Nepřehlédněte
4. 4. 1889: Spor o ústřední umrlčí komoru na Olšanech a hrůzná smrt v mlýnském kole • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
23. 1. 1868: Strašlivý mord na Letné. Někdo zastřelil mladého chlapce • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.
Oválná okna v letadle mají svůj důvod • Ať už cestujete letadlem často, nebo spíš jen příležitostně, určitě už jste se někdy zamýšleli nad tím, proč jsou všechna okénka v kabině oválná. Nejedná se o žádný výstřelek designerů. Hranatá okna by totiž mohla způsobit katastrofu.
Praha plánuje vybudovat Muzeum paměti XX. století • Praha by mohla mít v budoucnu muzeum, které by připomínalo zásadní historické události minulého století. Podobné instituce už mnoho let fungují v jiných světovým metropolích – například Muzeum II. světové války v Gdaňsku, Dům teroru v Budapešti či Topografie teroru v Berlíně.
Mimořádně krutá zima roku 1891 přinesla smrt a bídu. Řádila dokonce až v severní Africe • Zima roku 1891 se do historie zapsala jako jedna ze nejhorších v celé Evropě. Dokládají to mimo jiné i četné články v dobových novinách. Například Curyšské jezero tehdy zcela zamrzlo, takže se výrazná část společenského života města odehrávala na ledě. Jenomže jinde už to taková idylka nebyla.
Ženy jako námořnice. Zvládly by těžkou práci na lodi? • V dávných dobách bývalo nepředstavitelné, aby ženy vykonávaly tzv. „mužské“ profese. Situace se začala velmi pozvolna měnit až na přelomu 19. a 20. století. Dokazuje to i článek z Národních listů z roku 1891. Jeho text vás nejspíš překvapí.
Werichova vila bývala domovem i mnoha dalších slavných osobností • Při procházce po pražské Kampě si nelze nevšimnout domu, kterému dnes už nikdo neřekne jinak než Werichova vila. Známá budova je unikátní nejen svým umístěním, ale i bohatou historií a řadou slavných obyvatel. Nebydlel zde pouze Jan Werich, ale i další významné osobnosti české historie.
14. 5. 1868: Na Vyšehradě bude posvěcena nově postavená škola • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Z Vyšehradu Zítra dopoledne po 9. hod. vykonává se slavnost posvěcení nové školy vyšehradské. By slavnost tato i zevnějším spůsobem důstojně se oslavila, vybízí purkmistrovský úřad obyvatele Vyšehradu, by své domy a okna na ulici co možná nejskvěleji věnci, chvojí a praporci ozdobili, a jelikož druhý den na to dne 16. května v sobotu velká národní slavnost odbývati se bude, tuto okrasu i přes tento den na domích svých ponechali. – Také ze staroslavné skály vyšehradské bude do základův národního divadla od tamějších občanův pamětný kámen věnován a sice z paty skály, na jejímž svahu zříceniny hradu Libušina strmí. Kamen tento, na němž včera kameníci pracovali, bude slavnostním spůsobem zítra po posvěcení školy na staveniště dopraven. – Pražský denník, 14. 5. 1868 K slavnosti svatojanské Na kamenném mostě staví se již obyčejná kaple nad sochou tohoto svatého, což též o ostatních sochách svatojanských na svatováclavském náměstí platí. Podél václavského náměstí se množství bud a krámů rozestavuje. Také poutníků se už včerejšího dne množství do Prahy dostavilo, z nichž větší část v poledne na pouť do Staré Boleslavi se vydala, odkudž se sem opět dnes večer vrátí. – Pražský denník, 14. 5. 1868 [related-post id="10046"] Pamětní peníz Na památku slavnosti divadelní ražen jest pamětní peníz ze smíšeniny kovové, která se stříbru podobá. Na jedné straně jest vyobrazení národního divadla, na druhé v lípovém věnci příslušný nápis. – Pražský denník, 14. 5. 1868
2. 12. 1868: Neštěstí v továrnách a doznání mstivého žháře • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.
26. 6. 1890: Muž se tak dlouho soudil, až z toho nakonec zemřel • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
29. 7. 1890: Zkrácení pracovní doby ve Francii a světová výstava v Chicagu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
29. 10. 1868: Porod na ulici a nehoda s nebezpečným vitriolem • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.
8. 4. 1868: Cena španátu prudce vzrostla. Mohou za to blížící se svátky • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zdražování Přibližujícími-se svátky vyvolán jest na pražských trzích mnohem hlučnější život než obyčejně, an se na ně větší počet venkovských prodavačů s rozličnými potravinami dostavuje, kteří také zásoby své četným kupujícím rychle odbývají. Vzdor ohromnému dovozu přivážených potravin panuje přece ve všech druzích velká drahota, což zvláště platí o zeleninách, jako špenátu, jehož se za příčinou postních dnů mnoho požívá a kterýž za tou příčinou v ceně vystoupil. V témže samém poměru platí se i jiné potraviny, zvláště pak vepřové maso vyniká drahotou, a též ryby co postní strava se vysoko platí. – Pražský denník, 8. 4. 1868 Nehoda s dobrým koncem Dárky peněžitými obdařen byl předevčírem jistý hošík slovenský v celetné ulici. Roznášeje ve velkém koši sklenné nádobí sklouzl na hladké dlažbě a upadl, při čemž více než polovici svého křehkého zboží na dláždění rozbil. Usedavý pláč hocha pohnul kolemjdoucí, že mu hleděli hojnými dárky utrpenou škodu vynahraditi, tak že mladý Slovák skorem více obdržel, nežli cena roztlučeného nádobí obnášela. – Pražský denník, 8. 4. 1868 [related-post id="9058"] Výstavba V nádraží pražském mimo několik již započatých staveb pro sklady a dílny určených, počne se ještě leto budováním jiných závodů. Jmenovitě se značně rozšíří průčelí u vchodu do nádraží a sice novými vedlejšími stavbami, kterým za oběť i část postranních zahrad padne, na jichž prostorách se zbudují a rozšíří místnosti pro zásilky a pro jejich zaobalování. – Pražský denník, 8. 4. 1868
Honosná muzejní budova na Letné slaví 80. výročí. Svému účelu však slouží teprve pár let • Hlavní výstavní budova Národního zemědělského muzea v Praze na Letné byla dokončena přesně před 80 lety. Svému původnímu účelu však začala plnohodnotně sloužit až v posledních několika letech. Záhy po dokončení v březnu 1939 objekt obsadila německá armáda a po únorovém převratu v roce 1948 zase z nařízení komunistické strany Stavební podniky, n. p. V roce 1994 byla celá stavba vrácena k užívání muzeu a v roce 2014 začala rozsáhlá rekonstrukce do původní podoby z roku 1939.
12. 3. 1868: Jezdil po Praze a sháněl hoblík. Tvrdil, že jím srovná nerovnost ve státě • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Obět politické nerovnosti Předevčírem od půldne najmul si na staroměstském náměstí jakýs slušně ošacený mladík drožku č. 74 a dal se voziti po Praze. Brzy zastaviti dal u krámu uzenářského tu zase u kupce, pak u některého kněhkupectví ano i v obchodě lahůdkářském a všude tázal se, mají-li tam na prodej – hoblík, že prý musí něco velmi nerovného srovnati. Rozumí se, že všude odbyt s posměchem, a když po celohodinové jízdě i drožkáři věc ta nápadnou byla, žádal tento o mzdu, předstíraje, že je teď kamsi objednán. Tu teprv vyšlo na jevo, že mladík nemá ani krejcaru. Pokládaje ho za podvodníka, dal ho drožkář zatknouti. Na strážnici odveden, jevil ale neznámý člověk zjevné známky pomatenosti; mluviť neustále o „nerovnosti“ mezi Prahou a Peští, kterouž prý musí, musí a musí hoblíkem srovnati. Přivolaný lékař seznav ovšem, že ubohý upadl v chorobu mysle, dal ho odvésti na místo příslušné. Pokud z listin u něho nalezených souditi lze, jest ubožák tovaryšem tesařským a jmenuje se Jan Lihmann a přišel z Mladé Boleslavi. – Národní listy, 12. 3. 1868 Problémy se skálou S vyšehradské skály utrhl se, jak jsme už oznámili, v pátek značný kus skály a poněvadž ještě další kusy skály hrozily spadnutím, odebrala se v sobotu komise k tomu místu a prohlednuvši je nařídila, aby k urovnání neštěstí byla stržena ještě část skály v délce 6 sáhů, načež hned v pondělí počali na skále té pracovati. – Pražský denník, 12. 3. 1868 [related-post id="6697"] Nehoda Předevčírem vyjeli si dva rybáří ze Štvanice na lov, avšak velká vlna převrhla jích loďku právě pod jezem, tak že oba pod loďkou se octnuli. Jeden z nich se dostal na obrácené dno a háčkem vytáhl svého soudruha ze zpodu. Oba plavali pak bez zastavení až k mostu železničnímu, kdež ke břehu z chladné lázně přirazili bez sítě a bez loďky. – Pražský denník, 12. 3. 1868 Pronájem Kavárna pod Letnou, poblíž třetího mostu, pronajmuta bude dražbou veřejnou a podáním ofert na dobu tří let. Oferty takové, vadiem 200 zl. opatřené, podány býti mají do konce t. m. u zdejší rady městské. – Národní listy, 12. 3. 1868
9. 7. 1890: Velká hospodská rvačka, spojení s cizinou a stávka truhlářských pomocníků • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
14. 1. 1869: Mladý muž si podřezal žíly. V posledních dnech jevil známky pomatenosti • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.
4. 4. 1868: Dělníkovi vyteklo oko při práci v sadech. Zřejmě nedával pozor • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Na Vltavě je rušno Plavba po Vltavě se nyní ve velmi rozsáhlé míře provozuje. V Karlíně nestačí ani rameno řeky, jež za přístav slouží, by pojmulo všech lodí, již tam zakotviti chtějí. Náklad lodí záleží nejvíce v obilí. Též dříví po vorách se denně množství Prahou ubírá. – Pražský denník, 4. 4. 1868 Přišel o oko O oko přišel včera ráno jistý dělník na hradbách, jenž v tamních sadech prací zaměstnán byl. Prodíraje se hustým křovím byl od jednoho náhle se vyšvihnuvšího prutu tak mocně do oka udeřen, že mu v malé chvíli zcela vyteklo. Na bolestný jeho pokřik odvedli okolojdoucí ubohého do blízké restaurace, kdež náhodou se procházející lékař poraněné oko obvázal a na své útraty nešťastnka do jeho bytu odvezti dal. – Pražský denník, 4. 4. 1868 Zastřelil se V penízkové ulici hned vedle domu, v kterémž se ve středu odpoledne zastřelil důstojník, bydlí jistý setník od pěšího pluku prince Karla Ludvíka; sluha tohoto setníka vzal si ve čtvrtek před poledním ručnici a zúmysla se zastřelil. Kule mu projela srdcem, tak že okamžitě byl mrtev. Mrtvola byla odnešena do vojenské nemocnice na Karlovu náměstí. – Pražský denník, 4. 4. 1868 [related-post id="8676"] Blázen Jakožto šílený byl tyto dny do blázince dodán jistý zahradnický pomocník z Hradčan, který už častěji z domova odešel a po okolí pražském se potuloval. Poněvadž se šílenství jeho horšilo, musel do řečeného ústavu odevzdán býti. – Pražský denník, 4. 4. 1868
420 let od první veřejné pitvy v Praze. Tělo patřilo oběšenému zločinci • V prostorách dnes již neexistující Rečkovy koleje v dnešní ulici Karolíny Světlé se přesně před 420 lety uskutečnila první veřejná pitva v Praze. Od 8. do 12. června roku 1600 tady Jan Jessenius „za velkého shromáždění slavných a učených mužů, vědychtivých a vzdělaných měšťanů“ prováděl něco, co středověká metropole dosud neznala – pitval mrtvé tělo.
9. 6. 1890: Muž v hostinci neoprávněně rozdával časopisy. Zatkla ho policie • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
