10. 3. 1890: Kopnutí koněm, nevčasný žert a trapný incident v Pešti

Před lety v PrazePražskýDEN.cz10. března 20202 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Kopnut koněm

Včera odpoledne vedl vojín vozatajského pluku koně po Poříčí. Z nenadání se kůň vzepjal a uhodil podkovou okolojdoucího 64letého nádenníka Ant. Jindřicha z Lojovic u Jílového do čela. Týž klesl bez vědomí k zemi. Přivolaný lékař seznal, že má Jindřich kost roztříštěnou i dal ho dopraviti do všeobecné nemocnice. – Národní listy, 10. 3. 1890

Nevčasný žert

Nevčasný žert spůsobili v noci na neděli neznámí dosud pachatelé ve Štupartské ulici. Niťařka, paní Žofie Löwová, bydlí v domě č. 16 n. v pokojíku za krámem, k němuž jest přístup pouze z ulice. V sobotu večer navštívila paní Löwovou její sestra. Když k 11. hodině v noci chtěla odebrati se domů, seznáno, že nepovolaní šprýmaři dvéře krámu uzavřeli patentovaným zámkem. Ženštiny daly se do křiku, bušíce na dvéře. Policejní hlídka záhy přikvapila i dala přivolaným zámečníkem otevříti krámové dvéře, načež sestra paní Löwové mohla odebrati se domů. Případ tento přivábil značný sběh lidu, pachatel nebyl dosud vypátrán. – Národní listy, 10. 3. 1890

[related-post id=“28437″]

Úmrtí

Včera odpol. zemřel, raněn mrtvicí, kanovník při kapitole Všech Svatých a professor na německé reálné škole p. Pitschmann. – Národní listy, 10. 3. 1890

Z Pešti

Na včerejšek udála se při redutě velice trapná scéna. Při této obstarávala hudbu kapela 32. pluku bezplatně. Několik mladíků spílalo hudebnímu sboru a křičelo, že nechtějí žádných českých ani německých hudebníků. Jeden mladík vytrhl kapelníkovi taktovku, načež jeden vyšší důstojník nařídil, aby hudba ihned hráti přestala a opustili též všichni důstojníci redutu. – Národní listy, 10. 3. 1890

Nepřehlédněte

15. 1. 1869: Nález mrtvého novorozence a výstraha emigrantům • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

70 let od komunistického puče připomíná unikátní online výstava • Muzeum hlavního města Prahy připravilo při příležitosti 70. výročí komunistického státního převratu v Československu on-line výstavu Únor 1948 v Praze. Projekt přibližuje cestu k tragickému milníku novodobých československých dějin, který stojí na prahu totalitního režimu, a předznamenává tak průběh celé druhé poloviny 20. století. Záměrem výstavy je představit události v Praze během vyhroceného politického dění ve dnech 20.–25. února 1948, které vyplnila vládní krize vyvolaná jednáním o sérii případů zneužívání bezpečnostních složek tehdejšími komunisty. Ta nakonec pod tlakem politických represí vyústila v rozhodnutí prezidenta Edvarda Beneše přijmout demisi ministrů tří nekomunistických stran a potvrdit návrh předsedy vlády Klementa Gottwalda na složení nové komunistické vlády. Kritické únorové dny jsou v on-line výstavě představeny dobovými fotografiemi, reprodukcemi vybraných textových dokumentů a v menší míře úryvky denního tisku. Webová výstava přitom sleduje události únorového dění ve dvou rovinách: v té první je pozornost obrácena především k veřejnému dění v centru Prahy, zejména k manifestacím, projevům komunistických představitelů a k činnosti ozbrojených složek Lidových milicí v pražských ulicích. V té druhé je zachyceno jednání tehdejší politické reprezentace, ať již na celostátním sjezdu závodních rad v Průmyslovém paláci, na schůzi Ústředního akčního výboru Národní fronty nebo na Pražském hradě při setkání předsedy vlády Klementa Gottwalda s prezidentem Edvardem Benešem 25. února 1948. Celkový rámec výstavy doplňuje série dobových plakátů, na nichž je tzv. „Vítězný únor“ prezentován jako předmět dobové propagandy v průběhu následujících 40 let. Výstava je přístupná na adrese www.muzeumprahy.cz.

18. 1. 1889: Policie přistihla dvě kuplířky. Zatknout se ale podařilo jen jednu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

1. 5. 1889: Úpravy radnice, pražské letní zábavy a pohřešovaný podnikatel • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

9. 4. 1889: Velký spor o osvětlení mezi Prahou a Žižkovem a stavba muzea • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

9. 5. 1868: Stařena se udávila knedlíkem. Přivolaný lékař už jen konstatoval smrt • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Udávila se knedlíkem Ve čtvrtek večer jedla jistá 63letá stařena, vdova, knedlíky a jeden kus jí tak nešťastně uvázl v hrdle, že dřív než pomoc přišla, udávení následovalo. Lékař nalezl již jen mrtvolu. – Pražský denník, 9. 5. 1868 Upozornění O slavnosti národního divadla bude celé Františkovo nábřeží, hned od mlýnů počínaje a Ferdinandova střída až ku klášteru Voršilskému od 8 hodin ráno po celou dobu průvodu uzavřeno obecenstvu; také na železném mostě bude přechod zastaven. Průvod vyjde od invalidovny v 9 hodin. Dosud přihlášeno bylo k slavnosti této 133 pěveckých spolků, 170 hudebních sborů a přes 2000 koní. – Pražský denník, 9. 5. 1868 [related-post id="9939"] Výprava z Budějovic K slavnosti národního divadla do Prahy odeberou se z Budějovic po lodi dne 10. t. m. tamní dámy a vezmou do základu k národnímu divadlu kámen z Trocnova, kde se vůdce husitů Jan Žižka narodil. Z Doudleb se zašle též základní kámen a z plavských mohyl něco země. – Pražský denník, 9. 5. 1868 Pokus sebevraždy Včera večer vypila mladá jedna dívka ve svíčkové ulici značnou částku vitriolu, že ji byl milý její opustil. Byla odnešena do nemocnice, kdež pochybují, že by při životě byla zachována. – Pražský denník, 9. 5. 1868

26. 9. 1868: Obuvnický učenník z Karlína se málem utopil ve Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Spadne někdy Eiffelova věž? Naši předci nepočítali, že vydrží tak dlouho • Eiffelova věž patří mezi nejznámější symboly Paříže i celé Francie. Ve své době ji lidé považovali za malý zázrak. Jak ale dokládá článek z Národních listů ze srpna 1891, příliš se nepředpokládalo, že by mohla vydržet stát až do 21. století.

15. 8. 1890: Na Žižkově řádí epidemie spalniček. Zavádí se opatření • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Olgu Hepnarovou museli k popravě dovléct násilím. Před 46 lety zabíjela náklaďákem na tramvajové zastávce • Připadala si jako otloukánek, jemuž okolí nerozumí a páchá na něm příkoří. Přesně před 46 lety, 10. července 1973, si Olga Hepnarová (†23) půjčila nákladní auto a na jedné z pražských ulic najela do davu lidí čekajících na tramvaj. Výsledkem hrůzného činu bylo 8 mrtvých a 12 zraněných. Za masovou vraždu soud Hepnarové uložil nejvyšší trest. V březnu 1975 byla jako poslední žena v Československu popravena.

8. 5. 1889: Zahájení Světové výstavy v Paříži a dva mrtví lidé ve Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

24. 4. 1868: Chudá žena zkolabovala hladem v kostele. Na nohy ji postavila silná polévka • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Horkokrevní hoši Včerejší teplý den přiměl několik hochů, na ostrově Štvanici ryby lovících, by se v řece ochladili a koupali. Vzdor tomu, že voda ještě dosti studená jest, zdáli si hoši v chladící lázni libovali, an se ve vodě vesele proháněli. Také několik mladých pracovníků na Letné zaměstnaných hledalo včera v poledne ochlazení v řece. – Pražský denník, 24. 4. 1868 Hladem zmořena Včera byla pouť u sv. Vojtěcha. O službách Božích dopoledních v kostele sklesla jistá žena bez sebe k zemi, vynesli ji ven a hleděli ji křísiti, avšak ubohá padala ze mdloby do mdloby. Jistý lidumilný soused ujal se nebohé matky provázené malou dceruškou, dal ji odnesti do svého bytu a povolal k ní lékaře, tento shledal, že žena ta hlady úplně jest vysílena i nařídil, aby se jí podalo sílící polívky atd. k zotavení. Skutečně také žena posilněna potravou zotavila se a tu vyšlo na jevo, že je chudá vdova, že má tři dítky a s touto svou rodinou že uvržena jest v takovou bídu ukrutnou, že za den sotva sousta teplého požiti mohou. Ubohá matka jmenuje se Součková a bydlí v domě čís. 327-II vedle lázní sv. Václavských. – Národní listy, 24. 4. 1868 [related-post id="9612"] Planý poplach Planý poplach spůsoben byl předevčírem večer od obyvatelů na Poříčí. Vyvalil se tam z jednoho okna, jež se právě otevřelo, ohromný kotouč dýmu, tak že okolojdoucí lidé v skutku se domnívali, že v bytě hoří, čemuž i nasvědčovalo praskání ohně z bytu až na ulici docházející. Běželo se rychle do domu a do bytu, z něhož kouř vycházel, zde však k pomoci spěchající lidé shledali, že jich obavy marné byly. Nájemnice v onom bytě pálila totiž starou slámu a nechala rouru do komína vedoucí zastrčenou, tak že nemohl kouř komínem odcházeti, a tudíž plným proudem z pece do pokoje se hnal, jehož nájemnice otevřením okna zbaviti se hleděla. – Pražský denník, 24. 4. 1868

OBRAZEM: Před 50 lety se otevřel Terminál 1 pražského letiště • Uplynulo přesně 50 let od otevření Terminálu 1. Jeho výstavba severně od tehdejšího letiště započala v roce 1960. Veřejnosti se nový pražský letištní terminál slavnostně otevřel 15. června 1968 za přítomnosti tehdejšího prezidenta Ludvíka Svobody. Výsledná podoba Terminálu Sever vzešla z návrhů skupiny architektů vedených významným architektem Karlem Fiskalkem. Odbavovací hala severní části letiště byla postavena z železobetonového skeletu s užitkovou plochou 21 559 m2. U hlavního vstupu od parkovišť byla společná příletová a odletová hala, která sloužila pro tuzemský i zahraniční provoz, odletové a celní haly a odletové čekárny spolu s bufetem. [gallery size="full" columns="1" ids="11047"] Dále se zde nacházely prostory pro výpravnu společnosti ČSA, banku, cestovní kancelář, první pomoc, kancelář policie a poštu. V odbavovací hale sloužil místní rozhlas a informační tabule, které informovaly cestující i zaměstnance letiště a leteckých společností. [gallery size="full" columns="1" ids="11050"] Pod podlažím odbavovací plochy byly umístěny třídírny zavazadel, spolu se sklady pošty, leteckých kanceláří a prostory potřebné pro technické služby související s odbavováním letadel a cestujících. Dále se zde nacházely sanitární prostory, pokoje pro nemocné a matky s dětmi, doplňující prostory a sprchy. [gallery size="full" columns="1" ids="11049"] Na odbavovací plochu směřovaly nástupní galerie, pomocí kterých se cestující mohli dostat ke stání letadel. Nástupní Galerie A, která se nacházela východním směrem poskytovala nástupní prostor pro zahraniční lety.

Terminál 1.

Příběh jako z románu. Znali se pár minut a už pospíchali k oltáři • Říká se, že láska je mocná čarodějka. Někdo na tu svou osudovou musí čekat spoustu let, jiným doslova spadne do klína. Přečtěte si příběh z roku 1891, který se odehrál ve Spojených státech. Text otiskly v Praze vydávané Národní listy.

18. 9. 1868: Pražská rodina si najala služku. Vyklubala se z ní zlodějka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Tragédie O zasypání na Smichově na staveništi zahrady knížete Kinského dovídáme se, že mělo větší neštěstí za následek, než jsme včera pověděli. Když se hlína v gruntech sesypala, přitlačilo to 30letého dělníka Jos. Knížka z Třebenic na protější zeď, tak že se mu zlomil vaz a ubohý již jen co mrtvola vytažen jest. Zanechal po sobě vdovu a dvě malé dítky. Nádenník Martin Katzl byl velmi těžce poraněn na obou nohách a nadenník Josef Roman na rameně, tak že oba dopraveni jsou do nemocnice. Jediný Josef Kuklík vyvázl z nebezpečí a jen lehké poranění odnesl. Stavbu toho domu vede si železniční úředník pan Antonín Srb, jejž zastupuje tam obyčejně palír pan Štětka. Mrtvola zasypaného Knížka odnešena byla do košířské umrlčí komory. Včera v 1 hodinu s poledne prohlížela soudní komise zemská staveniště, kde dělníci zasypáni byli. Mrtvý Knížek pak byl včera o 3. hod. odpoledne lékařsky ohledáván. – Pražský denník, 18. 9. 1868 Zlodějka Jedna rodina v Králodvorské ulici v Praze přijala před pěti dny služku, rodilou z Hostinného. V úterý si služka ale přivstala, oblékla se do šatů paniných, vzala si za 80 zl. prádla a šatstva a 109 zl. na hotovosti a ujela pryč po železnici. Když se bratr okradené paní o chvíli později vrátil jiným vlakem do Prahy, nalezl v nádraží sestřina psa, který nejspíš služku byl doprovázel. Tak se aspoň zvědělo, kterým směrem zlodějka ujela. – Pražský denník, 18. 9. 1868 [related-post id="12409"] Výtržnost na Vltavě Výtržnost se udála předvčírem v poledne na Vltavě, kde před jezem u starom. mlýnů se nastavilo asi 50 plavců s vory, kteří před ustanovenou dobou skrze vrátka chtěli proplouti. Obecní strážník, jenž s jedním mlynářem jel na lodici k plavcům, aby pořádek zjednal, byl výhružkami obsypán a musel se vzdáliti. Na to plavci násilně otevřeli vrátka a plouli dále. Policejní úředník ale je pronásledoval a vyšetřil jmena jejich, aby proti nim vyšetřování bylo zavedeno. – Pražský denník, 18. 9. 1868

28. 5. 1889: Mladý chlapec za koupání ve Vltavě málem zaplatil životem • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

29. 6. 1890: Šťastně zachránění dělníci a řádění profesionálních zlodějů • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

2. 5. 1868: Mladá dívka náhle zemřela na Václavském náměstí. V kapse měla tři brambory • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Oslavy 1. máje První máj byl za včerejšího dne od časného rána az do poledne oslavován četnými hudebními kapelami zdejšími a venkovskými, jez po ulicích táhly a v domích hlučné své produkce za dobré zpropitné provozovaly. V některých zahradních hostincích byly k oslavení onoho dne hudební zábavy uspořádány a hned časně z rána hudba z nich zaznívala, by četných návštěvníků přivábila, kterých ale následkem chladné a nepříznivé včerejší povětrnosti velmi málo se dostavilo. – Pražský denník, 2. 5. 1868 Pokus sebevraždy Včera odpoledne skočila do Vltavy na Františku třicítiletá ženština, byla ale v čas vytažena a poněvadž se shledalo, že má padoucí nemoc a že je blbá, byla odevzdána do blázince. – Pražský denník, 2. 5. 1868 Náhlá smrt Ve středu v 8 hodin večer nalezena byla na sv. Václavském náměstí osmnáctiletá služka bez sebe na dlažbě a donešena jest na nosítkách na policejní strážnici. Okresní lékař uznal, to se ta osoba opila líhovinami a snad při tom otrávila. Ač se prostředky k uzdravení jejímu staly, předce po dvou hodinách ducha vypustila. V zástěrce nalezeny u ní tři vařené brambory. – Ve čtvrtek večer sklesnul v jedné karlínské vinárně 56letý železničný strážník Karel Chrastil náhle k zemi a přes všecku pomoc nebyl více k sobě přiveden. Mrtvola jeho byla rodině odevzdána. Týž byl v oné vinárně se dvěma známými vypil tři žejdlíky vína. – Pražský denník, 2. 5. 1868 [related-post id="9843"] Třetí most otevřen Třetí most pražský byl včerejším dnem veřejnosti odevzdán. Přechod přou něj jest nyní každému volný proti zaplucení vstupného, jež 1 kr. obnáší. Na mostních věžích vlají veliké prapory v českých barvách, v polovici mostu pak jsou ni řetězích vztýčeny dva prapory anglických barev. – Pražský denník, 2. 5. 1868 Kámen z Radhoště Základní kámen k národnímu divadlu přivezen byl ve čtvrtek po železnici do Prahy také z hory Radhoště na Moravě; jest to mohutný balvan 48 centů těžký a svalení jeho z hory Radhoště spojeno bylo s nebezpečím života. Kámen došel do Prahy ozdoben bílou stužkou a nesl nápis: »Ačkoliv Radhošť vzdálený, předce je s Vámi spojený.« – Pražský denník, 2. 5. 1868 Fotografie Fotografie hraběte Chorinského, otravené jeho manželky a travičky Julie Ebergényiové, všeobecně známých to osobností z possledního soudu vídeňského, jsou vyvěšeny za sklem v zdejších kněhkupectvích a vábí nemalé množství diváků. – Pražský denník, 2. 5. 1868

23. 1. 1868: Strašlivý mord na Letné. Někdo zastřelil mladého chlapce • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

6. 4. 1868: Kupeckému mládenci ukradli v hostelu oblečení • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Dlažba Co nevidět počnou dlažditi Železnou ulici; dříve ale ještě položeny budou všecky vedlejší roury plynové do tamních domů, aby se pak nemuselo novou dlažbou hýbati. Kostkový chodník, jenž vedl od Karolina k německému divadlu, bude obyčejnou dlažbou nahražen, anto jsa příliš hladký, zhusta byl příčinou, že koně v povozech do divadla jedoucích sklouzli se a upadli. – Pražský denník, 6. 4. 1868 Našli poklad Pověděli jsme, jak před několika dny nalezeny byly na Vyšehradě při kopání staré mince. Z toho a pak poněvadž už před několika lety nalezen byl na Vyšehradě také hrnec mincí, povstala pověst, že se u všehradské radnice skrývá veliký poklad. V noci na 1. dubna vypravilo se skutečně několik pověrčivých lidí s lopatami, evangelium, klíči a provazy k radnici a začali koupat. Za nedlouho prokopali se ale do kanálu a zde nalezli k nemalému udivení svému 10 pytlů naplněných pšenicí. Pšenice ta byla patrně ukradena a nejspíš že náleží jednomu sedlákovi v Hlubočepích, jemuž bylo před několika dny ukradeno 40 korců obilí. – Pražský denník, 6. 4. 1868 [related-post id="8798"] Jarní počasí Příznivá povětrnost za včerejší neděle vyvábila množství Pražanů do okolí pražského, kde bujná zelenost na polích a lukách jaro věstí. Zahradní hostince v Nuslích, v Kravíně, na Letné a jinde těšily se četné návštěvě. Také křížová cesta na Petříně byla včerejšího dne četně navštívena. – Pražský denník, 6. 4. 1868 Zlodějský kousek V hostinci u »modrého koníčka« na jindřišské ulici ubytoval se v pátek jeden kupecký mládenec. Vykázali mu pokoj, v němž už 3 mužští spali. Časně zrána odešli tito jeden po druhém, kdežto kupecký onen ještě spal. Když se později po svém šatstvu ohlížel, shledal, že mu schází svrchník se sedmi hedvábnými šátky. V kapse kabátu byla tobolka na doutníky a zástavní lístek na hodinky. – Pražský denník, 6. 4. 1868