14. 8. 1889: Nerozlučné sestry spáchaly společnou sebevraždu. Důvod nikomu neřekly

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Pokus sebevraždy dvou sester

Tklivá událost vyrušila včera odpoledne obyvatelstvo doleního Nového města pražského z obvyklého všedního jeho klidu. Dvě sestry, které průběhem života tak k sobě přilnuly, že nebylo lze jednu bez druhé na ulici spatřiti, odhodlaly se ke společnému vystoupení ze života. Současně vypálily proti sobě smrticí rány z revolverů. Jedna z nich, mladší, podlehla — jak se právě v pozdní hodině noční dovídáme — těžkému svému zranění, zemřevší ve všeobecné nemocnici. Příčina zoufalého skutku nešťastných se- ster není ani zarmoucenému jich otci známa.

Stůjtež zde podrobnosti dojemného tohoto případu. Obě sestry bydlely se svým otcem p. Bohumilem Klempererem v Bolzanově ulici č. 1615 na Novém městě (vedle Grand hotelu). Starší Hermina je 38 let stará, mladší dostoupila 28. roku. Zmíněný byt na Novém městě, jenž sestává z kuchyně a dvou pokojů, obývaly již od tří let. Otec byl před časem obchodníkem se střižným zbožím, maje krám na Vaječněm trhu, nyní pak se živí obchodní agenturou. Manželka jeho zemřela před třemi roky. Rodina žila ve hmotných poměrech sice skrovných, ale nikoli, jak sousedé skoro všeobecně praví, neutěšených. Slečna Olga byla výbornou pianistkou a vyučovala v lepších rodinách pražských. Při minulé čtvrti dali výpověď z bytu a měli se včera přestěhovati do nově najatého bytu v ulici Hybernské. A právě včera o půl 3. hod. odpol. se truchlivé drama rodinné odehrálo.

Ke 2. hodině odešel p. Klemperer z bytu na procházku, netuše, s jakým zoufalým úmyslem obě dcery na odchod jeho čekaly. U půl 3. hodině ozvaly se v bytě Klempererových dvě děsivé rány; služka, která byla v kuchyni zaměstnána mytím nádobí, chvátala do pokoje, z kterého rány zavzněly, ale dveře pokoje toho byly uzamčeny, i běžela tedy do dveři k pokoji druhému, které byly volny ; když proběhši pokojem, otevřela dvéře do ložnice slečen, zůstala děsně zaražena stát …. Obě postele byly odestlány a na nich ležely slečny v tratolištích krve. Starší Hermina vzkřikla strašlivě, mladší Olga jevila jen slabým chrapotem, že ještě žije. — Jeden revolver ležel uprostřed pokoje, druhý pod jednou z postelí. Služka učinila ovšem ihned poplach v domě, posláno na policejní komisařství dolejšího Nového města a v brzku byl zde komisař p. Král z Dobré Vody a okresní lékař p. dr. Vodňanský, který hleděl nešťastnicím poskytnouti pomoc. Mladší slečna dala si bez námitky ránu obvázati — střelila se těžce jednou do spánku — starší však zuřivě se pomocné ruce lékařové bránila a po dvakrát si obvazy z ran — na hlavě její byly dvě rány, jedna nad okem, druhá v temeni hlavy — strhla, volajíc šíleně: »Nedám se k životu nutit, nikomu po tom nic není, chci-li se usmrtit…«

[related-post id=“22280″]

Šílící nešťatsnici bylo pohroženo svěrací kazajkou, nedá-li si dobrovolně obvazy přiložiti. Vyhrůžka ta působila, že ruce nešťastnice v resignaci klesly na postel. Ptaní se po příčinách sebevražedného pokusu bylo marné. Žádná z nešťastnic slovem o nich se nechtěla zmínit. Když přišel otec na děsnou zvěst domů, nemohl ani on dáti komisi vysvětlení, co asi dcery jeho pohnulo, že spůsobily mu tak velký zármutek. Nešťastnice dopraveny byly do všeobecné nemocnice ; starší, která zdá se býti lehčeji raněna, byla vezena v drožce, mladší, jejíž poranění prohlásil lékař hned za těžké, nesena v truhle. Jak jsme již předem se zmínili, mladší slečna svému poranění ve všeobecné nemocnici již podlehla. – Národní listy, 14. 8. 1889