Rok 1891: Létací stroj na elektřinu podle Edisona. Bude možné ho někdy sestrojit?

2. ledna 2021 ∙ 11:14
Kristián Vích
První let bratrů Wrightových, 17. prosince 1903 ∙ Foto: John T. Daniels, Wikimedia Commons CC0

Lidé od nepaměti snili o tom, že se naučí létat. Na konci 19. století už sice existovaly vzducholodě a horkovzdušné balóny. Úvahy mnohých ale tehdy směřovaly k efektivnějším strojům, které by byly rychlejší a dostupnější.

V roce 1891 se novináři zeptali Thomase Edisona, jestli někdy bude možné sestrojit létající stroj na elektřinu. Slavný vynálezce jim řekl, že snad možná v některém z příštích století ano, ale že prý je v této otázce spíše skeptický. Přitom už o 12 let později (1903) bratři Wrightové poprvé vzlétli se svým motorovým kluzákem. A za dalších 36 let (1939) vzlétlo do vzduchu první proudové letadlo.

Pravda, dnešní letadla sice na elektřinu nelétají. Možná se to ale v následujících letech změní. Přečtěte si nyní článek z Národních listů z 8. ledna 1891, ve kterém Thomas Edison vysvětluje svůj názor na elektrické létající stroje.

Edison a létací stroje

Na otázku, jež mu onehdy byla předložena: »Nepřemýšlel jste nikdy na to, vynalézt létací stroj, jenž by byl hnán silou elektrickou?«, odpověděl Edison: »Konal jsem některé pokusy v tomto oboru. Čmelák jest pěkným modelem pro předběžná studia k létacímu stroji. Čím více však jej pozoruji, tím spletitější zdá se mi být otázka létacího stroje. Čmelák lítá jedině pomocí hybné síly, to jest, jest výhradně odkázán na rychlé pohyby svých křídel. Ani vítr ani pera nehrají ta nijakou úlohu. Má křídla malá, jež nejsou v nijakém poměru k jeho velkému, těžkému tělu, a každému pozorovateli musí být nápadno, že se pohybují s ohromnou rychlostí, jakmile čmelák se dá v let. Proto jest tento hmyz zcela přirozeně modelem létacího stroje, poněvadž jest odkázán jedině na vlastní sílu. Avšak čmelák na př. nedovede unést dvojnásobnou tíži svého těla v letu a kdyby se vynalezl létací stroj dle tohoto principu, nedovedl by bezpochyby také více, než zvednout vlastní tíži. Křídla létacího stroje musila by býti malá, aby umožnila rychlý pohyb. Mohlo by se snad docílit, aby nesl jednoho člověka, ale i to s užitím značné hybné síly. U ptáků děje se létání jinak. Vezměme na př. racka. Pták ten má zase křídla poměrně velká, jichž hnací síla opět jest nepoměrně malá a pták dá se odnášet spíše větrem, jako papírový. Málokdy vidíte racka pohybujícího křídly, většinou plyne majestátně ku předu. To by se nedalo létacím strojem nikdy dosáhnout, aspoň ne v tomto pokolení, poněvadž nám je skryto tolik přírodních zákonů. Já sám, co se týče létacích strojů, nejsem optimistou, poněvadž nám příroda klade jisté meze. Snad zůstane to vyhraženo příštím stoletím. Ale s budoucností nemám co dělat a nedovedu si také učinit představu o věcech, jež sáhají mimo obor mého ducha.«

– Národní listy, 8. 1. 1891. Autor neuveden.

Praha cyklistická. Letos přibude 21 kilometrů nových cyklostezek

Praha letos plánuje investovat 370 miliónů korun do rozvoje cyklistické infrastruktury. Vybuduje se přes 21 kilometrů nových cyklostezek, opraví některé stávající a naprojektuje dalších 8 kilometrů, které vzniknou v příštím roce. Mezi plánovanými stavbami je letos například nosná konstrukce propustku na vltavské pravobřežní cyklostezce A2 k překonání Ohrobeckého potoka nebo na bezbariérové propojení ulic na Klárově pod Mánesovým mostem. Dílčí opravy, prodloužení či rozšíření čeká i cyklostezky Satalice–Vinoř nebo Staroklánovická. […]

Trolejbusy se vrací do Prahy. Dopravní podnik chystá nákup vozů

Pražský dopravní podnik vypsal tendr na nákup 15 bateriových kloubových trolejbusů. Ty mají být nasazeny na linku č. 140 Palmovka – Miškovice, jejíž elektrifikace se v současnosti připravuje a na konci letošního února na ni bylo vydáno pravomocné stavební povolení. Vítěz zakázky by měl být známý letos na podzim. Dodání prvního vozidla k otestování na nové infrastruktuře Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) očekává v létě 2022. Zbylá vozidla by […]

Muzeum paměti XX. století povede historik Jan Kalous

Správní rada pražského Muzea paměti XX. století zvolila do funkce ředitele této instituce historika PhDr. Jana Kalouse, PhD. Ten byl poslední čtyři měsíce pověřen jejím vedením. Nejvyšší kontrolní orgán muzea vybíral ze čtyř uchazečů. Volba nakonec dopadla jednomyslně. Nový ředitel chce pokračovat ve výstavních a vzdělávacích aktivitách, jakými jsou například debaty s historiky, výstava ke stoletému výročí vzniku Komunistické strany Československa či druhý ročník podzimního festivalu dokumentárních filmů Nezlomní a obětovaní. Nejzásadnějším […]

Část metra C čeká čtyřdenní výluka. Dopravní podnik bude opravovat trať

Nadcházející prodloužený víkend využije Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) k nutným opravám v pražském metru. Část linky C bude čtyři dny mimo provoz. V úseku mezi stanicemi Pražského povstání a Vyšehrad se budou vyměňovat dřevěné pražce za betonové. Práce začnou v pátek 2. dubna od brzkých ranních hodin a skončí v pondělí 5. dubna před půlnocí. V úseku Pražského povstání – Muzeum bude z tohoto důvodu obousměrně přerušen provoz. Po dobu čtyřdenní výlkuy zavede DPP […]

Mramorová dáma z Karlova náměstí vypráví svůj příběh

Praha je plná soch, které připomínají významné osobnosti naší historie. Možná už jste poznali ženu na fotografii. Znáte ale i její životní příběh? Zkusili jsme s ní chvilku pobýt. A při té příležitosti se zeptali, co se jí právě v těchto dnech honí hlavou. „Připadá mi lehce skandální, že mám na Karlově náměstí svoji zpodobiznu. Čest to jest, ale zároveň durditi se musím. Být zvěčněná na největším rynku v zemi, […]

X Zavřít