Po rajčatech se dříve umíralo. Prokletí bohatých vysvětlila až věda

MagazínTereza Běhalová13. června 20222 minuty čtení

Foto: Unsplash

Zdravotní benefity konzumace rajčat jsou dnes již velmi dobře známé. Možná vás ale překvapí, že rajčata dříve způsobovala otravy a úmrtí bohatých a mocných lidí. Dlouho se však nevědělo, z jakého důvodu.

Rajčata pochází ze Střední a Jižní Ameriky. Fosilní nálezy dokládají, že původní prapředci rajčat se na Zemi vyskytovali již před desítkami miliónů let. Do Evropy je přivezli až Španělé v 16. století. Tehdy ale ještě měla podobu malých žlutých kuliček, mnohem menších než dnešní žlutá cherry. Současné sytě červené plody vznikly až později šlechtěním.

Původní obyvatelé Ameriky znali malinkatá rajčátka dávno před vpádem evropských dobyvatelů. Používali je hlavně kvůli jejich afrodiziakálním a halucinogenním účinkům při nejrůznějších obřadech a rituálech.

Dnes jsou již rajčata pevnou součástí jídelníčku. Foto: Unsplash

Bohatá evropská aristokracie se zájmem experimentovala s kdejakou novinkou, která ze zámoří přišla. A právě omamná „božská jablíčka“ patřila mezi ně. Jenomže velmi brzy se o rajčatech začala po Evropě šířit zvěst, že spíše než o božský dar jde o plody samotného ďábla. Přibývalo totiž případů, kdy se především bohatí šlechtici po rajčatech otrávili.

Nějakou dobu se potom rajčata vyřadila ze seznamu jedlých surovin a pěstovala se maximálně na okrasu v zámeckých zahradách. Jenomže k obyčejným chudým lidem se rajčata dostala také, a nikoho z nich neotrávila. Když se v 19. století začala světem šířit pizza Margharita, rajčatové sugo patřilo mezi neodmyslitelnou součást.

Rajčata se vyznačují všestranným využitím ve studené i teplé kuchyni. Foto: Unsplash

V té době už ale nikoho strach z rajčat trápil nemusel. Vědci přišli na důvod, proč po nich mocní lidé v minulosti tak často umírali. V období renesance se totiž v bohatých domácnostech používalo cínové nádobí s vysokým podílem jedovatého olova. Plody rajčete mají kyselé pH a po kontaktu s tímto nádobím došlo k chemické reakci, kdy se olovo začalo uvolňovat.

V současné době se můžeme konzumací rajčat naopak propracovat k pevnějšímu zdraví. Látky obsažené v rajčatech snižují krevní tlak, působí protizánětlivě, regulují hladinu cholesterolu, podporují zrak a pomáhají i při hubnutí.

Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Tomato, https://www.smithsonianmag.com/arts-culture/why-the-tomato-was-feared-in-europe-for-more-than-200-years-863735/

Nepřehlédněte

17. 11. 1889: Dláždění ulic v Praze, smrt stoleté stařenky a výuka francouzštiny • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

1. 12. 1889: Zimní obecní kuchyně na Vinohradech bude i letos vařit pro chudé • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

11. 7. 1890: Žena okradla pětileté dítě. Už sedí ve vyšetřovací vazbě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Unikátní bunkr Folimanka se o víkendu opět otevírá pro veřejnost • Nejen milovníci historie se mohou v sobotu 14. září 2019 opět vydat na prohlídku jednoho z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města. Unikátní prostory si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

21. 11. 1889: Oblíbenost Sokola je na vzestupu. Cvičí úplně všichni • Na konci 19. století žili lidé úplně jinak než my. Namísto sociálních sítí se sdružovali v nejrůznějších spolcích a organizacích, přičemž každý si mohl vybrat, co bylo jeho srdci a povaze nejbližší. Značnou popularitu si vydobyl tělovýchovný Sokol, kde se dle svědectví dobového tisku setkávali lidé z nejrůznějších společenských vrstev.

13. 5. 1868: Zásobte se masem, vzkazují Pražanům řezníci. O víkendu se prodávat nebude • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Přípravy na slavnost K okrášlení ulic, jimiž slavností průvod v sobotu dopoledne z invalidovny na staveniště národního divadla ubírati se bude, dováží se nyní do Prahy z venkova ohromné množství květin a chvoje. Na uhelném trhu se nalezají celé haldy bujného zelení a bezpočetných věnců, jež jsou hojně kupovány od obecenstva bydlícího v oněch ulicích, kudy průvod se pobéře, by ozdobilo jimi průčel domů a okna. Na mnoha místech v ulicích jsou četné ženštiny zaměstnány vitím koberců a věnců z chvojí. Pyramidy stojící v Kolovratské a Ferdinandově třídě byly už včera zelením ovíjeny. Před hlavní celnicí na Josefském náměstí buduje se také velká tribuna pro diváky. Na Karlínském náměstí pak jest postaveno v řadě vedle sebe 11 ohromných sloupů, jež v sobotu prapory a zelením ozdobeny budou.– Pražský denník, 13. 5. 1868 Řezníci budou mít zavřeno Zdejší řezníci vyzývají své odběratele, aby se na budoucí dva svátky zásobili masem již v pátek dne 15. května, an v sobotu na sv. Jana nebude se v masných krámech sekati a prodávati. – Pražský denník, 13. 5. 1868 Vystěhovalci Do Ameriky odjíždělo odtud včera večer opět několik rodin z okresu vlašimského pocházejících. Matka jedné ze stěhujících-se těchto rodin nalezá se v takovém stavu, že bezpochyby někde na širém oceáně novým dítkem obdařena bude, tak že místo jeho rodiště bude těžko lze určiti. – Pražský denník, 13. 5. 1868 [related-post id="10019"] Letní ovoce Letního ovoce jako třešní a luštěnin počíná se vždy více na zdejších trzích objevovati. Dnes očekává se množství košů s třešněmi z Itálie po dráze sem zaslaných. – Pražský denník, 13. 5. 1868

24. 4. 1868: Chudá žena zkolabovala hladem v kostele. Na nohy ji postavila silná polévka • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Horkokrevní hoši Včerejší teplý den přiměl několik hochů, na ostrově Štvanici ryby lovících, by se v řece ochladili a koupali. Vzdor tomu, že voda ještě dosti studená jest, zdáli si hoši v chladící lázni libovali, an se ve vodě vesele proháněli. Také několik mladých pracovníků na Letné zaměstnaných hledalo včera v poledne ochlazení v řece. – Pražský denník, 24. 4. 1868 Hladem zmořena Včera byla pouť u sv. Vojtěcha. O službách Božích dopoledních v kostele sklesla jistá žena bez sebe k zemi, vynesli ji ven a hleděli ji křísiti, avšak ubohá padala ze mdloby do mdloby. Jistý lidumilný soused ujal se nebohé matky provázené malou dceruškou, dal ji odnesti do svého bytu a povolal k ní lékaře, tento shledal, že žena ta hlady úplně jest vysílena i nařídil, aby se jí podalo sílící polívky atd. k zotavení. Skutečně také žena posilněna potravou zotavila se a tu vyšlo na jevo, že je chudá vdova, že má tři dítky a s touto svou rodinou že uvržena jest v takovou bídu ukrutnou, že za den sotva sousta teplého požiti mohou. Ubohá matka jmenuje se Součková a bydlí v domě čís. 327-II vedle lázní sv. Václavských. – Národní listy, 24. 4. 1868 [related-post id="9612"] Planý poplach Planý poplach spůsoben byl předevčírem večer od obyvatelů na Poříčí. Vyvalil se tam z jednoho okna, jež se právě otevřelo, ohromný kotouč dýmu, tak že okolojdoucí lidé v skutku se domnívali, že v bytě hoří, čemuž i nasvědčovalo praskání ohně z bytu až na ulici docházející. Běželo se rychle do domu a do bytu, z něhož kouř vycházel, zde však k pomoci spěchající lidé shledali, že jich obavy marné byly. Nájemnice v onom bytě pálila totiž starou slámu a nechala rouru do komína vedoucí zastrčenou, tak že nemohl kouř komínem odcházeti, a tudíž plným proudem z pece do pokoje se hnal, jehož nájemnice otevřením okna zbaviti se hleděla. – Pražský denník, 24. 4. 1868

24. 6. 1890: Kočky nejsou na Žofínském ostrově v žádném případě vítané • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Večerníček slaví 55. narozeniny. Legendární znělka je světově unikátní • Kdo by neznal kluka v papírové čepici, který den co den přijíždí na nejrůznějších dopravních prostředcích za dětmi, aby jim popřál dobrý večer a dobrou noc. Letos je mu už 55 let, ale stále neztratil nic ze své kouzelné roztomilosti.

6. 6. 1890: Hromadná sebevražda ve Vršovicích. Na život si sáhli tři mladíci • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

28. 6. 1890: Úmrtí advokáta, zaplavené pražské ulice a závody velocipedistů • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

28. 7. 1890: Otrava staré ženy, těžce zranění muži a zmařená sebevražda • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

3. 9. 1889: Pokus o usmíření rozhádaných manželů zhatila prolitá krev • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

26. 7. 1890: Nález podzemní chodby a pokus zoufalé ženy o sebevraždu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

21. 10. 1868: Pražanům bude představen Singerův šicí stroj pro domácnosti • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

22. 9. 1889: Další známky blížící se zimy, krádež železa a koncerty na Žofíně • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

OBRAZEM: Na nároží Staroměstské radnice se vrátila socha Madony • Madona ze Staroměstské radnice je už opět na svém místě. Dělníci ji tam nainstalovali ve čtvrtek dopoledne za pomoci jeřábu. Na jihovýchodní nároží byla osazena již několikátá kopie, tentokrát je však na první pohled k nerozeznání od původní sochy ze 14. století. Autorem je sochař René Tikal. Instalovaná socha madony váží zhruba 350 kg a je prakticky v životní velikosti. „Figura Panny Marie má typické gotické esovité prohnutí, v pravé ruce přidržuje Ježíška, na hlavě má pak korunu a v levé ruce žezlo. Jsem velice rád, že se tato socha opět vrátila na své místo a věřím, že ji ocení všichni návštěvníci nejen orloje, ale také Staroměstského náměstí. Jde o věrnou kopií sochy ze 14. století, která bude ozdobena pozlacenými atributy,“ řekl radní hl. m. Prahy Jan Wolf. Na nároží Staroměstské radnice se vystřídalo několik kopií, ta poslední pochází z roku 1988 a jde o umělý kámen. Dochovaná kopie z umělého kamene bude vystavena na připravované výstavě o rekonstrukci věže, následně bude podrobena restaurátorskému zásahu a dále umístěna v suterénu Staroměstské radnice. Originál sochy je uložen v Muzeu hlavního města Prahy a pochází ze 14. století. [gallery size="full" columns="1" ids="12270,12271,12272"]

Děsivé detaily o popravách popisoval na přednáškách kat ve výslužbě • Stát se profesionálním popravčím není nic, co po čem by normální člověk toužil. Přesto to svým způsobem bývalo řemeslo jako každé jiné. Jeden penzionovaný kat z Velké Británie přišel na počátku minulého století na to, jak si ke svému důchodu slušně přivydělat. Pořádal přednášky o popravách. Přečtěte si původní článek z Národních listů ze srpna 1901.

Přednášky o popravách

4. 4. 1889: Spor o ústřední umrlčí komoru na Olšanech a hrůzná smrt v mlýnském kole • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

27. 4. 1868: Císař František Josef se chystá do Prahy na slavnostní otevření nového mostu • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Příroda se probudila Teplejší počasí v posledních dnech nastalé učinilo znamenitou změnu v přírodě, kteráž do nedávna ze svého zimního spánku jen velmi mdle se probírala. Pole a luka oplývají zeleností a osení na zimu zaseté stojí výborně, tak že znalcové dle panující povětrnosti úrodný rok již prorokují. Stromy s letním ovocem jsou již květem obaleny. Jiné druhy stromů pozdější ovoce nesoucích, též počínají pučeti. V zahradních hostincích jak za branou tak i v Praze se již po několik dní hosté scházejí, teplou povětrností pod širé nebe vyvábeni byvše. – Pražský denník, 27. 4. 1868 [related-post id="9745"] Návštěva J. V. císař František Josef dle zpráv vídeňských listův přijede dne 10. května t. r. do Prahy, aby přítomen byl otevření třetího mostu pražského, jenž zove se, jak povědomo „most Františka Josefa.“ – Národní listy, 27. 4. 1868