 6. 4. 1868 Zlodějský kousek V hostinci u »modrého koníčka« na jindřišské ulici ubytoval se v pátek jeden kupecký mládenec. Vykázali mu pokoj, v němž už 3 mužští spali. Časně zrána odešli tito jeden po druhém, kdežto kupecký onen ještě spal. Když se později po svém šatstvu ohlížel, shledal, že mu schází svrchník se sedmi hedvábnými šátky. V kapse kabátu byla tobolka na doutníky a zástavní lístek na hodinky. – Pražský denník, 6. 4. 1868