Po rajčatech se dříve umíralo. Prokletí bohatých vysvětlila až věda

MagazínTereza Běhalová13. června 20222 minuty čtení

Foto: Unsplash

Zdravotní benefity konzumace rajčat jsou dnes již velmi dobře známé. Možná vás ale překvapí, že rajčata dříve způsobovala otravy a úmrtí bohatých a mocných lidí. Dlouho se však nevědělo, z jakého důvodu.

Rajčata pochází ze Střední a Jižní Ameriky. Fosilní nálezy dokládají, že původní prapředci rajčat se na Zemi vyskytovali již před desítkami miliónů let. Do Evropy je přivezli až Španělé v 16. století. Tehdy ale ještě měla podobu malých žlutých kuliček, mnohem menších než dnešní žlutá cherry. Současné sytě červené plody vznikly až později šlechtěním.

Původní obyvatelé Ameriky znali malinkatá rajčátka dávno před vpádem evropských dobyvatelů. Používali je hlavně kvůli jejich afrodiziakálním a halucinogenním účinkům při nejrůznějších obřadech a rituálech.

Dnes jsou již rajčata pevnou součástí jídelníčku. Foto: Unsplash

Bohatá evropská aristokracie se zájmem experimentovala s kdejakou novinkou, která ze zámoří přišla. A právě omamná „božská jablíčka“ patřila mezi ně. Jenomže velmi brzy se o rajčatech začala po Evropě šířit zvěst, že spíše než o božský dar jde o plody samotného ďábla. Přibývalo totiž případů, kdy se především bohatí šlechtici po rajčatech otrávili.

Nějakou dobu se potom rajčata vyřadila ze seznamu jedlých surovin a pěstovala se maximálně na okrasu v zámeckých zahradách. Jenomže k obyčejným chudým lidem se rajčata dostala také, a nikoho z nich neotrávila. Když se v 19. století začala světem šířit pizza Margharita, rajčatové sugo patřilo mezi neodmyslitelnou součást.

Rajčata se vyznačují všestranným využitím ve studené i teplé kuchyni. Foto: Unsplash

V té době už ale nikoho strach z rajčat trápil nemusel. Vědci přišli na důvod, proč po nich mocní lidé v minulosti tak často umírali. V období renesance se totiž v bohatých domácnostech používalo cínové nádobí s vysokým podílem jedovatého olova. Plody rajčete mají kyselé pH a po kontaktu s tímto nádobím došlo k chemické reakci, kdy se olovo začalo uvolňovat.

V současné době se můžeme konzumací rajčat naopak propracovat k pevnějšímu zdraví. Látky obsažené v rajčatech snižují krevní tlak, působí protizánětlivě, regulují hladinu cholesterolu, podporují zrak a pomáhají i při hubnutí.

Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Tomato, https://www.smithsonianmag.com/arts-culture/why-the-tomato-was-feared-in-europe-for-more-than-200-years-863735/

Nepřehlédněte

Výstava v Národním muzeu připomíná historii a význam tištěných novin a časopisů • V Historické budově Národního muzea probíhá v těchto týdnech výstava s názvem Labyrint informací a ráj tisku. Na její přípravě spolupracovali pracovníci muzea s Unií vydavatelů, profesní organizací vydavatelů periodického tisku v České republice. Záměrem je připomenout význam i dlouhou tradici vydávání novin a časopisů u nás.

Praha nechala opravit pozůstatky po bývalé lanové dráze • V Letenských sadech byla obnovena jedna ze zapomenutých pražských technických památek, část původní lanové dráhy. V místě bývalé horní stanice vznikla nová vyhlídka. Rekonstrukce vyšla na 2,3 milionu korun.

7. 2. 1868: Praha sčítá škody. Následky ničivé vichřice jsou obrovské • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

24. 2. 1868: Smíchovská knihovna kvůli pracujícím upravuje otevírací dobu • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Výstava květin Výstava květinová, již pořádá každoročně česká zahradnická společnost letos otevře se dnem 18. dubna a trvati bude až do 21. dubna. Výbor činí vyzvání ke všem pěstitelům květin, aby obeslali tuto výstavu květinami květoucími, musí se ale za tím účelem přihlásiti do 16. dubna u ředitelstva řečené společnosti, aby přichystané na výstavu květiny vřaditi se mohly do katalogu. – Národní listy, 24. 2. 1868 Odvod k vojsku v Praze Jelikož seznamy mladíkův narozených v letech 1847, 1846 a 1845 a tudíž povolaných k nastávajícímu odvodu již upraveny a doplěny jsou, vyhlašuje rada městská, že v seznamy ty lze u městského popisného úřadu po osm dní nahlednouti a proti povolenému neb odepřenému osvobození ve 14 dnech u místodržitelství podati námitky, jež však nemají působnosti zdržovací. Spolu uvádí rada městská v známost všeobecnou, že losování oněch mladíkův, kteří v letech 1847, 1846 a 1845 zrozeni jsou a jimž osvobození od povinnosti vojenské po zákoně nepřísluší, odbývati se bude dne 28. t. m. o deváté hodině dopolední ve velké zasedací síni radnice staroměstské. K losování tomu vyzývají se veškeří k vojsku povinní král. hlavního města Prahy, aneb zástupcové jejich tím doložením, že za ty, kdož se nedostaví, potáhne los buď jejich zástupce, aneb někdo jiný, jehož ředitel losování k tomu určí. – Národní listy, 24. 2. 1868 [related-post id="6100"] Ze Smíchova Obecní knihovna nyní z radnice do hlavní školy přeložená bude od nynější doby místo ve dne teprv večer knihy k půjčce vydávati, by též řemeslníci ji použíti mohli. V prospěch knihovny uspořádá výbor knihovny té v masopůstní úterý zábavu v sále „u zlatého anděla.“ – K zakoupení piana uspořádá zpěvácký spolek „Lukes“ dne 4. března taktéž „u zlatého anděla“ domácí zabavu pro členy své. – Národní listy, 24. 2. 1868 Osvětlení Prahy Předevčírem večer poprvé rozsvícen byl velký osmiramenný kandelábr, postavený na prostranství před Prašnou branou a hostincem „u modré hvězdy.“ Mohútné světlo osmi plamenův jeho mocně osvětluje jindy tmavé to prostranství a zamezuje tomu, by na místě tom, kde čtvero hlavních tříd se křížuje, povozy do sebe nevrážely. – Národní listy, 24. 2. 1868

Starou křivdu urovnalo neskutečně náhodné setkání • Cesty osudu jsou nevyzpytatelné. Občas se dokonce stane něco, nad čím zůstává rouzum stát. Přečtěte si příběh z dobových novin, který popisuje neuvěřitelně náhodné setkání. Citlivějším povahám možná ukápne slza.

Zoo Praha oslaví 90. výročí swingem, křtem knihy a bohatým doprovodným programem • Praha má již 90 let svou vlastní zoologickou zahradu. Její brány se poprvé otevřely 28. září 1931 a od té doby vyrostla v mimořádně oceňovanou instituci. Výročí si zoo připomene bohatým program.

14. 8. 1890: Z domnělého zloděje se vyklubalo roztomilé překvapení • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

13. 8. 1889: Sebevražda v hotelu, rvačka u Vltavy a stávka berlínských pekařů • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

30. 1. 1868: V Chotkových sadech objevili kostru neznámé ženy. Nejspíš šlo o vraždu • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

25. 6. 1890: Záhadné úmrtí v hotelu, stávka zedníků a drahé houby • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

14. 4. 1889: Bezplatné oční operace pro slepé a sokolská slavnost na Žižkově • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

16. 10. 1889: Ztracený kabát, brutální řádění útočníků a zavražděné nemluvně • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Most přes kanál La Manche. Nerealizovaný plán z 19. století • V roce 2018 přišel Boris Johnson, tehdy ještě jako britský ministr zahraničí, s myšlenkou na stavbu mostu přes kanál La Manche. Spojení Francie a Velké Británie železničním tunelem podle něj nestačí. Podobné plány se přitom objevovaly již na konci předminulého století. Přečtěte si, jak o něm psaly dobové Národní listy v dubnu 1891.

16. 6. 1890: Nová pražská dělnická pekárna nabídne cenově dostupné pečivo • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Výstava ukazuje, jak se z provinční Prahy stala významná metropole • Muzeum hlavního města Prahy pořádá od 13. června 2018 do 24. února 2019 v hlavní budově muzea na Florenci dvousálovou výstavu s názvem Praha 1848–1918. Výstava představuje významné okamžiky zejména druhé poloviny 19. století a počátku 20. století, kdy v Praze došlo k dramatickým událostem, jež stály za proměnou provinčního města Prahy v moderní metropoli. Významná data 1848 i 1918 slaví letos 170. a 100. výročí, čímž se výstava připojuje k oslavám vzniku první Československé republiky. Vystavena budou realistická vyobrazení z muzejních sbírek, dobové plány a fotografie ilustrující obecný rozvoj Prahy. K výstavě jsou připraveny doprovodné programy pro veřejnost i pro školy. Zároveň v rámci výstavy vychází i nová publikace. Výstava realizovaná ve dvou sálech hlavní budovy muzea představí významné okamžiky sedmi desítek let, během nichž Praha prošla výraznou proměnou a z provinčního města se stala moderní metropolí. Návštěvník výstavy si může hned v úvodu udělat představu o politických změnách po březnu 1848 i o dramatických pouličních bojích na barikádách v červnu 1848, které bývají označovány jako Svatodušní bouře. Grafické listy ilustrují odhodlanost obránců barikád uhájit své město před agresí generála Windischgrätze, zarytého příznivce starých pořádků, stejně tak urputnost vojáků při dobývaní barikád a obsazování vzbouřeného města. Vystaven je rovněž soubor zbraní odevzdaných Pražany po porážce povstání. [related-post id="9642"] Dobové plány a zejména historické fotografie ilustrují jak obecný rozvoj Prahy na konci „prodlouženého“ 19. století, tak i brutální proměnu života Pražanů v době první světové války. Obraz tohoto dramatického období je zde představen jako mozaika jednotlivých příznaků války a jejich dopadu na každodennost pražského obyvatelstva. Díky rozmanitému souboru fotografií a tisků má návštěvník výstavy možnost přenést se v čase do ulic a domů pražských čtvrtí před sto lety a seznámit se s každodenní realitou přídělového systému, zásobovacích potíží ve městě a v neposlední řadě s přijímáním zraněných vojáků vracejících se z fronty. Výrazný předěl v rámci výstavy představuje sekce věnovaná prvním dnům samostatného Československa. Hektické události 28. října jsou zde nastíněny z perspektivy hlavních politických protagonistů, jejichž postup při obsazování klíčových úřadů v historickém centru Prahy přibližuje interaktivní dobový plán města. Chronologický rámec výstavy završuje návrat prezidenta Tomáše G. Masaryka do vlasti. [related-post id="6443"] Dobová vyobrazení, fotografie a tisky doplňují moderní počítačové animace, díky nimž historické prameny dostávají novou dynamiku. Divák se kupříkladu může zábavně i názorně poučit o zvratech v bojích v červnu 1848, rovněž sledovat rozvoj města po zbourání hradeb pomocí digitálního prolínání historických plánů města či se seznámit s novými stavbami: železničními i silničními mosty nebo výstavnými veřejnými budovami, z nichž nejvíce zaujme reprezentativní budova Národního divadla.

16. 1. 1869: Otevření sladovnické školy a případ staré vraždy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

5. 12. 1889: Spor o pozemky mezi Vinohrady a Prahou a noční řádění buršáků • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

5. 9. 1889: Výlet hasičů skončil krvavou bitvou. Mezi raněnými jsou i děti • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Rodný dům Jana Palacha se mění na památník. Slavnostní otevření se blíží • V roce 2015 zakoupilo Národní muzeum chátrající objekt ve Všetatech a zahájilo práce na jeho přeměnu na důstojný Památník Jana Palacha. Na jeho novou podobu byla vypsána úspěšná architektonická soutěž. Součástí památníku má být expozice, která ukáže čin Jana Palacha v kontextu dějin 20. století. Slavnostní otevření je plánováno na konec září.

Vítězný návrh Památníku Jana Palacha.

24. 1. 1868: Další hrůzné detaily o vraždě mladého chlapce na Letné • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.