Mléková polévka, játrová omáčka. Připomeňte si blafy ze socialistické školní jídelny

MagazínTomáš Marný30. července 20204 minuty čtení

Socialistické školní jídelny často nabízely pokrmy nevalné chuti i kvality.

Foto: Unsplash.com

Školní jídelna bývala v dřívějších dobách pro většinu dětí postrachem. Stravování v těchto zařízeních nicméně doznalo v posledních letech mnoha změn. Díky osvětě známých kuchařů pronikají i do kdysi zatuchlého prostředí moderní trendy a suroviny. Starší ročníky si ale jistě dobře pamatují na to, jak to bylo dříve.

Socialistické plánování a jeho nedostatky se nevyhnuly ani školním jídelnám a jídelníček se tak musel přizpůsobovat tomu, čeho bylo momentálně nedostatek, nebo se naopak musely zpracovat přebytky. A tak v některých měsících mléčné pokrmy nebo jablka strávníkům doslova lezly i ušima, zatímco maso bylo na talíři těžké najít.

Své ještě mnohdy sehrály ne příliš zkušené pracovnice školních jídelen a obávaný normativ, tedy povinné dodržení nákladů, za které se má jídlo uvařit. Ten byl nepřekročitelný i v tom případě, že se něco zkazilo, přišlo ve špatné kvalitě, a nebo se to jednoduše soudružkám v kuchyni nepovedlo pořádně uvařit.

Drožďová polévka

V řadě škol jste ji cítili už od šatny. Zápach starého nemytého hadru nemilosrdně signalizoval, že se nachýlil den, kdy bude v jídelně k obědu drožďová polévka. Tento specifický výtvor, který si dnes řada lidí s oblibou umí velmi dobře připravit, v pojetí školní jídelny vytvořil řadu traumat v dětských duších.

Krupicová polévka s vejcem

Polévka líné hospodyně, kdy do vařící vody hodíte kořenovou zeleninu, možná kostku nějakého bujonu a vše zasypete hrubou krupicí. V závěru vaření rozšleháte vejce a přisolíte. Šlemovitá konzistence a téměř nulová chuť přeci jen skýtaly o něco vyšší gastronomický zážitek než drožďová polévka. Tahle ovšem bývala na jídelníčcích snad každý týden, protože její příprava je opravdu jednoduchá. Ne nadarmo má mezi kuchaři zkratku ŽAVES, neboli „žádný velký s***í“.

Vepřový jazyk

Přestože uzený vepřový jazyk je pochoutkou zdobící řadu slavnostních akcí (a do české kuchyně jednoznačně patří), vařený vepřový jazyk ze školní jídelny je jedním z vrcholů gastropekla. Obzvláště v kombinaci s línými soudružkami, kterým se nechtělo uvařené jazyky pořádně oloupat. Hnědé blátivé cosi, měnící barvu volně od fialové po sytě zelenou, pokryté vrstvou čehosi, vzdáleně připomínajícího brusný papír, vám v kombinaci s nevalně vyhlížejícím vařeným bramborem jasně signalizovalo, že jíst něco, co už někdo jednou v ústech měl, se prostě nemá.

Játrová omáčka

Tenhle staročeský poklad české kuchyně, který zmiňuje už slavná kuchařka Magdaleny Rettigové, dokázala školní jídelna dovést k naprostému dnu. Klihovitá šlichta hnědozelené barvy rozmixovaných tvrdých jater, nejčastěji servírovaná se stejně tvrdou rýží, byla v jídelnách díky jednoduché příprav také velmi často. Jedinou chuť dodávalo tekuté maggi koření. A my dodnes přemýšlíme, jak se to vlastně těm soudružkám vždy podařilo udělat, že půlka odporné rýže byla rozvařená na kaši a o druhou půlku jste si dokázali vylámat mléčné zuby.

Přední hovězí vařené

Vařené maso bez chuti, a pokud jste měli štěstí, tak i bez zápachu. Když vás soudružka kuchařka měla ráda, dostal se vám na talíř hezký plátek, když vás nesnášela, dostali jste hromadu tuhých šlach a ošklivého žlutého loje. Bedlivá paní učitelka vás pak samozřejmě při dozoru nutila sníst všechno a bez výjimek. Mnohdy bylo jednodušší rozžvýkat cvičky na tělocvik. Řada lidí tak dodnes přední hovězí maso nemůže vidět ani v polévce.

Plíčky a ledvinky

Přestože vnitřnosti mají v moderní i staré české kuchyni své nezastupitelné místo, stále mají své velmi specifické chutě a do hromadných jídelníčků bez možnosti výběru nepatří. V zemi nesvobody se vás ale nikdo neptal, stejně jako soudružky kuchařky nikdo nekontroloval, zde ledvinky a plíčky čistí, vykrajují a perou. Proto jste na talíři mnohdy dokázali poskládat 3D model vhodný do hodin přírodopisu a seznámili se in natura s tím, jak vypadají zvířecí průdušnice nebo močové cesty. Přejeme dobrou chuť.

Mléková polévka

Socialistické plánování a jeho všeobecný nedostatek kvalitního masa a naopak všudypřítomný přebytek mléka daly vzniknout tomuto obávanému postrachu školních jídelen. Soudruzi věřili, že mléko je pro děti všelék. Brambory zalité vodou a mlékem se zápachem kmínu a s kousky rozmíchaných vajec tuhle polévku znechutily celým generacím. Přitom za první republiky patřila k ozdobám běžných jídelníčků, doplněná křupavou opraženou houskou nebo chlebem.

Fazolky na smetaně

Také si vzpomínáte na hnědé rozvařené cáry, které původně byly fazolovými lusky? Dlouhé dušení a následné zalití hnědé hmoty moukou rozmíchanou v mléce doplnil ocet a sůl. Podařilo-li se zázrakem soudružkám kuchařkám rozmíchat všechny hrudky, stejně jste na talíř dostali klihovitou kejdu, která se zeleninou měla společný pouze název.

Nepřehlédněte

RECEPT: Oslnivý hráškový krém plný svěžesti a lahodné chuti • Hráškový krém je neodolatelná pochoutka, která vám přinese osvěžení i chuťovou explozi v ústech. Jeho jemná konzistence a svěží zelená barva lákají k ochutnání. Hrášek je bohatý na vitamíny, vlákninu a antioxidanty, čímž posiluje zdraví. Tento krém lze podávat teplý nebo studený a je ideální jako předkrm nebo lehká večeře. Obohaťte svůj letní jídelníček tímto lahodným hráškovým krémem a dopřejte si chuťový zážitek plný zdraví.

Mateřské školy v Letňanech a v Kamýku navýší kapacitu o desítky míst • Pražští radní odsouhlasili rekonstrukci dvou mateřských škol v Letňanech a Kamýku. Vznikne tak celkem 112 nových míst pro děti. Devadesát procent potřebných nákladů poskytne Operační program Praha – pól růstu ČR, zbývající díl pak příslušná městská část.

24. 6. 1890: Kočky nejsou na Žofínském ostrově v žádném případě vítané • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

12. 3. 1890: Led na Vltavě a schůze ohledně chrámu sv. Ludmily na Vinohradech • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

13. 11. 1868: Sotva mladíka propustili z káznice, už zase páchá neplechy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

V Praze kdysi stával nádherný most. Museli ho ale zbourat • Předchůdce dnešního mostu Legií – most Františka I. – byl nejkrásnější stavbou své doby. Mimo jiné výrazně napomohl rozvoji Smíchova. Po 57 letech provozu však musel být stržen. Proč?

Řetězový most císaře Františka I.

15. 5. 1868: Na Žofíně se zítra uskuteční velkolepá hostina • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Hostina Slavnostní hostina bude za příčinou zítřejší slavnosti uspořádána v neděli odpoledne ve 3 hod. v sále na Žofíně a sice pro 500 osob, z nichž do včerejška už přes 400 se přihlásilo. Skvostně upravený jídelní lístek obsahuje tato jídla: Polívka ze zelenin, losos s omáčkou majonezovou, svíčková pečeně s garniturou, zvláštní míchané zadělávané s lanýži, pečený daněk s kompotem, pečené husičky se salátem, anglický pudding se chaudeau, smíšené mražené, smíšené pokroutky a dorty. Vina jsou červená, bílá a šampaňská, jež zvlášť se platí. Na lístku je poznamenáno, ze přípitky jsou ustanoveny. – Pražský denník, 15. 5. 1868 Jak se budou jmenovat ulice? Pojmenování ulic smíchovských zavdalo ve středu obecnímu výboru smíchovskému podnět ku hlučným rozpravám, anto německá menšina spatřovala v návrhu, aby jedna ulice se nazývala »ulicí Palackého«, jakož i ve jmenech ostatních čtyř ulic, urážku citu německého. Pan Forchheimer navrhoval, aby se nazvala míněná ulice ulicí císařovny Alžběty. Při hlasování byly ale návrhy většiny přijaty a tak bude pět ulic smichovských míti jmena ulice Palackého (naproti plzeňské silnici), Vltavská (naproti hospodě „na Knížecí“), Jungmannova (směrem ke Košířům), Havlíčkova (také tam) a Husova (podél zahrady hraběte Kinského). – Pražský denník, 15. 5. 1868 [related-post id="10064"] Výstava Věci zakoupené a darované pro bazar ve prospěch zbudování české národní síně našich krajanů Čechů a Moravanů v Chicago v Americe vystaveny budou v místnostech klubních »u Halánků« dne 15., 16., 17. a 18. května od 9 hodin ráno do 6 hodin večer. – Pražský denník, 15. 5. 1868

Památník Jana Palacha ve Všetatech slavnostně otevřen • Národní muzeum včera slavnostně otevřelo Památník Jana Palacha ve Všetatech. Ode dneška se mohou návštěvníci zdarma podívat do nevšedního prostoru, který vznikl na místě původního domu rodiny Palachových, a navštívit i novou expozici, která ukazuje dobu a čin Jana Palacha v kontextu událostí 20. století.

11. 5. 1889: Nařčení z krádeže dohnalo mladou dívku k sebevraždě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Netradiční bramborové recepty z časů našich prababiček • Brambory jsou dnes poměrně opomíjenou potravinou. Tím, že jsou nenáročné na pěstování, jich naši předci měli dostatek i v dobách neúrody a hladomorů. Dokázaly přitom nejen zasytit, ale i dodat řadu potřebných látek a minerálů. Není proto divu, že ve starých kuchařkách najdeme stovky a tisíce nejrůznějších receptů na jejich zpracování. Přečtěte si výběr receptů z počátku 20. století, které otiskl časopis Česká hospodyně.

3. 8. 1890: Vykolejený vlak, osvobození od kolků a zachráněný chlapec • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Duševní zdraví v dospělosti nemusí záviset jen na šťastném dětství • Prožití šťastného dětství ještě nemusí být zárukou, že se u člověka v budoucnu nerozvinou duševní problémy. Dokonce i u těch, kteří mají hodně pozitivních zkušeností z raného dětství, se mohou v dospělosti vyskytnout úzkosti a deprese.

14. 2. 1868: Dívka se tak moc modlila, až se dočista zbláznila • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

V sobotu můžete ve Folimance navštívit unikátní protiatomový kryt • Zájemcům o historii hlavního města se v sobotu 16. listopadu 2019 opět naskytne možnost navštívit jeden z největších krytů civilní ochrany na území Prahy. Unikátní prostory si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

Jaké bylo české školství před 100 lety? Přijďte na unikátní výstavu! • Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského připomíná 100. výročí vzniku Československa výstavami „Nová škola v nové republice“ a „Tady nová republika“. Výstavy jsou pro veřejnost přístupné od 1. února do 31. prosince 2018.

Unikátní výstava přibližuje české školství 1. poloviny 20. století.

Domácí ledový čaj bez éček osvěží a pošimrá chuťové pohárky • Je všeobecně známo, že čaje (a obzvláště ty zelené) prospívají našemu zdraví, pokud je konzumujeme v přiměřeném množství. Pít je přitom nemusíme jen horké. Alternativou v jarních a letních měsících je domácí ledový čaj. Jak na jeho přípravu?

16. 2. 1890: Problémy se samozavíracími dveřmi a výzdoba dvorany Rudolfina • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Ledviny jsou mimořádně důležité. Dopřejte jim odpovídající péči • Ledviny jsou natolik důležitý orgán, že byl 11. březen vyhlášen jako jejich světový den. Co vlastně v našem těle dělají? A jak se o ně správně starat, aby spolehlivě fungovaly co nejdéle?

12. 3. 1868: Jezdil po Praze a sháněl hoblík. Tvrdil, že jím srovná nerovnost ve státě • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Obět politické nerovnosti Předevčírem od půldne najmul si na staroměstském náměstí jakýs slušně ošacený mladík drožku č. 74 a dal se voziti po Praze. Brzy zastaviti dal u krámu uzenářského tu zase u kupce, pak u některého kněhkupectví ano i v obchodě lahůdkářském a všude tázal se, mají-li tam na prodej – hoblík, že prý musí něco velmi nerovného srovnati. Rozumí se, že všude odbyt s posměchem, a když po celohodinové jízdě i drožkáři věc ta nápadnou byla, žádal tento o mzdu, předstíraje, že je teď kamsi objednán. Tu teprv vyšlo na jevo, že mladík nemá ani krejcaru. Pokládaje ho za podvodníka, dal ho drožkář zatknouti. Na strážnici odveden, jevil ale neznámý člověk zjevné známky pomatenosti; mluviť neustále o „nerovnosti“ mezi Prahou a Peští, kterouž prý musí, musí a musí hoblíkem srovnati. Přivolaný lékař seznav ovšem, že ubohý upadl v chorobu mysle, dal ho odvésti na místo příslušné. Pokud z listin u něho nalezených souditi lze, jest ubožák tovaryšem tesařským a jmenuje se Jan Lihmann a přišel z Mladé Boleslavi. – Národní listy, 12. 3. 1868 Problémy se skálou S vyšehradské skály utrhl se, jak jsme už oznámili, v pátek značný kus skály a poněvadž ještě další kusy skály hrozily spadnutím, odebrala se v sobotu komise k tomu místu a prohlednuvši je nařídila, aby k urovnání neštěstí byla stržena ještě část skály v délce 6 sáhů, načež hned v pondělí počali na skále té pracovati. – Pražský denník, 12. 3. 1868 [related-post id="6697"] Nehoda Předevčírem vyjeli si dva rybáří ze Štvanice na lov, avšak velká vlna převrhla jích loďku právě pod jezem, tak že oba pod loďkou se octnuli. Jeden z nich se dostal na obrácené dno a háčkem vytáhl svého soudruha ze zpodu. Oba plavali pak bez zastavení až k mostu železničnímu, kdež ke břehu z chladné lázně přirazili bez sítě a bez loďky. – Pražský denník, 12. 3. 1868 Pronájem Kavárna pod Letnou, poblíž třetího mostu, pronajmuta bude dražbou veřejnou a podáním ofert na dobu tří let. Oferty takové, vadiem 200 zl. opatřené, podány býti mají do konce t. m. u zdejší rady městské. – Národní listy, 12. 3. 1868

Mimořádně krutá zima roku 1891 přinesla smrt a bídu. Řádila dokonce až v severní Africe • Zima roku 1891 se do historie zapsala jako jedna ze nejhorších v celé Evropě. Dokládají to mimo jiné i četné články v dobových novinách. Například Curyšské jezero tehdy zcela zamrzlo, takže se výrazná část společenského života města odehrávala na ledě. Jenomže jinde už to taková idylka nebyla.