4. 4. 1889: Spor o ústřední umrlčí komoru na Olšanech a hrůzná smrt v mlýnském kole

Před lety v PrazePražskýDEN.cz4. dubna 20194 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Nový obecní řád

Nový obecní řád města Prahy císařem schválen. Včera v poledne došla z Vídně telegrafická zpráva, že císař schválil zemským sněmem přijaté změny dosavadního obecního řádu města Prahy. Hlavní změna záleží v tom, že příště bude míti starosta dva náměstky, že obec pražská může bez předchozího svolení zemského sněmu prodávati obecní pozemky atd. Volba druhého náměstka starostova vykoná se v nejbližších dnech. – Národní listy, 4. 4. 1889

Spor o ústřední umrlčí komoru na hřbitovech olšanských

Když před několika roky řádily v Praze epidemické nemoce a obyvatelstvo v okolí energicky protestovalo proti dalšímu trvání komor umrlčích, odhodlala se obec pražská zříditi na hřbitově olšanském nákladem 16.000 zl. ústřední komoru umrlčí, z níž konají se pohřby zesnulých. Komoru tuto vystavěla na pozemku, zakoupeném pro rozšíření nového oddělení hřbitovního, které bylo později zdí ohraženo a odevzdáno v majetek zádušního úřadu. Aby rozsáhlý pozemek mohl záhy býti zaplacen, zvýšeny nepoměrně veškeré poplatky za hroby, což vzbudilo nemalý odpor obyvatelstva pražského a předměstského.

Loni byla městská rada upozorněna, že ústřední umrlčí kaple náleží sice až do dalšího rozhodnutí obci pražské, avšak pozemek, na němž komora jest vystavena, že jest však majetkem záduší, s nímž může toto každuu chvíli volně naložiti. Tu teprve se seznalo, že ve smlouvě se záduším bylo opomenuto, vymíniti pro obec pražskou důležité ustanovení, že pozemek, na němž ústřední komora vystavena, jest také majetkem obce pražské. Chyba nedala se odčiniti, a proto vyjednáno s konsistoří, aby záduší ústřední komoru buď za 16.000 zl. převzalo, aneb aby obci pražské pozemek, na němž jest ústřední komora vystavěna, prodalo. Obě tyto žádosti byly však konsistoří zamítnuty. Obec pražská odvolala se k místodržitelství, jež uznalo právo obce ke koupi zmíněného stavebního místa, avšak ministerstvo vyučování zrušilo z formálních ohledů rozhodnutí místodržitelské.

V úterní schůzi městské rady dostala se tato záležitost na přetřes. Bylo k tomu poukázáno, že r. 1873 usilovalo místodržitelství o zařízení umrlčí komory takové rozsáhlosti, aby se mohly umrlčí komory v celé Praze zrušiti. Když pak ústřední umrlčí komora na hřbitově olšanském byla vystavena a na zrušení umrlčích komor v Praze se naléhalo, změnilo místodržitelství své dřívější stanovisko a vyslovilo se pro zachování všech dosavadních umrlčích komor v Praze. Patronátní komise, která se o této záležitosti radila, na vrhla městské radě, aby upozornila minislerstvo, že se musí na každém hřbitově vystavěli umrlčí komora a že by tudíž také záduší musilo na olšanských hřbitovech umrlčí komoru vystavěti a že by záduší z tohoto důvodu mělo do svého vlastnictví převzíti vystavěnou již ústřední umrlčí komoru a nahraditi obci pražské náklad stavbou vzešlý. V patropátní komisi byl zároveň projeven náhled, že ústřední umrlčí komora měla míti vlastně ráz interkonfesionelní a že se za tou příčinou doporučuje, aby obec a nikoliv zádušní úřad byla majitelkou ústřední této komory a aby tudíž obec pražská přikoupila ještě pozemek až ku zdi ohradní.

Slova ujal se nejprve p. Vojta Náprstek, jenž v delší řeči dokazoval, že hřbitovy mají býti vůbec bezkonfesionelní. Na každého navštěvovatele olšanských hřbitovů činí trapný dojem, spatří-li vysokým plotem ohražený čtverec, na němž jsou pohřbeni ti, kdož za svého živobytí k žádnému vyznáni se nebyli přihlásili. Lidé různého náboženského vyznání snášejí se za živobytí přátelsky, ale po smrti mají býti po různých hřbitovech rožtroušeni jedině za tou příčinou, že nebyli téhož náboženského vyznání.

Řečník navrhuje, aby také obec pražská po příkladě jiných velkých měst pomýšlela na zřízení ústředního hřibitova, na němž by pohřbíváni byli vyznavači všech uznaných i neuznaných církví a společenstvev náboženských, jakož i osoby bezkonfesionelní. Proti těmto vývodům vyslovili se co nejrozhodněji pp. farář Nykles a kanovník dr. Karlach, kteří poukazovali k tomu, že pro každé vyznání jsou zřízeny zvláštní hřbitovy, a že se na katolických hřibětovech mají pohřbívati jen katolíci. Chtějí-li bezkonfessionelní míti svůj vlastní hřbitov nechť si jej zřídí. Konečně usneseno, aby záležitost ústřední umrlčí komory odkázala se právnickému odboru ku zralému uvážení a podání příslušným návrhů. – Národní listy, 4. 4. 1889

[related-post id=“18642″]

Rozdrcen mlýnským kolem

V Bitovčicích u Jihlavy zahynul těchto dnů mlynářský chasník František Píša strašnou smrtí. Týž zaměstnán byl ve mlýně pí. Pydalové, kdež dostal se nevysvětlenou dosud náhodou k jednomu kolu, byl tímto zachycen, a v pravém slova smyslu rozdrcen. Ohledáním mrtvoly zjištěno celé množství těžkých zranění a pohmožděnin. Následkem případu tohoto zavedeno bylo trestní vyšetřování. – Národní listy, 4. 4. 1889

Nepřehlédněte

Lékař oslavil 100. narozeniny a prozradil tajemství své dlouhověkosti • Pokroky v medicíně a historicky nebývalý blahobyt způsobuje, že se stále více lidí dožívá velmi vysokého věku. Oslavit 100. narozeniny tedy dnes již není tak výjimečné jako na konci 19. století. O jednom mimořádně vitálním stoletém muži napsaly v Praze vydávané Národní listy v lednu 1894. Kolik kávy si denně dopřával a proč přišel o jedno oko?

3. 5. 1868: Obrovský požár způsobil škodu za tisíce zlatých • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Následky požáru Požár, který v noci na čtvrtek v domě p. Kürschnera na Smíchově tak krutě řádil, nebyl ještě za včerejšího dne zcela udušen. Pomocí smíchovské stříkačky hasili lidé ještě na mnoha místech vyšlehující plameny, jež vyrážely nejvíce z pohořelé slámy ve stodolách, neboť jí tam více než 600 mandelů ohněm zničeno bylo. Střecha domu, jakož i strop v prvním patře podlehly docela plemenům. Ze stodol ve dvoře stojících pozůstaly jen holé zdi. Oheň rozmohl se tak prudce, že jen s těží se dalo co zachrániti, a škoda páčí se na několik tisíc zlatých. Pohořelý dům i ostatní stavení byly pojištěny. Oheň byl nepodobně založen a jeden tohoto zločinu podezřelý muž jest také zatčen. Spáleniště jest po celý den diváky obklopeno. Včera dopoledne odebrala se tam komise pojišťující společnosti, by vyšetřila škodu požárem učiněnou. – Pražský denník, 3. 5. 1868 Krádež V Železné ulici u »Goliathů«. ukradeno bylo v noci na pátek z půdy dvanáct peřin; podivným spůsobem zůstal zámek u půdy bez pohromy. – Pražský denník, 3. 5. 1868 [related-post id="9854"] Zatknutí Čtenáři naši se pamatují, že v neděli v Lípové ulici poprali se učedníci a že jeden z nich bodl druhému, Theodorovi V. nožem do břicha; páchatel byl předvčírem místní policií vypátrán a zatčen; jest lo přetírač u jednoho pražského fotografa a bydlel na Nové Štěpánské ulici. – Pražský denník, 3. 5. 1868

13. 11. 1889: Chystané sčítání lidu, odsouzení mladého zloděje a výběr potravní daně • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Velký diamantový podvod z konce 19. století. Fintu obchodníků odhalil chemický pokus • Mohlo by se zdát, že nekalé obchodní praktiky některých prodejců jsou výhradně problémem současnosti. Jak ale dokládá dobový novinový článek z dubna 1891, opak je pravdou. Nepoctivci se snaží vydělat na svých zákaznících nejspíš už od té doby, co lidé mezi sebou začali obchodovat. Přečtěte si, jak Národní listy referovaly o případu z Antverp.

21. 8. 1890: Nebezpečné koupání, ztracená holčička a utonulý učeň • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

3. 1. 1890: Chřipková epidemie dál kosí obyvatele Prahy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

4. 2. 1890: Stará firma v Praze, útěk do Ameriky a nešťastný pád z tramvaje • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Osud historicky první ženy zachycené na fotografii. Dožila se mimořádného věku • Příslušníci řady domorodých kmenů kdysi věřili, že fotografie kradou duše. Některé více izolované kmeny se dokonce portrétování brání dodnes. Ten, kdo vlastní podobiznu vaší tváře, má nad vámi údajně moc. Kdo ale byla žena, která o svou duši přišla jako první v historii?

12. 5. 1868: Pohřbu zavražděné dívky se zúčastnily davy Pražanů • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Problémy vystěhovalce Vystěhovalců do Ameriky se ubíralo sobotu z okolí budějovického pět rodin a v neděli tři rodiny z Kaplice. Jeden z těchto vystěhovalců byl proti své vůli od zdejší policie zadržen, právě když již dalekou svou pouť do nové vlasti nastoupiti chtěl. K nemalé mrzutosti své musel totiž truhlice a jiné zavazadla z vagonu, kde již složeny byly, vyhledati a vynesti. Příčina tohoto zdržení byla ta, že onen vystěhovalec ve své otčině ručil za jistého dlužníka, a když tento nemohl věřitelům zaplatiti, obrátili se tito telegrafickou cestou na zdejší policii, by ručitele zadržela, až by se s nimi vypořádal. – Pražský denník 12. 5. 1868 Pohřeb mladé dívky Pohřeb zavražděné Barbory Ullrichové odbýván byl v pátek odpoledne ze všeobecné nemocnice za velkého účastenství lidu, který mrtvolu nešťastné dívky na poslední cestě provázel. Zároveň podotýkáme, že zavražděná pocházela z Prahy a nikoli z Opavy v Slezsku, jak v první zprávě mylně udáno bylo. Rovněž nepodstatná je domněnka, že by Barbora Ullrichová byla zavdávala chováním svým příčinu k nevalné pověsti jmena svého, naopak líčí se od sousedstva i příbuzenstva v nejlepším světlě a zejmena chtěla prý sama zrušiti poměr k důstojníkovi Terleckému, následkem čehož tento strašným spůsobem se jí pomstil. – Pražský denník 12. 5. 1868 [related-post id="10013"] Sebevražda V neděli v pozdější hodinu odpolední skočil v Podskalí jistý desátník od pěšího pluku vévody nasovského do vody a byl nedlouho na to vytažen již co mrtvola. Mrtvého odnesli do umrlčí komory u voj. nemocnice na Karlovu náměstí. – Pražský denník 12. 5. 1868

24. 1. 1889: Sebevražda z nešťastné lásky a obnovení kartelu železáren • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

4. 3. 1890: Klub českých turistů, lanová dráha na Letnou a řádění zlodějů na Karlově náměstí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

1. 8. 1889: Vzácná návštěva, tragická nehoda na železnici a dělnické hnutí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

2. 12. 1889: Budiž světlo! Na Žižkově začalo fungovat veřejné elektrické osvětlení • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

1. 11. 1889: Zoufalá životní situace dohnala muže ke krádeži koberce • Život bez finančních prostředků není zrovna příjemný. Stejně jako dnes to platilo i na konci 19. století. A zoufalí lidé dělají zoufalé činy. Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

13. 9. 1868: Podvodník prodává Pražanům falešné zlaté prstýnky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Tajuplné historky z pražské židovské čtvrti, ze kterých vás bude mrazit • Pražská židovská čtvrť je odpradávna opředena mnoha záhadami. Josefov býval tajemný a uzavřený svět, o kterém se po Praze šířily nejrůznější báchorky a povídačky. Tohle jsou čytři nejděsivější z nich. Děti, které vstávají z hrobůV Josefově jednoho času začalo umírat velké množství dětí. Všichni si mysleli, že je to Boží trest. Nikdo však netušil, za co Bůh pražské Židy trestá. Rabi Löw si proto zavolal svého žáka a poručil mu sebrat rubáš jednomu z mrtvých dětí, které o půlnoci vstávají z hrobů. Když se mu to povedlo, okradený duch dítětě nemohl bez svého rubáše ulehnout a musel rabimu prozradit, které čtyři osoby z Josefova žijí nemravným způsobem života. Duch pak dostal svůj rubáš zpátky a nemravní lidé z Josefova byli potrestáni. Od té doby mor dětí v Josefově přestal. Tančící ŽidovkaV Praze kdysi stával divoký nevěstinec „U desíti panen“. Sjížděli se do něj bohatí obchodníci z nejširšího okolí. Jednou na Velký pátek, kdy celý křesťanský svět truchlí a v modlitbách vzpomíná na svého Vykupitele, konala se v nevěstinci sodoma sodomská až hrůza. Nejvíce vyváděla jedna čarokrásná Židovka, když tu vstoupila do domu postava v kápi a posměvačnou Židovku vyhnala karabáčem na ulici. „Tancuj – bezbožnice – tancuj až do soudného dne!“ Těmito slovy proklela postava spanilou ženu a ta od té doby tančí v ulicích a jakmile jí nějaký švarný mládenec padne do náručí, utancuje ho k smrti. [related-post id="5764"] Nepovedený obchodJeden mnich z Emauzského kláštera velmi toužil po světském životě, ale potřeboval k tomu hodně peněz. Slíbil mu je Žid z Josefova výměnou za nejsvětější svátost oltářní, kterou chtěl použít na čáry a kejkle proti svým nepřátelům. Domluvili se, ale jejich tajnou schůzku vyslyšel jeden z mnichů kláštera. S dalšími řeholníky hanebného mnicha zajali a předali soudu. Ten byl velmi krátký, mnichovi usekli hlavu na klášterním nádvoří a Žid byl rozčtvrcen a upálen na hranici. Oba od té doby chodí a straší na starých schodech poblíž chrámu sv. Kosmy a Damiána. [related-post id="4708"] Bludný varhaníkŽid, který přijal katolickou víru a stal se kaplanem u sv. Víta, před smrtí zatoužil ulehnout na Starém židovském hřbitově a odpočívat tak vedle své někdejší milenky. Za svou náboženskou nestálost byl ale potrestán. Každou noc o jedenácté hodině musí vstát z hrobu, přispěchat na vltavský břeh, kde na něj již čeká kostlivec. Ten ho pak v loďce převeze na Malou Stranu. Zpronevěřilý kněz pak u sv. Víta hraje tklivé písně na varhany a kostlivec šlape měchy.

O pražském židovském ghettu se toho ledacos vyprávělo...

Klobásy z hovězí kůže před soudem. Řešilo se, zda jsou protizákonné • Dvojí kvalita potravin byla tématem i pro naše předky. Roku 1891 přinesly Národní listy zprávu o soudním procesu, který řešil, zda uzenářské výrobky mohou obsahovat hovězí kůži. Přečtěte si, jaký verdikt nakonec padl.

2. 3. 1868: Kdo skutečně vynalezl ruchadlo? Spory o autorství jsou snad u konce • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Dláždění Dláždění v Praze, jež posud konalo se buď na účet obce neb na účet některé z obou plynáren, převezme nyní obec sama ve svou správu, jen aby všeliké dlaždičské práce byly stejny a rychle se prováděly. Dozor nad dlažbou na Starém, Novém i Židovském městě povede pan rada Bláha a dlaždení řidit bude p. Bock. – Pražský denník, 2. 3. 1868 Nehoda Včera dopoledne vkročil do týnského chrámu Páně jistý mladík maje za to, že na dobro uhasl doutník, kterýž do náprsní kapsy uschoval. Doutník však ještě hořel a mladík za chvíli byl upozorněn na zápach hořící látky. Hned si rozepnul kabát a s ustrnutím shledal, jak se mu spod něho kouř valí. Rychlým svleknutím kabátz a uhašením hořící části ušel mladík dalšímu nebezpečí. – Pražský denník, 2. 3. 1868 [related-post id="6378"] Kdo jest pravým vynálezcem ruchadla? Výtečný ten nástroj, jimžto učiněn v orbě nesmírný pokrok, přivlastnili sobě mnozí lidé potahujíce bez práva na sebe čest jeho nalezení. Teď zjištěno svědectvími věrohodnými a nepochybnými, že nálezci jsou čeští rolníci a řemeslníci, bratranci Veverkové z Rybitví, kteří nález ten učinili již v letech 1818-1819. Těmto tedy patří čest. – Pražský denník, 2. 3. 1868 Kezditlačitel Předevčírem večer hnal kýs honák několik volů malostranskou branou mostní. V tu chvíli, když s klienty svými zahýbal se kolem věže mostní, jeden z volů splašil se a přitlačil honáka tak důrazně ke zdi, že ubohý značně porouchán sklesl k zemu a odnešen býti musel. –Národní listy, 1. 3. 1868 Pražané budou mít plovárnu Občanská plovárna pod Letnou počne se již v těchto dnech budovati, a již dnes se začne s přípravními pracemi. – Pražský denník, 2. 3. 1868

27. 3. 1868: Neznámý muž svými slovy pobuřoval prodavačku doutníků • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Pobuřovač Do trafiky v Nové ulici na Malé stran přišel v úterý večer jistý starý, slušně ošacený pán s bílými vlasy a dal si podati za zlatku doutníků. Tu si ale věc rozmyslil a koupil si jen jeden doutník, řka, že nechce trafikantku připravit o zlatku. Na její pak otázku, jak to myslí, doložil, že na zejtří, tedy ve středu, bude prohlášen bankrot a zlatka bude latit jenom šesták. A zaplativ doutník odešel. Bylo by věru záhodno, aby podobný pobuřovatel zatčen byl a přiměřeně trestán byl. Ostatně se už po něm pátrá. – Pražský denník, 27. 3. 1868 Neštěstí Přejet byl včera ráno v pasířské ulici řeznický učenník. Nesa velkou tíži na hlavě nemohl se rychle vyhnouti povozu náhle z jehdnoho tamního domu vyjevšímu. Voj porazila jej k zemi a ač vozka spozorovav chlapcovo nebezpečenství koně hleděl zastaviti, přejelo přední kolo ruku na zemi ležícímu hochu a dosti těžce mu ji pomačkalo. Rozházené maso z lísky, již učenník při pádu upustil, utrpělo více pod kopyty koňů. – Pražský denník, 27. 3. 1868 [related-post id="7962"] Prohlídka Amerikánský klub dám navštívil předevčírek chrám svatovítský, aby tamní stavební práce si prohlednul. Pan hrabě Frant. Thun sloužil dámám za průvodce a vysvětloval jim jednotlivé část velkolepé stavby chrámové. – Pražský denník, 27. 3. 1868 Těžkosti s bouráním Bouráním skály u vyšehradské brány, jejíž část před časem se na silnici byla sřítila, jest posud několik dělníků zaměstnáno, kteří však velmi pernou práci před sebou mají. Skála jest totiž velmi tvrdá a tudiž její odstraňování velmi těžce a povlovně ku předu kráčí, tak že úplné rozkopání vyměřeného kusu skály déle trvati bude než se zpočátku myslelo. – Pražský denník, 27. 3. 1868

26. 2. 1868: V Praze roste počet sebevražd. V Roztokách se oběsil na stromě šedesátiletý muž • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. PoctivostV Slovanské kavárně na nábřeží včera odpůldne nalezl pod jedním stolem vrchní sklepník Vojtěch Elger tobolku notně naplněnou. Nemeškaje odevzdal ji majiteli kavárny; společně otevřeli nyní tobolku, domnívajíce se, že snad bude v ní jmeno toho, kdo ji ztratil; a tu shledali, že obsaženo v ní různých cenných papírů za 14 800 zl. a mimo tyto 3 152 zl. v bankovkách. Strojili se již, aby odevzdali nález uřadu policejnímu: tu přikvapí všecek vyrušen do kavárny jistý pán a shání se po své tobolce. Jakmile zjistilo se, že nalezená tobolka skutečně jemu náleží, ihned jest mu vrácena; avšak poctivý sklepník nepřijal odměny, již mu šťastný teď majitel tobolky (účetní jistého vídeňského velkoobchodníka) opětně nabízel. – Národní listy, 26. 2. 1868 Zatčenné osobyMěstská stráž policejní zatkla v čase od 16. do 22. února 316 osob a sice: pro krádež a podvod 19, pro podezření krádeže 8, pro potulování 120, pro žebrotu 70, pro nedovolené zdržování-se 16, osob bez výkazu 10, osob bez zaměstnání 14, pro opilství 10, pro rvačku a výtržnost 16, pro noclehování na ulici 11. – Národní listy, 26. 2. 1868 Pamětní kniha pražskáV městském archivu na radnici staroměstské nachází se pamětní kniha, do které zapisovány byly od r. 1835 až do 1844 zajímavější neb pro život obce důležitější události časové; od r. 1844 se ale toto zapisování opominulo. Teprv v tyto dny nařídila městská rada k návrhu purkmistrova dr. Klaudyho správě archivu, aby v podobném zaznamenávání se pokračovalo a nastalá mezera pokud možno doplnila. – Pražský denník, 26. 2. 1868 PomníkNa pomník Jungmannův daruje obec pražská staveniště zdarma; alespoň učinila v poslední schůzi rady městské místní komise, skládavší se z pánů dr. Riegra, Hankeho, Levého, Diettricha, Koury, Kořistky a Niklesa, návrh, aby městská rada navrhla obecnímu výboru, by daroval určité jedno prostranství na náměstí františkánském a sice 22 stop zdéli a 16 stop zšíři v majetnictví Svatoboru ku stavbě Jungmannova pomníku. – Pražský denník, 26. 2. 1868 K vraždě na LetnéMlynář ze Švihova, jenž myslel, že jeho syn byl na Letné zavražděn a o jeho fotografii žádal, vrátil tuto fotografii s dopisem, že syn jeho se šťastně do Ameriky dostal a již mu odtamtud psal. – Pražský denník, 26. 2. 1868 [related-post id="6229"] Pokus sebevraždyPředevčírem večer po 9. hod. skočila jistá služka s nábřeží do Vltavy; tonouc ve vlnách, které jí až po krk sáhaly, počala volati o pomoc a zachytila se pevně blízké loďky. Dva městští strážníci jí přispěli ku pomoci a dopravili na břeh. – Pražský denník, 26. 2. 1868 SebevraždaPředevčírem odpoledne byl nalezen v háji blíže Roztok asi šedesátiletý muž na stromě oběšený. Mrtvola musela již asi dva neb tři dny na stromě viseti než byla náhodou nalezena. Byla uříznuta a dopravena do zdejšího pathologického ústavu. Příčina sebevraždy této není známa. – Pražský denník, 26. 2. 1868 Rozmary počasíBouřlivý vichr zuřil krutým spůsobem za včerejší noci v okolí města Prahy a spůsobil značných škod. Blíž Podbaby zvrátil nákladní vůz po silnici jedoucí, při čemž vozka značně poraněn byl. Zde v Praze padlo mu mnoho oken a plynových svítilen za oběť. Na haštalském náměstí vytrhl vichr včera ráno z jednoho tamního domu celé křídlo okna, jež zasáhlo po ulici jdoucí děvče a značně je poranila. Klobouků a čepic bylo množství lidem s hlav smeteno, mnohým pak, již po mostě přecházeli, byly klobouky do vody odnešeny. – Pražský denník, 26. 2. 1868 Nepoctiví živnostníciPolicejní prohlídka byla konána v pondělí na dolejším Novém městě u hokynářů, uzenářů, pekařů, řezníků a mydlářů, při čemž u šesti živnostníků nepravá závaží a u jednoho nepravé váhy zabaveny byly. – Pražský denník, 26. 2. 1868