Kubistický klenot v srdci Prahy. Dům U Černé Matky Boží má zajímavý příběh

ZajímavostiKristián Vích7. března 20193 minuty čtení
Dům U Černé Matky Boží.

Dům U Černé Matky Boží.

Foto: UPM Praha

Kubistický šperk v centru Prahy byl postaven před více než 100 lety. Dům U Černé Matky Boží je úplně jiný než okolní historická zástavba, přesto je ale natolik krásný, že k ní skvěle ladí. Víte, jakou má historii? Vydejme se společně na malou historickou exkurzi!

Počátkem roku 1911 se obchodník František Josef Herbst obrátil na tehdy jednatřicetiletého Josefa Gočára. Nadaný architekt dostal za úkol vytvořit velkolepý obchodní dům na rohu Celetné ulice a Ovocného trhu.

Gočár, který měl v té době za sebou již několik úspěšných projektů ve východních Čechách, se okamžitě pustil do práce. V polovině roku už ležel na stole hotový projekt, jenomže ten se nelíbil pražským památkářům. Okna jim připadala příliš veliká, římsa zbytečně vyčnělá, sloupky ve třetím patře moc hranaté a střecha zase málo šikmá.

Architekt si s námitkami poradil tak, že přitvrdil v kubismu. Až v druhém návrhu se tak objevila například lomená okna nebo robustní kubistický vchod. Přepracovaný projekt následně městská rada schválila v únoru 1912.

Stavba probíhala bleskurychle, už 9. října 1912 se mohlo kolaudovat. V suterénu domu byla zřízena vinárna, v prvním patře kavárna a ve druhém obchody s textilem. Třetí patro bylo určeno pro kanceláře a čtvrté pro byty.

Název novému domu dala soška Černé madony ze 17. století, která zdobila fasádu původního barokního domu patřícího v minulosti pražskému měšťanskému rytířskému rodu Granovských z Granova.

Původní dům byl stržen v roce 1911. Foto: Archiv

Gočár myslel při návrhu budovy na každý detail, sám navrhl i kubistický interiér kavárny Grand Café Orient v prvním patře. Kompletně na míru tak vznikl vestavěný nábytek, dubový pult i stylové lustry.

Praha se tak mohla pyšnit svojí první kubistickou stavbou, která se právem řadí mezi klenoty kubistické architektury světového významu. Ostatně kubistická architektura zásluhou Josefa Gočára či Josefa Chocholy nedosáhla nikde jinde na světě takového rozmachu jako právě u nás.

Desítky let jako kanceláře

Dům U Černé Matky Boží nicméně v následujících dekádách neprožíval zrovna nejšťastnější období. Už ve 20. letech byla zrušena kavárna a nahradily ji kanceláře. Od 50. let pak celou budovu využíval jako kanceláře státní podnik Výstavnictví.

K důkladné rekonstrukci došlo až v roce 1993. Dům byl šetrně uveden do původního stavu, odstranily se staré nátěry a byla dostavěna i část prosklené střechy v souladu s původním Gočárovým návrhem, který původně nebyl realizován. Slavnostní znovuotevření proběhlo 18. října 1994 za účasti prezidenta Václava Havla. Polychromovaná řezaná kopie původní sošky černé Madony se na roh domu dostala v roce 2000.

Barokní soška Černé Matky Boží na průčelí, podle níž dům dostal název. Foto: UPM Praha

Od rekonstrukce v 90. letech slouží Dům U Černé Matky Boží jako výstavní prostor českého kubismu. Do roku 2002 v něm sídlilo České muzeum výtvarného umění, poté ho několik let pro účely výstav kubismu využívala Národní galerie. V roce 2005 byla obnovena kavárna Grand Café Orient a od roku 2015 má dům v pronájmu Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze. V roce 2010 ho Ministerstvo kultury ČR zařadilo na seznam národních kulturních památek.

Expozici Český kubismus můžete navštívit každé úterý od 10 do 19 hodin nebo od středy do neděle od 10 do 18 hodin. Kavárna Grad Café Orient má otevřeno ve všední dny od 9 do 22 hodin, o víkendech od 10 do 22 hodin.

Nepřehlédněte

17. 8. 1889: Nehoda pří neopatrné jízdě, oheň na řetězovém mostě a dopadení podvodníka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

12. 2. 1868: V hospodě jim nechtěli nalít, tak začali vytloukat výlohy • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

1. 2. 1889: Zrušené zábavy, prudká vichřice a mladý sebevrah • Kvůli smrti korunního prince Rudolfa bylo zrušeno konání několika zábav. Prudká vichřice napáchala řadu materiálních škod. A do vazby se dostal mladík, který chtěl spáchat sebevraždu. Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

6. 8. 1889: Nešťastná jízda, řádění podvodníka a zabavené maso • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Ovocné knedlíky miloval i Jan Neruda. Připravit opravdové staročeské není žádná velká věda • Knedlíky v nejrůznějších podobách najdeme nejen v celé Evropě, ale třeba i v daleké Číně. Tamní kuchaři je vařili už dávno před námi. Naše klasické plněné knedlíky na sladko známe přibližně 300 let.

1. 11. 1868: Další sebevraždy v Praze a jedno soudní přelíčení • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

23. 8. 1890: Chytání koček na Karlově náměstí a sebevražda milenců • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

8. 10. 1889: Nová škola na Žižkově, karlínské divadlo a spojení s Vídní • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

7. 1. 1868: Led na Vltavě taje a bude se volit nový pražský purkmistr • Čím žila Praha přesně před 150 lety? Vydejte se s námi na cestu proti proudu času! Každý den budeme přinášet výběr nejzajímavějších zpráv, které otiskly Národní listy.

11. 1. 1868: Mladík se otrávil panenskou okurkou, skončil v blázinci • Pořád se něco děje – staré známé pořekadlo, které stejně jako dnes platilo i před 150 lety. Podívejte se, o čem psaly Národní listy v sobotu 11. ledna 1868.

14. 8. 1890: Z domnělého zloděje se vyklubalo roztomilé překvapení • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Turkyně mají při rozvodu nárok na štědrou odměnu. Evropanky by mohly závidět • Práva žen v muslimském světě na Západě vnímáme jako velmi omezená. Skutečnost ovšem byla a je poněkud jiná. Dokládá to i dobový článek, který otiskly v Praze vydávané Národní listy v únoru 1894. Evropské ženy by mohly Turkyním mnohé závidět.

Rok 1891: Hejno kobylek usmrtilo francouzského badatele • Hrozivá smrt postihla jednoho francouzského přírodovědce v roce 1891 v Alžírsku. Obrovské hejno kobylek ho ve spánku obklopilo a následně usmrtilo. Přečtěte si, jak o tragédii informovaly tehdejší české noviny.

25. 1. 1889: Zapomenutá pražská zoologická zahrada a případ krkavčí matky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Nová výstava představuje významná ocenění Antonína Dvořáka • Národní muzeum zahájilo ve svém Muzeu Antonína Dvořáka zbrusu novou výstavu s názvem Antonín Dvořák a sláva. Návštěvníkům nabízí možnost prohlédnout si mnohá ocenění, která slavný skladatel během života posbíral. Připomenuto je i poslední rozloučení se skladatelem, jenž se stalo celospolečenskou událostí. Od narození Antonína Dvořáka letos uplynulo 180 let.

5. 10. 1889: Jankovitý kůň zapřažený za tramvaj způsobil velké zpoždění • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

7. 3. 1868: Žena se pokusila o sebevraždu vypitím žíraviny • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Stavba chrámu sv. Víta Minulé neděle ohledala zvláštní komise nové stavby na a v chrámu svatovítském. Komise ta záležela z předsedy svatovítské jednoty hrab. Frant. Thuna, více členův téže jednoty, mezi nimiž též br. Clam-Martinic se nacházel. U příležitosti té zaručil se hrabě Clam-Martinic, že onu část chrámu svatovítského, kteráž zvána jest kaplí Clam-Martinickou, na vlastní náklad dá znovu zříditi a upraviti. – Národní listy, 7. 3. 1868 Pokus o sebevraždu Zavraždit se chtěla včera ráno v jedné ulici vdova po jednom diurnistovi, která už delší dobu churavěla. Vypila tedy lahvičku žíraviny a když tu neúčinkovala, pořezala si žíly na levé ruce. Bolestí křičíc přivolala svou posluhovačku, která ji na zemi ležící nalezla. Nešťastnice byla v truhle odnešena do nemocnice, kdež ji lékaři myslí při živobytí zachovali. – Pražský denník, 7. 3. 1868 [related-post id="6481"] Z českého divadla V pondělí dne 9. března má p. Bittner, jeden z nejnadanějších mladších členů našeho divadla, svůj příjem. Zvolil si Shakespearovu tragedii „Romeo a Julie“, po delší čas již nedávanou, a bude hráti poprvé úlohu Romea. Volba sama již svědčí o pravé umělecké snaze pana beneficienta. – Pražský denník, 7. 3. 1868

Žena vypila žíravinu a doufala, že z tohoto světa odejde.

Osudy našich válečných letců přibližuje nová výstava na ruzyňském letišti • Letiště Praha a Národní technické muzeum ve spolupráci s Aviatickým sdružením Bohemia oficiálně představily panelovou výstavu fotografií u příležitosti 75. výročí návratu československých letců sloužících v britském Královském letectvu. Výstavu, která dostala název „Konečně doma! Finally home!“, bude moci veřejnost navštívit od začátku září do konce listopadu 2020. Veřejnosti i cestujícím je volně přístupná ve veřejné části Letiště Václava Havla Praha ve spojovací chodbě mezi terminály.

Legenda českého zemědělství. Před 80 lety vyjel traktor Svoboda Diesel-Kar 12 • Přesně před 80 lety na česká pole poprvé vyjel jeden z nejrozšířenějších a nejoblíbenějších pomocníků malých a středních rolníků první poloviny dvacátého století – traktor Svoboda Diesel-Kar 12. Na tento typ pak navázalo několik úspěšných řad zemědělských strojů Svoboda, než byla v roce 1948 firma znárodněna. Ikonický traktor zdobí také vchod do hlavní výstavní budovy muzea v Praze na Letné.

19. 2. 1868: Při demolici domu objevili vzácné mince z 15. století • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Politická provokace Nějaká písnička „o bělohorských mučednicích“ ruší zase poklid naši neunavné c. k. policie. Tajní orgánové její alespoň vyzvěděli „zcela na určito“, že v jisté karlínské kavárně prodávala a „rozšiřovala se“ taková „kdesi tajně tištěná písnička“, v níž opěvují se mučeníci bělohorští a tudíž dává se nechuť a nelibost proti vládě na jevo. Totě skorem učiněný § 11. ministerského nařízení z roku 1854! Honem tedy buď pachatele, nebo aspoň rozšiřovatele vypátrat. A tajní orgánové skutečně vypátrali „rozšiřovatele“ v osobě zámečnického strojmistra pana Čeňka N. z jedné karlínské továrny. Tento prý – tak znělo udání – zajisté písničku tu v povědomé kavárně bud' sám prodával, aneb jest-li neprodával tedy prý si ji dojista koupil… Jednoho dne tedy octnul se milý strojmistr u výslechu. Chuďas ustrnul všecek, když vyložen před ním sáhodlouhý protokol obsahující výpovědi „svědkův“ a trnnl pořad více čím více z toho protokolu se mu projevovalo: nemělť prý do té chvíle skutečně ani potuchy, že by jakás podobná písnička existovati mohla. „Vy tedy neznáte tento tiskopis“? a ukazována mu jakás litografie ve zlaté obrubě. Milý strojmistr chutě vytahuje brejle, aby se na tu šlakovitou písničku, která ho přivedla do takového oplétání, přece důkladně podíval – avšak chyba lávky: Když prý vůbec ničeho o ní neví, nemusí prý ji také číst, a osudný „corpus delicti“ pustoval zase do akt. Ať má krásná literatura naše také své „misterie“! – Národní listy, 19. 2. 1868 Zmizela Dle udání, příslušnému úřadu o tom učiněném, zmizela od 13. t. m. Alžběta Červenková, manželka truhláře, z bytu svého č. p. 52 na Malé Straně. Odloučena od muže svého, žila v nouzi a bídě velké, nebylo by tedy nemožné, že se ubohá snad života trapného zbavila. – Národní listy, 19. 2. 1868 Zaplavení Pramen ze studně provalil se předevčírem v domě č. 815 na svatováclavském náměstí do sklepa vedlejšího domu a brzo byl celý sklep zaplaven. Na rychlo bylo povoláno několik mužů od hasičského sboru, kteří rourami skrze otvory sklepní vodu ze sklepa pumpovali, až se jim podařilo proud zastaviti a průlom zatarasiti. – Pražský denník, 19. 2. 1868 Divadlo Bergheerovo divadlo na senovážném náměstí požívá dosud stálé přízně pražského obecenstva, jak o tom svědčí každodenní četné návštěvy, jakých se mu dostává. Majitel jeho p. Bergheer ohlašuje veřejnými návěstími, že dosud provozované představení již jen krátký čas hráti budou, po nichž pak opět s novými představeními před obecenstvo předstoupí. – Pražský denník, 19. 2. 1868 [related-post id="5767"] Demolice Pachtův dům v granátnické ulici bude už co nejdříve dokona zbořen. Mohutné zdě staré této stavby vyžadují násilného bourání a některé vzdorují dlouho dělníkům než se sřítí. Včera ráno našel jeden z dělníků mezi zříceninami starou minci, na jejímž líci byla podobizna krále Jiřího Poděbradského, kol níž nápis v latinském jazyku “Jiří z Boží milosti král;” na druhé straně poněkud již otřené nalezal se stromek, nad nímž slunce se prostíralo. – Pražský denník, 19. 2. 1868 Roznášel bez povolení Nepovolaný roznašeč novin byl v pondělí večer zadržen na Smichově, když udal, že mu jeden tulák ukradl sedm výtisků jistého humoristického listu. Při vyšetřování se ukázalo, že neměl dovolení k roznášení novin a tak byl i se zlodějem soudu odevzdán. – Pražský denník, 19. 2. 1868 Ničema Zatknut byl v pondělí od obecní policie onen ničema, který v posledních dnech byl se do několika zdejších hostinců vloudil a tam hostům rozličné věci kradl. Dostižen byl v jednom hostinci na Václavském náměstí, právě když jednomu rabínovi byl ukradl zlaté hodinky s řetězem, pikslu, kabát, vestu a balík v ceně 35 ul. Zloděj tento je bývalý obchodní pomocník. – Pražský denník, 19. 2. 1868