RUBRIKY
HLEDAT

Štefánik

Národní muzeum chystá nové výstavy. Zaměří se hlavně na historii • Národní muzeum (NM) si v těchto dnech připomíná 202 let od svého založení. Při této příležitosti otevírá na svých webových stránkách výstavu Národní muzeum v éře Československa, která návštěvníka provede nejen historií této instituce ve 20. století, ale též významnými událostmi, které se v tomto období kolem něj odehrávaly. Muzeum se rovněž připravuje na to, až své výročí bude moci oslavit s návštěvníky ve svých otevřených objektech.

Historická budova národního muzea se po rekonstrukci otevřela návštěvníkům v říjnu loňského roku.

Milan Rastislav Štefánik. Spoluzakládal republiku, zemřel strašlivou smrtí • Patřil mezi skupinku mužů, bez nichž by samostatná Československá republika nevznikla. Jeho život ale předčasně ukončila letecká tragédie. Šlo o náhodu, nebo úmysl? Milan Rastislav Štefánik (* 21. července 1880), rodák z vesnice Košariská na západním Slovensku. Astronom, vojenský letec a brigádní generál ozbrojených složek Francouzské republiky. Muž, bez něhož by samostatné Československo možná ani nevzniklo. Věděli jste, že i Štefánik působil v našem hlavním městě? Když ke konci 19. století maturuje na sarvašském lyceu s vyznamenáním, je rozhodnutý pro studium v Praze na technické univerzitě, obor stavební inženýrství. Na školu je přijat a posléze začíná jeho působení v metropoli Českého království. Školu ale nedokončuje, jelikož ho zaujala astronomie. Ta se toho času vyučuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde jako řádný profesor působil Tomáš Garrigue Masaryk. Zde se nechává Štefánik zapsat a stává se stoupencem Masarykovy myšlenky. Detvan a láska k národu V Praze působí v době jeho studia slovenský spolek Detvan, který velkou měrou přispívá k rozvoji národního povědomí pražských slovenských studentů. Na začátku nového století je zvolen za předsedu tohoto spolku. Společně s Vavro Šrobárem a dalšími se snaží informovat českou společnost o Slovensku a pomaďaršťování slovenského etnika. Zde začíná Štefánik svou redaktorskou činnost, díky které myšlenka česko-slovenské vzájemnosti nadále nabírá na popularitě v české společnosti. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13567"] Astronom Největším Štefánikovým snem je však Paříž a kariéra vědce v oboru astronomie. V roce 1904 proto odchází z Prahy a v Paříži se zařazuje jako vědecký pracovník. Ze začátku ho trápí existenční problémy, ale vše se díky pomoci přátel a vlastnímu úsilí brzy zlepšuje. V jeho nejúspěšnějším roce 1906 vydává hned 7 vědeckých prací a jeho renomé začíná stoupat. Příchod války Příchodem války je Štefánik nucen respektovat tento stav a nastoupit na frontu. Kvůli svému zdravotnímu stavu to však není možné hned. Nejprve tedy nastupuje na vojenskou leteckou školu, kde získává diplom pilota a hodnost desátníka. Poté je vyslán na západní frontu. Bojuje s nasazením pro věc, ví totiž, že tato válka může být příležitostí k osamostatnění Slováků a Čechů. Nějaký čas bojuje i na srbské frontě. Organizátor Československé národní rady Po návratu do Paříže v druhé polovině války se seznamuje s vícero vlivnými osobnostmi francouzské politiky a naprosto se ztotožňuje s myšlenkami Masaryka a Beneše. Díky konexím jim domlouvá schůzky s francouzskými politiky, kteří mohou pomoci uspíšit vznik samostatného států Čechů a Slováků. On sám se zasloužil především o vytvoření zárodků československého vojska a o působení československých odbojových organizací. Udržuje diplomatické styky napříč politickým spektrem tehdejší Evropy. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13566"] Atentát? Po válce se má stát ministrem ozbrojených sil, avšak 4. května 1919 při svém návratu do již samostatného Československa umírá při tragické nehodě svého letadla v obci Ivanka pri Dunaji u Bratislavy. Dodnes se spekuluje, zda to nebyla ze strany československých elit záměrná likvidace. Podle jiných teorií se měl stát obětí střetu francouzských a italských geopolitických zájmů ve střední Evropě. Nepřímým důkazem atentátu má být údajně pitevní zpráva, průběh nehody i fakt, že svědecké výpovědi z místa tragédie byly vyšetřujícími orgány ignorovány. Velmi pravděpodobným důvodem nehody byl nešťastný omyl obsluhy protiletadlové obrany. Tato verze popisuje sestřelení letadla vlastní protivzdušnou obranou, neboť Československo bylo tou dobou ve válečném stavu s Maďarskem a letadlo se Štefánikem na palubě bylo označeno italskou trikolórou, jež je identická s maďarskou.

Ze Štefánikova letadla zůstaly jen trosky.

Nepřehlédněte

Zlaté české ručičky. Nová výstava přibližuje fenomén kutilství • Národní muzeum ve spolupráci se Sociologickým ústavem AV ČR nově otevřelo výstavu s názvem Kutilství: Od udělej si sám po DIY. Jak už sám název napovídá, výstava představuje různé druhy tvorby, při kterých svépomocí vznikají jak předměty praktické, tak i esteticky zajímavé.

Nejjedovatější žáby světa budou k vidění v pražské zoo • Chcete na vlastní spatřit nejjedovatější žábu naší planety? Víte, jak se smrtící jed dostane do žabí kůže? Nebo máte chuť přesvědčit se o neuvěřitelné barevné kráse žab, které indiáni využívají k přípravě jedových šipek? Již brzy k tomu budete mít jedinečnou příležitost!

Výstava Indiáni v Náprstkově muzeu bude pokračovat až do roku 2019 • Národní muzeum pro velký zájem návštěvníků prodlužuje výstavu Indiáni v Náprstkově muzeu. Část výstavy s názvem Indiáni Severní Ameriky potrvá do 15. února 2019 a část Indiáni Jižní Ameriky do 28. dubna 2019.

Národní muzeum připomene 51 let od smrti Jana Palacha • Národní muzeum připomene v sobotu 18. ledna 51. výročí sebeupálení Jana Palacha pietním aktem v Památníku Jana Palacha ve Všetatech.

Národní muzeum zavádí novinku. Za jedno vstupné můžete navštívit až devět objektů • Národní muzeum připravilo příjemný dárek pro všechny své návštěvníky. Každý, kdo si koupí vstupenku do Historické budovy na Václavském náměstí, získá zároveň i pětidenní denní volnou vstupenku do dalších osmi pražských objektů Národního muzea.

Historická budova národního muzea se po rekonstrukci otevřela návštěvníkům v říjnu loňského roku.

Spor o budovu Národního muzea. Kdo a proč šetřil na nesprávném místě? • Budova Národního muzea na Václavském náměstí je jedním z nejkrásnějších odkazů našich předků z 19. století. V její bohaté historii se zrcadlí osud českého národa. A snad částečně i jeho povaha. Důkazem je novinový článek z Národních listů z roku 1902.

Unikátní výstava představuje osobnost malíře Josefa Lady • Až do 1. dubna 2018 můžete v Tančícím domě navštívit výstavu s názvem Sedmičky Josefa Lady, která přináší obsáhlý vhled do malířovy tvorby i osobního života.

Expozice je k vidění v Galerii Tančící dům do 1. 4. 2018.

Geniální architekt Adolf Loos. V čem spočívala jeho výjimečnost? • Odborná veřejnost a milovníci moderní architektury si letos připomínají 150. výročí narození architekta Adolfa Loose. Muzeum hlavního města Prahy při této příležitosti otevřelo v galerii Studijního a dokumentačního centra Norbertov výstavu s názvem „Adolf Loos: Opakování génia“.

Světově unikátní výstava zavede návštěvníky do starověkého Egypta • Starověký Egypt již stovky let přitahuje archeology z celého světa k odhalování jeho tajemství. Více jak tři tisíce let trvající a rozvíjející se civilizace nás neustále fascinuje svou vyspělostí, uměním, kulturou, filozofií a životním stylem.

Výstava Sluneční králové

Pylon před Národním muzeem byl po desítkách let dokončen • Před Novou bodovou Národního muzea se již řadu let vyjímá necelých 30 metrů vysoký ocelový pylon, který nebyl až doposud zcela dokončen. Nyní Národní muzeum tento pomník dokončilo a vdechlo mu tak původně zamýšlenou podobu. Celé dílo bylo slavnostně představeno veřejnosti symbolicky na státní svátek 17. listopadu.

Národní muzeum na měsíc uzavře nově opravenou Historickou budovu • Z důvodu údržby a provozních zkoušek veškerých technologií bude od 1. do 28. února 2019 pro veřejnost zcela uzavřena Historická budova Národního muzea. Již od března však opět přivítá své návštěvníky a nabídne jim mimo jiné i pohled do nových prostor.

Historická budova národního muzea se po rekonstrukci otevřela návštěvníkům v říjnu loňského roku.

Rodný dům Jana Palacha se promění na památník. Nahlédněte dovnitř • Ve středočeských Všetatech v domě, kde Jan Palach strávil své dětství, vzniká památník, který bude připomínat jeho život a sebeobětování i širší historické souvislosti jeho činu. Otevření je naplánováno na 21. srpna tohoto roku a připravuje ho Národní muzeum za podpory Ministerstva kultury podle vítězného architektonického návrhu společnosti MCA ateliér.

Vítězný návrh Památníku Jana Palacha.

Podkarpatská Rus tématem nové výstavy v Národním památníku na Vítkově • Národní muzeum ve středu zahájilo v Národním památníku na Vítkově novou výstavu s názvem „Podkarpatská Rus – součást našich dějin“, která představuje toto unikátní území v dobových souvislostech. Výstava je otevřena bude pro návštěvníky otevřena až do února 2020.

V Hybernii probíhá výstava filmových klapek od předních výtvarníků • Unikátní umělecká díla od předních českých výtvarníků ztvárněná na filmové klapce jsou k vidění v pražském Divadla Hybernia. Výstavu Salonu filmových klapek zde 4. dubna zahájila symbolickým klapnutím výtvarnice Kateřina Miler. Klapky budou v Praze do 19. dubna, poté se přesunou do Evropského parlamentu v Bruselu. Letošní kolekci Salonu filmových klapek, která je již po jednadvacáté součástí Zlín Film Festivalu – Mezinárodního festivalu pro děti a mládež, tvoří 146 originálních děl. Jedním z nich je i klapka s legendárním Krtečkem, kterou již po osmé věnovala nadačnímu fondu FILMTALENT ZLÍN výtvarnice Kateřina Miler, která se pravidelně se do projektu zapojuje a před lety v podstatě navázala na tvorbu svého otce, Zdeňka Milera. „Táta ve Zlíně začínal u kresleného filmu a moc mu záleželo na tom, aby se právě kreslený film rozvíjel a podporoval. A já to cítím podobně,“ vysvětluje Kateřina Miler a dodává, kde čerpala inspiraci na letošní motiv. „Minulý rok bylo 60. výročí „Krtka“ a paní „Krtečková“ mu loni na klapce předávala dárek. Tak mě napadlo, že by jí letos mohl poděkovat růžičkou.“ Právě podobné dětské motivy, třeba jako je Krteček si pro tvorbu klapek volí celá řada z jejich autorů, protože patří společně s filmovou tématikou mezi dražiteli velmi oblíbené a vyhledávané. Tradiční aukce klapek se uskuteční v neděli 27. května 2018 v Kongresovém centru ve Zlíně v době konání 58. ročníku Zlín Film Festivalu – Mezinárodního filmového festivalu pro děti a mládež. Výtěžek aukce bude stejně jako v přechozích letech věnován na podporu autorských snímků studentů filmových škol a dalším začínajícím tvůrcům.

Kateřina Miler na vernisáži výstavy filmových klapek.

Nová výstava připomíná výročí samostatného lotyšského státu • Národní muzeum otevřelo 1. září v Národním památníku na Vítkově panelovou výstavu s názvem „We want to be free, we will be free!“, která mapuje historii utváření lotyšského státu. V souvislosti s tím také připomíná osudy států Litvy, Estonska, Polska a Finska, k jejichž založení či obnově došlo po první světové válce. V rozmezí let 2017 až 2018 tak všechny země oslavily 100. výročí své samostatné existence.

Historická budova Národního muzea nově přístupná přes Google Street View • Historická budova Národního muzea prošla v posledních letech celkovou a nákladnou rekonstrukcí a v loňském roce přilákala k prohlídkám tisíce návštěvníků. Ti, kteří se ale do Muzea jen tak nedostanou, nebo by si chtěli opravené prostory, fresky a malby raději prohlédnout bez lidí a v klidu domova, už nepřijdou zkrátka.

Začala rekonstrukce kostry plejtváka myšoka, symbolu Národního muzea • Národní muzeum i v době, kdy je pro své návštěvníky uzavřeno, pokračuje v práci. Pro účely nových stálých přírodovědeckých expozic dochází právě v těchto dnech ke kompletnímu restaurování největšího předmětu ze sbírek Národního muzea, kostry samice plejtváka myšoka. Její oprava probíhá v sále, kde je umístěna již více než sto let. Restaurátorské a preparátorské práce na dalších sbírkových předmětech probíhají i v dílnách a laboratořích Národního muzea, tak aby byly připraveny k vystavení v nových expozicích a připravovaných výstavách.

Památník na Vítkově připomíná utrpení Poláků za 2. světové války • V Národním památníku na Vítkově můžete ode dneška vidět menší panelovou výstavu s názvem „Boj a utrpení. Polští občané za druhé světové války“, která připomíná nelehké osudy obyvatel našeho sousedního státu.

Výstava v Národním muzeu připomíná historii a význam tištěných novin a časopisů • V Historické budově Národního muzea probíhá v těchto týdnech výstava s názvem Labyrint informací a ráj tisku. Na její přípravě spolupracovali pracovníci muzea s Unií vydavatelů, profesní organizací vydavatelů periodického tisku v České republice. Záměrem je připomenout význam i dlouhou tradici vydávání novin a časopisů u nás.

Unikátní 400 let starý prapor z bitvy na Bílé hoře je k vidění v Praze • U příležitosti 400. výročí popravy 27 českých pánů na Staroměstském náměstí prezentuje Národní muzeum vůbec poprvé prapor, který byl přímou součástí bitvy na Bílé hoře. Jedinečný artefakt mohou návštěvníci díky spolupráci s italskými partnery vidět až do konce září v Muzejním komplexu Národního muzea na výstavě 1620. Cesta na Horu.
Zprávy Krimi Zajímavosti Kam vyrazit Magazín Počasí Horoskop Bizár