RUBRIKY
HLEDAT

18. 8. 1889: Uzenáři proti hostinským, výzdoba kavárny a paroplavba na Vltavě

Před lety v PrazePražskýDEN.cz • 18. srpna 2019 • 4 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Uzenáři proti hostinským

Z kruhů uzenářských se nám píše: V poslední době objevily se v časopisech zprávy o krocích, jež podnikli pražští pp. hostinští proti uzenářům, ale neslyšeli jsme, že se uzenáři proti krokům těm bránili Snad neuznali toho potřebu u vědomí, že právo a prospěch obecenstva mluví pro dosavadní spůsob prodeje zboží uzenářského. Představenstvo měšťanského bratrstva výčepníků pražských podalo, jak známo, ministerstvu žádost, »aby uzenáři v Praze a v předměstích směli prodávati pouze zboží uzenářské přes ulici s tím omezením, že nejsou oprávněni prodávati zboží to hostům v místnosti stojícím nebo sedícím«. Nehledě k tomu, že žádný živnostník nemá býti při prodeji svých výrobků omezován, jak si toho pp. hostinští ohledně uzenářů přeji. máme my uzenáři za to, že jsme zrovna tak poplatníky jako hostinští. Musí li — jak to slavné představenstvo korporace té tvrdí — ze 100 hostinských každoročně 90 živnost svou opustiti, a nejsou li v řadách zaniklých koncessí uzenáři, kterým byla udělena koncesse k výčepu piva, vína a t. d., jest to po našem náhledu jen zřejmým důkazem, že zaniklé hostince nevyhovovaly potřebám obecenstva, kdežto nutnost uzenářských živností dokázana jest právě tím, že obecenstvo silně je vyhledává. Nutnost tu uzná každý, kdo navštíví zejmena večer některý uzenářský krám. Kdyby krámů těch nebylo, nastala by veliká obtiž chudým studentům, malým úředníkům, přiručím a vůbec četné řadě občanstva, která nemá na večeři dražší a pohodlnější. SI. představenstvo pražského bratrstva výčepníků uzná snad, že z ohledů humanního nemá býti lidem zmíněného druhu ubírána možnost, aby za poměrně levný peníz mohli se najísti a případně i napiti. Druhá žádost pánů hostinských čelila k tomu, aby uzenářům, po případě manželkám, jejich nebyly udělovány koncesse hostinské nebo šenkýřské. Magistrátu uloženo, aby při úředních řízeních přihlížel přiměřeně žádosti pp. hostinských, řídě se dle § 36. ž. ř. pokud se týče §§ 16. a následujících. To přece magistrát musil činiti i před podáním stížnosti pp. hostinských, i lze proto tvrditi, že koncesse hostinská povolena byla skutečně jen při takových uzenářských závodech, kde toho kázala potřeba. Bratrstvo pražských výčepníků stěžuje si konečně, že uzenáři prodávají nejen uzenky, ale i vařené kýty, telecí, srnčí, beafsteaky a t. d. Ačkoli o obchodech tohoto druhu nelze mluviti všeobecně, uzná každý, že do živnostenské oprávněnosti uzenářů přísluší prodávali sekaninu, jaternice, veškeré uzené zboží masné, a že nikdo uzenářům nemůže zazlívati, starají li se o pohodlí svých odběratelů. Vždyť i hostinské místnosti nebyly před lety tak nákladně zařízeny, jako jsou nyní. Vůbec máme my uzenáři pražští na základě svých zkušeností to pevné přesvědčení, že omezením živnostenské oprávněnosti v našich obchodech stala by se křivda nám, ale zároveň i citelná ujma onomu velkému obecenstvu, kteréž na obchody uzenářské jest odkázáno. Pražské hostince měly a mají své zvláštní obecenstvo, a neměly by tedy v závodech uzenářských spatřovati konkurenci. Přiznáváme, že také poměry mnohých pánů hostinských zrovna tak jako poměry jiných živnostníků, v poslední době se zhoršily, ale příčina toho nespočívá v domnělé konkurenci s obchody uzenářskými, nýbrž má původ svůj v jiných neblahých poměrech, na něž pp. hostinští ve svých schůzích nejednou sami byli poukázali. Jsme ostatně toho náhledu, že veřejnost česká a povolaní orgánové nedopustí, aby uzenářství pražské, které požívá světové pověsti, pokleslo ; a to mohlo by se státi, kdyby žívnost tato spůsobem nepřiměřeným byla omezována. – Národní listy, 18. 8. 1889

Deminova kavárna

Nešetře nákladu vyzdobil majitel její veškeré místnosti zcela nově a vkusně. Zvláště pěknou novinkou jsou dvě rozkošné krajiny z naší půvabné Šumavy, jež dovedným štětcem provedli osvědčení pracovníci v podobných dekoračních malbách, pp. Hofbauer a Skala. – Národní listy, 18. 8. 1889

[related-post id=“22395″]

Paroplavba po Vltavě

Od pondělka dne 19. t. m. pojedou poslední parníky ze všech stanic ku Praze o ½ hodiny dříve ; poslední parníky večer z Prahy do Zbraslavi v 5 a 6 hodin, do Chuchle v 7¼ hod., do Braníka v 8½ hodin. – Národní listy, 18. 8. 1889

Vstoupit do diskuze

Nepřehlédněte

Hvězdy z divadel a filmů září na nové výstavě Národního muzea • Národní muzeum otevřelo ve své Nové budově výstavu s názvem Když hvězdy září, která připomíná známé a slavné, ale také třeba dnes již téměř zapomenuté hvězdy českého divadelního umění posledních dvou století. Návštěvníci tak budou obdivovat osobní předměty nejrůznějších hvězd své doby. Výstava bude k vidění až do konce září příštího roku.

21. 7. 1889: Stěhování vězňů na Pankrác, nepoctivý číšník a pohroma na Moravě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

24. 7. 1890: Dřevěné zábradlí povolilo a ženy se zřítily do potoka na kameny • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Trápení slavné Antonie Nedošinské. Život jí komplikovala matka, závist i nacisté • Nebyla krásná jako Adina Mandlová či Lída Baarová, přesto ji zbožňují miliony diváků. A to díky rolím laskavých a milujících maminek. Asi vás nepřekvapí, že taková byla Antonie Nedošinská i ve skutečném životě. Osud se s ní ale bohužel občas vůbec nemazlil.

Antonie Nedošinská

Ovocné knedlíky miloval i Jan Neruda. Připravit opravdové staročeské není žádná velká věda • Knedlíky v nejrůznějších podobách najdeme nejen v celé Evropě, ale třeba i v daleké Číně. Tamní kuchaři je vařili už dávno před námi. Naše klasické plněné knedlíky na sladko známe přibližně 300 let.

7. 8. 1889: Dluhy v hostincích, upozornění pro pejskaře a zabavené doutníky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Dějiny metra: Pražané mohli mít podzemní dráhu už na konci 19. století • Při pohledu na dobové fotografie Prahy z konce devatenáctého a počátku dvacátého století se může zdát, že život v ní byl tehdy jedna velká idylka. Ve skutečnosti však Praha v té době byla spíš začouzeným městem plným továren, kde nebylo zrovna nejzdravější pobývat.

Pařížské metro začalo jezdit v roce 1900.

Unikátní portál ukazuje 70 let staré letecké mapy Prahy 10 • Jak vypadaly Vršovice, Záběhlice, Malešice či Strašnice před desítkami let? Před jakou dobou byly dnes hustě osídlené Malešice ještě pouhá louka? Jak se postupně v čase vyvíjela dnes druhá nejlidnatější městská část? Nejen na tyto otázky dá odpovědi unikátní interaktivní portál, který pro své obyvatele vytvořila radnice Prahy 10.

Už před 70 lety dosahovaly letecké mapy vysoké kvality.

Vraždu Milady Horákové připomínají plakáty na pražských budovách • Letos uplynulo 70 let od vykonstruovaného soudního procesu a popravy doktorky Milady Horákové. Ta byla za údajné spiknutí a velezradu popravena komunistickým režimem 27. června 1950 v 5:35 hodin ráno na dvoře pankrácké věznice. Smutnou kapitolu našich dějin chce připomenout občanská iniciativa „Milada 70: Zavražděna komunisty“.

5. 3. 1890: Rekonstrukce mostu císaře Františka a sebevražda v Bubenči • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

17. 3. 1890: Dítě v ohrožení, sebevražda nemocného člověka a slavnostní večer • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

VIDEO: Nuselský most slaví 45 let. Původně v něm měly být byty. Podívejte se na unikátní záběry ze stavby • Přesně před 45 lety, 22. února 1973, byl uveden do provozu Nuselský most. U příležitosti oslav 25. výročí Vítězného února slavnostně přestřihl pásku generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák za přítomnosti tehdejšího prezidenta republiky Ludvíka Svobody. Tentýž den navštívil ČSSR generální tajemník SSSR Leonid Brežněv, který Husákovi o den později propůjčil Leninův řád.

6. 2. 1868: Cínařský učedník žil v Praze nespořádaný život. Měl strach, že se to dozví rodiče • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

8. 4. 1889: Ostrá noční roztržka na Smíchově a problémy s housenkami • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

V Praze kdysi stával nádherný most. Museli ho ale zbourat • Předchůdce dnešního mostu Legií – most Františka I. – byl nejkrásnější stavbou své doby. Mimo jiné výrazně napomohl rozvoji Smíchova. Po 57 letech provozu však musel být stržen. Proč?

Řetězový most císaře Františka I.

16. 7. 1889: Amatérské fotografování jako nový koníček, požár v Karlíně a vypovězení cizinci • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

27. 5. 1889: Zabavený nemocný kůň, zaplavená ulice a neštěstí v blázinci • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

19. 2. 1868: Při demolici domu objevili vzácné mince z 15. století • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Politická provokace Nějaká písnička „o bělohorských mučednicích“ ruší zase poklid naši neunavné c. k. policie. Tajní orgánové její alespoň vyzvěděli „zcela na určito“, že v jisté karlínské kavárně prodávala a „rozšiřovala se“ taková „kdesi tajně tištěná písnička“, v níž opěvují se mučeníci bělohorští a tudíž dává se nechuť a nelibost proti vládě na jevo. Totě skorem učiněný § 11. ministerského nařízení z roku 1854! Honem tedy buď pachatele, nebo aspoň rozšiřovatele vypátrat. A tajní orgánové skutečně vypátrali „rozšiřovatele“ v osobě zámečnického strojmistra pana Čeňka N. z jedné karlínské továrny. Tento prý – tak znělo udání – zajisté písničku tu v povědomé kavárně bud' sám prodával, aneb jest-li neprodával tedy prý si ji dojista koupil… Jednoho dne tedy octnul se milý strojmistr u výslechu. Chuďas ustrnul všecek, když vyložen před ním sáhodlouhý protokol obsahující výpovědi „svědkův“ a trnnl pořad více čím více z toho protokolu se mu projevovalo: nemělť prý do té chvíle skutečně ani potuchy, že by jakás podobná písnička existovati mohla. „Vy tedy neznáte tento tiskopis“? a ukazována mu jakás litografie ve zlaté obrubě. Milý strojmistr chutě vytahuje brejle, aby se na tu šlakovitou písničku, která ho přivedla do takového oplétání, přece důkladně podíval – avšak chyba lávky: Když prý vůbec ničeho o ní neví, nemusí prý ji také číst, a osudný „corpus delicti“ pustoval zase do akt. Ať má krásná literatura naše také své „misterie“! – Národní listy, 19. 2. 1868 Zmizela Dle udání, příslušnému úřadu o tom učiněném, zmizela od 13. t. m. Alžběta Červenková, manželka truhláře, z bytu svého č. p. 52 na Malé Straně. Odloučena od muže svého, žila v nouzi a bídě velké, nebylo by tedy nemožné, že se ubohá snad života trapného zbavila. – Národní listy, 19. 2. 1868 Zaplavení Pramen ze studně provalil se předevčírem v domě č. 815 na svatováclavském náměstí do sklepa vedlejšího domu a brzo byl celý sklep zaplaven. Na rychlo bylo povoláno několik mužů od hasičského sboru, kteří rourami skrze otvory sklepní vodu ze sklepa pumpovali, až se jim podařilo proud zastaviti a průlom zatarasiti. – Pražský denník, 19. 2. 1868 Divadlo Bergheerovo divadlo na senovážném náměstí požívá dosud stálé přízně pražského obecenstva, jak o tom svědčí každodenní četné návštěvy, jakých se mu dostává. Majitel jeho p. Bergheer ohlašuje veřejnými návěstími, že dosud provozované představení již jen krátký čas hráti budou, po nichž pak opět s novými představeními před obecenstvo předstoupí. – Pražský denník, 19. 2. 1868 [related-post id="5767"] Demolice Pachtův dům v granátnické ulici bude už co nejdříve dokona zbořen. Mohutné zdě staré této stavby vyžadují násilného bourání a některé vzdorují dlouho dělníkům než se sřítí. Včera ráno našel jeden z dělníků mezi zříceninami starou minci, na jejímž líci byla podobizna krále Jiřího Poděbradského, kol níž nápis v latinském jazyku “Jiří z Boží milosti král;” na druhé straně poněkud již otřené nalezal se stromek, nad nímž slunce se prostíralo. – Pražský denník, 19. 2. 1868 Roznášel bez povolení Nepovolaný roznašeč novin byl v pondělí večer zadržen na Smichově, když udal, že mu jeden tulák ukradl sedm výtisků jistého humoristického listu. Při vyšetřování se ukázalo, že neměl dovolení k roznášení novin a tak byl i se zlodějem soudu odevzdán. – Pražský denník, 19. 2. 1868 Ničema Zatknut byl v pondělí od obecní policie onen ničema, který v posledních dnech byl se do několika zdejších hostinců vloudil a tam hostům rozličné věci kradl. Dostižen byl v jednom hostinci na Václavském náměstí, právě když jednomu rabínovi byl ukradl zlaté hodinky s řetězem, pikslu, kabát, vestu a balík v ceně 35 ul. Zloděj tento je bývalý obchodní pomocník. – Pražský denník, 19. 2. 1868

Večerníček slaví 55. narozeniny. Legendární znělka je světově unikátní • Kdo by neznal kluka v papírové čepici, který den co den přijíždí na nejrůznějších dopravních prostředcích za dětmi, aby jim popřál dobrý večer a dobrou noc. Letos je mu už 55 let, ale stále neztratil nic ze své kouzelné roztomilosti.

30. 1. 1868: V Chotkových sadech objevili kostru neznámé ženy. Nejspíš šlo o vraždu • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.
Zprávy Krimi Zajímavosti Kam vyrazit Magazín Počasí Horoskop Bizár