RUBRIKY
HLEDAT

15. 2. 1868: Sebevražda kvůli nešťastné lásce se mladíkovi povedla až napodruhé

Před lety v PrazePražskýDEN.cz • 15. února 2018 • 2 minuty čtení

Foto: Archiv

Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Strašný čin

Syn zámožného statkáře ve Stodůlkách udělal si známost se 16tiletou holkou z téže obce, jen že manželskému spojení jejich se překážky v cestu stavěly. Tu 22letý mladík si umínil, že si život vezme. Předevčírem najal si na Smíchově drožku, aby jej do Motola dovezla. Na cestě chtěl se z pistole zastřeliti, ale kočí mu v tom překazil. Mladík pak odebral se do svého domova, kde včera ráno svou milenku k dostaveníčku pozval. Tu po dojemném výjevu vypálil na dívku ránu z pistole, načež dívka k zemi klesla. Mysle, že je zastřelena, vytáhl druhou pistoli a střelil se do úst, tak že okamžitě ducha vypustil. Dívka však byla jen lehce poraněna a běžela k rodičům, aby jim hrůznou onu novinu sdělila. – Pražský denník, 15. 2. 1868

Stavba mostu rychle postupuje

Na třetím mostě je spodek dráhy nyní již úplně položen tak, že s neděle počne se prostředek mostu, kudy vozy jezdí dláždit dřevěnými, dubovými špalíčky. Jakmile pak uhodí trochu lepší pohoda, začnou se dláždit chodníky dlažbou mosaikovou, kteráž práce svěřena p. Vejrostkovi. Včera kladeny podél chodníků železné žlábky pro odtok vody a zřizováno zábradlí kolem mostních pilířů. Podnikatelé stavby dovolují obecenstvu přístup na most za dobrovolný poplatek, jejž vybírají strážníci stavby. Též stavba celnice a kavárny brzy bude dokončena. S dlažbou ulice Eliščiny počne se hned z jara. – Národní listy, 15. 2. 1868

[related-post id=“5531″]

Od psa kousnuta

Jedno děvče chtělo v tyto dny jíti někam do maškarního plesu a proto si šlo koupit do židovského města potřebné šaty; když si vybírala larvu, rozvzteklil se židův pes a kousl děvče do ruky. Pes byl odevzdán bez prodlení pohodnému a děvče muselo jíti k lékaři. – Pražský denník, 15. 2. 1868

Zbláznil se

Náhlá šílenost uchvátila ve středu jistého zámečnického chasníka, Ferdinanda M. z Nového města č. 131; když se ale počala k šílenosti družit také zběsilost a šílený kolem sebe vše trhati počal, musel být dopraven do blázince. – Pražský denník, 15. 2. 1868

Žebrák

Zatčen byl předevčírem večer jistý muž v židovském městě. Žebraje tam po domech přišel náhodou do kuchyně, kdež se nikdo nenalezal. Použil tedy této příležitosti a odcizil velký cinový svícen, s nímž na útěk se dáti chtěl. Byl však spozorován, zadržen a přivolanému strážníku odevzdán, který jej i se svícnem na strážnici dopravil, nedbaje na úpěnlivé prosby zloděje, by jej na svobodu propustil, an prý tohoto činu jen z nouze se dopustil. – Pražský denník, 15. 2. 1868

Vstoupit do diskuze

Nepřehlédněte

26. 5. 1889: Zákeřný škůdce napadl ovocné stromy. Panují obavy o úrodu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

8. 3. 1890: Praha upravuje vyhlášku stanovující výšku nových budov • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Smutný osud Vladimíra Menšíka. Do poslední chvíle rozdával radost, trpěl ale obrovskými bolestmi • Často bývá označován za jednoho z nejlepších a nejnadanějších českých herců a bavičů všech dob. Vladimír Menšík bezesporu patří mezi umělce, které obdařil sám Bůh. Od jeho předčasné smrti uběhlo již 31 let. A letos v říjnu by oslavil 90. narozeniny.

15. 10. 1889: Sebevražda z nešťastné lásky a šílený návštěvník divadla • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

1. 8. 1889: Vzácná návštěva, tragická nehoda na železnici a dělnické hnutí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

1. 12. 1889: Zimní obecní kuchyně na Vinohradech bude i letos vařit pro chudé • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

8. 6. 1890: Most Františka Josefa bude muset být upraven, aby zvládl větší zátěž • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

OBRAZEM: Metro A slaví výročí. Pražanům slouží přesně 40 let. V mnoha ohledech je unikátní • Přesně před 40 lety začala Pražanům sloužit nová linka metra A. Stavba začala v roce 1973 a slavnostní otevření prvního úseku mezi stanicemi Leninova (dnes Dejvická) a Náměstí Míru proběhlo 12. srpna 1978. Byla to tehdy velká sláva. Výstavba metra měla velkou politickou i společenskou prioritu, slavnostního přestřižení pásky se zúčastnil sám prezident ČSSR Gustáv Husák. A dělníci už v té době pracovali na stavbě dalších částí. [gallery size="full" columns="1" ids="11874"] Rozšiřování V den uvedení do provozu byla linka metra A dlouhá 4,7 km a měla 7 stanic. V roce 1980 přibyly stanice Jiřího z Poděbrad, Flora a Želivského. V červenci 1987 byl otevřen třetí úsek do stanice Strašnická a v roce 1990 přibyla stanice Skalka. [gallery size="full" columns="1" ids="11879"] Další prodloužení na severovýchod o stanici Depo Hostivař s využitím existující spojky do depa proběhlo v roce 2006. Nejnovější úsek z Dejvické do Motola byl otevřen v dubnu 2015. V současné době má linka A 17 stanic, celková délka je 17,13 km a vlaková souprava ji projede přibližně za půl hodiny. Hlasatelkou linky je už od jejího zprovoznění Světlana Lavičková. [gallery size="full" columns="1" ids="11878"] Na trase A metro poprvé překonalo vodní překážku v podobě Vltavy. První podchod pražského metra pod Vltavou se nachází v hloubce 14 metrů pod dnem řeky. Na trase je také téměř 190metrový úsek s největším povoleným sklonem 40 promile, a to mezi stanicemi Náměstí Míru a Muzeum. [gallery size="full" columns="1" ids="11877"] Stanice prvního úseku jsou unikátní Nejstarší stanice metra A mají většinou jen jediný výstup, ačkoliv byly navrženy tak, aby bylo možné v případě potřeby druhý dobudovat. Původní plány počítaly s dostavbou v 90. letech, ale nakonec se od nich ustoupilo. Například nejhlouběji položená stanice v celé síti pražského metra – Náměstí Míru (53 m pod povrchem) – by teoreticky mohla mít výstup na Vinohradské třídě. [related-post id="11776"] Interiéry stanic působí tak trochu exkluzivně a tajemně. Podíl na tom má důmyslně navržený způsob zacházení se světelnými zdroji a vhodný výběr použitých materiálů na obklady stěn spolu s celkovým barevným laděním. Cestování linkou I. A mělo mj. symbolizovat, že se cestující pohybuje pod historickým centrem města. Ikonické hliníkové obložení stanic metra A navrhl hlavní architekt pražského metra Jaroslav Otruba. Střídání dutých a vypouklých desek mělo za cíl tříštit zvukové vlny od podvozků projíždějících souprav. Základní barva celé linky je zlatavá champagne. Barevné ztvárnění navrhl grafik Jiří Rathouský. [gallery size="full" columns="1" ids="11880"] Na výzdobě se nešetřilo Pokud cestující projede všechny stanice, může se pokochat pohledem na desítky uměleckých děl a architektonických výtvarných prvků. Z metra se stala galerie tehdejšího umění. Může za to obrovský společenský význam stavby za předchozího režimu a dobový stavební zákon, který u veřejných staveb nařizoval vynaložit až čtyři procenta z rozpočtu na výzdobu. [related-post id="11202"] Jezdily jen čtyři vagóny V době, kdy začalo metro na trase A pravidelně jezdit, nebyl nápor na dopravu v metropoli tak velký jako dnes. Proto stačilo, že soupravy měly jen čtyři vagony. Před čtyřiceti lety to vypadalo jinak i v kabině strojvedoucího. Nikdy nejezdil sám, ale s pomocníkem. Ten hlídal, jestli jsou zavřeny všechny dveře, a také další zdánlivé "drobnosti", které už má v dnešní době na starosti počítač. Nástupiště stanic se podobala spíš železničním zastávkám. Každé měli na starosti dozorčí v hnědé uniformě s plácačkou, kteří vlaky odbavovali. Ve špičce, kdy soupravy jezdily každé tři čtyři minuty, proto měli poměrně dost náročnou službu. [gallery columns="1" size="full" ids="11875"] Metro jako válečný úkryt Trasa A byla na rozdíl od nejstaršího "céčka" zahrnuta do plánu ochranného systému metra. V případě válečného ohrožení měly stanice sloužit jako kryt, každá se dala neprodyšně uzavřít lidé by v ní v bezpečí vydrželi nejméně 72 hodin. [gallery columns="1" size="full" ids="11876"] Kam dál? V současné době je veškerá pozornost směřována na projekt výstavby linky D. Dalšího rozšíření se proto linka A jen tak nedočká. Zamýšlené prodloužení na ruzyňské letiště, či případná odbočka na Zahradní Město, je hudbou daleké budoucnosti.

3. 4. 1889: Spor o rozšíření ulice a nevydařené střílení holubů v Bubenči • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

21. 6. 1890: Zvláštní žert s balónky a uchovávání kremačního popela v domácnosti • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

25. 6. 1890: Záhadné úmrtí v hotelu, stávka zedníků a drahé houby • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

31. 8. 1868: Muž se chtěl se zastřelit, ale kulka zůstala trčet v oku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Amerikánský souboj v Praze V prvním průchodním domě z Ovocného trhu do Celetné ulice, v tak zvaném Štokhause, bylo v noci na včerejšek o 3. hodině slyšet střelnou ránu z příbytku vysloužilého setníka pana Lva Krampovského. Sousedé hned vrazili do pokoje k setníkovi a nalezli jej, jak na pohovce sedě, mokrým šátkem si obličej krví politý zastírá. Vedle něho ležela na stole šestihlavňová pistole, z níž byla z jedné hlavně rána vystřelena. Nešťastník si pistoli namířil na čelo, kule však vrazila pouze do kůže spodní a zůstala v levém oku sedět. Oko to ovšem hned vyteklo. Když se uděšení lidé tázali setníka, proč tak jednal, vyňal tento z tobolky černou kuličku a doložil, že tak učinit musel následkem amerikánského souboje. Okresní lékař dr. Urban, jenž v tomže domě bydlí, obvázal postřelenému ránu a hned dána jest vojenskému úřadu zpráva o celém případě. Rána je sice nebezpečná ale nikoliv naprosto smrtelná. K vlastní žádosti zůstal postřelený prozatím ve svém bytě. O podnětu k souboji vypravují si lidé rozličné věci. Dle jedněch pohádal prý se setník Krampovský před několika dny s některými pány tak, že následovalo na to vyzvání na souboj. Předmětem hádky bylo prý, že týž setník chtěl vstoupit do ruského vojska. – Pražský denník, 31. 8. 1868 Poplatek přes nový most Poněvadž se často stalo, že vojenští důstojníci mimo službu a i v průvodu civilistů nechtěli zaplatit mostné přes nový most, požádala městská rada c. k. gen. velitelství, aby nějak stručně upozornilo vojáky na stanovení o vojsku platná, načež to upozornění bude u mostu vyvěšeno. – Pražský denník, 31. 8. 1868 [related-post id="12243"] Sebevražda V noci na sobotu zastřelil se v kasárnech josefských jeden závodčí od pěšího pluku arcivévody Karla. Příčina této sebevraždy není známa. – Včera v noci oběsil se v kanálské zahradě vysloužilý voják a zednický tovaryš Josef Blažek. Mrtvola, která ráno od zámečnického tovaryše Srpa nalezena byla, jest odnešena do umrlčí komory ve Volšanech. – Pražský denník, 31. 8. 1868 Kontrola Prohledáváno bylo v pátek na Vyšehradě u všech hokynářů, řezníků, pekařů a hospodských a při té příležitosti zabaveny byly dva koše nezralého ovoce a necimentované závaží. – Pražský denník, 31. 8. 1868

2. 1. 1869: Zima zatím nedorazila. V Praze panuje neobvykle teplé počasí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

23. 5. 1889: Případ týraného chlapce, pohřešovaný obuvník a nešťastný pád ze žebříku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

19. 2. 1868: Při demolici domu objevili vzácné mince z 15. století • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Politická provokace Nějaká písnička „o bělohorských mučednicích“ ruší zase poklid naši neunavné c. k. policie. Tajní orgánové její alespoň vyzvěděli „zcela na určito“, že v jisté karlínské kavárně prodávala a „rozšiřovala se“ taková „kdesi tajně tištěná písnička“, v níž opěvují se mučeníci bělohorští a tudíž dává se nechuť a nelibost proti vládě na jevo. Totě skorem učiněný § 11. ministerského nařízení z roku 1854! Honem tedy buď pachatele, nebo aspoň rozšiřovatele vypátrat. A tajní orgánové skutečně vypátrali „rozšiřovatele“ v osobě zámečnického strojmistra pana Čeňka N. z jedné karlínské továrny. Tento prý – tak znělo udání – zajisté písničku tu v povědomé kavárně bud' sám prodával, aneb jest-li neprodával tedy prý si ji dojista koupil… Jednoho dne tedy octnul se milý strojmistr u výslechu. Chuďas ustrnul všecek, když vyložen před ním sáhodlouhý protokol obsahující výpovědi „svědkův“ a trnnl pořad více čím více z toho protokolu se mu projevovalo: nemělť prý do té chvíle skutečně ani potuchy, že by jakás podobná písnička existovati mohla. „Vy tedy neznáte tento tiskopis“? a ukazována mu jakás litografie ve zlaté obrubě. Milý strojmistr chutě vytahuje brejle, aby se na tu šlakovitou písničku, která ho přivedla do takového oplétání, přece důkladně podíval – avšak chyba lávky: Když prý vůbec ničeho o ní neví, nemusí prý ji také číst, a osudný „corpus delicti“ pustoval zase do akt. Ať má krásná literatura naše také své „misterie“! – Národní listy, 19. 2. 1868 Zmizela Dle udání, příslušnému úřadu o tom učiněném, zmizela od 13. t. m. Alžběta Červenková, manželka truhláře, z bytu svého č. p. 52 na Malé Straně. Odloučena od muže svého, žila v nouzi a bídě velké, nebylo by tedy nemožné, že se ubohá snad života trapného zbavila. – Národní listy, 19. 2. 1868 Zaplavení Pramen ze studně provalil se předevčírem v domě č. 815 na svatováclavském náměstí do sklepa vedlejšího domu a brzo byl celý sklep zaplaven. Na rychlo bylo povoláno několik mužů od hasičského sboru, kteří rourami skrze otvory sklepní vodu ze sklepa pumpovali, až se jim podařilo proud zastaviti a průlom zatarasiti. – Pražský denník, 19. 2. 1868 Divadlo Bergheerovo divadlo na senovážném náměstí požívá dosud stálé přízně pražského obecenstva, jak o tom svědčí každodenní četné návštěvy, jakých se mu dostává. Majitel jeho p. Bergheer ohlašuje veřejnými návěstími, že dosud provozované představení již jen krátký čas hráti budou, po nichž pak opět s novými představeními před obecenstvo předstoupí. – Pražský denník, 19. 2. 1868 [related-post id="5767"] Demolice Pachtův dům v granátnické ulici bude už co nejdříve dokona zbořen. Mohutné zdě staré této stavby vyžadují násilného bourání a některé vzdorují dlouho dělníkům než se sřítí. Včera ráno našel jeden z dělníků mezi zříceninami starou minci, na jejímž líci byla podobizna krále Jiřího Poděbradského, kol níž nápis v latinském jazyku “Jiří z Boží milosti král;” na druhé straně poněkud již otřené nalezal se stromek, nad nímž slunce se prostíralo. – Pražský denník, 19. 2. 1868 Roznášel bez povolení Nepovolaný roznašeč novin byl v pondělí večer zadržen na Smichově, když udal, že mu jeden tulák ukradl sedm výtisků jistého humoristického listu. Při vyšetřování se ukázalo, že neměl dovolení k roznášení novin a tak byl i se zlodějem soudu odevzdán. – Pražský denník, 19. 2. 1868 Ničema Zatknut byl v pondělí od obecní policie onen ničema, který v posledních dnech byl se do několika zdejších hostinců vloudil a tam hostům rozličné věci kradl. Dostižen byl v jednom hostinci na Václavském náměstí, právě když jednomu rabínovi byl ukradl zlaté hodinky s řetězem, pikslu, kabát, vestu a balík v ceně 35 ul. Zloděj tento je bývalý obchodní pomocník. – Pražský denník, 19. 2. 1868

Zajímá vás historie? Kryt Folimanka bude tuto sobotu znovu otevřen • Již tuto sobotu 13. dubna 2019 se pro zájemce z řad veřejnosti opět otevře jeden z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města. Unikátní prostory si budete moci prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

30. 1. 1889: Telefony v Praze, výměra vodného a nakažlivé nemoci • Kolik bylo na konci předminulého století v Praze telefonních linek? Na čem se usnesla tehdejší městská rada? A jaké povinnosti mají nově starostové obcí? Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

19. 9. 1868: Mladík vrazil sokovi v lásce kudlu do ramene • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Soud se strážníkem Pro pokus vraždy souzen byl včera u zemského soudu obecní strážník z Číčovic, jenž povadiv se dne 3. května v hospodě s jakýmsi nádenníkem Južkem, počíhal si v noci na Južka a střelil po něm. U soudu řekl, ze mu nevědomky ručnice spustila. Svědkové ale dokázali, že mířil a tak jej soud, poněvadž poškozenému jen jeden brok do ramena vrazil, odsoudil pro zločin těžkého poškození na těle na dva měsíce těžkého žaláře, postem zostřeného. Státní zástupce viděl v tom pokus vraždy a navrhoval pět let těžkého žaláře. – Pražský denník, 19. 9. 1868 Můstek přes Vltavu Prostřední pilíř, přes nějž drátěný můstek přes Vltavu pnouti se bude, počne se v těchto dnech stavěti. Po desítidenním pumpování byla voda ze srubu odstraněna jakož i písek v hloupce 12 stop vykopán, tak že ve čtvrtek bylo již možno na pevnou půdu základy z betonu činiti, na kteréž teprv pískovcové balvany klásti se budou. Ve vykopané půdě dobylo se též mnoho velkých kamenů, jenž při stavbě pilíře se upotřebí. Stavivo k pilíři bude se břehu zvláštním strojem ke srubu dopravováno. Na vyrovnání a rozšíření břehu se strany staroměstské se stále pracuje a část jeho byla již vydlážděna. – Pražský denník, 19. 9. 1868 [related-post id="12633"] Pomsta žárlivého milovníka Předvčírem v noci vyšel z jedné hospody na malém náměstí staroměstském jistý myslivec s mladým děvčetem, s kterým si nedávno byl známost učinil. Ale sotva že pár kroků odešli, vrhl se tu jiný ošumělý mladík na myslivce a vrazil mu nůž do levého ramene. Myslivec vzdor těžké ráně ale ničemu přece chytil a odevzdal jej hlídce policejní. Ukázalo se, to to byl dřívější milovník oné dívky, které se ovšem myslivec více líbil než otrhaný ničema. – Pražský denník, 19. 9. 1868 Pominulý pes Řezník v Bubnech pan Bláha odevzdal předvčírem malostranskému pohodnému svého psa, poněvadž se na něm jevily známky pominulosti. C. k. policie pražská učinila hned v Bubnech potřebná opatření a dala pohodnému odevzdati ještě jiné tři psy, s nimiž byl onen pes toho dne běhal. Pan Bláha, jenž byl od něho do ruky škrábnut, dal se ihned lékařsky ošetřovati. – Pražský denník, 19. 9. 1868

Skandál ve vlaku. Kterak politici nechtěli opustit kupé, kde neměli co pohledávat • Společenská morálka a pravidla prochází neustálou proměnou. V dnešní době už je nepředstavitelné, že by ve vlacích existovalo kupé určené výhradně pro ženy. Ještě před 130 lety to ovšem bývalo normální. Pochopitelně se ale našli i tací, kteří porušovali dobré mravy. Přečtěte si článek, které přinesly Národní listy v červenci roku 1891.

26. 3. 1889: Nepovedený pohřeb a případy drzých pražských zlodějů • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
Zprávy Krimi Zajímavosti Kam vyrazit Magazín Počasí Horoskop Bizár