Herec Václav Voska získal všestranný talent od Boha, ale zemřel příliš brzy

27. ledna 2020, 17:19 Jaroslava Linková
Foto: Archiv

Jeden z nejvýznamnějších českých herců minulého století se narodil na pražských Vinohradech v roce 1918, jen několik dní po vzniku republiky. Patřil k těm výrazným hercům, kteří díky své přirozenosti a charizmatu dokázali ztvárnit jak postavy dramatické, tak i komediální. K jeho elegantnímu vzezření a noblesnímu vystupování přispíval i kultivovaný melodický hlasový projev.

Václav Voska pocházel z intelektuální a umělecky zaměřené rodiny. Po absolvování gymnázia, kde byl ředitelem jeho otec, odešel na Karlovu Univerzitu studovat práva. Studium však neměl možnost dokončit, a to kvůli uzavření vysokých škol nacisty.

Už na střední škole však Voska inklinoval k hudbě, divadlu i opeře a vystupoval v Umělecké i Měšťanské Besedě, v Dramatickém studiu ČIN a statoval i v divadle Na Vinohradech. Proto se, po nuceném ukončení vysokoškolského studia, začal divadlu věnovat naplno.

Václav Voska byl elegán každým coulem. Foto: Archiv

Všestranné nadání

Od roku 1939 byl členem Vinohradského divadla, v roce 1945 přešel do Národního divadla, kde setrval pět let a poté odešel do Městských divadel pražských. Na divadelních prknech Václav Voska ztvárnil dlouhou řadu skvělých a nezapomenutelných rolí, v nichž naplno uplatnil herecký talent, vzácně propojený s přirozeným projevem a podmanivým hlasem. Jeho role byly vždy uvěřitelné a nesmírně obohacené o vnitřní projev umělce.

Však byl také režiséry velmi žádaný. Václav Voska totiž dokázal mistrně zahrát rozporuplné tragické i tragikomické postavy, uplatnil se v charakterních rolích i v komediálním repertoáru. A uměl se pohybovat nejen mezi různými žánry, ale mohl hrát jak postavu antickou, tak třeba moderního muže 20. století. 

Vrcholné divadelní role

Svým konverzačním uměním a propracovaným jevištním dialogem uchvacoval divadelní návštěvníky několik desítek let.

K jeho nejvýznačnějším divadelním rolím patří Petr v Čapkově Matce, de Neuvillete (Cyrano z Bergeracu), Tartuffe ve stejnojmenné hře, doktor Galén v Čapkově Bílé nemoci, Alcest ve hře Misantrop od Moliéra, postava fyzika Möbia v Dürrenmattově hře Fyzikové, dokonalé ztvárnění Sokrata v Radzinského hře Rozhovory se Sokratem nebo role Torquata Tassa v Goetheově stejnojmenné hře.

K jeho nejvrcholnějším divadelním rolím se řadí Edgar z Tance smrti (Dürrenmattova adaptace Strindbergova díla) a Richard II. ve stejnojmenném dramatu Williama Shakespeara.

Jaroslava Adamová a Václav Voska ve filmu Případ ještě nekončí (1965). Foto: Archiv

Dabing

Václav Voska nerozdával jen své jevištní umění, ale pracoval i mimo prkna, co znamenají svět. Své mimořádné hlasové schopnosti využíval i při jiných příležitostech, a to třeba ve studiích Supraphonu, kde natáčel pohádky i recitace; umělecké četbě, scénickému předčítání a recitaci se věnoval v literárně uměleckých pásmech na komornějších scénách, a to v pražské Viole a Lyra Pragensis.

Další uplatnění našel u mikrofonů v rozhlasu, především v té době tolik oblíbených rozhlasových hrách. Dalším jeho pracovištěm byl dabing – do jeho hlasu se můžete zaposlouchat v dabovaných filmech Šakal, Dvanáct rozhněvaných mužů či Norimberský proces, anebo doprovázel svým hlasem dokumentární filmy, jichž bylo více než čtyřicet. 

Václav Voska ve filmu

Na filmovém plátně se Voska objevil ve filmech Noc klavíristy, Bílá paní, Jak se zbavit Helenky, Tanečnice, Roztržka nebo v životopisné trilogii Housle a sen, Revoluční rok 1848 a Mikoláš Aleš. Z televizních inscenací si připomeňme alespoň Zločin lorda Savila, Dědictví na úvěr či Pouť králů, a TV seriály Sňatky z rozumu, F. L. Věk nebo Třicet případů majora Zemana.

Václav Voska s Marií Drahokoupilovou v dramatu Křišťálová noc (1966). Foto: Archiv

Soukromý život

Václav Voska byl člověk, jenž vyznával lidské a morální hodnoty a byl hluboce věřící. V roce 1968 se angažoval politicky, vyjádřil své politické postoje a nesouhlas s komunistickým režimem, a to se mu stalo „osudným“.

Poté, co se zúčastnil pohřbu Jana Palacha, byl z předních scén odsunut do pozadí, přestal dostávat filmové role, nesměl být vidět na veřejnosti ani v médiích. To ho do určité míry poznamenalo, neboť byl vždycky vyhledáván předními režiséry, byl zkrátka „všude“ – divadlo, televize, rozhlas, film, dabing –  a byl zvyklý pracovat na plno.

V té době často utíkal k alkoholu a následně propadal depresím, což mu pravděpodobně částečně podlomilo zdraví a zkrátilo život. Tehdy se přátelil s herečkou Irenou Kačírkovou, se kterou si společně zahráli v mnoha úspěšných rolích, a s níž později, přesto, že byl ženatý, navázal milostný poměr.

Václav Voska zemřel předčasně na infarkt, a to v necelých 64 letech. Ve vzpomínkách nám zůstává jako charizmatický herec, z jehož projevu a vystupování, ať v uměleckém či civilním životě, vyzařovala vždy noblesa a elegance.

Karel Smyczek slaví životní jubileum. Zákeřná nemoc ho prý vůbec nezměnila

Jméno režiséra Karla Smyczeka je neodmyslitelně spjato s populárními filmy a seriály. Na svém kontě má tituly jako Sněženky a machři, Lotrando a Zubejda, Třetí patro, Bylo nás pět, Místo nahoře nebo Dobrá čtvrť. Velká část jeho tvorby je však zaměřena na dětské diváky a v neposlední řadě se prosadil i jako herec. Karel Smyczek slaví v těchto dnech 70. narozeniny. Narodil se 31. března 1950 v Mělníku, ale vyrůstal […]

Noblesní a elegantní. Taková byla Růžena Šlemrová.

Elegantní semetrika Růžena Šlemrová. Život slavné herečky je zahalen tajemstvím

Růžena Šlemrová zanechala v prvorepublikové kinematografii nesmazatelnou stopu, přestože se většinou musela spokojit jen s vedlejšími rolemi. Nejčastěji ztvárňovala komické postavy vážených dam z lepší společnosti v honosných róbách a drahých špercích. O skutečném životě této výrazné herečky toho ale paradoxně víme jen velmi málo. Narodila v roce 1886 v Plzni jako Růžena Machová a už od dětství se věnovala divadlu. V roce 1909 se stala členkou vinohradského divadla, kde […]

Zita Kabátová byla jednou z nejkrásnějších prvorepublikových hereček.

Zita Kabátová sklízela jednu ránu za druhou. Díky optimismu se ale dožila vysokého věku

Už navždy bude patřit k nejvýraznějším herečkám naší kinematografie. Narodila se v roce 1913 v Praze na Malé Straně a zemřela v roce 2012. Dožila se tedy úctyhodných 99 let. A jak je známo, i v pokročilém věku byla velice svěží a čilá. Možná i proto, že si dokázala udržovat svůj pověstný smysl pro humor, optimismus a nadhled, přestože život jí do cesty postavil nejednu těžkou zkoušku. Pocházela ze šlechtické, umělecky založené rodiny, díky […]

Jane Semour a Joe Lando vytvořili v seriálu pár.

Jane Seymour alias Doktorka Quinnová vypadá i po 30 letech od natáčení stále fantasticky

Před 27 lety se na televizních obrazovkách v USA objevil seriál Dr. Quinnová. Historická sága o statečné lékařce, která se potýká s drsným prostředím amerického divokého západu druhé poloviny 19. století, si rychle získala miliony diváků. Představitelka hlavní role, britská herečka Jane Seymour, vypadá i po téměř třech desítkách let od natáčení pořád úžasně.  Děj seriálu začíná v roce 1867. Do západní části Spojených států přicházejí přistěhovalci z nejrůznějších koutů […]

Bude to druhé Národní, pronesl ředitel Vinohradského divadla při slavnostním otevření

Nádherná secesní budova Vinohradského divadla stojí na svém místě už více než 112 let. Na její kráse se sice trochu podepsal zub času (zejména v interiéru), ale to by měla v příštích letech vyřešit kompletní rekonstrukce. Poté snad bude tato stavba stejně krásná, jako při slavnostním otevření dne 24. listopadu 1907. Jak se můžeme dočíst v dobovém tisku, tehdejší společnost neskrývala nadšení z nového kulturního svatostánku Městské divadlo Královských Vinohradů […]

Ztráta čichu může být projevem nákazy novým typem koronaviru.

Přibývá nakažených koronavirem, jejichž jediným příznakem je ztráta čichu

V sousedním Německu byla anosmie (dočasné vymizení čichu) příznakem u dvou třetin pacientů, kteří byli Covid-19 pozitivní. Jako hlavní příznak při lehkém průběhu koronavirové infekce ji udávalo také přibližně 30 % jihokorejských Covid-19 pozitivních pacientů. Podobné informace jsou hlášeny dále z Číny, Iránu, USA, Francie a Severní Itálie. Podle profesorky Claire Hopkins z Britské rinologické společnosti mohou pacienti s anosmií bez jakýchkoliv dalších symptomů patřit mezi tzv. skryté přenašeče onemocnění. […]

Karel Smyczek slaví životní jubileum. Zákeřná nemoc ho prý vůbec nezměnila

Jméno režiséra Karla Smyczeka je neodmyslitelně spjato s populárními filmy a seriály. Na svém kontě má tituly jako Sněženky a machři, Lotrando a Zubejda, Třetí patro, Bylo nás pět, Místo nahoře nebo Dobrá čtvrť. Velká část jeho tvorby je však zaměřena na dětské diváky a v neposlední řadě se prosadil i jako herec. Karel Smyczek slaví v těchto dnech 70. narozeniny. Narodil se 31. března 1950 v Mělníku, ale vyrůstal […]

Roušky a respirátory je nutné zlikvidovat bezpečným způsobem

Pražské služby vydaly pro občany doporučení správného postupu při likvidaci masek, respirátorů, roušek a dalších ochranných a hygienických pomůcek. „Použité jednorázové ochranné pomůcky vložte do plastového sáčku, ten následně vložte do uzavíratelného silnostěnného plastového pytle. Uzavřený pytel vhoďte přímo do nádoby na směsný komunální odpad. V žádném případě neodkládejte pytle s odpadem k popelnicím. Vystavujete tak zbytečnému riziku své okolí i naše zaměstnance,“ vyzývá Pražany tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana. Uvedená doporučení […]

Šmejdi nabízejí roušky za podpis smlouvy. Úřad radí, jak se bránit

Energetický regulační úřad (ERÚ) zaznamenal několik případů, kdy tzv. „energetičtí šmejdi“ zneužili současné situace a nabízeli roušky proti podpisu. Ve skutečnosti šlo ale o podpis pod smlouvou o změně dodavatele. Další nabízejí po telefonu rekordně levné energie. Takové nabídky však končí spíše vysokou pokutou než kýženou úsporou. ERÚ důrazně varuje všechny spotřebitele, aby zvláště nyní nepřistupovali na nabídky podomních a telefonických prodejců, které mají za cíl změnu dodavatele energie, ať […]

Začala rekonstrukce kostry plejtváka myšoka, symbolu Národního muzea

Národní muzeum i v době, kdy je pro své návštěvníky uzavřeno, pokračuje v práci. Pro účely nových stálých přírodovědeckých expozic dochází právě v těchto dnech ke kompletnímu restaurování největšího předmětu ze sbírek Národního muzea, kostry samice plejtváka myšoka. Její oprava probíhá v sále, kde je umístěna již více než sto let. Restaurátorské a preparátorské práce na dalších sbírkových předmětech probíhají i v dílnách a laboratořích Národního muzea, tak aby byly […]

X Zavřít