31. 1. 1889: Smrt korunního prince Rudolfa, povinné očkování a vystavená velryba

Před lety v PrazePražskýDEN.cz31. ledna 20193 minuty čtení

Foto: Archiv

Pražany šokovala zpráva o náhlém úmrtí korunního prince Rudolfa, v nemocnicích bylo zavedeno povinné očkování proti neštovicím a výstavu velryby si nenechalo ujít několik tisíc lidí. Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Korunní princ Rudolf mrtev

O půl 6. hodině vyšel mimořádný výtisk úředního »W. Ztgu« s následující zprávou: »Těžká rána osudu stihla císařskou rodinu a všecky národy rakouské říše: všeobecně vážený korunní princ Rudolf je mrtev! Klesl do časného hrobu v květu svých let a plné síle svého působení. Národové říše obracejí smutně zraky své k trůnu, modlíce se, by bůh popřál útěchy císařské rodině.« O zdrcujícím případě úmrtí můžeme sděliti tolik: Korunní prince odebral se předevčírem do Meierlingu u Badenu a pozval tam na hon některé pány, jako prince Filipa Koburga a hr. Hoyose. Princ byl již včera trochu churav, pročež omluvil se, že nemůže dostaviti se do zámku k rodinné hostině. Když honební společnost dnes ráno shromáždila se a korunní princ nepřicházel, došla na sdělenou poptávka žalostná zpráva, že korunního prince není víc, že ranila ho mrtvice. Jako blesk z čista jasna stihla zdrcující práva do hradu. Při bolu, jaký zahostil se v císařské rodině, chví se na rtech každého Rakušana přání, by bůh posilnil císařskou rodinu v její velikém neštěstí. – Národní listy, 31. 1. 1889

Velryba

Výstava velryby v budově průmyslového musea na Betlémském náměstí bude v sobotu dne 2. a v neděli dne 3. února návštěvě obecenstva naposledy otevřena. Nepočítaje ústavy humanitní, jimž byl vstup zdarma povolen, navštívilo výstavu dosud 25.000 osob. – Národní listy, 31. 1. 1889

[related-post id=“16383″]

Pobořená uliční stoka

Od několika měsíců pozorovati bylo v Týnské ulici na Starém městě, že nápadně snižuje se dlažba v místech; poblíže Ungeltu, kde loni krysy zle řádily. Málem byla by se propadla v přízemí lakýrnická dílna i kancelář s obsažnou wertheimkou, kdyby v čas nebývalo spozorováno zhoubné dílo krys. Cos podobného spůsobily krysy i v uliční zděné stoce, která objevila se pobořenou v míře tak nebezpečné, že hrozila při silnějším otřesu sesutím; následkem toho také dlažba v místech těch nápadně se snižovala. Nezbývalo ovšem, než učiniti ihned opatření bezpečnostní, což se také stalo, jak dosvědčuje velká hromada materiálu ze zbořené stoky na ulici složeného. Opatření, které nyní se stalo, mohlo a mělo se již státi na podzim, neboť již tehdy pozorovati bylo nápadné klesání dlažby, a již tehdy stoka byla na zboření, což také již tehdy orgánům, majícím na starosti kanalisaci a cídění stok, jistě povědomo bylo. – Národní listy, 31. 1. 1889

Povinné očkování

Ministerstvo vnitra zaslalo ředitelstvím nemocnic oběžník s vyzváním, aby sama jakož i dožádaná gremia primárních lékařů se prohlásila, je-li při epidemii neštoviční záhodno a nutno, v nemocnicích zavésti nucené očkování. Gremium primárních lékařů pražské všeobecné nemocnice svěřilo vypracování referátů pp. prof. Janovskému a Pickovi, kteří se přimlouvají, aby ošetřovatelky nemocných a lékaři byli obligátně očkováni a nemocní, pokud to jejich stav dovolí. Referát bude zaslán místodržitelství k dalšímu úřednímu jednání. – Národní listy, 31. 1. 1889

Nepřehlédněte

24. 9. 1889: Problémy měšťanských škol v Praze a pomoc pro chudé vdovy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Slavný oscarový herec ztvární Nicolase Wintona v celovečerním filmu • Už více než 80 let uplynulo od hrdisnkého činu sira Nicolase Wintona, který zachránil 669 převážně židovských dětí z okupovaného území Československa před transportem do koncentračních táborů tím, že jim zajistil odjezd vlakem do Spojeného království. Dojemný příběh nyní znovu ožije na plátnech kin.

5. 5. 1868: Praha řeší návštěvu císaře. Neví se, jestli nakonec přijede • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Přijede-li J. M. císař do Prahy? Kancelář cís. kabinetu sdělila jak známo skrze zdejší místodržitelstvo purkmistra pražskému, že J. M. císař rád by sice vyplnil svůj slib a zavítal do Prahy k slavnému otevření třetího mostu, jenž podle J. M. pojmenován jest, že ale před 23. květnem to možné není. Rada městská na tuto zprávu uzavřela, že odročí slavné otevření mostu, původně na 10. května položené na dobu neurčitou. Nyní ale v listech vídeňských ozývají se hlasy pochybující o tom, že by J. M. císař František Josef I. vydal se do Prahy, ano „Neue Fr. Presse“ mluvíc o adrese obce pražské v příčině nových daní, již nazývá „drzou zradou na ústavě“ jedním dechem podotýká k tomu: „Proslýchá-li se zatím, že císař přece přibude k slavnosti otevření mostu do Prahy, tož víme naproti tomu, že posud zrovna opak toho pravdou jest.“ – Za to jeden list český mluvě o očekávané té návštěvě J. V. v Praze, vidí v tom již zase „známku, že Jeho Velič. nepokládá zprávy, jež mu nynější rádcové podávají o stavu království českého za dostatečné a že sám chce osobným názorem dověděti se zevrubně o něm a vyslechnouti stížnosti národa beze všech prostředníkův“... – Národní listy, 5. 5. 1868 Schůze zastupitelstva Obecní zastupitelstvo pražské odbývalo včera schůzi, v niž pronajmutí kavárny pod Letnou panu Procházkovi na na tři leta za roční nájemné 903 zl. schváleno bylo. Na okrášlení některých obecních domů při slavnostech svatojanských bylo povoleno 600 zl., rovněž vdově po městském účetním p. Danšovicovi roční výslužné 400 zl. Přes kamenný most bude položena nová plynová roura na Malou stranu, na což náklad 2364 zl. povolen jest. – Pražský denník, 5. 5. 1868 [related-post id="9883"] Povedená neděle Předvčerejší neděle byl nejutěšenější den, jaký jsme vůbec letos měli, pročež také Pražané ho použili a v davech nepřehledných ze zdí městských do Boží přírody pospíchali. Ke všem úhlům světa putovali a mohl jsi přijít kam jsi chtěl, všady byl nával neskonalý. Hostinské zahrady a místnosti slavily při tom ovšem největší žeň. Na samotném třetím mostě pražském vybráno bylo přes 500 zl., pročež muselo přes 50 000 lidí tudy se ubírati; povozů jelo přes ten most do 7 hodin večer přes 800! Sám J. V. císař Ferdinand navštívil v 11 hodin dopoledne most tento a se zálibou si jej podrobně prohlížel. Odpoledne objevilo se J. V. ve Stromovce, kdež jej vojenská hudba císařskou hymnou uvítala. Na Smíchově, kdež slavili pouť sv. Filipo-Jakubskou a ne méně v Stromovce i na Letné bylo lidem vše přeplněno; do samotných Roztok jelo po zábavním vlaku přes 700 osob. – Pražský denník, 5. 5. 1868

Nacisté tu sekali hlavy jako na běžícím páse. Pražská sekyrárna nahání hrůzu • „Ve jménu Vůdce a říšského protektora se vaše žádost o milost zamítá a zároveň se vám oznamuje, že rozsudek bude vykonán dnes po 16. hodině.“ Uslyšet tato slova znamená začátek konce. Odsouzený je ve spodním prádle odveden do tzv. „přípravné“ cely, kde má možnost se spoutanýma rukama napsat svůj poslední dopis. Komise ověřuje totožnost. V následující místnosti za černým závěsem je už připravena gilotina. Popravy v nechvalně proslulé pankrácké „sekyrárně“ byly vykonávány zpravidla v úterý a ve čtvrtek po 16. hodině. Nacisté zde o život připravili oficiálně celkem 1075 lidí, z toho 155 žen. Skutečný počty obětí je ale nejspíš mnohem vyšší. Kat Alois Weiss společně se třemi dalšími pomocníky svázaného odsouzeného pokládají na stůl. Nejdřív mu nasadí dřevěný límec, po stisknutí páky sjíždí dolu čepel ostře nabroušeného nože. Trest je vykonán. [gallery size="full" columns="1" ids="12175"] Chtěli ušetřit „Sekyrárnu“ na Pankráci zřídili nacisté až v dubnu roku 1943. Důvodem bylo šetření. V protektorátu během heydrichiády stoupal počet lidí souzených německým lidovým soudem, a tím pádem i počet popravených. Trest smrti je ukládán se ilegální odbojovou činnost, ale třeba i za černou porážku prasete. Vozit odsouzené k exekucím do Berlína a Drážďan je zdlouhavé a drahé, a tak je výnosem říšského ministra spravedlnosti dr. Georga Otto Thieracka ze dne 15. dubna 1943 zřízeno samostatné popravní místo pro výkon trestu smrti stětím i v Praze na Pankráci. První poprava je zde vykonána už o deset dní dříve. Na formality si nacistické zrůdy nepotrpí. Historik Petr Koura uvádí, že v době zřízení pankrácké „sekyrárny“ bylo již možné udělit trest smrti prakticky za cokoliv. Pod vymezení „projevy protiněmeckého smýšlení nebo poškozování blaha německého národa nejrůznějším chováním“ bylo možné zahrnout v podstatě jakýkoliv delikt. [gallery size="full" columns="1" ids="12176"] Oběti odvážel náklaďák Mrtvá těla dozorci přenáší do další místnosti, tzv. „rakvárny“, kde je hvězdicovitým způsobem ukládají kolem kanálku uprostřed podlahy, aby mohla odtéct krev. Dodnes jsou na zemi v této místnosti patrné paprskovité stopy, které vznikly chemickou reakcí krve s povrchem dlaždic na podlaze. Oběti jsou následně uloženy do podlouhlých beden z nehoblovaného dřeva. Po 17. hodině nákladní automobil odváží truhly s mrtvými do strašnického krematoria, kde jsou pod přímým dozorem příslušníků gestapa v noci zpopelněny. Popel je pak vysypán do vyhloubených jam hned vedle krematoria. [gallery size="full" columns="1" ids="12174"] V jeden „popravní“ den se stihlo pět až šest lidí. Celý proces byl důkladně promyšlený, vše trvalo jen několik málo minut. 4. srpna 1944 stihl proto kat za den popravit 29 lidí. Vězni  popisovali, že zvuk dopadání čepele gilotiny se rozléhal celou chodbou. Pankrácká sekýrárna. Za okupace tu nacisti popravili 1 075 lidí, z toho 155 žen. Poslední popravení tu zemřeli ještě 26. dubna 1945, ten den už bylo například Brno osvobozeno. Na člověka tu padá neuvěřitelná tíseň. #odboj #WWII pic.twitter.com/QnUoqNiw4O

1. 3. 1868: Poslala dceru koupit kávu. Dívka se už domů nevrátila • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Mexikánské medaile Jak jsme už oznámili, povolil císař pán, aby rakouští dobrovolníci, kteří se ve válce mexické súčastnili, směli přijmouti a nositi pamětní medaili, kterou dal císař Napoleon co památku na mexikánskou výpravu raziti. Řečení dobrovolníci mají se do konce května přihlásiti o tuto medaili u nejbližšího doplňovacího okresního velitelství, při čemž se ovšem mexikánskými propouštěcími papíry neb jinými listinami vykázati musí. – Pražský denník, 1. 3. 1868 Nové pořádky v blázinci Z pražského blázince, v němž se nyní nachází přes 660 chorých, bude jich 200 doveženo do blázince v Kosmonosích, načež bude v pražském blázinci docela nový pořádek zaveden. – Pražský denník, 1. 3. 1868 Podivná nehoda Na Malé straně u samé Vltavy bydlí jistý hudebník a ten měl na popeleční středu podivnou nehodu; vraceje se v 11 hodin v noci domů dostal se v domě z prvního patra dvířkami na stoh dříví a jsa napilý spadl s něho do Vltavy. Poněvadž pak domácí lidé jeho křik uslyšeli, vytáhli jej ještě v čas z vody, mokrého sice ale úplně vystřízlivělého. – Pražský denník, 1. 3. 1868 [related-post id="6353"] Zemřela při vytírání Náhlou smrtí zastižena byla včera k večeru jistá letitá již ženština v domě číslo 1184 v mlýnské uličce u sv. Petra. Byla zaneprázdněna mytím podlahy na pavlači, an pojednou se zvrátila na zábradlí pavlače a zůstala bez pohnutí ležeti. V takovém stavu byla od překvapivších nájemníků, již ubohé ihned ku pomoci přispíšili, nalezeno, avšak byla již mrtvolnou. – Pražský denník, 1. 3. 1868 Ztratilo se děvče V pondělí poslala jistá žena, která bydlí v ulici u milosrdných bratří, 13letou dcerušku ke kupci pro kávu, a však dítě se podnes nevrátilo. Starostlivá matka udala to na policii, aby se jí po dítěti pátralo. – Pražský denník, 1. 3. 1868

1. 8. 1890: Sbírka pro chudé studenty, zabavené maso a dopadený zloděj • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

15. 2. 1868: Sebevražda kvůli nešťastné lásce se mladíkovi povedla až napodruhé • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

5. 9. 1868: Požár v Hostivicích založil mladík úmyslně. Prý se chtěl pomstít • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Stavba nového mostu začala K stavbě dratěného mostu přes Vltavu se již v nejbližších dnech přikročí, an se počne hlavní pilíř v prostřed řece budovati. Ohražené místo, na němž pilíř týž státi bude, jest již vody zbaveno, neboť se z něho dvěma parními stroji ve dne i v noci voda pumpuje. Nyní jest tam zaměstnáno mnoho dělníkův vyhazováním pozůstalého kalu a písku. Prosáklá půda se vyhloubí na 11 střevíců, načež se povrch betonem vyrovná, na kterýž pak pískovcové balvany, z nichž pilíř sestávati bude, se klásti budou. Kameny tyto se na břehu již osekávají a tak ke stavbě připravují. Prostora, na níž krajní pilíř u staroměstského břehu státi bude, jest také ohražena, aby později z ní též voda vypumpována byla. Pravý břeh Vltavy, jenž se táhne podél Švarcenberské ohrady k továrně p. Brosche-ho, se znamenitě zvýší a do řeky rozšíří, za kterouž příčinou se tam se všech končin Prahy rum a hlína sváží a do vody hází. Břeh tento bude více než o 4 sáhy rozšířen a sice tak dalece, by běžel v rovné čáře s pobřežním pilířem. Stavba pilíře u malostranského břehu počne teprvé na jaře. – Pražský denník, 5. 9. 1868 Zničená krinolina V nemalém nebezpečí se nalezala včera dopoledne jistá paní v úzké uličce u staroměstských masných krámů, do něhož byla přivedena svou ohromnou krinolinou. Tato se jí totiž zapletla do kola prudce jedoucího povozu a dříve než paní zachycené šaty mohla z kola vyplesti, byla stržena kolem k zemi a leknutím klesla bez sebe na zem. Na štěstí byl nebezpečný stav paní jek od vozky tak i od kolemjdoucích spozorován, jíchž rychlou pomocí se podařilo šaty z kola vyplesti, načež omdlelá paní byla do protějšího krámu odnešena, kde po nedlouhé chvíli k sobě přišla. Jak se později shledalo, neutrpěla žádného uškození na těle, zato ale byly šaty a krinolina její v nivec obráceny. – Pražský denník, 5. 9. 1868 [related-post id="12361"] Dokonalý ve svém řemesle V noci na čtvrtek zatknut byl v jedné krčmě v židovském městě pro tuláctví jakýs Antonín Hora z Velvar, mladík to 19letý a dost slušně vypadající. Človíček tento jest soudům už dostatečně znám, an byl pro své krádeže, které na vysoká sta se páčí, už devatenáctkrát trestán. Ve čtvrtek o výslechu se konečně také přiznal, že založil oheň a sice že požár, jenž 14. července v Hostivicích, okr. únhošťského, tři chalupy a ovčinec strávil, pocházel od něho. Nechtěli prý mu tam dát nocleh a tak se jim pomstil. Toto přiznání přednesl zatčený velmi pánovitě a doložil, že „na neštěstí“ nevyhořela celá vesnice, ač on tomu chtěl. Vinník odevzdán jest již trestnímu soudu. – Pražský denník, 5. 9. 1868 Přejeté dítě zemřelo Přejeté dítě, o kterémž jsme předevčírem přinesli zprávu, že v Klementské ulici pod nákladní vůz padlo a na rukou i nohou značné rány dostalo, podlehlo těmto ranám, vypustivší po několika hodinách ducha v děcké nemocnici. – Pražský denník, 5. 9. 1868

Protiatomový kryt Folimanka se v sobotu otevře pro veřejnost • Také v tomto měsíci se pro veřejnost otevře jeden z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města Prahy. Unikátní prostory protiatomového bunkru Folimanka si zájemci budou moci prohlédnout tuto sobotu 15. září od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

9. 3. 1868: Nad Prahou zuřila bouřka, jakou nikdo dvacet let nepamatuje • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Bouřka Včera o 7. hodině snesla se nad Prahou krátká, ale prudká bouřka. Černá mračna zmítána prudkou vichřicí valila se s velikou rychlostí za notného hřímání a blyskotu, jakož i hustého deště na severovýchod. Mnozí, tímto neobyčejným zjevem přírodním v době nynější bezděcně upamatováni jsou na rok 1848, kde taktéž již v prvních dnech březnových rachotily hromy nad hlavami našemi. – Národní listy, 9. 3. 1868 Zahrádky K návrhu páně Odkolkova bude prostora kol pomníku Karlova před klášterem Křížovnickým proměněna v květnici a taktéž zahrádka na dvoře nové vyšší dívčí skoly ve Vdoičkové ulici bude bez prodlení upravena. – Pražský denník, 9. 3. 1868 Rozhodnutí městské rady Držitel kavárny na Příkopech blízko Prašné brány chtěl zříditi před kavárnou vedle chodníku ozdobnou besídku půldruhého sáhu širokou a 11 sáhů dlouhou, ale městská rada mu toto nedovolila, poněvadž by tam byla besídka velmi na překážku lidem i povozům. – Pražský denník, 9. 3. 1868 [related-post id="6485"] Situace na Vltavě Vltava za včerejšího dne již poněkud opadla. Včera k večeru obnášela výška vody 40 palců. Dosti značná tato výška vody překáží posud některým mlýnům v mletí jakož i převozu. Na Labi stála voda v sobotu u Děčína na 13 stop nad normále a stále ještě rostla. – Pražský denník, 9. 3. 1868 Tiskaři chtějí vyšší platy Pražští knihtiskařští pomocníci zadali ke gremiu knihtiskařskému žádost s 260 podpisy, aby jim byl plat zvýšen; v celém Rakousku již zvýšen plat tento až i na 18 kr. za 1000 n, jenom v Praze dostává sazeč posud jen 12 kr. za 1000 n. – Pražský denník, 9. 3. 1868

1. 1. 1869: Pražané oslavili Sylvestrovu noc v kostelích a hostincích • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Muzeum paměti XX. století dnes symbolicky zahájilo svou činnost • Zápisem do Rejstříku ústavů dnes formálně vzniklo Muzeum paměti XX. století. Nově byly ustaveny orgány instituce. Na základě výběrového řízení se historicky prvním ředitelem muzea stane Jiří Šesták. Obsazena byla také pozice předsedkyně správní rady, kterou se stala radní hlavního města Prahy Hana Kordová Marvanová, a pozice předsedy dozorčí rady, kterým se stal Zdeněk Zajíček.

2. 12. 1868: Neštěstí v továrnách a doznání mstivého žháře • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

21. 7. 1890: Pošta na Vinohradech a sebevražedný skok do Vltavy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

20. 6. 1890: Výtržnost na Zeleném trhu a stavba přístaviště v Holešovicích • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

16. 7. 1890: Zatčení bývalého konzula, podvodník na útěku a smrt na plovárně • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Příběh jako z románu. Znali se pár minut a už pospíchali k oltáři • Říká se, že láska je mocná čarodějka. Někdo na tu svou osudovou musí čekat spoustu let, jiným doslova spadne do klína. Přečtěte si příběh z roku 1891, který se odehrál ve Spojených státech. Text otiskly v Praze vydávané Národní listy.

23. 9. 1868: Děti Vojtěcha Lanny byly povýšeny do rytířského stavu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

5. 5. 1889: Přednáška Františka Křižíka a tragický konec jedné lásky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

23. 2. 1868: Mladý student pedagogiky zadržen kvůli padělání peněz • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Most je už skoro hotovýTřetí most pražský se blíží za nynější příznivé povětrnosti rychle k svému úplnému ukončení. Podlaha mostu jest již úplně položena, tak že se bude moci v nejbližších dnech vozová cesta dlážditi dubovými špalíčky. Postranní chodníky pro pěší začnou se též v krátkém čase dlážditi a to sice dlažbou mosaikovou, kteráž práce jest svěřena zdejšímu mistru dlaždickému p. Vejrostkovi. V těchto dnech bylo započato kladením železných žlábků podél chodníků a pokračováno v zřizování vkusnho zábradlí kolem mostních pilířů. Obecenstvu se dovoluje přístup na most a přechod přes něj za dobrovolný poplatek, jejž vybírají stážníci stavby. V posledních dnech byl most četně navštěvován, jmenovitě času odpoledního, kdy celé zástupy lidu přes most se ubírají, by užili ve svěžím vzduchu krásné vyhlídky s mostu i s Letné se jevící. S dlažbou ulice Eliščiny počne se jak mile tomu povětrnost dovolí. Na stavbách celnice a nedaleké kavárny pod Letnou se též usilovně pracuje. – Pražský denník, 23. 2. 1868 Padělatel zlatekPředevčírem byl u jednoho krupaře na Malé straně zadržen 17letý kandidát učitelství Jaromír Š., jenž chtěl falešnou zlatku udati. Policie prohledávala ještě téhož dne v jeho bytu v »lázni« a nalezla tam v jedné knize několik padělaných šestáků, několik olejem napuštěných archů papíru k dalšímu padělání, tuše atd. Mladík se na to přiznal, že skutečně padělání toho se dopustil a byl tudíiž zemskému soudu odevzdán. – Pražský denník, 23. 2. 1868 VýročíZlatou svatbu slaviti bude pozejtří, v úterý o půl 9. hod. u křižovníků Jan Bouček se svou ženou Terezií, s kterou byl před 50 lety u sv. Petra oddán. Staří manželé žijí prý v nuzných poměrech a takž se snad najdou citliví lidé, kteří jim k zlaté svatbě nějakým darem přispějí. – Pražský denník, 23. 2. 1868 [related-post id="6050"] Ženich dopadenNevěsta ze Zbraslavi, které ženich, jak známo, před samou svatbou s penězi uprchl do Prahy, konečně se už dopídila uprchlého, ale nevíme, zdaž má z něho velké potěšení. Ve čtvrtek jej pražská policie postihla v židovském městě, potloukajícího se tam s nějakou ženštinou. Peníze byly už ty tam a ženich, jsa následkem své divoké lásky nemocen, dopraven jest do pražské nemocnice. – Pražský denník, 23. 2. 1868 PoplachVčera dopoledne roznesla se zvěst, že v nádraží oheň vypukl, a skutečně novoměstští hasiči s ruční stříkačkou do nádraží běželi. Oheň, který v jedné tamní budově vyšel, bylvšak hned v zárodku od dělníků udušen. – Pražský denník, 23. 2. 1868