RUBRIKY
HLEDAT

29. 1. 1868: Neznámý šibal chtěl mouku zadarmo. Trik mu ale nevyšel

Před lety v PrazePražskýDEN.cz • 29. ledna 2018 • 2 minuty čtení

Foto: Archiv

Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Vyšetřování smrti na Letné

Mrtvola zavražděného mladíka na Letné nebyla dosud poznána, proto uveřejnil zemský soud podrobné popsání mrtvoly této, jakož i všeho šatstva a věcí, jež při sobě měla. Zároveň vyzývá týž soud onoho pána, který sklepníkovi z hostince na Letné dne 22. t. m. dopoledne mrtvolu onu nejdříve ukázal, aby co první nálezce k cíli svého soudního slyšení jakožto svědek co možná nejdříve se hlásil. – Pražský denník, 29. 1. 1868

Náhlá smrt

V noci na neděli byl mrtvicí postihnut nejstarší setník měšťanského sboru ostrostřeleckého, soukromník p. Josef Popelář a hned také ducha vypustil. Včera v 10 hodin dopoledne měl slavný pohřeb z Malé Strany přes kamenný most, anž pohřben bude v Brandýse nad Labem. Celý sbor ostrostřelecký vypravil se k pohřbu tomuto, před rakví kráčelo vel. duchovenstvo od sv. Mikuláše a za rakví nepřehledný počet přátel zesnulého. – Pražský denník, 29. 1. 1868

Zklamaný šibal

Tyto dny přišel do krupařského krámu v Chotkové ulici na Malé straně podezřelý člověk a žádal několik liber bílé mouky. Když mu ji paní, která se právě v krámě nacházela, odvážila, žádal na ní zlatku zpátky, kterou jí však nedal, ba tvrdil, že peníze do kapsy strčila. Když však prodávačka ho překázala, že ani žádných peněz u sebe v kapse nemů, octnul se šibal se svou chytrostí na dně a pod záminkou, že jest mouka drahá, odešel s holýma rukama z krámu. – Pražský denník, 29. 1. 1868

[related-post id=“4932″]

Úprava klouziště

Na Vltavě pod řetězovým mostem bylo včerejšího dne několik mužů zaměstnáno upravením klouziště na zamrzlém tamějším rameni Vltavy. Práce tato se však odměňovala, an vlažný vzduch a hřející již slunce povrch ledu neustále tavily. – Pražský denník, 29. 1. 1868

Vstoupit do diskuze

Nepřehlédněte

10. 6. 1890: Hořící vagon, nepoctivý nálezce a neoprávněný rybolov • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Turkyně mají při rozvodu nárok na štědrou odměnu. Evropanky by mohly závidět • Práva žen v muslimském světě na Západě vnímáme jako velmi omezená. Skutečnost ovšem byla a je poněkud jiná. Dokládá to i dobový článek, který otiskly v Praze vydávané Národní listy v únoru 1894. Evropské ženy by mohly Turkyním mnohé závidět.

6. 5. 1868: Venkovan tvrdě zaútočil na dotěrného obchodníka • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Z ulice Všeobecně známá dotíravost obchodnlků v sírkové ulici, jíž lidé touto ulicí přecházející tak obtěžováni jsou, byla v pondělí dopoledne poněkud hrubým spůsobem potrestána. Jistý venkovan ubíraje se touto ulici byl se všech stran tahán, a ač vícekrát pravil, že ničeho nepotřebuje, bylo stále naň doráženo a zvláště jeden obchodník nechtěl venkovana pustiti, až tento rozloben, uhodil israeIitu tolik, tak ze týž bez sebe sklesl. V nastalém zmatku se podařilo venkovanu uprchnouti. – Pražský denník, 6. 5. 1868 Nalezená mrtvola Včera ráno byla u nábřeží vytažena z Vltavy mrtvola asi třicetileté ženštiny, která už delší čas ve vodě ležela. Okolo krku visel provaz s kamenem 14 liber těžkým. Na prstu měla dva snubní prsteny s nápisem »Marie, 15. dubna 1860«, a »Sylvester«. V mrtvole byla poznána vdova po vojenském komisaři Marie F. V poslední době bylo na ní lze pozorovati známky choromyslnosti, načež asi před týdnem z bytu svého v růžové ulici zmizela. – Pražský denník, 6. 5. 1868 [related-post id="9920"] Pokus sebevraždy V pondělí o půl 5 hod. odpoledne skočil asi 17letý mladík blízko kláštera křížovnického do Vltavy, byl ale pozorován a vytažen. Jmenuje se Julius II. a uvádí, že neměl obživy ani příbytku; prozatím dán jest do zemské nemocnice. – Pražský denník, 6. 5. 1868

Kryt Folimanka se opět otevře pro veřejnost už tuto sobotu • Jeden z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města Prahy se v sobotu 14. dubna 2018 opět otevře pro veřejnost. Unikátní prostory si zájemci budou moci prohlédnout od 9 do 15 hodin. Nekomentované veřejné prohlídky probíhají vždy jednu sobotu v měsíci a vstupné je pro všechny zdarma. Na případné dotazy ohledně krytu a jeho historie vám rádi odpoví pracovníci městské části, které najdete u hlavního vchodu, nebo dobrovolníci rozmístění přímo v krytu (česky, anglicky a rusky). Chcete-li si kryt v klidu prohlédnout, je vhodné přijít alespoň hodinu před zavírací dobou. V 15 hodin se kryt uzavírá. Pokud prohlídku krytu Folimanka tentokrát nestihnete, nemusíte být smutní. Další příležitost budete mít v sobotu 19. května 2018.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

Mléková polévka, játrová omáčka. Připomeňte si blafy ze socialistické školní jídelny • Školní jídelna bývala v dřívějších dobách pro většinu dětí postrachem. Stravování v těchto zařízeních nicméně doznalo v posledních letech mnoha změn. Díky osvětě známých kuchařů pronikají i do kdysi zatuchlého prostředí moderní trendy a suroviny. Starší ročníky si ale jistě dobře pamatují na to, jak to bylo dříve.

20. 11. 1889: Zařizování telegrafů a telefonů a schůze pražských hospodských • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

6. 10. 1889: Křivé obvinění, zastřelené dítě a nástěnný kalendář na příští rok • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Techniky učení divadelního textu na začátku minulého století • Práce divadelních herců je mimořádně náročná na paměť. Do hlavy musí dostat často i stovky stran textu a nikdy je nezapomenout. Jak to dělali britští umělci na přelomu 19. a 20. století dokládá novinový článek ze srpna 1901. Není pochyb o tom, že i jejich současníci nejspíš používají podobné techniky učení.

18. 7. 1890: Pramenitá voda v Praze, prudký liják s krupobitím a postřelený muž • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

6. 3. 1868: Žebračky se popraly kvůli penězům. Pořádek musel zjednat strážník • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zpronevěření V těchto dnech poslal jistý živnostník v truhlářské ulici své dva učenníky s rozličnou prací obuvnickou k svým odběratelům. Oba učenníci odvedše práci obdrževše peníze za ní v obnosu 15 zl. zmizeli, aniž se byli posud k svému mistru navrátili. Přes vše pátrání se mistr nadějných učenníků ještě nedopídil. Mladí ničemové bezpochyby za obdržené peníze dobré časy si dělají a někde se potulují. – Pražský denník, 6. 3. 1868 Nové stavby Na stavbách nedokončených loňského roku se již po delší čas úsilovně pracuje, tak že v brzkém čase ukončeny budou. Stavba nové vyšehradské školy dopěla již tak daleko, že nyní se již na upravení jejího vnitřku pracuje. Budova tato bude v měsíci červnu vysvěcena. Vedlejší staré části radnice vyšehradské vezmou letos též za své, čímž se značně k okrášlení Vyšehradu přispěje, neboť na jich místě nové stavby se provedou. Nová synagoga v dušní ulici jest již také pod střechou a nedávno byly na střechu vztyčeny dvě ohromné makovice s odznaky náboženskými. Nyní se pracuje na vkusném okrašlení průčelí a postranních výběžků stavebních. V ječné ulici, u nové brány v soukenické ulici a jinde se blíží veliké činžovní domy vloni započaté k svému úplnému zbudování. Na stavbách na Karlově a na porodnici jest opět množství dělníků zaměstnáno. V zadní části rozbořeného hostince u »Palmů« na Karlovu náměstí staví se již základy k novému domu. V žitné ulici strhují se blíže vápenice též staré stavby, na jichž místech nové povstanou. V nádraží se přikročilo v těchto dnech k budování rozličných velkolepých závodů. Neméně pilně bude stavěno téz v Karlíně a na Smíchově. Zvláště v prvním předměstí počne se letos pod Žižkovem několik domů stavěti. Ze novou branou na vídeňské silnici nálezá se též několik činžovních domů v další stavbě a k některým jiným se již opět základy počínají upravovati. – Pražský denník, 6. 3. 1868 [related-post id="6479"] Spory žebraček Výtržnost učinilo včera dopoledne v sírkové ulici několik žebraček. Majitel jednoho krámu tamže doručil jedné ze zebraček v řadě stojících peníze, by se mezi sebou rozdělily. Ostatní žebračky však měly v podezření onu, jez peníze příjmula, že pro sebe nějaký díl uchovala. Počaly jí tuto nespravedlivost vyčítati a když nařknutá žena se bránila, přišlo k tuhé hádce, která brzo ve rvačku vzešla a množství lidu shromáždila. Konečně důrazným zakročením policejního strážníka vyrovnaly co rozhorlené žebrečky v dobrotě. – Pražský denník, 6. 3. 1868 Udávil se kostí Do nemocníce přinešen byl ve středu11letý hošík jednoho zdejšího kamenníka, an u oběda polkl kost, která z hrdla hnouti se nechtěla. Ač téhož dne večer chřtán byl chlapci rozříznut a kost odstraněna, předce ubohý včera ráno skonal. – Pražský denník, 6. 3. 1868 Neposlušnost Ve středu odpoledne jel špitalskou ulici příliš rychle jeden sedlák z Michle a když jej strážník městský napomínal, práskl ještě do koní a nadávaje dál ujížděl. Strážník ale za ním běžel a u vyšehradské strážnice jej dal zatknout. – Pražský denník, 6. 3. 1868

30. 1. 1889: Telefony v Praze, výměra vodného a nakažlivé nemoci • Kolik bylo na konci předminulého století v Praze telefonních linek? Na čem se usnesla tehdejší městská rada? A jaké povinnosti mají nově starostové obcí? Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

1. 3. 1868: Poslala dceru koupit kávu. Dívka se už domů nevrátila • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Mexikánské medaile Jak jsme už oznámili, povolil císař pán, aby rakouští dobrovolníci, kteří se ve válce mexické súčastnili, směli přijmouti a nositi pamětní medaili, kterou dal císař Napoleon co památku na mexikánskou výpravu raziti. Řečení dobrovolníci mají se do konce května přihlásiti o tuto medaili u nejbližšího doplňovacího okresního velitelství, při čemž se ovšem mexikánskými propouštěcími papíry neb jinými listinami vykázati musí. – Pražský denník, 1. 3. 1868 Nové pořádky v blázinci Z pražského blázince, v němž se nyní nachází přes 660 chorých, bude jich 200 doveženo do blázince v Kosmonosích, načež bude v pražském blázinci docela nový pořádek zaveden. – Pražský denník, 1. 3. 1868 Podivná nehoda Na Malé straně u samé Vltavy bydlí jistý hudebník a ten měl na popeleční středu podivnou nehodu; vraceje se v 11 hodin v noci domů dostal se v domě z prvního patra dvířkami na stoh dříví a jsa napilý spadl s něho do Vltavy. Poněvadž pak domácí lidé jeho křik uslyšeli, vytáhli jej ještě v čas z vody, mokrého sice ale úplně vystřízlivělého. – Pražský denník, 1. 3. 1868 [related-post id="6353"] Zemřela při vytírání Náhlou smrtí zastižena byla včera k večeru jistá letitá již ženština v domě číslo 1184 v mlýnské uličce u sv. Petra. Byla zaneprázdněna mytím podlahy na pavlači, an pojednou se zvrátila na zábradlí pavlače a zůstala bez pohnutí ležeti. V takovém stavu byla od překvapivších nájemníků, již ubohé ihned ku pomoci přispíšili, nalezeno, avšak byla již mrtvolnou. – Pražský denník, 1. 3. 1868 Ztratilo se děvče V pondělí poslala jistá žena, která bydlí v ulici u milosrdných bratří, 13letou dcerušku ke kupci pro kávu, a však dítě se podnes nevrátilo. Starostlivá matka udala to na policii, aby se jí po dítěti pátralo. – Pražský denník, 1. 3. 1868

6. 8. 1889: Nešťastná jízda, řádění podvodníka a zabavené maso • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

12. 1. 1868: Neposypané chodníky v Praze působí lidem vážná zranění • Pražané nedbají úředního nařízení a zanedbávají posyp zledovatělých chodníků, což má za následek hned několik vážných zranění. A ochotníci ze Smíchova budou hrát dobročinné představení. Přečtěte si, o čem psaly dobové noviny přesně před 150 lety.

Zlatý řetěz pražského primátora má dnes obrovskou hodnotu • Adrianu Krnáčovou ve funkci primátorky hlavního města již brzy vystřídá nový nástupce. Jedním z jeho úkolů bude střežit velmi vzácný zlatý řetěz z ryzího zlata. Víte, jaká je jeho historie? Užívání zlatého primátorského řetězu s medailí s městským znakem při slavnostních příležitostech má původ ve středověkém zvyku. Státní i městští představitelé, kteří požívali práva na vlastní pečeť, tehdy nosili na krku své vlastní pečetidlo. Přivázáno bývalo na zlatém či stříbrném řetězu a jednalo se vlastně o jakýsi odznak úřední hodnosti. Za vlády Josefa II. však pečetidlo zmizelo a nahradila ho šavle a šerpa. Na konci 19. století se společnost snažila částečně navracet k historickým kořenům. V mnoha českých městech v té době vznikaly slavnostní řetězy pro starosty. Praha nechtěla být pozadu, a tak městská rada v roce 1897 tento záměr rovněž schválila. Řetěz s medailí z osmnáctikarátového zlata zhotovil vyhlášený zlatník Karel Ebner podle návrhu architekta prof. Antonína Balšánka. Tehdejšímu pražskému starostovi JUDr. Janu Podlipnému byl slavnostně předán 18. srpna 1898 a zlatník Ebner se musel zavázat, že už nikdy podobné dílo nevytvoří. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13797"] Právo na vlastní řetěz musel Praze schválit císař František Josef I. Na jedné straně medaile byla v době vzniku dokonce vyryta jeho podobizna. Z tohoto důvodu pražský starosta Karel Baxa po převratu v říjnu 1918 přestal řetěz na čas užívat. Portrét mocnáře byl o tři roky později odstraněn a Baxa si řetěz poprvé nasadil na krk, tentokrát už ale ve zbrusu nové funkci primátora sjednocené Velké Prahy. Téměř 1 kilogram vážící řetěz s medailí má nevyčíslitelnou hodnotu. Ceněný je především z historických důvodů. V dnešní době by jeho výroba vyšla přibližně na 6 milionů korun. Pražští primátoři ho používají zejména při návštěvách vzácných hostů. Uschován je v městské pokladnici a na každý jeho přesun musí dohlížet policejní hlídka.

Zlatý řetěz pražských primátorů.

23. 7. 1889: Zkažené maso na trhu, pokousané dítě a mrtvola ve Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Rok 1891: Hejno kobylek usmrtilo francouzského badatele • Hrozivá smrt postihla jednoho francouzského přírodovědce v roce 1891 v Alžírsku. Obrovské hejno kobylek ho ve spánku obklopilo a následně usmrtilo. Přečtěte si, jak o tragédii informovaly tehdejší české noviny.

OBRAZEM: Před 50 lety se otevřel Terminál 1 pražského letiště • Uplynulo přesně 50 let od otevření Terminálu 1. Jeho výstavba severně od tehdejšího letiště započala v roce 1960. Veřejnosti se nový pražský letištní terminál slavnostně otevřel 15. června 1968 za přítomnosti tehdejšího prezidenta Ludvíka Svobody. Výsledná podoba Terminálu Sever vzešla z návrhů skupiny architektů vedených významným architektem Karlem Fiskalkem. Odbavovací hala severní části letiště byla postavena z železobetonového skeletu s užitkovou plochou 21 559 m2. U hlavního vstupu od parkovišť byla společná příletová a odletová hala, která sloužila pro tuzemský i zahraniční provoz, odletové a celní haly a odletové čekárny spolu s bufetem. [gallery size="full" columns="1" ids="11047"] Dále se zde nacházely prostory pro výpravnu společnosti ČSA, banku, cestovní kancelář, první pomoc, kancelář policie a poštu. V odbavovací hale sloužil místní rozhlas a informační tabule, které informovaly cestující i zaměstnance letiště a leteckých společností. [gallery size="full" columns="1" ids="11050"] Pod podlažím odbavovací plochy byly umístěny třídírny zavazadel, spolu se sklady pošty, leteckých kanceláří a prostory potřebné pro technické služby související s odbavováním letadel a cestujících. Dále se zde nacházely sanitární prostory, pokoje pro nemocné a matky s dětmi, doplňující prostory a sprchy. [gallery size="full" columns="1" ids="11049"] Na odbavovací plochu směřovaly nástupní galerie, pomocí kterých se cestující mohli dostat ke stání letadel. Nástupní Galerie A, která se nacházela východním směrem poskytovala nástupní prostor pro zahraniční lety.

Terminál 1.

8. 11. 1889: Hloubení Vltavy, zloděj stříbrného řetízku a zatčení staré ženy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

24. 1. 1889: Sebevražda z nešťastné lásky a obnovení kartelu železáren • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
Zprávy Krimi Zajímavosti Kam vyrazit Magazín Počasí Horoskop Bizár