Achatiny v Zoo Praha

Nepřehlédněte

Unikátní výstava barokních kostýmů začíná v Klementinu • Barokní architekturu můžeme v pražském Klementinu obdivovat denně, ale co se v té době nosilo? Jaké šaty na přelomu 17. a 18. století nejvíce zapůsobily na maškarních plesech, si budete moci prohlédnout v Galerii Klementinum, kde 3. července začíná výstava Alamonde aneb Jak udělat dojem. Na té budou moci návštěvnici obdivovat nejen kostýmy, ale i originální, ručně vyrobené masky a seznámí se se společenskou situací té doby, zjistí jak vypadal tehdejší ideál krásy či jak vznikly názvy různých oděvů. To, že šaty dělají člověka, bylo známo již v době baroka a tehdejší šlechta se tím rozhodně řídila. Věděli také, že krásnou garderobu je třeba doplnit vybraným chováním. Jako základní kniha etikety sloužila kniha „Il Cortegiano“, neboli „Dvořan“, kterou napsal italský spisovatel Baldassare Castiglione. Dílo to bylo velmi ceněné a přeložilo se mnoha jazyků. Knihu naleznete i v Národní knihovně ČR. V ní se mohou čtenáři dočíst, jaké chování společnost vyžadovala a co se naopak považovalo na faux-pas. Kniha „Il Cortegiano“ byla v té době bestsellerem, o čemž svědčí i to, že vznikla o něco pikantnější parodie nazvaná „La Cortegiana“, popisující, jak by se měla chovat kurtizána. Toto dílo určitě ocenili mladíci na prahu dospělosti, kteří jezdili na tzv. Kavalírské cesty, jimiž završovali své vzdělání. Mladí šlechtici tak získávali kontakty, učili se jazyky a zjišťovali, jak fungují cizí dvory. Během cestování často zavítali i do Benátek, které mimo jiné prosluly právě svými kurtizánami. Výstava rovněž prozradí například původy názvů oděvů. Například kravata – její hluboká historie sahá až do období začátku 17. století. Tehdy chorvatští žoldáci loučící se s dívkami dostávaly na důkaz lásky a věrnosti od svých dívek šátky, které si vázali kolem krku. Šátky byly většinou lněné a zdobené. Ve Francii v době třicetileté války vzbudil tento doplněk zájem. Pařížané šátek pojmenovali les Croates – Chorvaté. Postupně se toto slovo upravovalo až do dnešního pojmenování la cravate, což v překladu znamená kravata. Expozice znázorňuje skupinu tanečníků a návštěvník se tak přenese přímo do víru plesového veselí. Kurátorem výstavy je Mg.A. Rostislav Maria Müller, který zároveň výstavou osobně provází. Výklad se bude týkat nejen módy samotné, ale také životního stylu, hygieny a návštěvníkům přiblíží i souvislosti, které přesahují do současnosti. Datum konání výstavy: 3. 7. – 8. 9. 2018 Čas: úterý – neděle, 10:00 – 18:00 hodin Místo: Galerie Klementinum, Národní knihovna ČR, Mariánské náměstí 5, Praha 1 Vstupné: dospělí 100 Kč

Historii českého divadla přibližuje nová výstava v Národním muzeu • Zajímá vás, co přesně se skrývá pod označením divadelní cedule a co dalšího mohou návštěvníkům nabídnout bohaté fondy Divadelního oddělení Národního muzea? Pak si určitě nenechte ujít výstavu s názvem Račte vstoupit do divadla, která je k vidění od 13. prosince 2019 v Nové budově Národního muzea.

Zoo Praha chová jednoho z nejohroženějších ptáků. Místo matky slouží umělý maňásek • Kraska krátkoocasá jávská patří k nejvzácnějším a nejohroženějším ptákům světa. Zoo Praha se pyšní nejen její nejpočetnější zdokumentovanou snůškou na světě, ale v posledních letech tohoto pěvce také pravidelně odchovává. Nyní jedno z mláďat krasky krátkoocasé jávské odchovává uměle, za pomoci „maňáska“. „U krkavcovitých ptáků, mezi které patří i krasky, dochází k tzv. vtištění. Při umělém odchovu by se mláděti vtisknul člověk a pro další chov by tak bylo ztraceno,“ říká kurátor chovu ptáků Zoo Praha Antonín Vaidl. „Při použití maňáska imitujícího dospělou krasku k tomuto chybnému vtištění nedochází a může se tak podařit odchovat mládě se správnými návyky.“ Maňásek přitom nemusí být věrnou kopií dospělé krasky, ale nesmí mu chybět signální znaky, na které mláďata reagují, zejména výrazný červený zobák a černé okolí očí na jasně zeleném podkladu. Počty krasek krátkoocasých jávských, nejkrásnějších „strak“ světa, dramaticky klesají. Aktuálně jde o jednoho z nejohroženějších ptáků. Podle posledních odhadů žije ve volné přírodě méně než 50 jedinců, zhruba stejný počet je evidován v lidské péči. „Z toho důvodu také patří k šesti vlajkovým druhům kampaně Silent Forest zaměřené na ohrožené pěvce jihovýchodní Asie,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Při jejich ochraně sehrává Zoo Praha významnou roli nejen díky svým úspěchům v chovu krasek či sojkovců, ale také díky organizační práci a podpoře ochranářských projektů přímo v Asii.“

Zoo Praha nyní odchovává jedno z mláďat vzácné krasky krátkoocasé jávské za pomoci „maňáska“.

Pražská zoo je první na světě v počtu odchovaných mláďat zejozoba afrického • Pražská zoo v letošním roce dosáhla bilance 30 přirozeně odchovaných mláďat zejozoba afrického za osm chovatelských sezón, čímž se nemůže pochlubit žádná jiná zoo na světě. Nejstarší letošní mládě tohoto druhu narozené v pražské zoo 22. srpna už překonalo kritický věk a jeho sourozenci narození krátce po něm jej můžou následovat. Návštěvníci najdou tyto možná až bizarně vyhlížející ptáky se zvláštním tvarem zobáku v Ptačích mokřadech umístěných v dolní části zoo. Pražská zoo chová zejozoby od roku 1996. Velký úspěch zaznamenala v roce 2011, kdy se jí jako první z evropských zoo povedl přirozený odchov zejozoba afrického pod rodiči. Letos si může připsat další úspěch, a to světový – nejvíce přirozeně odchovaných mláďat za osm chovatelských sezón. „V prvních dnech chovatelé dvakrát denně pravidelně lezou k hnízdům, aby mláďata zvážili, dle potřeby přikrmili a podali výživové doplňky a léky, než se chovné páry ujmou své rodičovské úlohy naplno,“ vysvětlil kurátor chovu ptáků Zoo Praha Antonín Vaidl. Zejozobi afričtí se coby potravní specialisté živí sladkovodními rybami a kuřaty; nejdůležitější složku potravy ovšem tvoří hlemýždi. Zejozobi je svým zručným, speciálně uzpůsobeným zobákem vytahují z ulit, aniž by tyto ulity porušili. V hnízdní sezóně dokáže pražské hejno denně spořádat celý kbelík hlemýžďů. Celkem se v Zoo Praha podařilo odchovat již 35 mláďat zejozoba afrického, která pak odešla jak do českých zoo, tak do zoo ve Francii, Německu a Rakousku.

Jaro už je blízko. Pražský svišť se probudil ze zimního spánku • Zdá se, že jaro už je skutečně za dveřmi. V pražské zoologické zahradě se z hlubokého zimního spánku probudil samec sviště lesního.

Zoo Praha oslaví Mezinárodní den goril speciálním programem • Zoologická zahrada hl. m. Prahy oslaví tuto sobotu Mezinárodní den goril. Pro návštěvníky bude přichystán zajímavý program.

Nejjedovatější žáby světa budou k vidění v pražské zoo • Chcete na vlastní spatřit nejjedovatější žábu naší planety? Víte, jak se smrtící jed dostane do žabí kůže? Nebo máte chuť přesvědčit se o neuvěřitelné barevné kráse žab, které indiáni využívají k přípravě jedových šipek? Již brzy k tomu budete mít jedinečnou příležitost!

Život v zoo se nezastavil. Na svět tam přišlo přes 130 nových mláďat • Na sto třicet mláďat více než čtyř desítek druhů již přišlo na svět v Zoo Praha ode dne jejího uzavření 13. března 2020 a další stále přibývají. K nejatraktivnějším přírůstkům sezóny se zařadil tapír čabrakový, jenž je v historii pražské zoo teprve druhým odchovávaným mládětem tohoto ohroženého druhu.

Zdánlivě nápadné zbarvení slouží mláďatům tapíra čabrakového v podrostu jako maskování. Tento sameček se v Zoo Praha narodil v neděli 19. dubna.

Jak dlouho vydrží kočka sama doma • Majitelé koček a kocourů to jistě znají. Chcete na pár dní odjet z domova, ale nesehnali jste nikoho, kdo by vám vašeho miláčka chodil hlídat a krmit. Zvíře pak musí zůstat o samotě a vy se během odloučení perete s obavami, jak to ten nebohý chlupáček zvládne.

V pražské zoo se vylíhli tři samečci vzácné želvy Smithovy • Pražská zoo odchovala v roce 2008 jako první na světě želvu Smithovu. Kurátor Petr Velenský se nedávno podílel na odhalení, jak je určeno pohlaví tohoto druhu. A nyní chovatelé vědeckých poznatků využili k tomu, aby namnožili pouze samečky. Před několika dny se vylíhli tři. Aktuálně měří 3,5 centimetru a váží zhruba deset gramů.

Čokoláda může zabít vašeho psa i kočku. Proč by ji vůbec neměli jíst? • Pokud máte doma čtyřnohého psího nebo kočičího mazlíčka, jistě mu chcete dopřát jen to nejlepší a čas od času se s ním podělíte o nějakou tu dobrotu. Mnoho lidí ale netuší, že pokud zvířata snědí obyčejnou čokoládu, mohou v krajním případě i zemřít.

Památník Karla Čapka přichystal novou stálou expozici. Zaměří se i na Ferdinanda Peroutku • Středočeské muzeum věnované životu a dílu spisovatele Karla Čapka a jeho ženy, herečky Olgy Scheinpflugové, se připravuje na novou sezónu. Odstartovat má akcí věnovanou výročí Rádia Svobodná Evropa. Nabídne ale i několik dalších novinek.

Výstava Sluneční králové prodloužena až do června • Národní muzeum vyjednalo prodloužení světové výstavy Sluneční králové. Jakmile to epidemická situace dovolí, budou moci návštěvníci obdivovat artefakty nevyčíslitelné hodnoty až do začátku června 2021. Jedinečnost výstavy, jejíž pojistná hodnota je 1 miliarda Kč, podtrhuje fakt, že ještě nikdy nebylo z Egypta do zahraničí zapůjčeno takové množství významných artefaktů.

Výstava Sluneční králové

Limit počtu návštěvníků zoologických zahrad se od čtvrtka zvýší • Od čtvrtka 4. června bude mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví navýšen maximální denní počet návštěvníků zoologických a botanických zahrad na 250 lidí na jeden hektar plochy zařízení. Pro Zoo Praha to činí 14 500 návštěvníků během dne.

Mládě vzácného hadilova písaře se vylíhlo v pražské zoo • Jen několik dní staré mládě hadilova písaře pečlivě opečovávají jeho rodiče v zázemí Ptačích mokřadů v Zoo Praha. Jde teprve o třetí přírůstek u tohoto druhu od jeho příchodu do pražské zoologické zahrady v roce 1986. Mládě zatím velmi dobře prospívá a roste v hnízdě pod rodiči.

Národní galerie slaví 222 let. Otevřeno bude pro veřejnost zcela zdarma • O víkendu 3. a 4. února se všech šest budov Národní galerie v Praze otevře veřejnosti zdarma. Galerie volným vstupem a bohatým doprovodným programem slaví 222 let od svého založení.

Veletržní palác.

Novou tiskovou mluvčí Zoo Praha se stala Lenka Pastorčáková • Pražská zoologická zahrada má novou tiskovou mluvčí. Stala se jí Lenka Pastorčáková, bývalá novinářka, která po odchodu z médií působila jako mluvčí prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše. Bohaté zkušenosti má Lenka Pastorčáková jak z novinářského prostředí, tak z oblasti komunikace a PR. Po studiích filozofie na Masarykově univerzitě v Brně působila několik let jako redaktorka a moderátorka, např. v České tiskové kanceláři, TV Nova, FTV Prima nebo v České televizi, kde se věnovala i tématu kožešinových farem v ČR. Po odchodu z televize krátce působila v kampani prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše. „Je pro mě obrovskou ctí pracovat v jedné z nejlepších zoo světa, obklopená nejen neskutečnými profesionály, ale současně srdcaři, kteří často hledí víc na potřeby a blaho svých zvířecích svěřenců než na vlastní pohodlí, a neváhají vyrazit do práce třeba ve tři hodiny ráno, je-li to potřeba. Vnímám jako velký závazek tlumočit názory lidí, kteří celou řadou projektů pomáhají ohroženým druhům přežít,“ uvedla Lenka Pastorčáková ke své nové pozici.

Nová mluvčí Lenka Pastorčáková se seznamuje s obyvateli Zoo Praha.

OBRAZEM: Zvířata v zoo si pochutnávají na větvích vánočního stromu ze Staromáku • Sloni, zubři, bizoni i velbloudi z pražské zoologické zahrady zažívají druhé Vánoce. Každý den totiž dostanou větve a jehličí z dvaadvacet metrů vysokého smrku, který na Staroměstském náměstí dokresloval od začátku prosince vánoční atmosféru.

Největší radost ze smrkových větví měl sameček slona indického Max.

Kolik prstů má kočka? Správná odpověď není jednoznačná • Je to zdánlivě jednoduchá otázka. Kolik prstů má dohromady obyčejná průměrná kočka? Pokud tipujete 16 nebo 20, jste na omylu. Běžná domácí kočka má prstů celkem 18. Pokud toto číslo vydělíme čtyřmi, zjistíme, že na každou tlapku připadá 4,5 prstu. Jak je to možné?

Hroch Fanda se odstěhoval z Prahy do Francie • Syn slavného hrocha Slávka z pražské zoologické zahrady se minulý týden odstěhoval do zoo La Palmyre na západním pobřeží Francie.