RUBRIKY
HLEDAT

Poslechněte si poslední rozhovor s Janem Palachem. Upálil se před 49 lety na protest proti okupaci

MagazínKristián Vích • 16. ledna 2018 • 2 minuty čtení
Jan Palach na fotografii z tabla mělnického gymnázia.

Jan Palach na fotografii z tabla mělnického gymnázia.

Foto: Archiv

Jan Palach, student historie a politické ekonomie pražské filozofické fakulty se 16. ledna 1969 okolo 13:30 polil hořlavinou a upálil před budovou pražského Národního muzea, na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Bylo mu 21 let. S rozsáhlými popáleninami byl převezen na Kliniku popálenin Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v pražské Legerově ulici, kde po třech dnech zemřel.

Ještě v nemocnici s ním byl natočen krátký rozhovor na magnetofonový pásek, ve kterém se zmiňuje o pasivitě lidí, vystupuje proti rozšiřování zpráv deníku, vydávaném sovětskými okupanty a požaduje generální stávku.

[youtube]V0mz_9msSFE[/youtube]

Svůj čin nenazval sebevraždou, ale odhodlanou akcí. Jeho pohřeb, dne 25. ledna 1969 se stal velkým protestem proti pokračující okupaci. Smuteční průvod čítal několik desítek tisíc lidí.

„Můj čin splnil účel. Ale ať už to nikdo neudělá. Ať se ty studenty pokusí zachránit, aby celý život zasadili ke splnění našich cílů. Ať se přičiní živí v boji.“

I přes jeho žádost došlo v prvních měsících roku 1969 k vlně sebevražedných pokusů mladých lidí, kteří Palacha následovali. Nejznámější z nich je Jan Zajíc, který jej následoval 25. února, taktéž na Václavském náměstí. Tehdejší komunistická propaganda omezila informace o jejich činech na drobnou zmínku v černé kronice Rudého práva.

  • Pomník Jana Palacha a Jana Zajíce v dlažbě před Národním muzeem. Foto: Archiv

Od 15. ledna do 21. ledna 1989 probíhaly v Praze protestní akce zaměřené proti komunistickému režimu, nazvané „Palachův týden“. Jednalo se o předobraz Sametové revoluce a Veřejná bezpečnost a Lidové milice musely tyto protesty rozhánět obušky, slzným plynem a vodními děly. Několik představitelů, mj. Václav Havel, Alexandr Vondra nebo Stanislav Penc bylo zatčeno a vzato do vazby.

Vstoupit do diskuze

Nepřehlédněte

Rouška jako svědectví doby. Národní muzeum zahájilo novou výstavu • Národní muzeum začalo záhy po vypuknutí pandemie COVID-19 shromažďovat nejrůznější předměty, které tento výjimečný stav současné společnosti reflektují. A jedním z nejvýraznějších symbolů dnešní doby jsou bezpochyby roušky. Výstava zaměřená právě na ně je k vidění od pondělí 25. května 2020 v Historické budově Národního muzea.

Záhadná hvězda prvorepublikových filmů Truda Grosslichtová. Nikdo netuší, jak přežila nacistické běsnění • Patřila k nejobsazovanějším, nejkrásnějším a nejpopulárnějším herečkám. V dobách první republiky natočila téměř tři desítky filmů. Působila nejen v Československu, ale i v zahraniční. Její jméno tehdy znali skoro všichni. Přesto se na herečku Trudu Grosslichtovou později téměř zapomnělo.

Truda Grosslichtová.

Jak vzniká výstava? Národopisné muzeum odhaluje své zákulisí • V sobotu 20. ledna Národní muzeum otevřelo novou výstavu v Národopisném muzeu s názvem Jak vzniká výstava. Tato menší výstava v Letohrádku Kinských vypráví o dějinách zdejších expozic ve 20. století i o práci, která se za nimi skrývá. Součástí je také prezentace díla česko-švédského výstavního architekta a scénografa Jana Poláška.

Moderní knižní obálky jsou k vidění v Národním muzeu • Národní muzeum otevřelo 15. října ve své Historické budově novou výstavu s názvem Moderní knižní obálky z muzejní knihovny, která představí průřez vizuální podobou českých knižních obálek 20. století prostřednictvím sbírkových předmětů z fondů oddělení knižní kultury Knihovny Národního muzea. Výstava je k vidění od 15. října do 9. ledna 2022.

Výstava Sluneční králové v Národním muzeu prodloužena až do konce září • Národnímu muzeu se povedlo vyjednat prodloužení zcela vyprodané výstavy světového formátu Sluneční králové o celé 4 měsíce, tedy až do 30. září tohoto roku. Výstavu, o kterou je ze strany návštěvníků nevídaný zájem, tak nyní bude moci obdivovat každý, kdo to doposud kvůli protiepidemickým opatřením a omezené kapacitě nestihl.

Výstava Sluneční králové

IKEA otevře obchod v centru Prahy, bude ale jiný, než jsme zvyklí • Švédský nábytkářský gigant IKEA chce letos v Praze otevřít třetí pobočku. Nepůjde ale o klasický obchodní dům, jaký už provozuje na Černém mostě nebo Zličíně. Tzv. pop-up studio má sídlit na Václavském náměstí.

IKEA v Praze už provozuje obchodní domy na Černém mostě a Zličíně.

FOTOREPORT: Konec ostudy! Okolí Národního muzea se začíná měnit. Hotovo bude už letos • Rada hl. m. Prahy dnes schválila kroky vedoucí ke zpříjemnění okolí Národního muzea. Hlavní úpravy čekají prostor mezi historickou a novou budovou Národního muzea. Dále se plánuje nové napojení na tramvajovou trať ve Vinohradské a Škrétově ulici. Změny proběhnou ještě letos. Podklad pro celkovou vizi okolí Národního muzea vypracoval Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha).

Konec jedné velké pražské ostudy.

Nová výstava představuje místa, kde Antonín Dvořák čerpal inspiraci • Národní muzeum otevřelo na konci dubna novou výstavu v Muzeu Antonína Dvořáka, která se zaměřuje na to, jak se tento jedinečný český skladatel ve svém díle inspiroval přírodou. K vidění je i několik unikátních předmětů, které ukazují, s jakou oblibou se Dvořák věnoval procházkám, zahradničení nebo chovu holubů.

Skafandr Vladimíra Remka nebo sako Jana Kubiše. Na Hradě můžete spatřit české dějiny zblízka • Už jen do konce října probíhá v Jízdárně Pražského hradu unikátní výstava Doteky státnosti. K vidění je přibližně tisícovka unikátních předmětů dokumentujících výjimečné okamžiky našich novodobých dějin – například sako, které měl na sobě Jan Kubiš při Atentátu na Reinharda Heydricha nebo skafandr, ve kterém Vladimír Remek cestoval do vesmíru.

Prvorepublikový den na Vítkově připomene 100. výročí vzniku Československa • V neděli 2. září pořádá městská část Praha 3 na vrchu Vítkov Prvorepublikový den, který připomene dobu a atmosféru předválečného Československa. Od 10 do 18 hodin mohou návštěvníci zhlédnout výstavu veteránů, nahlédnout do autentického vojenského tábora československého vojska a četnictva, potěžkat bajonet, přilbu nebo jen prohlédnout pohlednice z fronty na výstavě artefaktů z bojišť 1. světové války. Bude ale postaráno i o zábavu, která zavede návštěvníky do venkovní žižkovské hospody Jedové chýše, kde kromě dívek lehkých mravů a Pepíků budou v akci i policejní inspektoři, kteří pozatýkají padoucha Šedivého Tónu s dalšími lumpy. Se všemi si nakonec můžete nakonec zatančit, vypít pivo, dát si taliana nebo jen vyslechnout rozhovor. „Jedná se o zcela unikátní příležitost, jak zažít staré časy na Žižkově a poznat celkovou atmosféru první republiky. Těším se na přehlídku automobilů z let 1918-1945 československé výroby, ale i na ukázky života vojáků a četníků, ale i legionářů, kteří se výrazně zasloužili o vznik Československa. Obzvlášť v dnešní době je důležité, abychom si připomněli, na jakých demokratických principech vznikl náš stát. Ideje, na kterých vyrostlo Československo a naše země se k nim po roce 1989 hrdě hlásí, můžou být kdykoli ohroženy a je nutno je bránit za každou cenu,“ uvedl starosta Alexander Bellu. O další zábavu se postarají komedianti, kteří pobaví děti i dospělé. Hudební doprovod obstarají Hašlerka nebo Swing Melody orchestr, zlatý věk československého filmu připomene imitátor Václav Faltus se svým vystoupením Hvězdy Barrandova. Podívanou slibuje i promenáda v dobových plavkách a módní přehlídka šatstva z doby našich prababiček. Nebude chybět ani dobový trh s prvorepublikovými lahůdkami a sladkostmi. Vzpomínkový den bude zakončen koncertem houslového virtuóza Ivana Ženatého, který se bude konat od 18 hodin ve Slavnostním sále Národního památníku na Vítkově. Vstupenky je možné vyzvednout od 6. srpna v Informačním centrum Prahy 3 (Milešovská 1). Vstupné na celou akci i koncert je zdarma. [gallery size="full" columns="1" ids="11656"] Program 10:00 Original Alva Vinariko Orchestra 10:40 Móda 1. republiky – módní přehlídka 11:00 Hašlerka – staropražské kuplety 11:30 Vojenská přehlídka a výcvik vojska 12:00 Jízda veteránů 12:20 Original Alva Vinariko Orchestra 13:00 Hvězdy Barrandova v podání Václava Faltuse 13:20 Tančírna - výuka i ukázka nejenom charlestonu 13:40 Zatýkání "Šedivýho Tóny v Jedové chýši" 14:00 Hašlerka – staropražské kuplety 14:30 Vojenská přehlídka a výcvik vojska 15:00 Hvězdy Barrandova v podání Václava Faltuse 15:30 Přehlídka dobových plavek i šatů 16:00 Swing Melody orchestr I. 16:30 Tančírna - výuka i ukázka nejenom charlestonu 17:00 Hvězdy Barrandova v podání Václava Faltuse 17:30 Swing Melody orchestr II. 18:00 Vojenská přehlídka k ukončení akce 18:00 koncert Ivan Ženatý – Národní památník Vítkov

Národní muzeum bude mít o víkendu otevřeno zdarma • Národní muzeum zahajuje oslavy 200 let svého založení otevřením dveří dokořán. O víkendu 14.–15. dubna 2018 budou mít návštěvníci možnost prohlédnout si zdarma nejen celou řadu expozic a výstav Národního muzea, ale i nahlédnout do jindy uzavřených prostor a seznámit se zajímavostmi z práce muzejních odborníků. Národní muzeum patří k nejstarším institucím naší země. Přesně před 200 lety, dne 15. dubna 1818 skupina osvícenských šlechticů podepsala provolání o založení tzv. „Vlasteneckého muzea“. Následně dosáhli toho, že se roku 1820 dostalo muzeu potvrzení vídeňské vlády i panovníka. Vznikla Společnost vlasteneckého muzea v Čechách, jejímž prvním předsedou se stal hrabě Kašpar Maria Sternberg. V základech muzea byl silný a upřímný patriotismus, vztah k historické vlasti a především vize uchovávání přírodního i historického bohatství. Tento odkaz si muzeum udrželo v nepřetržitém vývoji celých dvou staletí. Ve svých dějinách bylo centrem českého národního života, místem vzdělanosti i historickým mementem dějin 20. století, jako např. v roce 1968. Dnes je Národní muzeum největším muzeem České republiky, uchovává přes 20 milionů sbírkových předmětů a má pod svou správou 15 pražských i mimopražských objektů, ve kterých představuje stálé expozice i tematické výstavy. „Národní muzeum již 200 let pomáhá poznávat svět a odkrývat jeho tajemství. Již dvě století je též jedním ze symbolů naší vlasti. Při oslavách našich narozenin však nechceme jen nostalgicky vzpomínat na historii, ale naopak i ukázat čím je naší společnosti Národní muzeum užitečné dodnes. Ukázat, že jsme moderní instituce a s dveřmi dokořán pro všechny naše návštěvníky. Proto jsme na tento rok připravili celou řadu zajímavých akcí pro širokou veřejnost, které vyvrcholí otevřením Historické budovy Národního muzea 28. října 2018,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Podrobnosti o víkendové akci najdete na webu www.nm.cz/200let.

Národní muzeum.

Jak funguje DNA? Národní muzeum otevřelo výstavu Doba genová • Jak vlastně vypadá DNA a jakým způsobem se získává v laboratoři? A k čemu je její výzkum užitečný v muzejnictví? Nejen na tyto otázky se snaží odpovědět nová výstava s názvem Doba genová, která je k vidění od 19. července v Nové budově Národního muzea.

Zlaté české ručičky. Nová výstava přibližuje fenomén kutilství • Národní muzeum ve spolupráci se Sociologickým ústavem AV ČR nově otevřelo výstavu s názvem Kutilství: Od udělej si sám po DIY. Jak už sám název napovídá, výstava představuje různé druhy tvorby, při kterých svépomocí vznikají jak předměty praktické, tak i esteticky zajímavé.

Praha chce koupit dům, kde zemřel Jan Palach a farář Josef Toufar • Vedení pražského magistrátu oznámilo, že chce začít jednat o odkupu bývalého Borůvkova sanatoria v Legerově ulici. Komplex dvou budov by se měl v budoucnu proměnit na důstojné místo, které by připomínalo historické milníky Česka v průběhu dvacátého století.

Borůvkovo sanatorium v Legerově ulici již delší dobu chátrá. Jana Palacha a Josefa Toufara připomíná kresba designéra Otakara Duška.

Svatováclavské oslavy nabízí pivo, víno i dobré jídlo • Na Václavském náměstí a na náměstí Republiky dnes odstartovaly Svatováclavské oslavy. Pražané tak mohou navštívit dvě tržiště, zasazená do časné podzimní atmosféry.

Začala rekonstrukce Václavského náměstí. Podívejte se, jak bude vypadat • Po mnoha letech příprav začala ve středu celková rekonstrukce jednoho z největších náměstí ve střední Evropě – Václavského náměstí. Představitelé hlavního města slavnostně předali staveniště firmě Hochtief CZ, která zajistí rekonstrukci spodní i horní části prostranství za necelých 327 milionů korun. Projekt opravy by měl být dokončen do roku 2025. První změny ale budou viditelné již za rok.

Kostra plejtváka myšoka se po letech vrátila do Národního muzea • Návštěvníci Národního muzea mohou po několika letech opět spatřit jeho symbol – unikátní kostru plejtváka myšoka.

200 let Národního muzea připomíná unikátní poštovní známka a stříbrná pamětní mince • Národní muzeum letos slaví 200 let od založení. Kulaté jubileum je doprovázeno řadou výjimečných událostí a jednou z nich je vydání pamětní stříbrné mince a příležitostné poštovní známky. „Tento rok je pro Národní muzeum přelomovým. Slaví přesně dvě století své existence, navíc bude po dlouhé rekonstrukci 28. října částečně otevřena Historická budova. Jsem rád, že ve spolupráci s Českou národní bankou, Českou mincovnou a Českou poštou vydáním mince a známky připomeneme význam Národního muzea, které již 200 let sbírá, uchovává, vystavuje a vzdělává,“ řekl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Pamětní mince s plejtvákem i denárem Pamětní stříbrná mince, vydaná Českou národní bankou a ražená Českou mincovnou, má nominální hodnotu 200 korun a jejím autorem je medailér Petr Horák. Na lícní straně mince jsou vyobrazeny dvě vitríny, v nichž se nachází několik předmětů příznačných pro Národní muzeum. Je mezi nimi zkamenělina trilobita, opuková hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic, denár knížete Boleslava II., kostra plejtváka myšoka a dva vyhynulí živočichové – vakovlk a ještěr velescink kapverdský. Rubová strana zachycuje Historickou budovu a Novou budovu Národního muzea s letopočty 1818 a 2018. „Je symbolické, že Národní muzeum vzniklo téměř přesně 100 let před tím, než byla založena Československá republika, jejíž 100. narozeniny oslavíme na konci tohoto měsíce. Tím však významná výročí nekončí – příští rok bude ve znamení oslav 100 let od vzniku samostatné československé koruny, které zaštítí Česká národní banka,“ uvedl ředitel sekce peněžní a platebního styku ČNB Josef Ducháček. „Veřejnost se tak může těšit na mnoho zvláštních emisí, včetně historicky první pamětní bankovky nebo oběžné dvacetikoruny s portréty tvůrců státu a měny,“ dodal. Mince s motivem Národního muzea je v pořadí jedenáctou pamětní stříbrnou dvousetkorunou v rámci současného emisního plánu České národní banky na léta 2016–2020. „Za prvotní myšlenku zřízení Národního muzea vděčíme české šlechtě, která také přispěla velkou měrou soukromými sbírkami. Tato nejvýznamnější česká muzejní instituce nashromáždila milióny artefaktů po dobu své existence z rozmanitého spektra oborů, včetně numismatiky, proto si zaslouží speciální emisi ve zlatě a stříbře,“ vysvětlil Jaroslav Černý z České mincovny. Pamětní mince ražená letošního roku není prvním upomínkovým předmětem, který vznikl k oslavě významných výročí Národního muzea. V letošním roce byla vyražena i zlatá medaile s vyobrazenou Historickou budovou. Již před padesáti lety vznikly dvě pamětní medaile k 150. jubileu vybrané na základě umělecké soutěže. První medaile, jejímž autorem byl Milan Knobloch, byla ražena v bronzu i stříbře a jejímu líci vévodí celkový pohled z výšky na Historickou budovu Národního muzea. Návrh na druhou medaili vytvořil zasloužilý umělec Bedřich Stefan, který na lícní straně zobrazil pouze kopuli Historické budovy s vavřínovými ratolestmi. Pamětní medaile byla vydána také v roce 1991 ke stému výročí otevření Historické budovy. Jejím autorem je medailér Michal Vitanovský, který je například také autorem současné podoby nejvyššího státního vyznamenání Bílého lva. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13677"] Známka nese číslo 1000 Pro příležitostnou poštovní známku, která vychází 10. října, se stala námětem taktéž Historická budova Národního muzea, před kterou je umístěna socha Čechie z fontány před budovou muzea. Autorem výtvarného návrhu známky je Jan Kavan, o rytinu se postaral Martin Srb. Známka vydaná speciálně ke 200. výročí založení Národního muzea o rozměrech 23 x 40 mm byla vydána v nákladu 750 tisíc kusů a má katalogové číslo 1000, je tedy 1000. známkou vydanou po rozdělení Československa. Byla tisknuta plnobarevným ofsetem s liniovou kresbou a její nominální hodnota činí 19 korun, což odpovídá hodnotě běžné listovní zásilky do 50 g v rámci České republiky. „Známka vydaná ke 200. výročí Národního muzea je zároveň tisící známkou vydanou v historii České pošty. V tomto roce si však připomeneme ještě jedno významné výročí – letos 18. prosince uplyne sto let od vydání první československé poštovní známky s motivem Hradčan od Alfonse Muchy. Nejen filatelisté, ale všichni bez výjimky mohou být hrdí na to, že po celé staletí si Československé a posléze České známky udržely status těch nejkrásnějších a v mezinárodních soutěžích se pravidelně umisťují na předních příčkách,“ uvedl Ondřej Veselský, ředitel sekce mezinárodní a vnitrostátní vztahy České pošty. Letošní vydání pamětní mince a poštovní známky je jednou z událostí oslav 200. výročí založení Národního muzea, které završí částečné otevření Historické budovy. Ta je pro veřejnost uzavřena od roku 2011. V neděli 28. října bude Historická budova částečně zpřístupněna svým návštěvníkům prostřednictvím dvou výstav. První z nich bude Česko-slovenská / Slovensko-česká výstava, otevřená k 100. výročí Československa a přibližující dějiny společného státu Čechů a Slováků. Druhou výstavou je 2 × 100, jež představí 200 nejvýznamnějších a nejzajímavějších z více než 20 milionů sbírkových předmětů Národního muzea.

Podkarpatská Rus tématem nové výstavy v Národním památníku na Vítkově • Národní muzeum ve středu zahájilo v Národním památníku na Vítkově novou výstavu s názvem „Podkarpatská Rus – součást našich dějin“, která představuje toto unikátní území v dobových souvislostech. Výstava je otevřena bude pro návštěvníky otevřena až do února 2020.

Rodný dům Jana Palacha se promění na památník. Nahlédněte dovnitř • Ve středočeských Všetatech v domě, kde Jan Palach strávil své dětství, vzniká památník, který bude připomínat jeho život a sebeobětování i širší historické souvislosti jeho činu. Otevření je naplánováno na 21. srpna tohoto roku a připravuje ho Národní muzeum za podpory Ministerstva kultury podle vítězného architektonického návrhu společnosti MCA ateliér.

Vítězný návrh Památníku Jana Palacha.
Zprávy Krimi Zajímavosti Kam vyrazit Magazín Počasí Horoskop Bizár