klenoty

Nepřehlédněte

Národní muzeum zpřístupní výstavu Sluneční králové nad rámec běžné otevírací doby • Unikátní mezinárodní výstava Sluneční králové se od svého otevření 31. srpna 2020 i přes protiepidemická opatření těší velkému zájmu veřejnosti. V současnosti je kapacita omezena na 25 %. Z tohoto důvodu se Národní muzeum rozhodlo umožnit svým návštěvníkům zhlédnout výstavu také mimo běžnou otevírací dobu. Ve čtvrtek 10. prosince 2020 tak budou mít zájemci poprvé možnost navštívit tuto unikátní expozici v Historické budově Národního muzea bez čekání.

Výstava Sluneční králové

Poslechněte si poslední rozhovor s Janem Palachem. Upálil se před 49 lety na protest proti okupaci • Jan Palach, student historie a politické ekonomie pražské filozofické fakulty se 16. ledna 1969 okolo 13:30 polil hořlavinou a upálil před budovou pražského Národního muzea, na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Bylo mu 21 let. S rozsáhlými popáleninami byl převezen na Kliniku popálenin Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v pražské Legerově ulici, kde po třech dnech zemřel.

Jan Palach na fotografii z tabla mělnického gymnázia.

Na Hradě budou v polovině ledna vystaveny korunovační klenoty • U příležitosti 25. výročí vzniku České republiky a na počátku jubilejního roku 2018, ve kterém si připomínáme 100. výročí založení Československa, budou ve Vladislavském sále Pražského hradu od 16. do 23. ledna 2018 mimořádně vystaveny české korunovační klenoty.

Svatováclavská koruna, Královské žezlo a Královské jablko.

Největší evropský pavouk slíďák tatarský je nyní k vidění v pražské zoo • Pražská zoologická zahrada o víkendu slavnostně otevřela dočasnou expozici slíďáka tatarského, největšího druhu pavouka v Evropě. Terárium obývá mimořádně velká samice, která patří minimálně mezi největší jedince dosud nalezené v České republice. Její velikost se pohybuje kolem horních publikovaných limitů, při čemž literatura většinou uvádí jako maximum dospělé samice 31 milimetrů. K vidění bude v pražské zoo do konce června.

Zoo Praha v neděli, jako první na světě, otevřela expozici slíďáka tatarského, největšího druhu pavouka v Evropě. Konkrétně jde o mimořádně velkou samici.

Česko je jednou z nejlidnatějších zemí EU. Málokdo si to uvědomuje • Velká část obyvatel České republiky zaujímá k Evropské unii buď neutrální, nebo dokonce negativní postoj. Málokdo si ale uvědomuje, že Evropská unie jsme i my. A dokonce patříme mezi velmi významné členy.

Praha vyzkouší telemedicínu. Lékaři budou monitorovat životní funkce pacientů na dálku • Přivolání pomoci skrze SOS tlačítko, dálkový monitoring tělesných funkcí a zejména nastavení komunikace mezi pacienty, dispečinkem a lékaři. To umožní nový systém komplexní komunitní podpory asistovaného života eHealth, který bude Praha rok testovat na skupině vybraných klientů. Projekt zajišťuje pro hlavní město Operátor ICT v rámci koncepce Smart Prague, která zavádí technologické inovace do metropole. „Vidíme pozitivní výsledky komerčních služeb na trhu s tísňovou péčí, které využívají možnosti pokročilých technologií, jež dokážou zachraňovat životy v krizových situacích, kdy je senior doma sám. Nicméně tyto služby jsou stále v začátcích a mají jen stovky či jednotky tisíců klientů, přičemž Praha má rychle stárnoucí obyvatelstvo. Naším projektem chceme zkusit propojit existující poskytovatele s možnostmi integrovaného záchranného systému, umožnit jim využít maximální technické možnosti tísňové péče pro zlepšení jejich služeb a spolu s lékaři a univerzitami dát městu metodické podklady pro rozhodnutí, jakou roli by mohlo město v tomto systému hrát tak, aby Pražané v budoucnu mohli využít služby vzdálené péče s garancí města,“ uvedla primátorka hlavního města Prahy Adriana Krnáčová. Jak to funguje? SOS tlačítko umožní klientům v krizové situaci, aby si v případě nutnosti přivolali díky propojení na dispečink tísňové péče pomoc. Projekt počítá také s využitím technologie telemedicíny, díky které budou vzdáleně monitorovány životní funkce klientů. Bude možné monitorovat například hladinu cukru v krvi, tlak a další tělesné funkce. „Kromě samotných seniorů a osob se zdravotními problémy bude projekt užitečný i pro další cílové skupiny. Rodinní příslušníci se nebudou muset strachovat, protože budou vědět, že jejich příbuzný je pod neustálým dohledem. Například když dlouho nikdo SOS tlačítko nepřemístí, bude dispečink kontrolovat, zda je pacient v pořádku. Další důležitou skupinou zapojenou do projektu jsou doktoři, kteří díky tomuto systému budou mít k dispozici nové informace o stavu pacienta,“ vysvětluje Vladimír Zadina, ředitel divize Smart Prague Operátora ICT. [related-post id="9081"] Projekt poběží ve dvou fázích Nejprve bude nutné za konzultace s lékaři vybrat více než sto vhodných klientů, dále bude navázána spolupráce s dvěma dispečinky agentur tísňové péče a vybuduje se integrační platforma, kde se budou data o pacientech analyzovat a sdílet s nemocnicemi. Od září 2018 pak bude projekt spuštěn v pilotním režimu pro vybranou skupinu klientů. Po roce dojde k jeho vyhodnocení. Na projektu spolupracuje řada odborníků. Technické řešení informační platformy bylo konzultováno s experty z UCEEB Českého vysokého učení technického, na studii proveditelnosti spolupracovala 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy. Se samotným nastavením celého systému radí lékaři. Spolupracuje také Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy, který sdílí zkušenosti z projektu Triangulum, na nějž projekt eHealth navazuje. V rámci pilotního projektu vznikne také expertní skupina, ve které zasednou všechny zainteresované strany, aby vyhodnotily fungování projektu.

Bitvu na Bílé hoře připomíná nová výstava Národního muzea. K vidění je online • Ačkoliv je rok 1620 v naší společnosti neomylně spjat s bitvou na Bílé hoře, ne každý už zná všechny souvislosti, které k této historické události vedly. Národní muzeum i přes uzavření a koronavirová opatření nyní připravilo výstavu s názvem 1620. Cesta na Horu, která je uspořádána k 400. výročí této slavné bitvy. Například vůbec poprvé se návštěvníci zúčastní multimediální rekonstrukce bitvy nebo na vlastní kůži zažijí atmosféru staroměstského popraviště. Velkým tématem této výstavy je i druhý život Bílé hory a mýty kolem této události.

Národní muzeum přibližuje kazašskou historii a kulturu • Zajímáte se o kazašskou historii a kulturu a rádi byste se o ní dozvěděli něco víc? Nebo byste si jen chtěli prohlédnout vzácné artefakty i běžné předměty, které ukazují osobitost nomádských kultur Střední Asie od 8. století př.n.l. až do počátku 20. století? Pak si určitě nenechte ujít novou výstavu Centrálního státního muzea republiky Kazachstán s názvem Historie a kultura kazašské stepi, která je k vidění od 17. září letošního roku v Historické budově Národního muzea.

Krnáčová odchází z politiky, chce se prý věnovat rodině • Pražská primátorka Adriana Krnáčová (ANO) v podzimních komunálních volbách nebude obhajovat svůj post. V rozhovoru pro deník MF Dnes uvedla, že je unavená a ráda by se věnovala rodině. Krnáčová dlouhodobě čelí kritice opozice i části Pražanů. V poslední době s ní nebyl spokojený ani předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Podporu údajně ztratila výrokem o zpovykaných Pražanech. Spekuluje se proto, že ohlášený odchod z politiky je spíš vynucený. Krnáčová totiž ještě v březnu tvrdila, že ji práce pro Prahu „strašně baví“. „Strašně mě baví pracovat pro Prahu. Je to velmi náročná práce, ale extrémně mě naplňuje," prohlásila Krnáčová v březnu v Hospodářských novinách. O měsíc později je ale všechno jinak: „Rozhodla jsem se, že dál už pokračovat nebudu,“ řekla v nejnovějším rozhovoru pro MF Dnes a dodala, že je unavená a ráda by se věnovala rodině. Své působení v čele Prahy Krnáčová hodnotí pozitivně. „Primátor se může svým mandátem prospat nebo chtít něco dokázat, a já jsem chtěla něco dokázat. Slíbila jsem, že vyřeším největší problémy, a to jsem dokázala,“ řekla v rozhovoru dále Krnáčová. Jako příklad uvedla nahrazení Opencard Lítačkou, pronájem Škodova paláce nebo schválení pražských stavebních předpisů. [related-post id="9195"] Adriana Krnáčová (57) Historicky první pražská primátorka pochází z Bratislavy, v Česku žije od poloviny 90. let. Vystudovaná kunsthistorička se v minulosti věnovala výtvarnému umění, v letech 2001 až 2007 vedla českou pobočku organizace Transparency International. V politice se angažuje od roku 2014, kdy se stala náměstkyní ministra vnitra pro veřejnou správu a legislativu a později primátorkou.

Výstavu o Miladě Horákové poničili neznámí vandalové • Zatím neznámí vandalové poničili v noci z neděle na pondělí venkovní výstavu v parku Kampa. Veřejně přístupné panely připomínaly osudy Milady Horákové a dalších obětí vykonstruovaného politického procesu z 50. let.

OBRAZEM: Oprava Šlechtovy restaurace pokračuje. Otevírat bude za rok • Po mnoha letech si v červnu minulého roku převzala Šlechtovu restauraci stavební firma, která jí má navrátit původní slávu. Šlechtovce nyní zbývá poslední rok rekonstrukce, která se dotkne nejen samotné budovy, ale také jejího okolí. Celkově budou stát opravy přibližně 100 milionů korun. Všechny záměry na záchranu stavby nebyly z různých důvodů uskutečněny celých 15 let. „Od povodní v roce 2002 se nenašel nikdo, kdo by učinil potřebné kroky k záchraně Šlechtovky. Velmi mě proto těší, že si naše vedení města vzalo obnovu Šlechtovy restaurace skutečně za svou a první výsledky můžete vidět již nyní,“ uvedla primátorka hl. m. Prahy Adriana Krnáčová. S hotovým dílem počítá hlavní město Praha v létě 2019. „Několik generací čekalo na obnovu této významné historické památky a konečně je rekonstrukce skutečností. Pevně věřím, že příští rok bude Šlechtova restaurace slavnostně znovuotevřena a naváže na svou někdejší slávu,“ doplnil radní pro kulturu Jan Wolf. Předpokládané finanční náklady na rekonstrukci jsou 100 milionů korun. Předmětem rekonstrukce je historické jádro budovy, dále přistavovaný zadní trakt hlavní budovy a součástí projektu jsou také opravy původních sklepů, opěrné zdi, altánu a zpevnění ploch. Historie Šlechtovky Historie Šlechtovy restaurace se začala psát na konci sedmnáctého století. V tehdejší Královské lovecké oboře, dnes známé spíše jako Stromovka, byl v letech 1689 až 1692 tento objekt postaven hrabětem Kryštofem Františkem Vratislavem z Mitrovic pro rakouského císaře Leopolda I. jako lovecký letohrádek. V dalších staletích však sloužil mnoha různým účelům. Když se obora v první polovině 18. století stala vojenským ležením, škody utrpěl i letohrádek. Později byl již poničený objekt dokonce využíván jako sklad obilí a sena. Přestavba v polovině 19. století mu dala podobu, jakou přibližně známe dnes. V roce 1883 zde otevřel restauraci Václav Šlechta a jeho rodina ji provozovala až do začátku 2. světové války. Po válce byla restaurace ještě částečně v provozu, ale objekt chátral a nakonec byl uzavřen. Poté ho poničily dva požáry a v roce 2002 povodeň. [gallery columns="1" size="full" ids="11431,11430,11433,11432,11435"]

VIDEO: Na Václaváku se demonstrovalo proti komunistům a Babišovi • Stovky lidí dorazily v neděli na Václavské náměstí, aby si připomněli 70. výročí komunistického puče z roku 1948. Demonstraci v den výročí tzv. "Vítězného února" svolali zástupci občanských iniciativ, podnikatelských sdružení, některých parlamentních i neparlamentních politických stran a Konfederace politických vězňů. Organizátoři akce varují před návratem komunistů k moci a vládou jedné strany. Po období komunistické totality podle nich zůstala pouze "spálená země" a statisíce obětí.

Plejtvák myšok je zpátky v muzeu. Bude součástí expozice světových parametrů • Skončilo náročné restaurování jednoho z nejznámějších exponátů a zároveň symbolů Národního muzea. Téměř 23 metrů dlouhý plejtvák myšok je od pátku 3. září opět k vidění pro návštěvníky.

Herec Václav Voska získal všestranný talent od Boha, ale zemřel příliš brzy • Jeden z nejvýznamnějších českých herců minulého století se narodil na pražských Vinohradech v roce 1918, jen několik dní po vzniku republiky. Patřil k těm výrazným hercům, kteří díky své přirozenosti a charizmatu dokázali ztvárnit jak postavy dramatické, tak i komediální. K jeho elegantnímu vzezření a noblesnímu vystupování přispíval i kultivovaný melodický hlasový projev.

Unikátní výstava představuje osobnost malíře Josefa Lady • Až do 1. dubna 2018 můžete v Tančícím domě navštívit výstavu s názvem Sedmičky Josefa Lady, která přináší obsáhlý vhled do malířovy tvorby i osobního života.

Expozice je k vidění v Galerii Tančící dům do 1. 4. 2018.

Den, kdy komunisté zbavili funkce prezidenta Svobodu. Měl v tom prsty kariérista Husák? • „Nemůže-li president Československé socialistické republiky vykonávat svůj úřad delší dobu než 1 rok, Federální shromáždění může zvolit nového presidenta Československé socialistické republiky na nové funkční období.“ Takhle zní ústavní zákon č. 50/1975 Sb., který dne 28. května 1975 přijali českoslovenští zákonodárci. Tzv. „Lex Svoboda” v praxi znamenal, že těžce nemocný armádní generál Ludvík Svoboda může být okamžitě zbaven funkce prezidenta. Na jeho místo o den později nastoupil Gustáv Husák.

Dva rivalové. Generál Ludvík Svoboda a kariérista Gustáv Husák.

Pražská zoo slavnostně zahájila novou sezónu • V pražské zoologické zahradě zahájili novou hlavní sezonu. Vedle slavnostního otevření přestavěné restaurace Gaston došlo i na „křtiny“ mimořádně vzácných leguánů chutných. Ti dostali velmi neobvyklá jména: Palačinka, Čokoláda a Bramborák. Zahajovací slavnosti se zúčastnili primátorka hl. města Prahy Adriana Krnáčová a její náměstci Eva Kislingerová s Petrem Dolínkem. Stovky přihlížejících návštěvníků během zahájení ocenily netradiční vystoupení lachtaní rodiny. Hlavní sezónu symbolicky odstartoval lachtaní samec Meloun, syn a pokračovatel slavného lachtana Gastona, který zahynul při povodni 2002. „V první řadě děkuji panu řediteli a všem ošetřovatelům, kteří se starají o zvířata. Děkuji jim za to, že přispívají k chodu celé zoo,“ prohlásila primátorka. [related-post id="7825"] Náměstek Petr Dolínek, do jehož gesce zoo spadá, uvedl: „Často sem chodím s dětmi a vidím velké proměny zoo, a to nejen pokud jde o pavilony a expozice, ale také zdánlivé drobnosti jako jsou lavičky, prvky pro děti, zpevněné cestičky a podobně.“ Dalším bodem programu byly křtiny tří leguánů chutných, kteří jsou podle Červené knihy IUCN vedeni jako ohrožený druh a Zoo Praha na ně čekala řadu let. Dnes byli slavnostně pojmenováni Palačinka, Čokoláda a Bramborák, a to na základě návrhu jejich chovatelky, paní Nataši Velenské. Slavnostní program zakončil koncert skupiny Slza.

87. hlavní sezónu Zoo Praha symbolicky zahajoval také lachtan Meloun, syn Gastona, který zahynul během povodní 2002.

Prahu čeká zřejmě největší demonstrace od sametové revoluce • Iniciativa Milion chvilek pro demokracii svolala na úterý další protest na Václavské náměstí. Demonstranti budou požadovat demisi ministryně spravedlnosti Marie Benešové a trestně stíhaného premiéra Andreje Babiše. Do ulic se chystají desítky tisíc lidí z Prahy i regionů. Pravděpodobně půjde o největší demonstraci od roku 1989.

Metropolitní plán vyráží na turné po městských částech • Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) dnes zahájil informační tour k Metropolitnímu plánu. Informační kontejner objede v průběhu dvou měsíců celkem 17 míst v Praze. Návrh Metropolitního plánu je také vystaven v Centru architektury a městského plánování (CAMP) až do konce července. „Návrh plánu prošel v poslední době velkou diskuzí, do níž bylo zapojeno mnoho lidí z různých oborů a institucí. Věřím, že nyní je dlouhý proces projednávání dobře připraven,“ říká primátorka Adriana Krnáčová. Lidé si nyní plán mohou čtvrt roku prohlížet a připravit se na připomínkování. Připomínky k návrhu bude možné zasílat po dobu 30 dnů od 27. června. [gallery size="full" columns="1" ids="9835"] „Po fázi, kdy Metropolitní plán připravovali odborníci Institutu plánování a rozvoje, přichází na řadu obyvatelé města. Chceme s lidmi mluvit co nejvíce, právě oni totiž svoje čtvrti znají nejlépe. I proto pořádáme tuto tour a spoustu dalších informačních aktivit. Čas na prostudování plánu jsme navíc prodloužili o dva měsíce,“ uvedla náměstkyně primátorky Petra Kolínská. Jedna z aktivit, kde se zájemci mohou s návrhem plánu seznámit je informační tour po nejrůznějších pražských lokalitách. Kontejner navštíví celkem sedmnáct míst od Anděla přes Palmovku až po Uhříněves. Na každém stanovišti se zdrží dva dny, během nichž budou pracovníci IPR Praha připraveni odpovídat na otázky místních obyvatel – a to ať už se budou týkat Metropolitního plánu, nebo jiných projektů chystaných v dané oblasti. [gallery size="full" columns="1" ids="9836"] Vystavení v prostorách CAMPu představí návrh Metropolitního plánu ještě komplexněji. Vystaven bude hlavní výkres i vybraná schémata. Cílem expozice bude především seznámit veřejnost s obsahem plánu a přehledně vysvětlit jeho metodiku. Od zahájení výstavy do 1. června budou v prostorách CAMPu dva dny v týdnu přítomni i zástupci zpracovatelského týmu, stejně jako zástupci magistrátu. Veřejnost i zástupci městských částí tak budou mít možnost do CAMPu přijít a diskutovat konkrétní i obecná témata s odborníky. Od 1. června do konce výstavy pak budou odborníci připraveni konzultovat každý všední den. [related-post id="9465"] V návrhu Metropolitním plánu je komplexním způsobem vyjádřena vize rozvoje Prahy na příští desetiletí. Řídit se jim bude veřejná správa, investoři i občané. Plán neřeší detail jednotlivých domů a parcel, nýbrž koncepci celého města, včetně rozvoje infrastruktury nebo ploch pro novou bytovou výstavbu. „Očekáváme obrovský zájem veřejnosti a vítáme ho. Komunikujeme v maximální možné míře. Očekáváme desetitisíce dotazů a připomínek,“ vysvětlil Ondřej Boháč, ředitel IPR, který návrh plánu zpracoval.

Chlapci a chlapi. Natáčení armádní agitky bylo pro herce skutečnou vojnou • Osmdesátá léta dvacátého století se pomalu chýlí ke konci, ale komunistický režim si ještě moc nepřipouští, že ho brzy čeká definitivní konec. Na generálním štábu Československé lidové armády si právě lámou hlavu nad tím, jak zlepšit obraz vojska v očích veřejnosti a především branců. Nápad na sebe nenechá čekat. Začíná tak vznikat seriál Chlapci a chlapi.

Seriál Chlapci a chlapi