Mimořádně krutá zima roku 1891 přinesla smrt a bídu. Řádila dokonce až v severní Africe

MagazínKristián Vích13. ledna 20223 minuty čtení

Zamrzlé jezero v Curychu v roce 1891

Foto: Wikimedia Commons, volné dílo

Zima roku 1891 se do historie zapsala jako jedna ze nejhorších v celé Evropě. Dokládají to mimo jiné i četné články v dobových novinách. Například Curyšské jezero tehdy zcela zamrzlo, takže se výrazná část společenského života města odehrávala na ledě. Jenomže jinde už to taková idylka nebyla.

Jak stojí v pražských Národních listech z 22. ledna 1891, tuhý mráz dorazil dokonce až na sever Afriky, kde na něj lidé nebyli vůbec připraveni. Přinesl s sebou bídu, hlad i smrt. A s problémy se potýkali i občané Paříže, Madridu, Lyonu a dalších měst. Původní dobový článek vám nyní přinášíme v nezkrácené podobě.

Mráz na Sahaře

Letošní velká zima řádí s velikou prudkostí též v severní Africe. Dne 15. t. m. zuřila na pobřeží alžírském prudká sněhová bouře, jaké bývají toliko ve stepích ruských. Zároveň událo se prudké zemětřesení, tak že v postižených obcích zřítilo se padesát domů. Teploměr klesnul na -8 ° Celsia a sníh padal nejen v horách, ale i na rovině.

Obyvatelstvo, chvějící se zimou, nedovedlo si tyto neobyčejné úkazy přírodní vysvětliti a domnívá se, že nastal konec světa. Marabut jeden (poustevník čili světec), jenž byl se vydal na cestu k mocnému šejkovi, který sídlí na jedné z nejkrásnějších oas saharských, nalezen byl na cestě umírající zimou a hladem měl umrzlé nohy a ruce.

Obyvatelstvo, bydlící pouze ve stanech neb hliněných chatrčích, trpí hrozně těmito krutými mrazy. Dříví v této pustině vůbec není, uhlí mohou si opatřiti jen nejbohatší a topení velbloudím trusem neb slámou nestačí nikterak proti nynější kruté zimě, zejména když oheň hoří toliko na otevřeném ohništi.

[related-post id=“46383″]

I v provincii alžírské za Atlasem bylo nalezeno několik osob ve svých bytech zmrzlých. Oddělení francouzského vojska, jež bylo posláno za Atlas, bylo v jedné vsi v horách úplně obklíčeno spoustami sněhu a s celou vsí bylo vydáno v šanc smrti hladem. Musila být vyslána vojenská výprava, by obklíčené vyprostila a opatřila je potravou.

Podobným způsobem zuří zima na celém pobřeží Středozemního moře. Všude hrozné bouře, vichřice, zamrzlé řeky, ba i mořské přístavy, jako na př. v Touloně, a mráz, proti němuž si obyvatelstvo neví rady. Vegetace jihu, datlové a olivové sady, jsou v největším nebezpečí. Mezi obyvatelstvem panuje namnoze hrozná bída.

Loira zamrzla, v Bordeaux leží spousty sněhu, v Lyoně zuřila sněhová bouře, v Neapoli padá sníh jako v Petrohradě, ba i předhoří Pyrenejí na straně francouzské i španělské jsou pokryta sněhem a v Madridu panuje neobyčejná zima. V Saragose ukazuje teploměr -14 ° C. V Perpignanu, jenž jest znám svým velice mírným podnebím a bujnou jižní vegetací, klesl teploměr na -15 ° C; komunikace jest skorem nemožna.

[related-post id=“46283″]

Na jednom nádraží nedaleko města byl mladý celní strážník uchvácen vichřicí, vyzdvižen pět metrů do výše a vržen zpět na koleje. Leží nyní ve vojenské nemocnici v Perpignanu. V blízkém jednom lese utrhlo se následkem prudkého mrazu kus skály, při čemž jeden lesník usmrcen. Jsou obavy, že sklizeň v celém okolí je mrazem zničena.

Na březích Loiry zamrzly na mnoha místech vystoupivší vody a jsou veliké obavy, že nastanou v době tání hrozné spousty. Na Seině v Paříži nahromadily se ohromné spousty ledu u železničního mostu blíže ostrova Grande Jappe, jenž jest jimi ohrožen. Pionéři pokusili se trhat led dynamitem, ale první pokusy se nezdařily.

Následkem tuhé zimy jest mezi chudším obyvatelstvem hrozná bída. Městský úřad zřídil četné ohřívárny, jež jsou přístupny ve dne i v noci. Sněmovna povolila jednohlasně ministra vnitra žádaný úvěr dvou milionů fr. na podporu chudiny v místech, další úvěr na podporu chudiny v obcích venkovských bude povolen co nejdříve.

– Národní listy, 22. 1. 1891. Autor neuveden.

Nepřehlédněte

5. 9. 1868: Požár v Hostivicích založil mladík úmyslně. Prý se chtěl pomstít • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Stavba nového mostu začala K stavbě dratěného mostu přes Vltavu se již v nejbližších dnech přikročí, an se počne hlavní pilíř v prostřed řece budovati. Ohražené místo, na němž pilíř týž státi bude, jest již vody zbaveno, neboť se z něho dvěma parními stroji ve dne i v noci voda pumpuje. Nyní jest tam zaměstnáno mnoho dělníkův vyhazováním pozůstalého kalu a písku. Prosáklá půda se vyhloubí na 11 střevíců, načež se povrch betonem vyrovná, na kterýž pak pískovcové balvany, z nichž pilíř sestávati bude, se klásti budou. Kameny tyto se na břehu již osekávají a tak ke stavbě připravují. Prostora, na níž krajní pilíř u staroměstského břehu státi bude, jest také ohražena, aby později z ní též voda vypumpována byla. Pravý břeh Vltavy, jenž se táhne podél Švarcenberské ohrady k továrně p. Brosche-ho, se znamenitě zvýší a do řeky rozšíří, za kterouž příčinou se tam se všech končin Prahy rum a hlína sváží a do vody hází. Břeh tento bude více než o 4 sáhy rozšířen a sice tak dalece, by běžel v rovné čáře s pobřežním pilířem. Stavba pilíře u malostranského břehu počne teprvé na jaře. – Pražský denník, 5. 9. 1868 Zničená krinolina V nemalém nebezpečí se nalezala včera dopoledne jistá paní v úzké uličce u staroměstských masných krámů, do něhož byla přivedena svou ohromnou krinolinou. Tato se jí totiž zapletla do kola prudce jedoucího povozu a dříve než paní zachycené šaty mohla z kola vyplesti, byla stržena kolem k zemi a leknutím klesla bez sebe na zem. Na štěstí byl nebezpečný stav paní jek od vozky tak i od kolemjdoucích spozorován, jíchž rychlou pomocí se podařilo šaty z kola vyplesti, načež omdlelá paní byla do protějšího krámu odnešena, kde po nedlouhé chvíli k sobě přišla. Jak se později shledalo, neutrpěla žádného uškození na těle, zato ale byly šaty a krinolina její v nivec obráceny. – Pražský denník, 5. 9. 1868 [related-post id="12361"] Dokonalý ve svém řemesle V noci na čtvrtek zatknut byl v jedné krčmě v židovském městě pro tuláctví jakýs Antonín Hora z Velvar, mladík to 19letý a dost slušně vypadající. Človíček tento jest soudům už dostatečně znám, an byl pro své krádeže, které na vysoká sta se páčí, už devatenáctkrát trestán. Ve čtvrtek o výslechu se konečně také přiznal, že založil oheň a sice že požár, jenž 14. července v Hostivicích, okr. únhošťského, tři chalupy a ovčinec strávil, pocházel od něho. Nechtěli prý mu tam dát nocleh a tak se jim pomstil. Toto přiznání přednesl zatčený velmi pánovitě a doložil, že „na neštěstí“ nevyhořela celá vesnice, ač on tomu chtěl. Vinník odevzdán jest již trestnímu soudu. – Pražský denník, 5. 9. 1868 Přejeté dítě zemřelo Přejeté dítě, o kterémž jsme předevčírem přinesli zprávu, že v Klementské ulici pod nákladní vůz padlo a na rukou i nohou značné rány dostalo, podlehlo těmto ranám, vypustivší po několika hodinách ducha v děcké nemocnici. – Pražský denník, 5. 9. 1868

Londýnské metro hlásilo příští stanici automaticky už na konci 19. století • Hlavní město Velké Británie bylo průkopníkem podzemní městské hromadné dopravy. Už v roce 1863 začaly v tunelech jezdit první vlakové soupravy na parní pohon. Ještě před koncem století byly již vozy poháněny elektřinou. Praha si musela na první metro počkat až do roku 1974. Již ve zmíněném roce 1891 si ale Pražané v Národních listech mohli přečíst o úžasném pokroku, jakého Britové dosáhli.

Netradiční bramborové recepty z časů našich prababiček • Brambory jsou dnes poměrně opomíjenou potravinou. Tím, že jsou nenáročné na pěstování, jich naši předci měli dostatek i v dobách neúrody a hladomorů. Dokázaly přitom nejen zasytit, ale i dodat řadu potřebných látek a minerálů. Není proto divu, že ve starých kuchařkách najdeme stovky a tisíce nejrůznějších receptů na jejich zpracování. Přečtěte si výběr receptů z počátku 20. století, které otiskl časopis Česká hospodyně.

17. 3. 1868: Podvodník prodal nezkušené dívce falešný zlatý řetízek k hodinkám • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

17. 10. 1868: Průčelí chrámu sv. Ignáce na Karlově náměstí čeká oprava • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Na mysli pomaten V soukennické ulici pracoval dosud 31letý syn jednoho truhláře u svého otce a za poslední doby jevily se při něm známky, že je chorobou ducha postižen. Když pak večer chtěl si žíly na rukou břitvou přeřezati, odevzdán jest do blázince. – Pražský denník, 17. 10. 1868 Kiosky zavřely Průsvitné kiosky, jichž v posledním čase v Praze opět několik nových postaveno bylo, nedostojí svému úkolu a sotva se podnikateli vyplatí. Nyní jsou již i od prodávaček zcela opuštěny, jelikož od včerejška v kioskách těchto výprodej novin c. kr. policejním ředitelstvem zakázán jest. – Pražský denník, 17. 10. 1868 [related-post id="13813"] Rekonstrukce Průčelí chrámu sv. Ignáce na Karlovu náměstí, kde jak známo členové řádu jezovitského osazeni jsou, počalo se v těchto dnech opravovati. Mimo to bude celý zevnějšek tohoto chrámu, jenž vnitřním svým vyozdobením mezi nejkrásnější v Praze se počítá, důkladně obnoven. – Pražský denník, 17. 10. 1868 Z Karlína Ve dlažbě Karlína se včerejším dnem za příčinou nastalého zimního počasí pro letos ustálo. Střída královská jest až do polou náměstí vydlážděna a včerejším dnem se počalo opět s povozy přímo ulicí touto bez zajížďky do Prahy jeti. – Pražský denník, 17. 10. 1868

Z původních Strašnic nezbylo skoro nic. Historii pražské čtvrti přiblíží nová výstava • Muzeum hl. m. Prahy pořádá od 25. 4. 2018 do 4. 11. 2018 v hlavní budově muzea výstavu Strašnice …zahrada Prahy, brána armád… Výstava je již osmým dílem mnohaletého projektu o pražských čtvrtích. Představuje oblast, která se stala součástí Velké Prahy až v roce 1922. Do té doby náležely Strašnice k pražskému předpolí, které bylo zasaženo prakticky každým obléháním, každou válkou či bitvou o Prahu. Vystavena budou fotografická, mapová, plánová a další vyobrazení, ale i další materiál, například předměty dokumentující činnost strašnického Sokola či stavbu strašnického kostela, archeologický materiál připomene nejstarší obyvatele strašnického prostoru, další předměty život ve Strašnicích před sto a více lety. S otevřením výstavy je již tradičně vydána stejnojmenná publikace. Zároveň jsou připraveny i doprovodné programy pro veřejnost i pro školy. Historie Strašnic v kostce Až do 19. století tvořily Strašnice součást zemědělského zázemí Prahy, od 14. do počátku 17. století se tu kromě polí rozkládaly rozsáhlé vinice a chmelnice, v pozdější době bylo pro tuto oblast charakteristické pěstování zelí. Původní nevelká ves ležící na důležitých obchodních cestách o několika málo číslech popisných se v 18. a 19. století postupně rozrůstala a na konci 18. století vznikly samostatné Nové Strašnice. Stavební boom zaznamenáváme od přelomu 19. a 20. století a během první poloviny 20. století se Strašnice staly důležitou rezidenční oblastí pražských středních vrstev. Na počátku 20. století získaly Strašnice tramvajové spojení s Prahou i železniční zastávku na důležité trati Praha–Benešov. Velkou proměnu zaznamenaly Strašnice v druhé polovině 20. století, kdy byla zastavěna již většina plochy strašnického katastru. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let tu vzniklo sídliště Solidarita, poté vyrostla nová, z velké části panelová, výstavba i v dalších strašnických lokalitách – v Průběžné, Rybníčkách i jinde. V šedesátých až osmdesátých letech došlo ke zboření staré zástavby, z níž do dnešních dob zůstalo zachováno jen několik málo budov. Na počátku devadesátých let 20. století byl postaven a vysvěcen po šedesátiletém úsilí místních farníků ve Strašnicích kostel Neposkvrněného početí Panny Marie.

Strašnice na historické pohlednici.

12. 4. 1868: Kočka zemřela steskem po své paničce • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Věrni i v smrti V Malkově u Kadaně zemřela koncem března stařena v 93. roce věku svého. Měla po dlouhá leta kočku, kterou nade vše si oblíbila. Když zemřela, nechtěla se kočka z postele zemřelé ani hnouti a o pohřbu nalezli oddané to zvíře pošlé v jednom koutku světnice. – Pražský denník, 12. 4. 1868   Stavba divadla Na staveništi národního divadla počne se už v úterý se stavbou základů v průčelí do Ferdinandovy třídy. Teprvé ve hloubce čtyř sáhů a třech stop pod dlažbou ulice dokopali se pevné půdy, na kteréž se základy položiti mohou. Do slavnosti svatojanské budou základy v průčelí položeny až po roveň ulice a do zdě portiku (výstupku) položen bude kámen základní. – Pražský denník, 12. 4. 1868 [related-post id="9240"] Navrátilí vystěhovalci V pátek ráno přijely po drážďanském vlaku do Prahy tři osoby, kteréž před 6 lety z Malína u Hory Kutné do Ameriky se byly vystěhovaly. Anaž prý v Americe všecka práce vázne, museli za posledních dob přisaditi, co si dřív uspořili a takž raději se zbytkem vrátili se do vlasti. – Pražský denník, 12. 4. 1868 Velikonoční nadílka Chudým u sv. Bartoloměje dostalo se k návrhu insšpektora pana Huleše za příčinou velkonočních svátků mimo obyčejnou stravu také koláčů, vepřové pečeně, kávy a piva. – Pražský denník, 12. 4. 1868

7. 8. 1889: Dluhy v hostincích, upozornění pro pejskaře a zabavené doutníky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Podkarpatská Rus tématem nové výstavy v Národním památníku na Vítkově • Národní muzeum ve středu zahájilo v Národním památníku na Vítkově novou výstavu s názvem „Podkarpatská Rus – součást našich dějin“, která představuje toto unikátní území v dobových souvislostech. Výstava je otevřena bude pro návštěvníky otevřena až do února 2020.

4. 5. 1889: Spor o název Stromovky, závadné maso a nový pražský most • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Nové pražské pověsti: Poslední podzimní lísteček • Na konci listopadu bývají pražské ulice už většinou zahalené v mlze. Je to tajemný čas. Dny jsou krátké jako první láska a světla je tak moc málo, že by se klidně vešlo do krabičky od zápalek. Lidské duše potají vzpomínají, jak voněly všechny ty promarněné podzimy, zatímco poslední žlutý lísteček v celém širém městě se odtrhuje od rodné větvičky a vydává se na poslední cestu.

4. 8. 1889: Nedělní klid v kupeckých obchodech a stavební ruch na Žižkově • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

16. 1. 1868: V Praze řádí nepoctivý obchodník s uhlím a drožkaři mají v těchto dnech žně • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Unikátní portál ukazuje 70 let staré letecké mapy Prahy 10 • Jak vypadaly Vršovice, Záběhlice, Malešice či Strašnice před desítkami let? Před jakou dobou byly dnes hustě osídlené Malešice ještě pouhá louka? Jak se postupně v čase vyvíjela dnes druhá nejlidnatější městská část? Nejen na tyto otázky dá odpovědi unikátní interaktivní portál, který pro své obyvatele vytvořila radnice Prahy 10.

Už před 70 lety dosahovaly letecké mapy vysoké kvality.

22. 10. 1889: Rekonstrukce kostela ve Slivenci a oslava v Národním divadle • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Stříbrný šíp slaví 80. narozeniny. Dochoval se jediný prototyp, jeho výrobu zastavila válka • V mnoha ohledech jedinečný motorový vlak „Stříbrný šíp“ letos slaví kulaté narozeniny. Výroba prototypu byla dokončena na začátku roku 1939. Dne 17. února 1939 vykonal mezi Prahou a Kolínem technicko-policejní zkoušku, při které dosáhl rychlost 130 km/h a přesně před 80 lety byl oficiálně představen veřejnosti a tisku. Se zástupci sdělovacích prostředků se vydal na zvláštní jízdu 14. března 1939 z Prahy do Pardubic. Trať tehdy urazil za 68 minut. Dnešní expresy tuto trať ujedou za 52 minut.

9. 6. 1890: Muž v hostinci neoprávněně rozdával časopisy. Zatkla ho policie • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

30. 7. 1890: Hrůzná tragédie na Letné, pohřešovaný chlapec a pobodaný čeledín • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

22. 2. 1868: Dvě ženštiny z Prahy se popraly na ulici kvůli výhře v loterii • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Z ulice V křížové ulici bydlí dvě ženštiny, známé mezi tamním obyvatelstvem co náruživé přítelkyně loterní hry. V posledním tahu brněnském vsadily opět tři čísla. Naděje jejich se však jen částečně vyplnila, anť vyšlo z jich řádky jen ambo. Nepatrná tato výhra, myslela si jedna ze ženštin, nestojí ani za dělenou, usmyslila si tedy výhru samou pro sebe podržeti. Druhá ženština zvěděvši o výhře, běžela včera ráno k přítelkyni, by polovici výhry obdržela. Jak ale se rozhořčila, když zvěděla, že tato se staví, jakoby ona čísla byla vsaditi zapomněla a tudíž o žádnou výhru se s ní děliti nemůže. Nepravostí takovou ošizená žena počala přítelkyni rváti a to na veřejné ulici, kdež je strážník od sebe rozehnal. – Pražský denník, 22. 2. 1868 Utonul Jistý dělník z Vršovic, v Libni zaměstnaný, chytal předevčírem prkna po Vltavě plovoucí, Náhle stržen chrlením krve, upadl do vody a utonul. Zanechal ženu a čtyřy malé dítky. – Národní listy, 22. 2. 1868 Dobrá výmluva Neopatrnou prudkou jízdou porazil včera dopoledne jistý drožkář na svatováclavském náměstí jednoho muže; na neštěstí nespůsobeno upadlému žádného poranění. Neopatrný drožkář byv zachycen od okolojdoucích, již mu domlouvali, proč až na chodník s povozem vjíždí, dal za odpověď, že nevyspav se ospalý jest a tudiž dobře nevidí, kam jede. Podobných ospalých vozků zdá se nám v tomto masopustě ještě mnoho po Praze jezditi, neboť každého dne je slyšeti o nehodách prudkou jízdou spůsobených. – Pražský denník, 22. 2. 1868 [related-post id="5963"] Ozvěny jara První fialky letošní objevily se včerejšího dne na zdejším květinářském trhu. Jarní vonná tato kvítka byla rychle prodána milovníkům květin. – Pražský denník, 22. 2. 1868

7. 10. 1889: Na smrt vylekaná matka a cestující apoštolé spiritismu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.