5. 8. 1890: Noční bouře nad Prahou, dívka v bezvědomí a telegrafní spojení s Francií

Před lety v PrazePražskýDEN.cz5. srpna 20202 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Bouře a lijáky

Noc na dnešek zbavilo mnoho lidí spánku. Od 11 hodin v noci až do 4 hodin ráno křižovaly se takřka bez ustání blesky s děsným hromobitím a z černých mračen s malými přestávkami lil se prudký dešť. Blesk udeřil několikráte a sice ve 2 hodiny ráno do římsy v prvním patře domu u Steinitzů, již porouchal a sjel na to do sousedního domu č. 53 a 54–III., kde rozbil v druhém patře tři tabule v okně. Touže dobou sjel blesk v Kočičí ulici do neobytného domu č. 342–II., jenž nemá střechy a roztříštil zeď, kameny a malta byly daleko na chodník sházeny. Proudy vod valily se ulicemi a v Kočičí ulici vnikla voda do přízemních bytů v domech čís. 337 a 1649–II.; obyvatelé domů těch v nedbalkách utekli na ulici. Hybernská ulice byla tak zaplavena, že musily mříže stok býti vytaženy, aby mohla voda snáze stéci do stoky. – Národní listy, 5. 8. 1890

Bez vědomí

Včera v 11 hodin v noci upadla na Václavském náměstí asi 26letá neznámá dívka. Když se někteří marně o to pokoušeli, aby nabyla vědomí, učinili mezi sebou sbírku a dali dívku ve drožce dovézti do všeobecné nemocnice, kde dosud k vědomí nepřišla. – Národní listy, 5. 8. 1890

[related-post id=“32116″]

Telegrafní spojení s Francií

Jak se oznamuje, jevila se již po delší dobu citelná potřeba nového telegrafického spojení mezi Vídní a Francií, hlavně Paříží. Potřebě té bude odpomoženo zřízením nové telegrafní linie mezi jmenovanými městy, a sice bude ještě v tomto měsíci započato s pracemi zařizovacími, tak že ještě tímto rokem nová linie veřejné službě odevzdána bude. K nedávné zprávě o výsledcích mezinárodní telegrafické konference sluší ještě dodati, že také v ohledu výhodnějšího telegrafického spojení Rakouska s Francií učiněny kroky, jež vedly k cíli, tak že v době již bezprostředně blízké zavedena bude při depeších do Francie nižší sazba, a sice o 4 centimy při slově. – Národní listy, 5. 8. 1890

Nehoda

U velkém nebezpečí života byla včera prodavačka cukrovinek a perníku. V dominikánském kostele byla pouť a podél zdi chrámu stála řada krámů. Střecha kostela a žlaby se právě spravují. Nešťastnou náhodou vysmeklo se klempířskému dělníkovi těžké kladivo, které prorazilo pletený kryt krámu, spadlo k samé krámské, ale neporanilo ji. – Národní listy, 5. 8. 1890

Nepřehlédněte

21. 7. 1889: Stěhování vězňů na Pankrác, nepoctivý číšník a pohroma na Moravě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

19. 1. 1868: Sbírka na dostavbu chrámu sv. Víta se zadrhla, lidem se nechce platit • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

24. 1. 1889: Sebevražda z nešťastné lásky a obnovení kartelu železáren • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

1. 11. 1868: Další sebevraždy v Praze a jedno soudní přelíčení • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Elegantní semetrika Růžena Šlemrová. Život slavné herečky je zahalen tajemstvím • Růžena Šlemrová zanechala v prvorepublikové kinematografii nesmazatelnou stopu, přestože se většinou musela spokojit jen s vedlejšími rolemi. Nejčastěji ztvárňovala komické postavy vážených dam z lepší společnosti v honosných róbách a drahých špercích. O skutečném životě této výrazné herečky toho ale paradoxně víme jen velmi málo.

Noblesní a elegantní. Taková byla Růžena Šlemrová.

23. 3. 1868: Místo do práce šli chasníci na pivo. Mistr jim totiž neplatil • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zvláštní poranění Jistý zdejší zámožný obchodník s dobytkem minulého čtvrtku podivným způsobem přišel k úrazu, jejž mohl snadno životem zaplatit. Seděl řečeného dne v jednom hostinci na Poříčí. Vytahuje peníze, upustil šesták. Sehne se proň, ale v tu chvíli vykřikne strašně bolesti a sklesne na zem. Lidé přiskočí, rozepínají mu kabát a shledají, že bodl se do prsou zrovna nad srdcem o vlastní kapesní nůž, který byl zřízen tak, že pouhým stisknutím otevřel se. Rychlej shýbaje se, ubohý bezděčně zavadil o péro nože, jejíž měl v poprsní kapse a čepel vyskočil s takovou prudkostí, že na půl coule zajel mu do těla mezi žebrami. Však teď již poraněnému vede se lépe. – Národní listy, 23. 3. 1868 Žhář Oheň vypukl v noci na sobotu v jednom domě v Mariánské ulici; chytili tam hobliny na půdě, ale jeden tovaryš spozoroval oheň i udusil jej. Jistý bednářský chasník, jejž mistr z téhož domu byl pro nespořádaný život z díla pustil, založil onen oheň a byv zatčen ku zločinu tomu se přiznal. – Pražský denník, 23. 3. 1868 [related-post id="7888"] Zapomněl platit V sobotu dopoledne přišel na policii jeden zdejší pan mistr a oznamoval, že všech jeho sedm chasníků se mu nedostavilo ráno do práce, pročež že by zadal, aby byli, anto pospolu v blízké hospodě pijí, zatčeni. Potud měl pan mistr právo na své straně. Když policejní strážník s chasníky promluvil, pravili mu tito, že jim mistr už po sedmý týden nevyplatil mzdu. Tu zas bylo právo na straně chasníků. Dotazován, jak se to stalo, pravil mistr, že jako na smrt zapomněl vypláceti mzdu; když pak se s nimi vypořádal, šli všickni zase do práce. – Pražský denník, 23. 3. 1868

24. 10. 1889: Pražské ženy děsí Jack Rozparovač. Některé ani nechtějí vycházet ven • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

17. 2. 1868: Tragédie na dětské oslavě. Smrt dorazila bez pozvánky • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Tragédie Smutné překvapení stihlo předevčírem jistou měšťanskou rodinu bydlící v Opatovické ulici. Domácí paní N. majíc dvě dítky v stáří 10-11 let, chtěla jim v ten den uspořádat domácí dětský ples. Ze všech známých rodin v sousedstvu byly již děti sezvány, v domácnosti vše již bylo připraveno, ples mohl počíti. Dítky i matka srdečně těšily se na tu kratachvíli. Však když se vše nejlíp sešlo, domáci paní přišlo jaksi nanic. Musela se rozloučit s veselou společností dětskou, těšila dítky, aby se jen bavily dále, že si jen trochu odpočine. Ale nemohla se nimi rozlouočit. Dala si tedy přinést postel do vedlejšího pokoje, z něhož šly dveře do hodovny dětské, aby ležíc alespoň patřiti mohla, jak se dítky její veselí. Asi po hodině přistoupí k posteli dceruška a osloví matku, než tato neodpovídá a chůva přítomná napomíná dítko, aby maminku nechalo spát. Když ale k jedenácté hodině ples skončil se a domácí lidé chtěli paní zbudit, aby se ji dítky mohly poroučet, tu teprv s ustrnutím seznali že ubohá matka dívajíc se na plesající dítky své usnula – na věky. – Národní listy, 17. 2. 1868 Práce na mostě Osvětlení nového mostu bylo v tyto dny předmětem rokování rady městské; prostředek mostu bude osvětlen desíti svítilnami, ku osvětlení chodníků budou ale postaveny zvláštní svícny, jež navrhli strojníci angličtí Ordish a Le Feuvre. Místnosti před mostem a za mostem osvětleny budou svítilnami na budovách prodávačských upevněnými; jak známo bude na každém konci mostu státi po čtyřech takových budkách. – Pražský denník, 17. 2. 1868 Zaopatření sirotků Ošetřování sirotků, na které platí obec z fondu chudinského, bude nyní vzato pod důkladnější dohlídku; ti, kdo takové dítky ošetřují, budou dostávat peníze měsíčně, ale kvitance musí být potvrzena zároveň od faráře a od lékaře. Pěstouni tabudou muset ošetřované dítě měsíčně vést k faráři i okresnímu lékaři a farář potvrdí na kvitanci, že dítě žije a do školy chodí, co zatím lékař potvrdí, že není tělesně zanedbáno. – Pražský denník, 17. 2. 1868 [related-post id="5536"] Závistivé sokyně V Klementské ulici zřídila si o letošním masopustě jistá živnostnice pokoutní taneční salonek, kde při kolovrátku nejvíce učenníci tancem se vyráželi a notný povyk činili, při čemž arciť nešetřeno piva a jiných nápojů, jež majitelkyně tančirny prodávala. Četná návštěva, jaké se pokoutnímu tomuto hostinci dostávalo, a vyplývající z toho hojný užitek, přiměly závistivou jednu sousedku, by též takovou výnosnou živnost započala. K tomu účelu vyprázdnila jeden ze svých prostranných pokojů a zřídila v něm taneční síň, při čemž neopomenula také o přiměřenou hudbu se postarati. Štěstí jí však nepřálo. Vzdor lákavému drnkání na harfu nedostavil se skoro žádný host, kdežto naproti tomu u dolejší hostitelky ani místnosti nestačily. Žlučí naplněná hleděla se své šťastnější sokyni pomstiti, k čemuž se jí předevčírem večer příležitost naskytla. Dala se s sní do vády, při niž arciť s obou stran nešetřeno rozličných titulů, až konečně závistivá sousedka svou sokyní tak zbila, že tato zůstala bez sebe ležeti. Povykem tím přilákáno bylo množství diváků, kteří z počátku lhostejně ke rvačce přihlíželi, když tato ale tak náhlý obrat vzala, obořili se přístojící na druhou ženštinu a byli by ji touže měrou sblatili, kdyby rychle byla neuteka. K poražené ženštině musel býti lékař povolán, jemuž po nějaké době se podařilo ji opět vzkřísiti. – Pražský denník, 17. 2. 1868 Udušení V sklepovém bytu jednoho domu na „prostřední cestě“ v Karlíně uzavřely se předevčírem večer před spaním bydlící tam dvě ženštiny, ovocnářky a zatopivše si uhlím v kamnech, zandaly před ulehnutím rouru do komína.. Včera k polednímu slyšáno sténání v bytu, vypáčeny tedy násilím dveře a tu shledána jedna z ubohých, stařena 60letá již mrtva, druhá v mrákotách, z nichž ovšem byla vzkřísena. – Národní listy, 17. 2. 1868

14. 4. 1889: Bezplatné oční operace pro slepé a sokolská slavnost na Žižkově • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

7. 4. 1868: Na Kampě našli mrtvé novorozeně. Někdo ho uškrtil • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Smrt otrávením V sobotu večer přišlo na jednoho zahradnického dělníka, jenž na hořejším Novém městě u jedné vdovy žil, dávení a jiné známky otrávení, načež nemocný zemřel. Přítomní lékaři uznali, že ten zahradník bezpochyby zemřel otrávením a když sestra oné vdovy, taktéž se zahradníkem v tomtéž bytu jsoucí, sama podotkla, že by to nebylo nic divného, kdyby její ovdovělá sestra toho zahradníka byla otrávila, vzata jest vdova hned ve vazbu a mrtvola otráveného odnešena do nemocnice. – Pražský denník, 7. 4. 1868 Zavražděné dítě Obecní jeden dělník nalezl včera o ½8 hodině ráno na ostrově Kampě mrtvolu novorozeňátka ženského pohlaví, do plátna zaobaleného. Známky na krčku svědčí o tom, že bylo dítě nějprv uškrceno a pak do vody hozeno. – Pražský denník, 7. 4. 1868 [related-post id="8692"] Představení hluchoněmých Divadelní představení hluchoněmých, které se na květnou neděli v německém divadle odbývalo, mělo mnoho zajímavosti do sebe; představovaliť vesměs hluchoněmí lidé osudy Josefa Egyptského ve čtyřech jednáních s neočekávanou důkladností, obratností a přirozeností. Od stařičkého Jakuba až po mladého Benjaminka, každý i ti statistové s plnou duší věnovali se úkolu a výjevu právě předváděnému a tak si zjednali všeobecného uznání. Návštěva divadla byla, ač krásná jarní povětrnost na procházku vábila, přece četná. – Pražský denník, 7. 4. 1868

9. 4. 1889: Velký spor o osvětlení mezi Prahou a Žižkovem a stavba muzea • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

27. 5. 1890: Nová restaurace v Královské oboře a těžké zranění dělníků • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Slepá jasnovidka Baba Vanga prý znala temnou budoucnost lidstva. Její život je opředen tajemstvím • Údajně předpověděla 3. světovou válku, havárii v Černobylu, 11. září 2001, tragédii ponorky Kursk i smrt princezny Diany. Řeč je o bulharské vědmě a léčitelce, známé po celém světě jako Baba Vanga. Tajemná žena prý ve svých vizích viděla i vývoj lidstva v příštích několika stovkách letech a úplný konec světa. Je ale tohle všechno pravda?

29. 1. 1868: Neznámý šibal chtěl mouku zadarmo. Trik mu ale nevyšel • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

9. 8. 1890: Třídní sraz gymnazistů po čtvrt století a smělá krádež • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Příběh boje za volební právo žen připomíná nová výstava na Vítkově • V letošním roce si připomínáme 100 let od přijetí ústavy první Československé republiky, která uzákonila volební právo žen. Národní muzeum, Masarykův ústav a Archiv AV ČR a Filozofická fakulta UHK u této příležitosti pořádají výstavu „Za volební právo žen!“ v prostorách Národního památníku na Vítkově. Pro návštěvníky bude otevřena od 28. února 2020 až do konce ledna 2021.

Když obyčejné věci ještě měly velkou cenu, bez dráteníků se lidé neobešli • Historie drátu sahá až do pravěku, kdy se používal k výrobě šperků, spon, záušnic, zdobily se jím zbraně či heftovala rozbitá keramika. Ve středověku zase chránily rytíře drátěné košile.

13. 4. 1889: Nezdařený útěk z vězení a velocipedy pro děti v městském parku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

5. 7. 1890: Dítě v Michli spadlo do studny. Podařilo se ho zachránit • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Stříbrný šíp slaví 80. narozeniny. Dochoval se jediný prototyp, jeho výrobu zastavila válka • V mnoha ohledech jedinečný motorový vlak „Stříbrný šíp“ letos slaví kulaté narozeniny. Výroba prototypu byla dokončena na začátku roku 1939. Dne 17. února 1939 vykonal mezi Prahou a Kolínem technicko-policejní zkoušku, při které dosáhl rychlost 130 km/h a přesně před 80 lety byl oficiálně představen veřejnosti a tisku. Se zástupci sdělovacích prostředků se vydal na zvláštní jízdu 14. března 1939 z Prahy do Pardubic. Trať tehdy urazil za 68 minut. Dnešní expresy tuto trať ujedou za 52 minut.