Mléková polévka, játrová omáčka. Připomeňte si blafy ze socialistické školní jídelny

MagazínTomáš Marný30. července 20204 minuty čtení

Socialistické školní jídelny často nabízely pokrmy nevalné chuti i kvality.

Foto: Unsplash.com

Školní jídelna bývala v dřívějších dobách pro většinu dětí postrachem. Stravování v těchto zařízeních nicméně doznalo v posledních letech mnoha změn. Díky osvětě známých kuchařů pronikají i do kdysi zatuchlého prostředí moderní trendy a suroviny. Starší ročníky si ale jistě dobře pamatují na to, jak to bylo dříve.

Socialistické plánování a jeho nedostatky se nevyhnuly ani školním jídelnám a jídelníček se tak musel přizpůsobovat tomu, čeho bylo momentálně nedostatek, nebo se naopak musely zpracovat přebytky. A tak v některých měsících mléčné pokrmy nebo jablka strávníkům doslova lezly i ušima, zatímco maso bylo na talíři těžké najít.

Své ještě mnohdy sehrály ne příliš zkušené pracovnice školních jídelen a obávaný normativ, tedy povinné dodržení nákladů, za které se má jídlo uvařit. Ten byl nepřekročitelný i v tom případě, že se něco zkazilo, přišlo ve špatné kvalitě, a nebo se to jednoduše soudružkám v kuchyni nepovedlo pořádně uvařit.

Drožďová polévka

V řadě škol jste ji cítili už od šatny. Zápach starého nemytého hadru nemilosrdně signalizoval, že se nachýlil den, kdy bude v jídelně k obědu drožďová polévka. Tento specifický výtvor, který si dnes řada lidí s oblibou umí velmi dobře připravit, v pojetí školní jídelny vytvořil řadu traumat v dětských duších.

Krupicová polévka s vejcem

Polévka líné hospodyně, kdy do vařící vody hodíte kořenovou zeleninu, možná kostku nějakého bujonu a vše zasypete hrubou krupicí. V závěru vaření rozšleháte vejce a přisolíte. Šlemovitá konzistence a téměř nulová chuť přeci jen skýtaly o něco vyšší gastronomický zážitek než drožďová polévka. Tahle ovšem bývala na jídelníčcích snad každý týden, protože její příprava je opravdu jednoduchá. Ne nadarmo má mezi kuchaři zkratku ŽAVES, neboli „žádný velký s***í“.

Vepřový jazyk

Přestože uzený vepřový jazyk je pochoutkou zdobící řadu slavnostních akcí (a do české kuchyně jednoznačně patří), vařený vepřový jazyk ze školní jídelny je jedním z vrcholů gastropekla. Obzvláště v kombinaci s línými soudružkami, kterým se nechtělo uvařené jazyky pořádně oloupat. Hnědé blátivé cosi, měnící barvu volně od fialové po sytě zelenou, pokryté vrstvou čehosi, vzdáleně připomínajícího brusný papír, vám v kombinaci s nevalně vyhlížejícím vařeným bramborem jasně signalizovalo, že jíst něco, co už někdo jednou v ústech měl, se prostě nemá.

Játrová omáčka

Tenhle staročeský poklad české kuchyně, který zmiňuje už slavná kuchařka Magdaleny Rettigové, dokázala školní jídelna dovést k naprostému dnu. Klihovitá šlichta hnědozelené barvy rozmixovaných tvrdých jater, nejčastěji servírovaná se stejně tvrdou rýží, byla v jídelnách díky jednoduché příprav také velmi často. Jedinou chuť dodávalo tekuté maggi koření. A my dodnes přemýšlíme, jak se to vlastně těm soudružkám vždy podařilo udělat, že půlka odporné rýže byla rozvařená na kaši a o druhou půlku jste si dokázali vylámat mléčné zuby.

Přední hovězí vařené

Vařené maso bez chuti, a pokud jste měli štěstí, tak i bez zápachu. Když vás soudružka kuchařka měla ráda, dostal se vám na talíř hezký plátek, když vás nesnášela, dostali jste hromadu tuhých šlach a ošklivého žlutého loje. Bedlivá paní učitelka vás pak samozřejmě při dozoru nutila sníst všechno a bez výjimek. Mnohdy bylo jednodušší rozžvýkat cvičky na tělocvik. Řada lidí tak dodnes přední hovězí maso nemůže vidět ani v polévce.

Plíčky a ledvinky

Přestože vnitřnosti mají v moderní i staré české kuchyni své nezastupitelné místo, stále mají své velmi specifické chutě a do hromadných jídelníčků bez možnosti výběru nepatří. V zemi nesvobody se vás ale nikdo neptal, stejně jako soudružky kuchařky nikdo nekontroloval, zde ledvinky a plíčky čistí, vykrajují a perou. Proto jste na talíři mnohdy dokázali poskládat 3D model vhodný do hodin přírodopisu a seznámili se in natura s tím, jak vypadají zvířecí průdušnice nebo močové cesty. Přejeme dobrou chuť.

Mléková polévka

Socialistické plánování a jeho všeobecný nedostatek kvalitního masa a naopak všudypřítomný přebytek mléka daly vzniknout tomuto obávanému postrachu školních jídelen. Soudruzi věřili, že mléko je pro děti všelék. Brambory zalité vodou a mlékem se zápachem kmínu a s kousky rozmíchaných vajec tuhle polévku znechutily celým generacím. Přitom za první republiky patřila k ozdobám běžných jídelníčků, doplněná křupavou opraženou houskou nebo chlebem.

Fazolky na smetaně

Také si vzpomínáte na hnědé rozvařené cáry, které původně byly fazolovými lusky? Dlouhé dušení a následné zalití hnědé hmoty moukou rozmíchanou v mléce doplnil ocet a sůl. Podařilo-li se zázrakem soudružkám kuchařkám rozmíchat všechny hrudky, stejně jste na talíř dostali klihovitou kejdu, která se zeleninou měla společný pouze název.

Nepřehlédněte

14. 5. 1868: Na Vyšehradě bude posvěcena nově postavená škola • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Z Vyšehradu Zítra dopoledne po 9. hod. vykonává se slavnost posvěcení nové školy vyšehradské. By slavnost tato i zevnějším spůsobem důstojně se oslavila, vybízí purkmistrovský úřad obyvatele Vyšehradu, by své domy a okna na ulici co možná nejskvěleji věnci, chvojí a praporci ozdobili, a jelikož druhý den na to dne 16. května v sobotu velká národní slavnost odbývati se bude, tuto okrasu i přes tento den na domích svých ponechali. – Také ze staroslavné skály vyšehradské bude do základův národního divadla od tamějších občanův pamětný kámen věnován a sice z paty skály, na jejímž svahu zříceniny hradu Libušina strmí. Kamen tento, na němž včera kameníci pracovali, bude slavnostním spůsobem zítra po posvěcení školy na staveniště dopraven. – Pražský denník, 14. 5. 1868 K slavnosti svatojanské Na kamenném mostě staví se již obyčejná kaple nad sochou tohoto svatého, což též o ostatních sochách svatojanských na svatováclavském náměstí platí. Podél václavského náměstí se množství bud a krámů rozestavuje. Také poutníků se už včerejšího dne množství do Prahy dostavilo, z nichž větší část v poledne na pouť do Staré Boleslavi se vydala, odkudž se sem opět dnes večer vrátí. – Pražský denník, 14. 5. 1868 [related-post id="10046"] Pamětní peníz Na památku slavnosti divadelní ražen jest pamětní peníz ze smíšeniny kovové, která se stříbru podobá. Na jedné straně jest vyobrazení národního divadla, na druhé v lípovém věnci příslušný nápis. – Pražský denník, 14. 5. 1868

Muzeum paměti XX. století dnes symbolicky zahájilo svou činnost • Zápisem do Rejstříku ústavů dnes formálně vzniklo Muzeum paměti XX. století. Nově byly ustaveny orgány instituce. Na základě výběrového řízení se historicky prvním ředitelem muzea stane Jiří Šesták. Obsazena byla také pozice předsedkyně správní rady, kterou se stala radní hlavního města Prahy Hana Kordová Marvanová, a pozice předsedy dozorčí rady, kterým se stal Zdeněk Zajíček.

1. 2. 1868: V Praze zuří silný vítr, sychravé zimní počasí mnozí řeší sebevraždami • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

18. 7. 1889: Spalování mrtvol, smrt v blázinci a nabídka levné rakve • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Upalování vdov v Indii. Zakázaný rituál se nejspíš stále provádí • V historii lidstva najdeme nejrůznější zvyky, které nám z dnešního pohledu připadají barbarské, ale ve své době byly naprosto běžné. Jedním takovým je starodávný indický rituál Satí, spočívající v upalování živých vdov společně s tělem jejich mrtvých manželů.

Upalování vdovy v Indii.

Některé ořechy podporují imunitu, jiné chrání před rakovinou • Výživoví poradci již delší dobu doporučují zařadit do jídelníčku ořechy. Jejich pravidelná konzumace v určitém množství nejenže dokáže snížit cholesterol, ale funguje i jako prevence rakoviny a dalších onemocnění.

5. 2. 1868: Falešné peníze v Praze. Zadrželi ženu, která s nimi chtěla zaplatit • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

27. 8. 1890: Podpora chorvatského průmyslu, nové hodiny a zloděj svíček • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Usekněte mi hlavu, žádal muž řezníka. Incident nakonec dopadl dobře • V dobových novinách se dočteme nejrůznější zprávy, které se z dnešního pohledu mohou zdát přinejmenším zvláštní. Vlastně ale jen dokládají, že lidská mysl je mimořádně komplikovaná, a že vůbec nezáleží na tom, jaký se právě píše rok. Přečtěte si dobový článek z Národních listů, který vyšel v lednu 1883.

Špenát chrání před projevem stáří. Tajemství chuti je v přípravě • Snad každý zná animované příběhy o námořníku Pepkovi, který se před každým náročným úkolem posílil konzervou špenátu. Tato listová zelenina má skutečně velmi prospěšné účinky na lidské zdraví. A když se dobře připraví, může i skvěle chutnat.

13. 2. 1890: Rekonstrukce hostince, oheň v písárně a pokusy o sebevraždu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Poslední dopis Milady Horákové je vystaven v Národním muzeu • V Pantheonu Historické budovy Národního muzea je až do 10. července k vidění první a poslední strana dopisu, který napsala Milada Horáková těsně před svou popravou 27. června 1950.

12. 3. 1868: Jezdil po Praze a sháněl hoblík. Tvrdil, že jím srovná nerovnost ve státě • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Obět politické nerovnosti Předevčírem od půldne najmul si na staroměstském náměstí jakýs slušně ošacený mladík drožku č. 74 a dal se voziti po Praze. Brzy zastaviti dal u krámu uzenářského tu zase u kupce, pak u některého kněhkupectví ano i v obchodě lahůdkářském a všude tázal se, mají-li tam na prodej – hoblík, že prý musí něco velmi nerovného srovnati. Rozumí se, že všude odbyt s posměchem, a když po celohodinové jízdě i drožkáři věc ta nápadnou byla, žádal tento o mzdu, předstíraje, že je teď kamsi objednán. Tu teprv vyšlo na jevo, že mladík nemá ani krejcaru. Pokládaje ho za podvodníka, dal ho drožkář zatknouti. Na strážnici odveden, jevil ale neznámý člověk zjevné známky pomatenosti; mluviť neustále o „nerovnosti“ mezi Prahou a Peští, kterouž prý musí, musí a musí hoblíkem srovnati. Přivolaný lékař seznav ovšem, že ubohý upadl v chorobu mysle, dal ho odvésti na místo příslušné. Pokud z listin u něho nalezených souditi lze, jest ubožák tovaryšem tesařským a jmenuje se Jan Lihmann a přišel z Mladé Boleslavi. – Národní listy, 12. 3. 1868 Problémy se skálou S vyšehradské skály utrhl se, jak jsme už oznámili, v pátek značný kus skály a poněvadž ještě další kusy skály hrozily spadnutím, odebrala se v sobotu komise k tomu místu a prohlednuvši je nařídila, aby k urovnání neštěstí byla stržena ještě část skály v délce 6 sáhů, načež hned v pondělí počali na skále té pracovati. – Pražský denník, 12. 3. 1868 [related-post id="6697"] Nehoda Předevčírem vyjeli si dva rybáří ze Štvanice na lov, avšak velká vlna převrhla jích loďku právě pod jezem, tak že oba pod loďkou se octnuli. Jeden z nich se dostal na obrácené dno a háčkem vytáhl svého soudruha ze zpodu. Oba plavali pak bez zastavení až k mostu železničnímu, kdež ke břehu z chladné lázně přirazili bez sítě a bez loďky. – Pražský denník, 12. 3. 1868 Pronájem Kavárna pod Letnou, poblíž třetího mostu, pronajmuta bude dražbou veřejnou a podáním ofert na dobu tří let. Oferty takové, vadiem 200 zl. opatřené, podány býti mají do konce t. m. u zdejší rady městské. – Národní listy, 12. 3. 1868

Ledviny jsou mimořádně důležité. Dopřejte jim odpovídající péči • Ledviny jsou natolik důležitý orgán, že byl 11. březen vyhlášen jako jejich světový den. Co vlastně v našem těle dělají? A jak se o ně správně starat, aby spolehlivě fungovaly co nejdéle?

Nezdravou zálibu ve sladkém si nemusíte vyčítat. Podle vědců za ni mohou geny • Velká část lidí si nedokáže odříct sladké pokrmy. Začíná to už ráno při snídani sladkým pečivem, pokračuje po obědě dortíkem ke kávě. V průběhu odpoledne pak do sebe řada z nás doslova „láduje“ nejrůznější sladké tyčinky, čokolády, bonbóny a další podobné pamlsky. Pokud se v tomto popisu alespoň částečně poznáváte a nezdravé mlsání se vám vymyká z rukou, vědci pro vás mají dobrou zprávu. Vlastně za to ani nemůžete.

Také jíte sladké ve velkém?

9. 8. 1890: Třídní sraz gymnazistů po čtvrt století a smělá krádež • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

27. 4. 1868: Císař František Josef se chystá do Prahy na slavnostní otevření nového mostu • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Příroda se probudila Teplejší počasí v posledních dnech nastalé učinilo znamenitou změnu v přírodě, kteráž do nedávna ze svého zimního spánku jen velmi mdle se probírala. Pole a luka oplývají zeleností a osení na zimu zaseté stojí výborně, tak že znalcové dle panující povětrnosti úrodný rok již prorokují. Stromy s letním ovocem jsou již květem obaleny. Jiné druhy stromů pozdější ovoce nesoucích, též počínají pučeti. V zahradních hostincích jak za branou tak i v Praze se již po několik dní hosté scházejí, teplou povětrností pod širé nebe vyvábeni byvše. – Pražský denník, 27. 4. 1868 [related-post id="9745"] Návštěva J. V. císař František Josef dle zpráv vídeňských listův přijede dne 10. května t. r. do Prahy, aby přítomen byl otevření třetího mostu pražského, jenž zove se, jak povědomo „most Františka Josefa.“ – Národní listy, 27. 4. 1868

Pozor na spolknuté předměty. Baterie a magnety mohou být pro děti smrtelně nebezpečné • Spolknutí drobného předmětu dítětem je noční můra snad každého rodiče. Podle zkušeností lékařů jsou to nejčastěji mince, drobné součásti hraček a bohužel také lithiové baterie a magnety. Spolknutý cizí předmět může být pro dítě smrtelně nebezpečný, zvláště pokud dítě spolkne knoflíkovou lithiovou baterii, dva a více magnetů současně, nebo magnet a jiný kovový předmět.

23. 5. 1889: Případ týraného chlapce, pohřešovaný obuvník a nešťastný pád ze žebříku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

4. 6. 1868: Zjištěna totožnost mrtvoly z Letné. Zřejmě šlo o bratrovraždu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Národní divadlo Na staveništi pro národní divadlo se po odstranění tribun počalo předevčírem opět pracovati. Včera dopoledne připlulo po vodě k staveništi několik velkých lodí se stavebním kamenem naplněných. Památné kameny do základův divadla zaslané jsou prozatím na zvláštním lešení pohromadě složeny. – Pražský denník, 4. 6. 1868 Bodnutí nožem V pondělí odpoledne servali se dva hoši z Nového světa na Marianských hradbách o kousek odhozeného doutníku. Ve rvačce té vrazil jeden svému protivníku nůž do zad a značně jej poranil. Pachatel byt zatknut. – Pražský denník, 4. 6. 1868 Bouřka Bouřka s lijavcem strhla se včera v 7 hodin večer nad Prahou a potrvala dobré půl hodiny; před bouřkou valila se černá mračna nejen pod oblohou nobrž i, kdo z vltavských mostů to divadlo pozoroval, jako černý dým po hladině vltavské, tak že Vyšehradu ani vidět nebylo. Vypravují nám, že na Poříčí uhodilo do jednoho domu. – Pražský denník, 4. 6. 1868 [related-post id="10751"] Ku vraždě na Letné Již je úředně zjištěno, že onen mladík, který před čtvrt rokem na Letné tak tajemným spůsobem zavražděn byl, jest statkářův syn jménem Josef Spurný z obce Čehovic na Moravě. Jak vědomo, nalezá se vlastní bratr zavražděného již ve vyšetřovací vazbě pro podezření, že spáchal vraždu tuto. – Pražský denník, 4. 6. 1868