byty v Praze
Evžen Korec: Pražskou bytovou krizi může zmírnit spojení územního a stavebního řízení • Pět i více let trvá v Praze příprava většího rezidenčního projektu. I kvůli tomu nyní hlavní město prožívá největší bytovou krizi za poslední desetiletí. Ministerstvo pro místní rozvoj sice připravuje nový stavební zákon, který by zaseknutý povolovací proces odblokoval, nicméně jeho účinnost je zatím v nedohlednu. Přesto od loňského roku existuje možnost, jak povolování urychlit. Jde o takzvané spojené územní a stavební řízení, které slučuje dva kroky do jednoho.
Evžen Korec: České stavebnictví roste, Praha v bytové výstavbě nadále vyklízí pozice • Letošní rok je pro české stavebnictví ve znamení růstu, stavební produkce v červenci podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně vzrostla o 3,7 procenta. Daří se i bytové výstavbě, v rámci celé republiky se začalo stavět 3088 nových bytů, což představuje meziroční nárůst o 24,3 procenta. Naopak počet dokončených bytů klesl o 2,3 procenta na 3034 bytů. Výrazně hůře je na tom rezidenční trh v Praze, která pomalu ale jistě vyklízí své dlouhodobé pozice v čele.
Bytová krize v praxi: Pražané kupují stále menší byty • Pražané kupují stále častěji malé byty. Největší zájem je především o garsonky a byty 2+kk. Ještě v roce 2016 se jich na pražském trhu prodalo 59,2 procenta, letos již je to 70 procent. Vůbec nejrychleji roste zájem o ty nejmenší byty 1+kk, které letos za první pololetí tvořily již 30 procent všech v Praze prodaných nových bytů. Vyplývá to ze společných analýz trhu firem Central Group, Trigema a Skanska Reality.
Růst cen nemovitostí zpomalil. Proč ale bydlení už nikdy levnější nebude? • Další dlouhodobý ukazatel naznačuje, že razantní růst cen nemovitostí v minulých pár letech je u konce. Podle HB Indexu sledujícího ceny nemovitostí byl růst cen bytů v letošním druhém čtvrtletí nejpomalejší za poslední čtyři roky. Potvrzují se tak i statistiky Ekospolu, podle kterých vzrostla cena nových bytů dostupných na pražském trhu meziročně jen o 5,3 procenta, což představuje nejpomalejší nárůst od konce roku 2017. Mezičtvrtletně zdražily dostupné nové byty v Praze dokonce jen o 0,6 procenta.
Růst cen nových bytů v Praze mírně zpomalil • Růst cen nových bytů v Praze neskončil, pouze mírně zpomalil. Průměrná cena za jeden metr čtvereční nového bytu v nabídkách developerů na konci prvního pololetí vzrostla na 97 838 korun, což představuje meziroční nárůst o 5,3 procenta. V porovnání se začátkem roku došlo pouze k nepatrnému nárůstu cen o 0,6 procenta. Za průměrný 55metrový byt zájemce nyní zaplatí 5,38 milionu korun, tedy o 270 tisíc korun více než před rokem. Průměrná cena prodaného bytu letos v prvním pololetí činila 94 275 korun. To jen potvrzuje, že z nabídky vždy jako první zmizí nejlevnější byty. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti EKOSPOL, která pražský rezidenční trh monitoruje už dvanáct let.
Evžen Korec: Hypoteční trh se propadl o pětinu vinou nesmyslných restrikcí ČNB • Komerční banky stále marně bojují s následky opakovaných restrikcí České národní banky (ČNB) týkajících se poskytování hypotečních úvěrů. Celý trh zůstává výrazně pod úrovní z loňského roku a nic na tom nemění ani ostrý konkurenční boj o poslední klienty. Přestože průměrná hypoteční sazba klesá už pátý měsíc v řadě a podle aktuálních dat ukazatele Fincetrum Hypoindex dosáhla v červnu hodnoty 2,76 procenta, ani to nevzkřísilo paralyzovaný hypoteční trh. Za celé letošní pololetí si lidé na hypotékách půjčili už celkem 83,6 miliardy korun, což představuje meziroční propad o pětinu (20,2 procenta).
V Praze je přes 2400 prázdných obecních bytů, ukázala analýza. Bydlet se v nich ale zatím nebude • Hlavní město provedlo zmapování aktuální stavu obecního bytového fondu. Z analýzy vyplynulo, že magistrát má spolu s městskými částmi ve své správě přes 31 000 bytů, z nichž je aktuálně 7,7 % neobydlených. Analýza zároveň poukázala na to, že obecní bytový fond v Praze je v porovnání s ostatními městy nízký.
Tomášková: Nový stavební zákon může pomoci zvýšit dostupnost bydlení v hlavním městě • Začarovaný kruh, ve kterém se doposud stavebníci a investoři výstavby pohybovali, by mohl konečně nahradit transparentní a přehledný proces, který je standardem prakticky ve všech vyspělých zemích. Vládou schválený věcný záměr nového stavebního zákona totiž může po 20 letech přinést radikální zkrácení povolovacího procesu, který se dnes například u bytového domu v Praze protáhl na více než 10 let. Pokud Parlament ČR v polovině příštího roku paragrafové znění schválí, měly by se stavby od roku 2021 povolovat mnohem rychleji. Platilo by totiž pravidlo: povolení za 60 dnů a do jednoho roku i s přezkumem. To by snad konečně znamenalo zásadní rozpohybování podřimující bytové výstavby, jejíž deficit z posledních několika let způsobil dnešní omezenou dostupnost bydlení zejména ve velkých městech.
Evžen Korec: Trh s hypotékami je paralyzovaný, uzavřelo se o deset tisíc úvěrů méně než loni • Dění na českém hypoteční trhu je stále paralyzováno opakovanými zásahy České národní banky (ČNB). Nástup teplejšího počasí sice způsobil, že počet sjednaných hypotečních úvěrů v květnu podle ukazatele Fincentrum Hypoindex vzrostl meziměsíčně o 582 a naopak průměrná úroková sazba klesla na 2,8 procenta. Pokud se ale podíváme na loňský květen, tak zjistíme, že v letošním pátém měsíci banky uzavřely o 842 hypoték méně. Od začátku letošního roku pak hypotéku získalo o více než deset tisíc klientů méně (přesně o 10 245 hypoték).
Evžen Korec: České stavebnictví ožívá a roste i bytová výstavba. V Praze ale stále zaostává za poptávkou • Růst českého stavebnictví pokračuje, stavební produkce se v dubnu podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně zvedla o 8,9 procenta. Výrazný podíl na tom měly hlavně inženýrské stavby. Přibývá i počet nových bytů, v rámci celé republiky se jich v dubnu začalo stavět o 34,2 procenta více než loni. I pro hlavní město byl duben z pohledu bytové výstavby poměrně úspěšný, když developeři zahájili stavbu hned 557 bytů v bytových domech. Ani tento slušný měsíční přírůstek však nemůže kompenzovat předchozí slabé období. V Praze tak stále výstavba výrazně pokulhává za poptávkou.
V Česku loni přibylo 30 tisíc nových bytů. Většina z nich v rodinných domech • V roce 2018 se v České republice postavilo 18 666 nových bytových budov a v nich 29 657 bytů. Počet dokončených bytů ve srovnání s minulým rokem vzrostl, a to jak v rodinných, tak i v bytových domech. Prostřednictvím nástaveb nebo úprav nebytových prostor v již stojících budovách vzniklo 3 535 bytů. Nejnovější data zveřejnil Český statistický úřad.
KOMENTÁŘ: V lednu se v Praze začalo stavět jen 98 nových bytů • Letošní studený leden zmrazil nejen naše sjezdovky, ale celé české stavebnictví. Stavební produkce podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně propadla o 13,2 procenta. Může za to hlavně vysoká srovnávací základna, protože loňský teplý leden umožnil stavařům nepřerušeně pokračovat v práci na rozdíl od toho letošního. Ve srovnání s prosincem však došlo k růstu o 2,9 procenta. V celé republice byla zahájena stavba 2797 nových bytů, což představuje meziroční nárůst o 15,3 procenta. V hlavním městě se ale kritická situace příliš nezměnila, v bytových domech začaly firmy stavět jen 98 nových bytů.
Praha začne hlídat délku stavebních řízení. Slibuje si od toho zpomalení růstu cen bytů • Pražští radní schválili záměr, aby město začalo měřit a hlídat doby územních a stavebních řízení a zefektivnilo tak povolovací procesy. Pomalé rozhodování úřadů je jedním z důvodů, na který si stěžují developeři a kvůli kterým raketově rostou ceny bydlení v Praze.
Developeři v Praze prodali loni nejméně bytů za posledních šest let • Prodej nových bytů v Praze loni meziročně klesl o 16 procent, developeři během dvanácti měsíců prodali jen 4530 bytů. Jedná se o nejhorší výsledek od roku 2012, kdy se prodalo 4014 nových bytů.
Pražané vydělávají na byt 17 let, mnohem déle než v Berlíně či Vídni • O přemrštěných cenách nových bytů v Praze se mluví už dlouho. Kvůli zastaralému územnímu plánu a zablokovanému povolovacímu procesu se totiž nové byty takřka nestaví a zájemci si tak nemají z čeho vybírat. Ceny žene vzhůru také výrazné zdražování stavebních prací. Situace došla tak daleko, že dostupnost nového bytu v českém hlavním městě je mnohem nižší než v metropolích okolních států. Podle portálu Numbeo.com musí Pražan na byt šetřit o několik let více, než lidé v Berlíně, Vídni či Bratislavě. Tento portál srovnává náklady na pořízení stejně velkého bytu ve vybraných městech ve vztahu k úrovni příjmů v daném místě. Zjednodušeně řečeno pracuje s kupní sílou místních lidí. Na webu lze porovnat mimo jiné poměr ceny stejně velkého bytu k příjmu domácnosti, čili kolik let na takový byt domácnost vydělává. Počítá se zde s mediánovou cenou za byt o ploše 90 metrů čtverečních, což je na západ od nás rozměr průměrného bytu. Je to rozdíl oproti některým českým studiím, které kalkulují s bytem o rozměru maximálně 70 metrů čtverečních. Za disponibilní měsíční příjem domácnosti Numbeo.com počítá 1,5násobek mediánového příjmu jednotlivce v daném místě. České hlavní město v tomto srovnání vychází velmi tristně. Zatímco v Praze vydělává domácnost se středním příjmem na 90metrový byt 17,09 let, v hlavních městech našich sousedních států je to o poznání méně: v Berlíně 10,56 let, ve Varšavě 11,94, v Bratislavě 12,83 a ve Vídni 13,30. Zablokovaná výstavba a nedostatek pozemků vhodných k výstavbě tak učinily bydlení v našem hlavním městě výrazně dražší a nedostupnější než v okolních metropolích. [related-post id="11612"] Podobná čísla jako Praha při porovnání na Numbeo vykazuje v regionu pouze německý Mnichov, domácnost zde na devadesátimetrový byt vydělává 16,44 let. To může být zarážející zejména ve srovnání s hodnotami Berlína (10,56 let). V Mnichově je však odlišná situace, než v německém hlavním městě, protože zde jsou nejdražší nemovitosti v celém Německu. Tamní opozice i odborníci to kladou za vinu hlavně vedení města. Argumentují tím, že pozemky pro nové bytové projekty se vedení města snažilo prodávat za co nejvyšší ceny (na rozdíl od jiných německých měst, která více brala ohled na sociální situaci a nešroubovala ceny pozemků za každou cenu nahoru). Vysoká cena pozemků se pak logicky promítá do cen bytů, které na nich stojí. Podíl na vysokých cenách bydlení je mnichovské radnici připisován také proto, že nové bytové stavby protlačila, často přes odpor místních, do nezastavěných oblastí uvnitř města. Takové plochy poblíž centra jsou samozřejmě výrazně dražší a i to vyhnalo ceny bytů v Mnichově vysoko. Toto by mělo být varováním pro hlavně Prahu, která pracuje ve svém připravovaném Metropolitním plánu s představou, že budou zastavovány jen nevyužité plochy uvnitř města. Situace Mnichova však jasně ukazuje, že soustředění výstavby pouze uvnitř města vede kvůli k vyšším cenám pozemků blíže centru k dalšímu zdražování bytů. Před tímto jsem již ve svých komentářích k návrhu Metropolitního plánu varoval a Praha by se měla takové situace vyvarovat. Proto se musí zároveň rozrůstat po svém okraji. Tyto oblasti jsou mezi zájemci o nové bydlení nejžádanější, jak kvůli svým nižším cenám, tak zároveň dobré dopravní dostupnosti i plné občanské vybavenosti. Cenový růst bytů v Praze pak může zastavit jen urychlené zahájení výstavby nejlépe několika konkurenčních rezidenčních projektů v různých oblastech Prahy. To je potřeba provést skutečně co nejrychleji. Čekat na nový Metropolitní plán, který by měl začít platit nejdříve od roku 2023, není možné. RNDr. Evžen Korec, CSc. Generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL a. s.
Praha chce být transparentnější. Spustila realitní portál za půl milionu korun • Magistrát hl. m. Prahy spustil webovou stránku, kde budou pravidelně zveřejňovány všechny aktuální nabídky prodeje a pronájmu nemovitostí v majetku města. Ke všem informacím o pronájmech, prodejích i dražbách bytů i nebytových prostor se občané dostanou na jednom místě přes běžný online vyhledavač. Uživatelé mohou všechny nabídky dostávat ihned po zveřejnění přímo do své elektronické pošty, musí se jen zaregistrovat do systému a zadat svou e-mailovou adresu. „Realitní portál hlavního města je dalším krokem k cíli, kterým je transparentní nakládání s městským majetkem. Správa majetku se s tímto portálem stává otevřenější a modernější. Nová online služba je uživatelsky příjemnější než vyhledávání nabídek na úřední desce,“ uvedl Karel Grabein Procházka, radní hlavního města Prahy pro správu majetku. Na realitním portálu www.realitniportalpraha.cz budou postupně přibývat nabídky pronájmů v závislosti na usnesení Rady hlavního města Prahy, která musí schválit veškeré kroky, týkající se správy majetku. „Věřím, že po finálním doladění detailů se magistrátní realitní web rychle stane užitečnou službou na pražském trhu s nemovitostmi. Těší mě to tím více, že náklady na zavedení systému nebyly v porovnání s jeho přínosem nijak vysoké,“ dodal Karel Grabein Procházka. Nový realitní portál stál Magistrát hlavního města Prahy 450 tisíc korun.
O nové byty je největší zájem v Praze 9. Do předraženého centra se lidé moc nehrnou • Zájemci o nové bydlení v hlavním městě na konci loňského roku preferovali Prahu 9 před Prahou 5 a 10. První trojka tak prodejním statistikám dominuje už dva roky, mění se pouze jejich vzájemné pořadí. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti EKOSPOL, která pražský rezidenční trh monitoruje už jedenáct let. Z pražských lokalit jsou nejvyhledávanější Letňany a Vysočany, zájem je také o Smíchov či Michli.
Zdražování bytů v Praze pokračuje, průměrná cena vzrostla za rok o 1,5 milionu korun • Cenový růst na pražském realitním trhu nepolevuje, spíše naopak. Průměrná cena prodaného bytu vzrostla na 6,4 milionu korun, což znamená meziroční nárůst o 1,5 milionu korun. Na konci roku 2016 totiž dosahovala průměrná cena prodaného byt 4,9 milionu korun. Oproti předchozímu čtvrtletí došlo v posledním kvartálu loňského roku k růstu ceny o 210 tisíc korun. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti EKOSPOL, která pražský rezidenční trh monitoruje už jedenáct let.
Ceny nájmů prudce rostou, Praha patří mezi 20 nejdražších měst Evropy • Praha se zařadila mezi dvacítku měst Evropy s nejdražším nájemným. V celoevropském žebříčku poskočilo naše hlavní město meziročně o rekordních 13 příček.