Skandál ve vlaku. Kterak politici nechtěli opustit kupé, kde neměli co pohledávat

MagazínKristián Vích6. července 20212 minuty čtení

Foto: Picryl, volné dílo

Společenská morálka a pravidla prochází neustálou proměnou. V dnešní době už je nepředstavitelné, že by ve vlacích existovalo kupé určené výhradně pro ženy. Ještě před 130 lety to ovšem bývalo normální. Pochopitelně se ale našli i tací, kteří porušovali dobré mravy. Přečtěte si článek, které přinesly Národní listy v červenci roku 1891.

V damském kupé

Z Milana se oznamuje. Těchto dnů chtěla mladá jedna dáma, cestující o samotě, vstoupit do kupé vyhraženého pro dámy a užasla nemálo, shledavši tam dámu v průvodu dvou pánů.

Otec, jenž byl doprovodil dívku na nádraží, upozornil oba pány na nepřístojnost jich jednání a vyzval je, aby kupé opustili. Oba páni odpověděli chladně, že jim ani nenapadá, aby tak učinili. Na to obrátil se otec dívčin ke konduktorovi, ten však pokrčil rameny a pravil, že byl již pány vyzval, aby kupé opustili, oni však neposlechli. Je prý mu lito, ale nemůže si pomoci.

Na to vyzval otec dívčin přednostou stanice, aby zakročil, ten však prohlásil, že oběma pánům nemůže předpisovat, neboť jeden z nich jest poslancem a druhý senatorem. Otci dívčinu však byl titul těchto výtečníků zcela lhostejný, vyzval velice důrazně poslance i senatora, aby šetřili platných předpisů a kupé opustili.

Tu konečně oba notáblové, obávajíce se veřejného skandálu, uznali za dobré opustit se svojí průvodkyní dámské kupé a vyhledat si kupé jiné.

– Národní listy, 21. 7. 1891. Autor neuveden.

Nepřehlédněte

Osud historicky první ženy zachycené na fotografii. Dožila se mimořádného věku • Příslušníci řady domorodých kmenů kdysi věřili, že fotografie kradou duše. Některé více izolované kmeny se dokonce portrétování brání dodnes. Ten, kdo vlastní podobiznu vaší tváře, má nad vámi údajně moc. Kdo ale byla žena, která o svou duši přišla jako první v historii?

3. 12. 1868: Svatomikulášský trh ovládl centrum Prahy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Albert Einstein žil kdysi v Praze. Tvořil zde i slavnou teorii relativity • Málo se ví, že jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob – Albert Einstein – nějaký čas žil a pracoval v Praze. Osud zařídil, že slavný vědec působil v letech 1911 a 1912 na pražské c. k. Karlo-Ferdinandově universitě. Jeho přijetí ale bylo tehdy poměrně komplikované.

Kryt Folimanka bude v sobotu zdarma zpřístupněn pro veřejnost • Jeden z největších krytů civilní ochrany na území Prahy se v sobotu 19. května 2018 znovu otevře pro veřejnost. Unikátní prostory si zájemci budou moci prohlédnout od 9 do 15 hodin. Nekomentované veřejné prohlídky probíhají vždy jednu sobotu v měsíci a vstupné je pro všechny zdarma. Na dotazy ohledně krytu a jeho historie vám na místě rádi odpoví pracovníci městské části, které najdete u hlavního vchodu, nebo dobrovolníci rozmístění přímo v krytu (česky, anglicky a rusky). Chcete-li si kryt v klidu prohlédnout, je vhodné přijít alespoň hodinu před zavírací dobou (kryt se zavírá v 15 hodin). Pokud prohlídku krytu Folimanka tentokrát nestihnete, nezoufejte. Další příležitost budete mít v sobotu 16. června 2018.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

2. 11. 1868: Pražské hřbitovy ožívají návalem návštěvníků • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

První semafor v Praze začal fungovat před 90 lety. Lidem hodně vadil • V roce 1930 byla v Praze nainstalována první automatická světelná signalizace, a to ve středu Václavského náměstí, kam ústí ulice Vodičkova a Jindřišská. Do té doby byla doprava na křižovatkách řízena pouze pokyny strážníka a od roku 1927 také ručně přepínanými semafory.

6. 5. 1890: Úprava Václavského náměstí a těžce zranění dělníci • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

5. 2. 1868: Falešné peníze v Praze. Zadrželi ženu, která s nimi chtěla zaplatit • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Vzteklý osel zabil pět lidí. Projevy nákazy u zvířat jsou různé • V dřívějších dobách nebylo proti mnohým chorobám očkování. Smrtí pro člověka tak mohlo skončit třeba i obyčejné pokousání od psa nakaženého vzteklinou. O jednom velmi neobvyklém případu informují Národní listy z července roku 1891.

14. 8. 1890: Z domnělého zloděje se vyklubalo roztomilé překvapení • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

10. 6. 1890: Hořící vagon, nepoctivý nálezce a neoprávněný rybolov • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Panna, nebo orel? Odkud se vzalo sousloví, které dnes nedává smysl • V životě člověka nastávají situace, kdy musí učinit nějaké rozhodnutí. Když si ale nechceme lámat hlavu s klady a zápory, které s sebou zvolené řešení přinese, můžeme si vzít na pomoc minci, aby ze dvou různých variant vybrala za nás.

1. 5. 1889: Úpravy radnice, pražské letní zábavy a pohřešovaný podnikatel • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

16. 3. 1868: Prokletí? Muž našel starou minci a za pár hodin zemřel • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Neobvyklý trest za šíření pomluv o ostatních rodinách • Na rodinnou čest a dobrou pověst naši předci velmi dbali. Čas od času se ovšem objevil někdo, kdo se rozhodl šířit o ostatních z nejrůznějších důvodů pomluvy a klepy. O jednom podobném případu přinesly zprávu Národní listy v dubnu 1891. Poněkud překvapivé je, jak celá záležitost dopadla.

11. 1. 1868: Mladík se otrávil panenskou okurkou, skončil v blázinci • Pořád se něco děje – staré známé pořekadlo, které stejně jako dnes platilo i před 150 lety. Podívejte se, o čem psaly Národní listy v sobotu 11. ledna 1868.

23. 4. 1868: Žena si našla nezletilého milence. Její dcera se kvůli tomu zabila • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Skála na Vyšehradě Skála u vyšehradské brány, jež před nějakým časem následkem deštivého počasí se z části utrhla a do příkopu u silnice sřítila, byla tak dalece rozkopána, by více nebezpečím nehrozila. Pozůstalý výběžek skalní se nyní na vrcholu lemuje zíďkou, by za ní voda se skály do příkopu odtékati mohla a skála sama deštěm více neutrpěla. – Pražský denník, 23. 4. 1868 Sebevražda V úterý v 9 hod. večer skočila s kamenného mostu 19letá dcera po jistém obuvníku pražském z Nového trhu na Malé straně, vzavši si prý do hlavy, že její matka provdala se v tyto dny za nezletilého mladíka. Skočila s mostu u samé sochy sv. Jana Nep., když se byla dříve pokřižovala. Mrtvola její nebyla posud nalezena. – Pražský denník, 23. 4. 1868 [related-post id="9610"] Poctivá chudoba Marie Špačková, nádenice z Krlína, odevzdala včera na policejním úřadě tobolku se čtyřmi zástavními lístky, na něž velmi značná část peněz půjčena byla, aby odevzdány byly tomu, kdo je ztratil. Našlať je dcera její. – Národní listy, 23. 4. 1868

Výstava ukazuje, jak se z provinční Prahy stala významná metropole • Muzeum hlavního města Prahy pořádá od 13. června 2018 do 24. února 2019 v hlavní budově muzea na Florenci dvousálovou výstavu s názvem Praha 1848–1918. Výstava představuje významné okamžiky zejména druhé poloviny 19. století a počátku 20. století, kdy v Praze došlo k dramatickým událostem, jež stály za proměnou provinčního města Prahy v moderní metropoli. Významná data 1848 i 1918 slaví letos 170. a 100. výročí, čímž se výstava připojuje k oslavám vzniku první Československé republiky. Vystavena budou realistická vyobrazení z muzejních sbírek, dobové plány a fotografie ilustrující obecný rozvoj Prahy. K výstavě jsou připraveny doprovodné programy pro veřejnost i pro školy. Zároveň v rámci výstavy vychází i nová publikace. Výstava realizovaná ve dvou sálech hlavní budovy muzea představí významné okamžiky sedmi desítek let, během nichž Praha prošla výraznou proměnou a z provinčního města se stala moderní metropolí. Návštěvník výstavy si může hned v úvodu udělat představu o politických změnách po březnu 1848 i o dramatických pouličních bojích na barikádách v červnu 1848, které bývají označovány jako Svatodušní bouře. Grafické listy ilustrují odhodlanost obránců barikád uhájit své město před agresí generála Windischgrätze, zarytého příznivce starých pořádků, stejně tak urputnost vojáků při dobývaní barikád a obsazování vzbouřeného města. Vystaven je rovněž soubor zbraní odevzdaných Pražany po porážce povstání. [related-post id="9642"] Dobové plány a zejména historické fotografie ilustrují jak obecný rozvoj Prahy na konci „prodlouženého“ 19. století, tak i brutální proměnu života Pražanů v době první světové války. Obraz tohoto dramatického období je zde představen jako mozaika jednotlivých příznaků války a jejich dopadu na každodennost pražského obyvatelstva. Díky rozmanitému souboru fotografií a tisků má návštěvník výstavy možnost přenést se v čase do ulic a domů pražských čtvrtí před sto lety a seznámit se s každodenní realitou přídělového systému, zásobovacích potíží ve městě a v neposlední řadě s přijímáním zraněných vojáků vracejících se z fronty. Výrazný předěl v rámci výstavy představuje sekce věnovaná prvním dnům samostatného Československa. Hektické události 28. října jsou zde nastíněny z perspektivy hlavních politických protagonistů, jejichž postup při obsazování klíčových úřadů v historickém centru Prahy přibližuje interaktivní dobový plán města. Chronologický rámec výstavy završuje návrat prezidenta Tomáše G. Masaryka do vlasti. [related-post id="6443"] Dobová vyobrazení, fotografie a tisky doplňují moderní počítačové animace, díky nimž historické prameny dostávají novou dynamiku. Divák se kupříkladu může zábavně i názorně poučit o zvratech v bojích v červnu 1848, rovněž sledovat rozvoj města po zbourání hradeb pomocí digitálního prolínání historických plánů města či se seznámit s novými stavbami: železničními i silničními mosty nebo výstavnými veřejnými budovami, z nichž nejvíce zaujme reprezentativní budova Národního divadla.

15. 2. 1890: Lanové dráhy v Praze, nová divadelní aréna a sekání ledu na Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

28. 3. 1868: Splašený kůň málem způsobil obrovské neštěstí • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Úřední rozhodnutí Nový hřbitov malostranský předce nebude na území statků Hřebenky, Plátenice a Nesypky, anto ministerstvo vyslyševši stížnost Smíchovských i okolních občanů, nařídilo, že se mají jiné místnosti k tomu cíli vyhlédnouti. Ministerstvo se při tomto rozhodnutí neslo tou zásadou, že mají hřbitovy zakládati se co nejdál od obcí, anž výpar z nich by v čas moru mohl se státi nebezpečným a také voda z půdy takové odtékající celé vůkolí o zdravou vodu připraví. – Pražský denník, 28. 3. 1868 Vystěhovalci Před nádražím zdejším jeví se od několika dnů velmi pestrý život. Přicházejí tam totiž denně rodiny do Ameriky se ubírající. Sotva že jedni s drážďanským vlakem k severu odjeli, opět již jiní vystěhovalci u nádraží s povozy svými zastavují. Předevčírem večer odjelo odtud několik rodin z okolí horažďovického a prachatického, včera ráno pak sem opět na několika velkých povozích devět rodin z okolí vltavotýnského dorazilo, by odtud další svou cestu do Ameriky nastoupily. Rodiny tyto jsou nejvíce malými děcky zastoupeny, nejméně schopnými k tomu, aby dalekou a obtížnou cestu vydržely. – Pražský denník, 28. 3. 1868 Dělníci v plném nasazení Na Karlově a jeho nejbližším okolí, někdy to nejosamělejí části Prahy, panuje nyní velmi čilý život. Několik set dělníků jest tam zaneprázdněno stavbou nových domů a zemské porodnice. Dosud nedlážděné ulice tamní se počnou také již co nejdříve dlážditi, prozatím jest množství dělníků zaměstnáno budováním kanálu v těch ulicích. Do nedávna obecenstvu uzavřená ulice od sv. Apolináře do Karlovské ulice jest opět otevřena. – Pražský denník, 28. 3. 1868 [related-post id="8002"] Skočila do Vltavy Ve čtvrtek k večeru vrhla se nedaleko Brabcovy ohrady na Františku do Vltavy 24letá panská, Emilie Schmidtova z Drážďan a již tonula, když ji blízký jeden rybář zahlídl a ven vytáhl. Na strážnici přišla zase k sobě, ale nechtěla pověděti, proč do řeky skočila. Její pán, u kterého v službě stála, domnívá se, že byla, když odcházela, již na mysli pomatena. – Pražský denník, 28. 3. 1868 Splašený kůň Nemalé poděšení spůsobil předevčírem v poledne mezi ženami na Josefském náměstí sedícími splašený kůň, jenž vyběhl z jízdárny v penízkové ulici. Vše se dávalo před koněm na útěk, až konečně byl týž blíže prašné brány od několika vojínů zachycen a zpět do kasáren odveden. Na štěstí nestala se tím žádná nehoda, ač jedna služka leknutím upadla a kůň přes ní dále uháněl, aniž by ji kopytem byl zasáhl. – Pražský denník, 28. 3. 1868