Aktivisté zahájili stavbu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí

ZajímavostiKristián Vích29. května 20192 minuty čtení

Foto: marianskysloup.info

Akademický sochař Petr Váňa a jeho spolupracovníci ve středu dopoledne na Staroměstském náměstí odkryli dlažební kostky v místě, kde v minulosti stával Mariánský sloup. Tvrdí, že tímto krokem zahájili jeho obnovu. Na výrobě kopie dávno zničené památky pracují přes dvacet let.

Odstraněním dlažebních kostek došlo k obnažení pamětní desky, která připomíná bývalé umístění sloupu. Podle vyjádření Petra Váni má nová kopie sloupu platné stavební povolení. Protože ale brzy vyprší, rozhodl se jednat tímto způsobem.

Situaci na místě řešili městští strážníci. Aktivisté totiž neměli povolení k záboru veřejného prostranství. Staveniště o rozloze 7 metrů čtverečních bylo oploceno. Za tento skutek hrozí aktivistům minimálně peněžitá pokuta. Náměstí také budou muset uvést do původního stavu.

Měl by se Mariánský sloup vrátit?

Mariánský sloup strhli rozvášnění Pražané během převratu v roce 1918, protože v něm spatřovali symbol habsburské monarchie. Společnost pro obnovu Mariánského sloupu v čele s Petrem Váňou naopak považuje jeho vztyčení v 17. století za památku obránců Prahy z dob třicetileté války a významné umělecké dílo, od něhož se odvíjelo barokní sochařství v Čechách.

Mariánský sloup na dobové pohlednici z počátku 20. století. Foto: Archiv

Spory o návrat Mariánského sloupu na Staroměstské náměstí se vedou od 90. let minulého století. Sochař Váňa a jeho kolegové již dvacet let pracují na výrobě věrné kopie, pořádají petiční akce a vyjednávají politickou podporu. Legální obnovení Mariánského sloupu na původním místě je ale nyní zablokované. V roce 2017 pražští zastupitelé odmítli petici za jeho návrat.

Nepřehlédněte

25. 6. 1890: Záhadné úmrtí v hotelu, stávka zedníků a drahé houby • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Toaletní papír tu nebyl odjakživa. Lidé místo něj používali různé bizarní věci • Toaletní papír je jednou z věcí, které používáme hned několikrát denně. Ale napadlo vás, jak tato zdánlivě banální věc vlastně přišla na svět? A jak lidé řešili hygienu v dřívějších dobách? Předsudky nyní nechme stranou, tohle totiž bude hodně zajímavý výlet do dávné i nedávné historie.

Výstava v Národním muzeu připomíná historii a význam tištěných novin a časopisů • V Historické budově Národního muzea probíhá v těchto týdnech výstava s názvem Labyrint informací a ráj tisku. Na její přípravě spolupracovali pracovníci muzea s Unií vydavatelů, profesní organizací vydavatelů periodického tisku v České republice. Záměrem je připomenout význam i dlouhou tradici vydávání novin a časopisů u nás.

19. 3. 1868: Kdo poklepe na základní kámen národního divadla? • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Petice pražských studentův České studentstvo praž. vys. škol podepsalo petici k výboru pro zřízení národního divadla v Praze, aby při slavnosti základního kamene p. dr. Frant. Palacký udeřil na základní kámen jmenem národa a. p. dr. Jan Purkyně jmenem vědy. Nepochybujeme, že výbor divadelní přistoupí k této žádosti, neboť při sestavování programu slavnostního řídil se při representautu národa jediné důvodem stáří, jakmile však chce se dáti věci té význam politický, bude výbor divadelní žádost českých studentův pokládati zajisté za slušnou. – Národní listy, 19. 3. 1868 Přepadena Přepadena byla předevčírem ráno po čtvrté hodině blíž strojnické továrny pp. „Breitfelda a Evanse“ v tůnní ulici na hořejším novém Městě dívka ubírající se tou dobou do práce své. Lupič jakýs, postavy velké, shlednuv při světle neshašené dosud svítilny lesknoucí se naušnice dívčiny, vrhnul se na tuto, tahaje ji a nalehaje na ni, aby mu naušnice, peníze a šátek ihned vydala. Dívka se bránila, z plného hrdla křičíc o pomoc. Lupič nepovolil a vší silou hleděl oloupiti oběť svou, tak že celý šátek na ní roztrhal. Teprv když na ustavičný pokřik přepadené od Zahradní ulice přišli jí na pomoc dva mužští, lupič utekl do ulice ječné. – Národní listy, 19. 3. 1868 Zpronevěření Předevčírem odpoledne poslal jistý zdejší rukavičkář svého učenníka pro kůže. Učenníka vedla cesta přes Josefské náměstí, kde se týž zastavil přihlížeje podvodné hře tam usazených čamburinářů. Lákán výhrou počal také sázeti. Štěstí mu však nesloužilo. Stále prohrával a chtěje prohrané peníze svého pána opět dosíci, počal na čísla větší částky peněz dávati. Naděje ho však zklamala, prohrál do krejcaru svěřené sobě peníze, s nimiž pak čamburinář rychle odešel, zanechav učenníka v zoufalém stavu. – Pražský denník, 19. 3. 1868 [related-post id="7226"] Rybník v Stromovce Prostranství před hostincem v Stromovce, které je nyní loukou, bývalo druhdy velkým rybníkem, což dosavadní jeho podoba dokazuje. Nyní se prý jedná o tom, aby byla prostora tato, ač jen částečně, opět naplněna vodou. Tím by Stromovka nabyla půvabnosti nové a v zimě by poskytoval rybník milovníkům klouzaček zábavu a hostinskému výdělek. – Pražský denník, 19. 3. 1868 Kandelábry Kandelábry belgické společnosti strmící dosud jako zbytečné haraburdí po ulicích s náměstích pražských konečně přece odklidí se. Bezpochyby musí belgická společnost také nechat upravit dlažbu odklízením tím porouchanou. Takž nezbudou na ulicích po bývalém mononolu belgické společnosti už jiné stopy leda ty svítilny na pražských branách, které posud se pravidelně osvětlují, ačkoliv asi loket opodál svítí obecní plyn. Nemýlíme-li se, zakládá se tato zajímavá zbytečnost, sloužící leda ku porovnání síly obojího plynu, na smlouvě mezi belgickou společností a c. k. erárem. Jinde by sotva cos podobného uvidělo se. – Národní listy, 19. 3. 1868

Vánoční trhy v Praze letos budou. Zatím ale není jisté, v jakém rozsahu • Největší Vánoční trhy v České republice na Staroměstském a Václavském náměstí se letos konat budou. Organizátorovi trhů to potvrdili zástupci města s tím, že může zahájit přípravy na advent letošního roku. Trhy začnou v sobotu 27. listopadu 2021 a potrvají tradičně do čtvrtka 6. ledna 2022.

Fontána Národního muzea večer opět září barvami • Po několikaměsíční pauze, kdy byla fontána před Historickou budovou Národního muzea uložena k zimnímu spánku, se tento originální vodní prvek na vrcholku Václavského náměstí opět rozzářil, tentokrát barvami národní trikolory. První spuštění proběhlo v pátek 1. května v 8 hodin večer.

Mramorová dáma z Karlova náměstí vypráví svůj příběh • Praha je plná soch, které připomínají významné osobnosti naší historie. Možná už jste poznali ženu na fotografii. Znáte ale i její životní příběh? Zkusili jsme s ní chvilku pobýt. A při té příležitosti se zeptali, co se jí právě v těchto dnech honí hlavou.

19. 1. 1889: Příbuzní obvinili muže z dávné vraždy. Případ bude řešit soud • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Výstava na tramvajové koleji mapuje historii prostranství kolem Národního muzea a Čelakovského sadů • Dosud nevyužívaná tramvajová kolej mezi Historickou a Novou budovou Národního muzea se v těchto dnech stala místem konání výstavy s názvem „Proměny okolí budov Národního muzea a Čelakovského sadů“. Celkem 26 informačních panelů mapuje historii i současnost tohoto místa.

3. 5. 1889: Sebevražda chudého maturanta a stavba nových domů v Praze • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

14. 3. 1868: Pražské parky a sady se už připravují na příchod jara • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Pohřeb Při pohřbu zlatníka Nováka, jenž se byl blízko všeobecné nemocnice zastřelil, udála se včera odpoledne výtržnost, an kněž z němocnice nevěda, že přátelé zesnulého chtějí nad rakví zapěti, bez ohledu na ně vykropoval a tím mezi přítomnými pohoršení spůsobil. Ženské pohlaví šlo při výčitkách knězi činěných ovšem bezohledněji dále. – Pražský denník, 14. 3. 1868 Přípravy na jaro Za jarního počasí nynějšího počínají se sady na rozličných místech v Praze upravovati. Na Karlovu náměstí byly včerejšího dne střechy, jimiž v zimě tamní vodomety přikryté jsou, odstraněny a vodomety samy čištěny. V sadech pak jest více dělníků zaměstnáno připravováním půdy pro květiny. Totéž samé platí o sadech na Františkovu náměstí, na náměstí Karlinském a jinde. Na hradnách pražských se pracuje v okrašlování a upravování sadů a stromořadí; mimo to také se v tamních restauracích přípravy činí k brzkému otevření těchto místností. – Pražský denník, 14. 3. 1868 [related-post id="6853"] Nemoc Náhlou nemocí překvapen byl včera v poledne jistý vojín na stráž se ubírající. Sklesl bez sebe na zem a zůstal bez pohnutí ležeti. Bylo mu ihned pomáháno, načež po delší době se vojín tak dalece vzpamatoval, že mohl do kasáren dojíti. – Pražský denník, 14. 3. 1868 Podivný nález Včera ráno byl na břehu Vltavy u jezovitské zahrady na Malé straně nalezen oblek dělostřeleckého poddůstojníka, také šavle a čepice jeho se při tom nalezaly. Myslí se, že se tu někdo utopil. – Pražský denník, 14. 3. 1868

21. 10. 1868: Pražanům bude představen Singerův šicí stroj pro domácnosti • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Zdevastovaný studniční domek v oboře Hvězda prošel rekonstrukcí • Návštěvníci pražské obory Hvězda se mohou kochat čerstvě opraveným studničním domkem. Tato technická památka leží ve středové části obory, přibližně 200 m od Libocké brány u cesty spojující Libockou a Bělohorskou bránu. V minulosti se jednalo o zdroj pitné vody pro dům oborníka.

Studeniční domek v oboře Hvězda před a po rekonstrukci.

16. 9. 1868: Pražský rodák se vrací domů. Ve světě zažil neuvěřitelná dobrodružství • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Ze života dobrodruha V těchto dnech se vrátil do Prahy jakožto do svého rodiště Jiří Kulhánek, který roku 1864 ve Vídni vstoupil do sboru mexikánských dobrovolníkův a v září téhož roku ještě s mnohými jinými z Terstu do Mexika po parolodi „Pluto“ dopraven byl. V Mexiku byl vřaděn mezi císařské karabinníky a co takový súčastnil se mnohých bitev s povstalci, z nichž vždy šťastně vyvázl. Dva mexikánské řády, jež si krajan náš sem přinesl, svědčí, že v bojích udatně se choval. Po klesnutí císařské vlády upadl s mnoha jinými do zajetí republikánův, kteříž však se zajatými dosti vlídně nakládali. Kulhánek byv po několika měsících úplně na svobodu propuštěn, živil se delší čas v San Francisku roznášením pitelné vody. Obtížná tato živnost se mu však brzy znechutila a pročež mu vhod přišlo nabídnutí jistého kapitána jedné lodi z Nov. Yorku, by do služby k němu vstoupil. Nové toto zaměstnání netrvalo dlouho. Kapitán se roznemohl na žlutou zimnici a za dva dni byl vhozen do moře. Nástupce jeho měl sluhu svého a Kulhánek zatím vypomáhal námořníkům v jich práci, obdržev za to stravu a 12 dolarů měsíčně. V Nov. Yorku živil se co hudebník, až pak touhou po vlasti uchvácen, vstoupil v červenci na vystěhovaleckou lod „Bavarii“ která jej co topiče u parního stroje přijmula a ke konci předešlého měsíce šťastně do Hamburku dovezla, odkudž po železnici do vlasti své dorazil, by se zde, nasytiv se již dobrodružného života, stále usadil. – Pražský denník, 16. 9. 1868 Plynem omámeni V těchto dnech bylo několik dělníků zaměstnáno v klementské ulicí zasazováním poboční plynové roury, jíž by plyn veden byl do továrny na obuv pp. Koniga a Wolfa. Při zasazování nové roury musela být otevřena roura, jíž plyn do svítilen vchází, z té však při otevření plyn tak mocně vyrazil, že okolostojící dělníci omámení bez nebo sklesli. Ostatní dělníci spěchali svým soudruhům ku pomoci a vynesli je ze strouhy na zdravý vzduch. Málem by však také smrdutým výparem byli omámeni a jen stěží se jim podařilo z oparu vyjití. Po delší době podařilo se roury spojiti a tak ucházející plyn zastaviti, který v celém okolí vzduch pokazil. Dělníci omámení museli býti v lékařské ošetřováni vzati. – Pražský denník, 16. 9. 1868

Protiatomový kryt Folimanka otevře o víkendu své brány zájemcům o historii • Láká vás poznávání netradičních míst? Již tuto sobotu 18. května 2019 se opět otevřou brány jednoho z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města. Unikátní prostory z dob studené války si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

13. 3. 1868: Neznámý uličník házel uhlí po cestujících ve vlaku • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Uličnický kousek Včera večer hodil jakýsi nezbeda do jednoho vozu vídeňského vlaku, když právě kol Žižkova jel, kus uhlí a poranil jednoho cestujícího dosti značně na čele. Poněvadž takový uličnický kousek se na té straně už častěji přihodil, bylo by záhodno, blíže po onom nezbedovi pátrati a důkladně jej potrestati. – Pražský denník, 13. 3. 1868 Situace na Vltavě Vltava plyne již obyčejným svým řečištěm. Následkem toho jest převoz na všech místech opět otevřen a na řece se zase rozličná práce vykonává. Rybáři jsou zaměstnáni vytahováním písku, jehož nyní tak značné množství ke stavbám se potřebuje. Plavba s loděmi i vory se čile provozuje, zejmena včerejšího dne plouly po Vltavě ohromně dlouhé prameny, tak že převozníci museli někdy delší dobu čekati, než jim bylo možno s loďkami svými dále převážeti. – Pražský denník, 13. 3. 1868 [related-post id="6759"] Utopil se Ve středu dopoledne vytažena byla z Vltavy pod invalidovnou mrtvola muže, u něhož nalezena byla obchodnická knížka na jmeno Jana Pechra z Beranova a 6 zl. 25 kr. na penězích. – Pražský denník, 13. 3. 1868

16. 3. 1868: Prokletí? Muž našel starou minci a za pár hodin zemřel • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Památník Karla Čapka přichystal novou stálou expozici. Zaměří se i na Ferdinanda Peroutku • Středočeské muzeum věnované životu a dílu spisovatele Karla Čapka a jeho ženy, herečky Olgy Scheinpflugové, se připravuje na novou sezónu. Odstartovat má akcí věnovanou výročí Rádia Svobodná Evropa. Nabídne ale i několik dalších novinek.

Praha 2 odhalila pamětní desku hrdinovi druhého odboje Karlu Pavlíkovi • Pamětní deska se jménem kapitána Karla Pavlíka visí od čtvrtka na domě č. 19 v ulici Na Folimance v Praze 2. Hrdina druhého odboje se proslavil především obranou Czajánkových kasáren den před okupací naší republiky nacisty dne 14. března 1939, ale i mnoha dalšími odbojovými aktivitami. Dům v Nuselském údolí byl jeho posledním útočištěm před zatčením v roce 1942 a následnou popravou v Mauthausenu.

Odhalení desky se uskutečnilo tento čtvrtek.

19. 5. 1889: Praha chce přemístit ostatky Františka Palackého na Vyšehrad • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.