RUBRIKY
HLEDAT

Mimořádně krutá zima roku 1891 přinesla smrt a bídu. Řádila dokonce až v severní Africe

MagazínKristián Vích • 13. ledna 2022 • 3 minuty čtení

Zamrzlé jezero v Curychu v roce 1891

Foto: Wikimedia Commons, volné dílo

Zima roku 1891 se do historie zapsala jako jedna ze nejhorších v celé Evropě. Dokládají to mimo jiné i četné články v dobových novinách. Například Curyšské jezero tehdy zcela zamrzlo, takže se výrazná část společenského života města odehrávala na ledě. Jenomže jinde už to taková idylka nebyla.

Jak stojí v pražských Národních listech z 22. ledna 1891, tuhý mráz dorazil dokonce až na sever Afriky, kde na něj lidé nebyli vůbec připraveni. Přinesl s sebou bídu, hlad i smrt. A s problémy se potýkali i občané Paříže, Madridu, Lyonu a dalších měst. Původní dobový článek vám nyní přinášíme v nezkrácené podobě.

Mráz na Sahaře

Letošní velká zima řádí s velikou prudkostí též v severní Africe. Dne 15. t. m. zuřila na pobřeží alžírském prudká sněhová bouře, jaké bývají toliko ve stepích ruských. Zároveň událo se prudké zemětřesení, tak že v postižených obcích zřítilo se padesát domů. Teploměr klesnul na -8 ° Celsia a sníh padal nejen v horách, ale i na rovině.

Obyvatelstvo, chvějící se zimou, nedovedlo si tyto neobyčejné úkazy přírodní vysvětliti a domnívá se, že nastal konec světa. Marabut jeden (poustevník čili světec), jenž byl se vydal na cestu k mocnému šejkovi, který sídlí na jedné z nejkrásnějších oas saharských, nalezen byl na cestě umírající zimou a hladem měl umrzlé nohy a ruce.

Obyvatelstvo, bydlící pouze ve stanech neb hliněných chatrčích, trpí hrozně těmito krutými mrazy. Dříví v této pustině vůbec není, uhlí mohou si opatřiti jen nejbohatší a topení velbloudím trusem neb slámou nestačí nikterak proti nynější kruté zimě, zejména když oheň hoří toliko na otevřeném ohništi.

[related-post id=“46383″]

I v provincii alžírské za Atlasem bylo nalezeno několik osob ve svých bytech zmrzlých. Oddělení francouzského vojska, jež bylo posláno za Atlas, bylo v jedné vsi v horách úplně obklíčeno spoustami sněhu a s celou vsí bylo vydáno v šanc smrti hladem. Musila být vyslána vojenská výprava, by obklíčené vyprostila a opatřila je potravou.

Podobným způsobem zuří zima na celém pobřeží Středozemního moře. Všude hrozné bouře, vichřice, zamrzlé řeky, ba i mořské přístavy, jako na př. v Touloně, a mráz, proti němuž si obyvatelstvo neví rady. Vegetace jihu, datlové a olivové sady, jsou v největším nebezpečí. Mezi obyvatelstvem panuje namnoze hrozná bída.

Loira zamrzla, v Bordeaux leží spousty sněhu, v Lyoně zuřila sněhová bouře, v Neapoli padá sníh jako v Petrohradě, ba i předhoří Pyrenejí na straně francouzské i španělské jsou pokryta sněhem a v Madridu panuje neobyčejná zima. V Saragose ukazuje teploměr -14 ° C. V Perpignanu, jenž jest znám svým velice mírným podnebím a bujnou jižní vegetací, klesl teploměr na -15 ° C; komunikace jest skorem nemožna.

[related-post id=“46283″]

Na jednom nádraží nedaleko města byl mladý celní strážník uchvácen vichřicí, vyzdvižen pět metrů do výše a vržen zpět na koleje. Leží nyní ve vojenské nemocnici v Perpignanu. V blízkém jednom lese utrhlo se následkem prudkého mrazu kus skály, při čemž jeden lesník usmrcen. Jsou obavy, že sklizeň v celém okolí je mrazem zničena.

Na březích Loiry zamrzly na mnoha místech vystoupivší vody a jsou veliké obavy, že nastanou v době tání hrozné spousty. Na Seině v Paříži nahromadily se ohromné spousty ledu u železničního mostu blíže ostrova Grande Jappe, jenž jest jimi ohrožen. Pionéři pokusili se trhat led dynamitem, ale první pokusy se nezdařily.

Následkem tuhé zimy jest mezi chudším obyvatelstvem hrozná bída. Městský úřad zřídil četné ohřívárny, jež jsou přístupny ve dne i v noci. Sněmovna povolila jednohlasně ministra vnitra žádaný úvěr dvou milionů fr. na podporu chudiny v místech, další úvěr na podporu chudiny v obcích venkovských bude povolen co nejdříve.

– Národní listy, 22. 1. 1891. Autor neuveden.

Vstoupit do diskuze

Nepřehlédněte

24. 9. 1889: Problémy měšťanských škol v Praze a pomoc pro chudé vdovy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

19. 2. 1868: Při demolici domu objevili vzácné mince z 15. století • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Politická provokace Nějaká písnička „o bělohorských mučednicích“ ruší zase poklid naši neunavné c. k. policie. Tajní orgánové její alespoň vyzvěděli „zcela na určito“, že v jisté karlínské kavárně prodávala a „rozšiřovala se“ taková „kdesi tajně tištěná písnička“, v níž opěvují se mučeníci bělohorští a tudíž dává se nechuť a nelibost proti vládě na jevo. Totě skorem učiněný § 11. ministerského nařízení z roku 1854! Honem tedy buď pachatele, nebo aspoň rozšiřovatele vypátrat. A tajní orgánové skutečně vypátrali „rozšiřovatele“ v osobě zámečnického strojmistra pana Čeňka N. z jedné karlínské továrny. Tento prý – tak znělo udání – zajisté písničku tu v povědomé kavárně bud' sám prodával, aneb jest-li neprodával tedy prý si ji dojista koupil… Jednoho dne tedy octnul se milý strojmistr u výslechu. Chuďas ustrnul všecek, když vyložen před ním sáhodlouhý protokol obsahující výpovědi „svědkův“ a trnnl pořad více čím více z toho protokolu se mu projevovalo: nemělť prý do té chvíle skutečně ani potuchy, že by jakás podobná písnička existovati mohla. „Vy tedy neznáte tento tiskopis“? a ukazována mu jakás litografie ve zlaté obrubě. Milý strojmistr chutě vytahuje brejle, aby se na tu šlakovitou písničku, která ho přivedla do takového oplétání, přece důkladně podíval – avšak chyba lávky: Když prý vůbec ničeho o ní neví, nemusí prý ji také číst, a osudný „corpus delicti“ pustoval zase do akt. Ať má krásná literatura naše také své „misterie“! – Národní listy, 19. 2. 1868 Zmizela Dle udání, příslušnému úřadu o tom učiněném, zmizela od 13. t. m. Alžběta Červenková, manželka truhláře, z bytu svého č. p. 52 na Malé Straně. Odloučena od muže svého, žila v nouzi a bídě velké, nebylo by tedy nemožné, že se ubohá snad života trapného zbavila. – Národní listy, 19. 2. 1868 Zaplavení Pramen ze studně provalil se předevčírem v domě č. 815 na svatováclavském náměstí do sklepa vedlejšího domu a brzo byl celý sklep zaplaven. Na rychlo bylo povoláno několik mužů od hasičského sboru, kteří rourami skrze otvory sklepní vodu ze sklepa pumpovali, až se jim podařilo proud zastaviti a průlom zatarasiti. – Pražský denník, 19. 2. 1868 Divadlo Bergheerovo divadlo na senovážném náměstí požívá dosud stálé přízně pražského obecenstva, jak o tom svědčí každodenní četné návštěvy, jakých se mu dostává. Majitel jeho p. Bergheer ohlašuje veřejnými návěstími, že dosud provozované představení již jen krátký čas hráti budou, po nichž pak opět s novými představeními před obecenstvo předstoupí. – Pražský denník, 19. 2. 1868 [related-post id="5767"] Demolice Pachtův dům v granátnické ulici bude už co nejdříve dokona zbořen. Mohutné zdě staré této stavby vyžadují násilného bourání a některé vzdorují dlouho dělníkům než se sřítí. Včera ráno našel jeden z dělníků mezi zříceninami starou minci, na jejímž líci byla podobizna krále Jiřího Poděbradského, kol níž nápis v latinském jazyku “Jiří z Boží milosti král;” na druhé straně poněkud již otřené nalezal se stromek, nad nímž slunce se prostíralo. – Pražský denník, 19. 2. 1868 Roznášel bez povolení Nepovolaný roznašeč novin byl v pondělí večer zadržen na Smichově, když udal, že mu jeden tulák ukradl sedm výtisků jistého humoristického listu. Při vyšetřování se ukázalo, že neměl dovolení k roznášení novin a tak byl i se zlodějem soudu odevzdán. – Pražský denník, 19. 2. 1868 Ničema Zatknut byl v pondělí od obecní policie onen ničema, který v posledních dnech byl se do několika zdejších hostinců vloudil a tam hostům rozličné věci kradl. Dostižen byl v jednom hostinci na Václavském náměstí, právě když jednomu rabínovi byl ukradl zlaté hodinky s řetězem, pikslu, kabát, vestu a balík v ceně 35 ul. Zloděj tento je bývalý obchodní pomocník. – Pražský denník, 19. 2. 1868

Lobotomie mozku. Drastická lékařská metoda dělala z lidí mrzáky • Když se řekne lobotomie, představíme si drastický lékařský úkon. Během třicátých až osmdesátých let minulého století ji podstoupily desítky tisíc lidí po celém světě. Při tomto operativním neurochirurgickém zákroku jsou přerušena nervová vlákna spojující mozkový lalok s ostatními částmi mozku. Část pacientů se sice zbavila duševních nemocí, většinu z nich ale kontroverzní metoda nadosmrti zmrzačila. Odkud se lobotomie vzala a jaké drastické následky způsobovala?

Některým pacientům lobotomie údajně pomohla. Vlevo je snímek ženy před zákrokem, vpravo stejná žena o nějaký čas později.

Přísný režim studentek na Oxfordu. Feministky by dnes zuřily • Světoznámá univerzita v anglickém Oxfordu umožnila ženám studium teprve v 70. letech 19. století. Až do roku 1920 ale nebyly brány jako plnohodnotné členky. Směly sice navštěvovat přednášky, nemohly však počítat s tím, že by na konci získaly vysokoškolský diplom a titul. Jejich studentský život byl navíc oproti mužským protějškům omezen i v dalších ohledech. Podrobně o tom líčil český dobový tisk v roce 1898.

28. 6. 1890: Úmrtí advokáta, zaplavené pražské ulice a závody velocipedistů • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

5. 6. 1868: Nazí muži ve Vltavě pohoršují pražské ženy a dívky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Něco o veřejném koupání-se na Smíchově Arciť nemůže být příhodnějšího a pohodlnějšího místa ku koupání-se ve Vltavě, jako v části proti Podolu až skoro ku Bráníku; kdo v neděli dělá výlet na parníku do Chuchle neb na Zbraslav, spatří proti Podolu a dále velké množství se koupajících mužského pohlaví, jak malých taktéž i hodně dospělých, ale bohužel bez všeho studu do vody jdoucích, aniž by kdo z nich na to ohled bral, že parník tak blízko okolo nich jede, a na něm krásná pleť rozličného stáří se nalezá. Ano mnozí nestydové ještě hulákajícím voláním slávy a jinými pokřiky pozornost na sebe obracejí. Bylo by zajisté záhodno, by policie takovým bezstoudným výstupům přítrž učinila a když ne jinak, tak alespoň v tu hodinu v neděli a ve svátek, kdy parník odjíždí a přijíždí, těm osobám, které plovacími spodky aneb jinak stoudně oděny nejsou, koupat se nedovolila. – Pražský denník, 5. 6. 1868 Zabavené maso V úterý bylo jedné učitelské vdově v Karlíně zabaveno několik liber masa a zničeno, poněvadž bylo již nahnilé. Taktéž zabaven byl téhož dne v Brusce celý vepř, jejž chtěl kdosi do Prahy dopraviti, ač již byl nahnilý. Vepř odevzdán byl pohodnému. – Pražský denník, 5. 6. 1868 Bouřka v Praze Bouřka v Praze, která ve středu večer hlavní město zastihla, řádila ve spojení s lijákem po všech ulicích pražských. V polou sv. Václavského náměstí až i částečně do Vodičkové ulice naplavilo se téměř jezero vody, anto kanály nebyly s to přívalu vod postačiti; stála tu chvílemi voda na půldruhého střevíce a naplnila také sklepy, sklady i nádvoří cukráře pana Hermanna, kdež na čtvrt lokte zvýší stála. Dům na Poříčí, o kterémž jsme se včera zmínili, že doň uhodilo, jest dům u zlatého slunce č. 1045, v němž se nachází železný sklad p. Fr. Šimka. Svědkové patrně viděli, jak se blesk nad tím domem rozštěpil na svě polovice; jeden papršlek svezl se po střeše, srazil ve dvoře se zdi u prvního patra maltu a zmizel v dlažbě na dvoře; druhý papršlek vjel z ulice do železného skladu, přitlačil tu účetníka ku zdi a zmizel, zanechav sírový zápach. Zápach ten byl ostatně v celém domě. Mimo to udeřil blek též do vesla velké lodě, jež stála na Vltavě nedaleko občanské plovárny a v půli je přerazil. Jiný blesk vjel do věže chrámu sv. Mikuláše na Starém městě, ale beze vší škody se ztratil. – Pražský denník, 5. 6. 1868

22. 7. 1889: Smrt na kolejích, nález lidských kostí a nepoctivá posluhovačka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Muzeum paměti XX. století povede historik Jan Kalous • Správní rada pražského Muzea paměti XX. století zvolila do funkce ředitele této instituce historika PhDr. Jana Kalouse, PhD. Ten byl poslední čtyři měsíce pověřen jejím vedením. Nejvyšší kontrolní orgán muzea vybíral ze čtyř uchazečů. Volba nakonec dopadla jednomyslně.

10. 6. 1890: Hořící vagon, nepoctivý nálezce a neoprávněný rybolov • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Státní symboly, jak je možná neznáte. Startuje nová výstava v Národním muzeu • Státní symboly reprezentují naši republiku, vycházejí z jejích tradic, historie a kultury. Národní muzeum připravilo jako první výstavu po ukončení nouzového stavu výstavu Symboly. Ta se věnuje všem státním symbolům České republiky, ukazuje jejich původ, zajímavosti jejich vzniku a zejména pak jejich proměnu od roku 1918 po současnost.

24. 8. 1890: Výstava řemeslných výrobků a prosba o pomoc • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

3. 11. 1868: Dva choromyslní a povedené cirkusové vystoupení • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

16. 3. 1868: Prokletí? Muž našel starou minci a za pár hodin zemřel • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

23. 3. 1890: Úvahy o stavbě provizorního mostu a nový kolotoč na Královských Vinohradech • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Záhadná hvězda prvorepublikových filmů Truda Grosslichtová. Nikdo netuší, jak přežila nacistické běsnění • Patřila k nejobsazovanějším, nejkrásnějším a nejpopulárnějším herečkám. V dobách první republiky natočila téměř tři desítky filmů. Působila nejen v Československu, ale i v zahraniční. Její jméno tehdy znali skoro všichni. Přesto se na herečku Trudu Grosslichtovou později téměř zapomnělo.

Truda Grosslichtová.

17. 9. 1868: Tragédie na stavbě domu. Dělníky zasypala zemina • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Tajemná nevěsta V jedné vsi u Prahy nalezala se od mládí svého jistá hezká dívka na výchově, která si udělala známost s jedním chasníkem. Známost tato vedla v poslední době k následkům, jež mladou dívku matkou učinily. Tu najednou obdržela mladá matka do vínku 40.000 zl. s tím podotknutím, že ještě jednou tolik obdrží, až se provdá. Nenadále zbohatlá dívka hodlá se teď skutečně za dřívějšího milovníka svého provdati, ač se jí nabízí množství ženichů, kteří by se značným věnem jejím i ono dítko rádi za své přijali. – Pražský denník, 17. 9. 1868 Neštěstí Včera v poledne sesula se hlína v základech nového domu, jenž se staví na začátku Smichova hned u zahrady hraběte Kinského. Dělníci kopají tam grunty, podkopali se ale v hloubce tak neopatrně, že se stěna na ně sesypala a čtyři více méně přikryla. Zvlášť na jednoho padla celá tíže hlíny, tak že jej téměř umačkala a ubohý málo živ do nemocnice dopraven být musel. Tři ostatní jsou jen lehce poranění. Zvědavého lidu bylo po celé půldne plno kolem staveniště. – Pražský denník, 17. 9. 1868 [related-post id="12407"] Zvýšení poplatku Dnem 12. t. m. počínaje zvýšen jest poplatek za uložení zboží v stanici pražské státní dráhy na 3 kr. denně z centu a neděle počítají se v dobu, která z poplatku byla vyloučena. Ustanovení toto stalo se nutným za tou příčinou, že odběr zboží při normálním poplatku nesmírně mdle se konal, čímž pořádek skládání zboží pro Prahu utrpěl značného porušení. – Pražský denník, 17. 9. 1868

3. 3. 1890: Sebevražda, nebezpečné vyhrožování a nové hasičské čepice • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

24. 11. 1889: Plovoucí šunky, jazyky a uzenky a kapesní zloději v pražských ulicích • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

26. 9. 1868: Obuvnický učenník z Karlína se málem utopil ve Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Týrání psa ve Spálené ulici. Otřesný případ z konce 19. století • Říká se, že pes je nejlepší přítel člověka. Naši věrní kamarádi se však občas bohužel stávají oběťmi krutého zacházení ze strany lidí. Nejinak tomu bylo už na konci 19. století. Národní listy přinesly 28. dubna 1891 zprávu o případu, který se odehrál v pražské Spálené ulici.
Zprávy Krimi Zajímavosti Kam vyrazit Magazín Počasí Horoskop Bizár