Oválná okna v letadle mají svůj důvod

MagazínIvana Kratochvílová26. srpna 20202 minuty čtení

Foto: Unsplash.com

Ať už cestujete letadlem často, nebo spíš jen příležitostně, určitě už jste se někdy zamýšleli nad tím, proč jsou všechna okénka v kabině oválná. Nejedná se o žádný výstřelek designerů. Hranatá okna by totiž mohla způsobit katastrofu.

Když se v polovině 20. století začaly hojně rozšiřovat komerční linky, stroje musely začít létat ve vysokých nadmořských výškách, kde je řidší vzduch. Díky tomu se snížil odpor a tím pádem i spotřeba paliva. Kromě toho jsou lety ve vyšších hladinách plynulejší a pro pasažéry příjemnější.

Výrobci letadel se však museli novým podmínkách přizpůsobit – mj. třeba natlakovat kabinu, aby lidé na palubě mohli bezpečně dýchat. A změnil se i celkový tvar letadel. Na jednu věc ale inženýři tak trochu zapomněli.

Havárie kvůli hranatým oknům

V 50. letech došlo k haváriím tří amerických letounů De Havilland Comet. Trupy strojů se při neštěstí roztrhaly na kusy. O život přišly desítky lidí. Vyšetřování ukázalo, že příčinou byla čtvercová okna.

Ve vysoké nadmořské výšce dochází k mírnému rozdílu mezi atmosférickým tlakem a tlakem v letadle. Kabina se kvůli tomu během letu mírně roztahuje a na materiál tak vzniká nápor. Nejsilnější je přitom právě v oblasti okenních rámů. Když tlak u čtvercových oken přesáhne určitou míru, může materiál prasknout a způsobit katastrofu.

Inženýři proto museli přijít s řešením. Na základě mnoha pokusů a měření se ukázalo, že právě oválná okna jsou nejbezpečnější, protože tlak v jejich okolí se rozprostírá rovnoměrně.

Proč některá sedadla nemají okénko

Pokud létáte často, určitě jste si všimli, že rozmístění sedadel vůbec neodpovídá okénkům. Zatímco počet sedadel v letadle si určuje letecká společnost, která chce logicky v jednom stroji přepravit co nejvíce zákazníků, počet oken je pevně stanoven konstruktérem. Tudíž se často stává, že ne každý pasažér se může kochat krásným výhledem.

Nepřehlédněte

15. 3. 1868: Primitivní masky a příšerná nuda. Židovský ples se nepovedl • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

11. 5. 1868: Prahu zachvátila epidemie sebevražd. Nikdo nechápe, co se to děje • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Vlna sebevražd Sebevražd a pokusů sebevražedných se v posledních čtrnácti dnech v neslýchané míře v Praze událo. Tak v prvních osmi dnech od 23. dubna až do 1. května neméně než 16 osob rozličným spůsobem samovolně život si vzalo, a sice utopením 9, oběšením čtyři osoby, zastřelením 2 osoby a otrávením 1 osoba, mimo to udály se v čase tom čtyři pokusy sebevražedné, jež včasnou pomocí překaženy byly a tudíž smrtí neskončily. Uplynulý týden se opět vyznamenal velkým počtem sebevražd a sebevražedných pokusů. V sobotu 2. května se jeden mužský oběsil, v pondělí se chtěl mladík utopiti, byl však šťastně zachráněn, v úterý zastřelil se mužský, ve středu se hleděla jedna ženská otrávením života zbaviti, v noci na to stala se děsná vražda a pokus sebevraždy v řeznické ulici, ve čtvrtek se opět jeden mužský oběsil a jedna dívka otrávila. V sobotu byly tři mrtvoly utopených z Vltavy vytaženy. K doplňku strašných těchto činů byly ještě tři osoby náhlou smrtí zachváceny a jedna se udávila. – Pražský denník, 11. 5. 1868 Plovárny na Vltavě Plovárny a koupele na řece Vltavě jsou již vesměs zbudovány a veřejnosti odevzdány. Vojenská a občanská plovárna a koupele u jezovitské zahrady byly v sobotu otevřeny. Teplá nynější povětrnost dovoluje již v řece se koupati a plovárnám a koupelím dostává se už četných návštěvníků. – Pražský denník, 11. 5. 1868 [related-post id="9974"] Opatření O svatojanské slavnosti, k níž na všech stranách skvělé přípravy se dějí, učiní městská rada vhodné opatření, že k vůli bezpečnosti nesmírného počtu příchozích budou v noci dne 15. 16. a 17. května veškeré veřejné svítilny po celou noc hořeti. Také ulice, kudy slavnostní průvod k národnímu divadlu se ubírati bude, budou po celé délce pískem posypány, an velké množství jezdců se v průvodu súčastní. – Pražský denník, 11. 5. 1868

4. 3. 1868: Pražský pekař testuje nový typ chlebu. Připravuje se bez kynutí • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Nový chléb Nejznamenitější lučebník naší doby, Leebig v Mnichově, zanášel se za poslední doby skoumáním, jak by se připravovat mohl chléb bez kysání a bez kvasnic. Podobný chleb se již v Mnichově vyrábí a pražský pekař pan Popel dal si ukázky takového chleba přivézti, aby mohl podobným spůsobem i v Praze chléb černý i bílý pécti. – Pražský denník, 4. 3. 1868 Lupič dopaden Prohnaný lupič polapen tyto dny od policie městské a odevzdán včera zemskému co trestnímu sondu. Již po delší dobu spozorovala policie, že řeznický tovaryš Stěpán Kočí, rodem od Turnova bez za- městnání potlouká se po Praze a při tom s jistou ženštinou, pověsti chatrné, velké peníze utrácí. Když za doby poslední krádeže vloupáním se do domů nadmíru se množily, padlo podezření i na něho. Sledován tedy tím pilněji, až skutečně přistižen při pokusu krádeže takové. A hle, již v předběžném výslechu vyšlo na jevo, že za poslední doby spáchal v Praze neméně než 13 krádeží, z nichž vzešla škoda přes 1000 zl. Taktéž vyšlo najevo, že krádeže ty prováděl se zručnosti kromobyčejnou; kde nepodařilo se mu někam vloupati se, tu háky a pod. oknem vytahoval, čeho kde dosáhl. Při prohlídce bytu, čili lépe řečeno úkrytu jeho nalezena ještě valná zásoba různých věcí kradených jako šatů, prádla, peřin, skvostů a j. v. – Národní listy, 4. 3. 1868 [related-post id="6452"] Osvětlení Na plynový kandelábr na malostranském náměstí byla včera i socha na svrchní podstavec vztýčena, tak že kandelábr tento už co nejdříve bude moci býti rozžat. Jest si přáti, aby také už na všech ostatních podstavcích kandelábry plynové vztýčeny byly, neboť na některých náměstích je osvětlení za tmavých nocí už nanejvýš potřeba. – Pražský denník, 4. 3. 1868 Zabloudilé dítě Včera v poledne přivábil k sobě na staroměstském náměstí asi tříletý hošík množství okolojdoucích svým pláčem. Byl z domova vyběhl a zatoulal se až na náměstí, kde spozorovav, že to se na cizém místě nalezá, do pláče se dal. Okolostojící chtěli jiz děcko na strážnici zavesti, když na cestě hošík spatřil sousedku svých rodičů a poznav ji ihned k ní radostně běžel. Tato se ovšem hocha ujmula a k matce jej zavedla. – Pražský denník, 4. 3. 1868

Bude nekynutý chléb Pražanům chutnat?

3. 5. 1889: Sebevražda chudého maturanta a stavba nových domů v Praze • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

12. 5. 1889: Sokolská slavnost na Žižkově a rozmary májového počasí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Pomocníci, nebo zabijáci? Elektrické spotřebiče jako skryté hrozby ve vaší domácnosti • Určitě máte v domácnosti několik menších elektrických zařízení, která vám usnadňují život. Třeba žehličky, nabíječky, rychlovarné konvice nebo mikrovlnné trouby. V posledních letech se jejich výrobci předhánějí s novými funkcemi. Ruku v ruce s tím se však zkracuje doba, po kterou tyto spotřebiče vydrží provozuschopné. Téměř nic se neopravuje a výrobci spoléhají na to, že zákazník po konci záruční doby, obvykle po dvou až třech letech, takový výrobek prostě vymění za nový.

Bolest hlavy si často způsobujeme sami. Na vině jsou tyto zlozvyky • Bolest hlavy čas od času potká každého. Většinou v takových případech sáhneme po pilulce z lékárny, nebo jednoduše počkáme, až nepříjemný stav odezní. Ale upřímně, co když si za bolest hlavy můžeme občas sami? Toto jsou nejčastější příčiny.

Praha zmodernizovala protialkoholní záchytnou stanici • Svůj provoz obnovila pražská Protialkoholní záchytná stanice v Praze 8. Během necelého roku, kdy byla kompletně rekonstruována, fungovala v omezeném režimu se šesti lůžky. Rekonstrukcí a modernizací zajistí město zaměstnancům lepší pracovní podmínky pro personál a důstojnější prostředí pro klienty.

Ilustrační foto.

9. 11. 1889: Čelakovského sady u nového muzea projdou velkou proměnou • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Stavba tramvajové tratě z Modřan do Libuše má zelenou • Tramvajová síť v Praze se v dohledné době prodlouží o další necelé dva kilometry. Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) totiž pro tramvajovou trať Modřany – Libuš získal pravomocné stavební povolení.

Památník Jana Palacha ve Všetatech slavnostně otevřen • Národní muzeum včera slavnostně otevřelo Památník Jana Palacha ve Všetatech. Ode dneška se mohou návštěvníci zdarma podívat do nevšedního prostoru, který vznikl na místě původního domu rodiny Palachových, a navštívit i novou expozici, která ukazuje dobu a čin Jana Palacha v kontextu událostí 20. století.

30. 10. 1868: Stařenu přepadla padoucí nemoc a hladina Vltavy stoupá • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Hybridní autobus Volvo vyjíždí do pražských ulic. Zatím jen zkušebně • Od 6. února bude v pražských ulicích možné vídat kloubový autobus značky Volvo s označením 7900 LAH. Vůz švédského výrobce si Dopravní podnik hl. m. Prahy vypůjčil, aby mohl ověřit jízdní vlastnosti a míru úspory pohonných hmot.

Hybridní autobus Volvo 7900 LAH.

Více peněz i lepší vztahy. Umístění postele může ovlivnit kvalitu života • Stává se vám, že se často probouzíte neodpočatí a unavení, přestože spánku věnujete dostatečně dlouhou dobu a dodržujete všechny zásady spánkové hygieny? Tento problém může způsobovat i zdánlivě taková „banalita“ jako je umístění postele v ložnici. Na kterou světovou stranu je nejvhodnější usínat?

15. 1. 1868: Vážený pražský občan spáchal sebevraždu, spekuluje se o důvodech • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

3. 7. 1890: Praha pošle věnec na hrob polského básníka Mickiewicze • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

7. 12. 1889: Zdražení kávy a podrobnosti k tragédii v cukrovaru • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Osobnost novináře Julia Fučíka přibližuje nová výstava ReporTvář • Národní muzeum otevírá ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů novou výstavu s názvem ReporTvář Julia Fučíka, která bude k vidění od 21. srpna do 31. října 2020 v Národním památníku na Vítkově. Slovní hříčka v názvu výstavy odkazuje na její dvě hlavní linie: Reportáž, psanou na oprátce a vizuální prezentaci Julia Fučíka ve veřejném prostoru.

10. 2. 1868: Ženich se nedostavil na svatbu. Nevěsta nepřestává doufat • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Trolejbusy se vrací do Prahy. Po 46 letech startuje první pravidelná linka • Cestující pražské MHD se mohou už od července těšit na zahájení pravidelného provozu trolejbusové linky č. 58 v úseku Palmovka – Letňany. Pasažéry sveze Škoda 30Tr ve zhruba hodinovém intervalu. Zahájení pravidelného provozu navazuje na úspěšné zkoušky systému dynamického nabíjení, které probíhaly od října 2017 postupně se dvěma různými vozidly. Od roku 1972 tak bude mít Praha znovu pravidelnou trolejbusovou linku. Trolejbusy vyjely v Praze 28. srpna v roce 1936 jako první v tehdejším Československu. Celkem jezdily trolejbusy pražskými ulicemi 36 let a získaly si řadu příznivců. „V Praze trolejbusy dojezdily v roce 1972. Pozdější úvahy o jejich znovuzavedení na počátku devadesátých let vyšly naprázdno vzhledem k finanční náročnosti, kdy prioritou byla výstavba metra, případně alespoň omezený rozvoj tramvajové sítě,“ uvedl Pavel Fojtík, vedoucí archivu DPP. Hlavním impulsem pro návrat trolejbusů do pražských ulic byl vývoj a významné zlepšení trakčních baterií v poslední dekádě. Kombinace osvědčené trolejbusové technologie a moderních baterií totiž snižuje rozsah a finanční náročnost trolejové infrastruktury a naopak nabízí lepší podmínky pro dimenzování a nabíjení baterií, než u běžných elektrobusů. [related-post id="11152"] „Systém dynamického dobíjení bateriového trolejbusu se nám ve zkušebním provozu osvědčil. Díky trakčním bateriím může Škoda 30Tr jezdit i bez trolejového vedení. Bateriový trolejbus se nabíjí dynamicky z trolejového vedení v Prosecké ulici, při přestávkách staticky v obratišti Palmovka. Zahájení provozu linky č. 58 jednoznačně ukazuje, že se nám daří zavádět ekologickou dopravu do české metropole,“ říká Martin Gillar, generální ředitel a předseda představenstva DPP s tím, že v souladu s českou legislativou je linka č. 58 zavedena jako trolejbusová, i když trolejové vedení tvoří jen zhruba 15 procent trasy. Ještě před zahájením zkušebního provozu byla velmi zásadní etapa legislativní přípravy, neboť v podmínkách české legislativy spadá systém dynamického nabíjení do působnosti drážního zákona a legislativně se tudíž jedná o trolejbusovou trať a provozování trolejbusové dopravy. DPP je tudíž z pohledu legislativy od října 2017 také provozovatelem trolejbusové dopravy. Zkušební úsek Palmovka – Letňany byl vytipován z několika důvodů. Na trase se nachází výrazné a dlouhé stoupání (v Prosecké ulici), které je obvyklé pro mnoho autobusových linek v Praze. Díky tomu DPP může spolehlivě testovat všechny parametry a limity technologie v typických pražských podmínkách. Dalším důvodem je styk s tramvajovou napájecí infrastrukturou (na Palmovce a v lokalitě U Kříže), díky čemu DPP využívá synergií z hlediska napájení. V neposlední řadě se v blízkosti tohoto úseku nachází autobusové garáže na Klíčově, čímž se minimalizují manipulační kilometry z/do garáže. „Na lince č. 58 budou bateriové trolejbusy jezdit denně přibližně od 9:00 do 18:30 v intervalu 60 minut, v pátek od cca 12:00 do 19:30,“ říká Ladislav Urbánek, dopravní ředitel a člen představenstva DPP s tím, že DPP může přistoupit k úpravám jízdního řádu. Pokud by k tomu došlo, budou informace o takových změnách standardně dostupné na webových stránkách DPP a příslušných dalších informačních kanálech DPP. [related-post id="8038"] DPP již zároveň připravuje budoucí rozšíření provozu bateriového trolejbusu o další úseky pro plnohodnotné pokrytí linky č. 140 Palmovka – Čakovice – Miškovice s předpokladem provozování kloubových vozidel. Cílem dlouhodobých zkoušek je praktické ověření možností a parametrů technologie dynamického nabíjení, která se jeví jako perspektivní pro elektrifikaci silně zatížených páteřních autobusových linek. DPP by tak výrazně posílil ekologickou dopravu na území Prahy. Postup elektrifikace a její cílový rozsah zatím není fixně stanoven a bude záviset na dalším vývoji technologií (zejména bateriových), finanční bilanci jednotlivých projektů a v neposlední řadě na dotační a daňové podpoře elektromobility.