21. 9. 1868: Žena ze Střešovic brutálně týrala syna. Provazy měl zařezané do masa

Před lety v PrazePražskýDEN.cz21. září 20182 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Surovost nelidská

V sobotu roznesla se po Střešovicích pověst, že tam je svázán a zavřen osmiletý chlapec. Žena jednoho zedníka, Anna H. byla totiž známa, že se svým nevlastním synkem špatně zachází a tak také prý i v sobotu zbila to dítě pro nepatrnou věc a nedala mu nic k snídani. Když pak manžel odebral se na Smíchov na celý den do práce, svázala necitelná matka chlapce, zavřela jej do obydlí a sama také odešla. Když chlapec plakal a naříkal, sběhlo se mnoho občanů před domkem, jehož okna byla zastřena, a ti poslal na Hradčany pro policii. Brzy přišel úředník, dal od zámečníka byt otevříti a tu spatřil chlapce na rukou i nohou křížem svázaného. Když lidé provazy přeřezali, viděli, jak byly zařezány do masa a také na zádech byl hoch celý zmodřený. Chlapec prosil o trochu vody, kterou mu vesnické děti hned přinesly. Policejní úředník vzal chlapce s sebou na komisařství hradčanské a matka vzata hned v soudní vyšetřování. – Pražský denník, 21. 9. 1868

Hříčka přírody

Zvláštní nestvůrče bylo tyto dny českému museum zasláno z jedné venkovské obce. Jest to ve všech svých částech úplně vyvinuté tele s dvěma hlavami, jež na obě strany se rozcházejí, každá z nich opatřena dvěma očima, hubou a ostatními patřičnými částkami. Řidký tento úkaz přírodní brzo scepeněl a tělo jeho sem zasláno do Karolinum, kde se vycpe a v museum vystaví. – Pražský denník, 21. 9. 1868

[related-post id=“12647″]

Tonoucí vysvobozen

V sobotu po poledni pozorovali dělníci, kteří břeh při Rohanském ostrově opravovali, na protějším holešovickém břehu kabát a cylindr, ve Vltavě pak člověka se smrtí zápasícího. Dělník Fr. Křemen si pospíšil a vytáhl tonoucího, načež jej s pomocí ostatních donesl na Rohanský ostrov. Byl sice živ ještě ale už bez smyslů. Zaobalili jej tedy do pokryvek a dopravili do nemocnice. Zde přišel k sobě i vypravoval, že se jmenuje K., že je 82 roky stár a pensionovaný úředník od státní účtárny a že bydlí na Malé Straně. Jak do vody přišel, o tom nechtěl nic pověděti. – Pražský denník, 21. 9. 1868

Nařízení

Hokynářům bylo od magistrátu nařízeno, aby nevystavovali před své krámy nůše, stolky neb stojany a tak chodník nezastavovali. Kdo proti tomu bude jednati, potrestá se pokutou 5–25 zlatých. – Pražský denník, 21. 9. 1868

Nepřehlédněte

Děsivé detaily o popravách popisoval na přednáškách kat ve výslužbě • Stát se profesionálním popravčím není nic, co po čem by normální člověk toužil. Přesto to svým způsobem bývalo řemeslo jako každé jiné. Jeden penzionovaný kat z Velké Británie přišel na počátku minulého století na to, jak si ke svému důchodu slušně přivydělat. Pořádal přednášky o popravách. Přečtěte si původní článek z Národních listů ze srpna 1901.

Přednášky o popravách

22. 7. 1889: Smrt na kolejích, nález lidských kostí a nepoctivá posluhovačka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Muzeum paměti XX. století dnes symbolicky zahájilo svou činnost • Zápisem do Rejstříku ústavů dnes formálně vzniklo Muzeum paměti XX. století. Nově byly ustaveny orgány instituce. Na základě výběrového řízení se historicky prvním ředitelem muzea stane Jiří Šesták. Obsazena byla také pozice předsedkyně správní rady, kterou se stala radní hlavního města Prahy Hana Kordová Marvanová, a pozice předsedy dozorčí rady, kterým se stal Zdeněk Zajíček.

Gigantický slon lákal hosty do slavné pražské výletní restaurace • Píše se rok 1908 a na pražském výstavišti v Holešovicích se koná Jubilejní výstava obchodní a živnostenské komory u příležitosti 60. výročí panování císaře Františka Josefa I. Zraky návštěvníků se mimo jiného upínají k obří soše slona, který na zádech nese sudy s pivem. Byla to obrovská senzace.

20. 2. 1890: Neštěstí sedmdesátileté stařeny a dobročinný oběd na Vinohradech • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

25. 1. 1868: Totožnost oukladně zavražděného mladíka stále neznámá • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Ženy jako námořnice. Zvládly by těžkou práci na lodi? • V dávných dobách bývalo nepředstavitelné, aby ženy vykonávaly tzv. „mužské“ profese. Situace se začala velmi pozvolna měnit až na přelomu 19. a 20. století. Dokazuje to i článek z Národních listů z roku 1891. Jeho text vás nejspíš překvapí.

Unikátní portál ukazuje 70 let staré letecké mapy Prahy 10 • Jak vypadaly Vršovice, Záběhlice, Malešice či Strašnice před desítkami let? Před jakou dobou byly dnes hustě osídlené Malešice ještě pouhá louka? Jak se postupně v čase vyvíjela dnes druhá nejlidnatější městská část? Nejen na tyto otázky dá odpovědi unikátní interaktivní portál, který pro své obyvatele vytvořila radnice Prahy 10.

Už před 70 lety dosahovaly letecké mapy vysoké kvality.

20. 4. 1868: Hledala štěstí v Praze, ale bída ji dohnala k sebevraždě • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Nebezpečná mýlka Manželka vyrábitele inkoustu v domě č. 689-I. v Králodvorské ulici bydlící, chtěla předevčírem večer rodině své připraviti punš. Sáhla do skříně, kdež vedle sebe stály dvě láhve stejné barvy i velkosti a podoby. Majíc ji za láhev s punčovinou okusila a požila něco z jedné, sklesla však jak zadušena k zemi. Vzalať místo pravé láhve nádobku s vodou čpavou (salmiakem). Že dostalo se ubohé brzké pomoci lékařské, bezpochyby zdráva vyvázne z nehody. – Národní listy, 20. 4. 1868 Pokus sebevraždy 0 samovraždu pokusila se včera po půlnoci neznámá ženština. Stála již na zábradlí můstku žofínského, kdy v pravý čas za šaty zachycena a s nemalou obtíží, jelikož tělo již přes zábradlí kleslo, na můstek vytažena. Vyznala se, že přišla z venkova do Prahy výživy poctivé si hledat a když té nenašla, že nejkrutší bída donutila ji k činu tomu; zachranitel a přítomní z ustrnutí ji obdarovali a propustili. – Národní listy, 20. 4. 1868 [related-post id="9545"] Divadelní staveniště Na staveništi pro velké národní divadlo jeví se nyní velmi čilý život. Přibližuje se kvapem doba slavnostní k položení základního kamene. Dělnický personál byl tam v poslední době značně rozmnožen a jest s velké části zaměstnán pumpováním vody, která v hloubce čtyř sáhů ve vykopané půdě se ještě objevuje. K základům v průčelí klade se ještě stavba betonová. Po celý den přihlížejí četní zástupové diváků na počáteční práci velkolepé budovy. –Pražský denník, 20. 4. 1868 Nehoda na řece Nehoda zastíhla předevčírem dopoledne několik plavců na Vltavě blíže Libně. Mocným proudem rozvodněné řeky stržena byla totiž loď v jezích ke břehu a značně utrpěla. Jeden z plavců násilným otřesením lodě těžce se při pádu v obličeji poranil. –Pražský denník, 20. 4. 1868

19. 7. 1889: Bezplatné noclehárny pro mladé výletníky a mrtvé tělo ve Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

15. 5. 1889: Výtržnost v Celetné ulici a sebevražda vězněného zloděje • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Záhadná hvězda prvorepublikových filmů Truda Grosslichtová. Nikdo netuší, jak přežila nacistické běsnění • Patřila k nejobsazovanějším, nejkrásnějším a nejpopulárnějším herečkám. V dobách první republiky natočila téměř tři desítky filmů. Působila nejen v Československu, ale i v zahraniční. Její jméno tehdy znali skoro všichni. Přesto se na herečku Trudu Grosslichtovou později téměř zapomnělo.

Truda Grosslichtová.

Oslavte Mezinárodní den archeologie s Muzeem města Prahy • Muzeum města Prahy se v letošním roce opět připojuje k oslavám Mezinárodního dne archeologie. V sobotu 16. října nabídne návštěvníkům všech věkových kategorií pestrý program S archeologií do středověku v Zámeckém areálu Ctěnice a komentované prohlídky expozice v Domě U Zlatého prstenu.

Den po tragédii. Požár Národního divadla oplakávají statisíce Čechů • „Včera před šestou hodinou večerní zastihlo národ český kruté, nevýslovné neštěstí. Chlouba Prahy, pýcha vlasti, naděje národa, skvělý pomník našeho znovuzrození, naše velké národní divadlo, k němuž se nesly tolikeré naděje, jest zničeno!“ Je sobota 13. srpna 1881. Magdalena, manželka obuvnického mistra Kučery ze Zbraslavi, právě vstává, aby svému muži připravila snídani. V rendlíku míchá čerstvě sesbíraná vajíčka, když v tom zaslechne křik: „Vstávejte, Češi, stalo se neštěstí! Shořelo nám divadlo!“ Magdalena, ještě trochu rozespalá, spráskne ruce, odhodí rendlík z pece a vyskočí před dům, aby si vyslechla tragické zvěsti, které mladíček s červeným šátkem kolem krku přiběhl sdělit. „Praví se, že se vzňalo nepozorností při letování měděné střechy. Dělník prý špatně ukryl pánev s rozžhaveným uhlím. Po šesté hodině vyskytly se známky ohně, a brzo na to stálo divadlo v jednom obrovském plemenu,“ předčítá chlapec rozechvěným hlasem, ale přece nahlas, aby ho všichni slyšeli, z nejčerstvějšího vydání Národních listů. [gallery size="full" columns="1" ids="11963"] Národní tragédie Český národ dostal toho dne ránu přímo do srdce. Spoustu let Češi snili o vlastním divadle. Dlouho na něj sbírali peníze. Od položení základního kamene uběhlo dlouhých 13 let. A teď, když sotva před dvěma měsíci odehrála se slavná premiéra Smetanovy Libuše, nachází se Národní divadlo v plamenech? Co je to za nejapný žert? [related-post id="11776"] Nevýslovný smutek Redaktoři Národních listů líčí tragédii velmi emotivně: „Po půl osmé hodině sřítila se část vnitřních klenb a záplava jisker vznesla se v obrovském ohnivém sloupu k nebesům. Požár pokračoval od střechy do vnitřních místností a zachvacoval nelítostně drahocenný nábytek a skvělou úpravu. Ze všech oken šlehaly ohnivé jazyky, ničící, co národ za dlouhá leta s láskou a obětavostí dohromady snášel a na čem lpělo tolik potu pracovného lidu. Co toto třesoucí se rukou píšeme, zuří zhoubný živel dále. Také sousední budovy a prozatímní divadlo jsou ohroženy. Zpráva o požáru rozlítla se po celém městě rychlostí blesku. Z počátku nechtěl nikdo děsné té pověsti věřit, až strašná skutečnost přesvědčila je o pravdě. Se všech stran hrnuly se k hořící budově davy lidu a na všech tvářích jevilo se zděšení. Plameny šlehaly z celé střechy a za několik okamžiků draly na již okny malírny.“ [gallery size="full" columns="1" ids="11964"] Každý se snažil divadlo zachránit „Hasičské spolky pražské i předměstské dostavily na záhy k požáru, leč pomoc jejich více neprospívala. Mocné proudy vody, vrhané do obrovské prostory divadelní, z níž sálaly plameny, proměnily se okamžitě v páru, aniž by byly přispěly k umírnění rozkáceného živlu, který ke všemu ještě podporován značným větrem. Také železná opona, která jeviště od skladiště dělila, nemohla již býti spuštěna, poněvadž prý klíč se nemohl najíti. – Marné bylo všecko namáhání hasičů, kteří vlezli na balkon, a okny do vnitř stříkali. O tři čtvrtě na 7. hod. vzňalo se provaziště a jeviště, pak sřítil se překrásný lustr, lože a galerie vzňaly se jedním plamenem a dílo zhouby bylo dokonáno. Konečně byli hasiči nuceni omeziti se na hájení budov sousedních a hořící divadlo ponechati jeho osudu. Střecha sřítila se před půl osmou hodinou, jedině železná její konstrukce rozžhavená žárem, výčnívala nad mohutnými zděmi, z nichž obrovský sloup ohně do výše se vznášel. Praha byla celá na nohou, davy lidu stály na nábřeží, na mostech a v ulicích, odkud se vyhlídka na divadlo otvírala a každý pohlížel bez dechu, na smrt polekán na hořící klenot vlasti! K požáru dostavil se pan správce místodržitelství polní podmaršál bar. Kraus, pan náměstek komandujícího generála polní podmaršál bar. Dumoulin, pan policejní ředitel ryt. Stejskal a četné vynikající osobnosti,“ popisují smutnou událost oné osudové srpnové noci Národní listy. „Dvanáctý srpen roku jedenaosmdesátého – požár Národního divadla! Bylo to v pátek, v nejčernější pátek našeho novodobého života národního. K nám na venkov došla zpráva o tom teprve v sobotu o polednách, a podnes vidím svého otce, jak hlavu ve dlaních seděl zdrcen u stolu, a maminka jak v koutku plakala,“ vzpomínal český básník, dramatik, překladatel, libretista a divadelní režisér Jaroslav Kvapil. [related-post id="11869"] Český národ se nedá! Požár byl pochopen jako celonárodní katastrofa. Vyvolal obrovské odhodlání pro novou sbírku, Za pouhých 47 dní byl vybrán milion zlatých. Na sbírku přispělo celkem 45 % lidí z Prahy. Nutno dodat, že nadšení národa neodpovídaly zákulisní boje, které se rozhořely po katastrofě. Původní architekt Josef Zítek byl odstaven a na rekonstrukční práce byl povolán jeho žák Josef Schulz. Ten prosadil rozšíření budovy o nájemný dům dr. Poláka, který stál za budovou bývalého Prozatímního divadla, začlenil tuto budovu do stavby Národního divadla a zároveň poněkud pozměnil prostorové dispozice hlediště, aby zlepšil viditelnost. S velkým citem ovšem respektoval styl Zítkovy budovy, a podařilo se mu tak spojit tři budovy různých autorů do absolutní stylové jednoty. Obnovené divadlo bylo otevřeno 18. listopadu 1883.  Opět se hrála Smetanova Libuše.

Národní divadlo v Praze.

Osudy našich válečných letců přibližuje nová výstava na ruzyňském letišti • Letiště Praha a Národní technické muzeum ve spolupráci s Aviatickým sdružením Bohemia oficiálně představily panelovou výstavu fotografií u příležitosti 75. výročí návratu československých letců sloužících v britském Královském letectvu. Výstavu, která dostala název „Konečně doma! Finally home!“, bude moci veřejnost navštívit od začátku září do konce listopadu 2020. Veřejnosti i cestujícím je volně přístupná ve veřejné části Letiště Václava Havla Praha ve spojovací chodbě mezi terminály.

19. 6. 1890: Z nešťastné lásky se chtěla zastřelit. Revolver ale selhal • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

1. 10. 1889: Vzniknou na Císařské louce nové stavby? Majitelé již podali žádost o povolení • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

8. 10. 1889: Nová škola na Žižkově, karlínské divadlo a spojení s Vídní • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Britští muži dávali najevo své bohatství podivnou úpravou nehtů • Pokud si říkáte, že žijeme ve zvráceném světě sociálních sítí, kde řada lidí nemá žádnou soudnost, možná vás překvapí článek z roku 1901. Národní listy přinesly zprávu o zvláštní módě, která se rozšířila mezi bohatými britskými muži.

20. 6. 1890: Výtržnost na Zeleném trhu a stavba přístaviště v Holešovicích • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.