26. 3. 1889: Nepovedený pohřeb a případy drzých pražských zlodějů

Před lety v PrazePražskýDEN.cz26. března 20192 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Pohřeb s překážkami

Včera odpoledne konal se pohřeb pí. Marie Toufarové, choti stavitele z Michle, za velikého účastenství tamějšího obyvatelstva. Blíže farní budovy v Michli splašili se z nenadání koně u pohřebního vozu a pádili v největším trysku k Nuslím. Kočí nemohl je udržeti, byl stržen k zemi, ale na štěstí nepřišel k úrazu. Jen s velikým namaháním podařilo se zedníku Kostkovi koně zadržeti a poněkud utišiti. Na silnici u Pankráce splašili se koně opětně a pádili táhnouce vůz s mrtvolou v divokém běhu ku Pankráci. Účastníků pohřbu zmocnilo se veliké zděšení. Teprve po velikém namahání podařilo se několika mužům koně zadržeti. Rakev byla s vozu snešena a na přinešených márách na hřbitov pankrácský dopravena. – Národní listy, 26. 3. 1889

Dopadený zloděj

Na galerii Národního divadla páchány byly delší dobu smělé krádeže. Ztrácely se tobolky z kapes dam, ba i kukátka a zloděj stával se při zdařených pokusech čím dále tím drzejším, až se odvážil i ke krádežím hodinek. Policejní ředitelství vyslalo na galerii své nejlepší detektivy, krádeže se však stále opakovaly. Teprve v neděli podařilo se uniformovanému strážníku zloděje přistihnout při činu a zatknouti jej právě, když jisté dámě vytáhl z kapsy tobolku, kterou však ihned zahodil. Zloděj odveden byl na policejní ředitelství a ponechán ve vazbě. V bytu jeho vykonána ihned prohlídka. – Národní listy, 26. 3. 1889

Drzá krádež

Drzá krádež spáchána byla v neděli mezi 5. a 6. hod. odpol. v bytu truhláře p. Karla Bittnera č. 1368–II. naproti Národnímu divadlu. Zloděj patrně s veškerými místnostmi dílny i bytu p. Bittnerova dobře obeznalý, otevřel ze dvora vyhlídku okna, jíž vnikl do dílny a odtud dostal se do pokoje. Přivlastnil si zlaté dámské hodinky, jež ležely na toiletním stolku, a chtěl pak dlátem vypáčiti stolek, v němž byly uloženy dvě spořitelní knížky. V tom p. Bittner náhodou vrátil se domů. Jakmile zloděj zaslechl rachotící klíč v zámku dveří, nelenil, a touže cestou, kudy do bytu byl vnikl, dal se rychle na útěk, tak že p. Bittner dopadnouti jej nemohl. Ačkoli byl zloděj ihned pronásledován, nepodařilo se dostihnouti jej. – Národní listy, 26. 3. 1889

Nepřehlédněte

11. 2. 1868: Pozor na vaše věci! Po Praze řádí několik drzých šejdířů • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Máchův Máj vyšel poprvé před 185 lety. Kritici dílo zpočátku rozcupovali • Je 23. dubna 1836 a z pražské tiskárny Jana Spurného odchází do světa prvních 600 výtisků útlého sešitu veršů. Jejich autorem je víceméně neznámý mladý básník a beznadějný romantik Karel Hynek Mácha.

Týrání psa ve Spálené ulici. Otřesný případ z konce 19. století • Říká se, že pes je nejlepší přítel člověka. Naši věrní kamarádi se však občas bohužel stávají oběťmi krutého zacházení ze strany lidí. Nejinak tomu bylo už na konci 19. století. Národní listy přinesly 28. dubna 1891 zprávu o případu, který se odehrál v pražské Spálené ulici.

2. 4. 1868: Praha se okrášluje. Vysazují se nové záhony a stromořadí • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Okrášlování PrahyV sadech na pražských hradbách jest nyní více dělníků jich okrášlováním zaměstnáno. Na některých místech se vysazují nová stromořadí a záhony květinové se upravují a novými plaňkami ohražují. Podobná úprava se provádí v tamních hostincích a kavárnách, kde již vše k přijmutí hostů pod širým nebem připraveno jest. Elegantní budky na hradbách rozestavené, v nichž se sodová voda k pití prodává, byly již také otevřeny. – Pražský denník, 2. 4. 1868 Z nemocnice do trestniceJeden kupecký mládenec z Buben odcizil vloni v říjnu značnou částku peněz a uprchl. Když pak později se vrátil do Prahy a stíhána se viděl zatykačem, koupil si jedu a na Karlovu náměstí se chtěl otráviti. Nepodařilo se mu to ale a tak přišel do nemocnice. Nyní kdyz se uz vyhojil, dodán jest trestnímu soudu. – Pražský denník, 2. 4. 1868 [related-post id="8865"] Nezdárná dceraNa Vyšehradě má jeden obuvník dceru, ta ale v tyto dny poprala se s otcem, potloukla jej a vzavši si několik peřin, z domu uprchla. V úterý podařilo se policii vypátrati nynější její byl na Pankráci, načež jsou jí peřiny opět odňaty. Soudní vyšetřování s ní zavedeno. – Pražský denník, 2. 4. 1868 Nová školaStavba nové vyšehradské školy se blíží k úplnému ukončení, tak že tento měsíc vysvěcena bude. Ve vnitřních prostorách, kde mimo školu na čtyři třídy a opatrovnu rozdělenou, téz byty pro učitele a prozatímní radnice se nalezati budou, pronajmou se ostatní byly soukromníkům. Část dosud stojící staré radnice bude na přes rok stržena. Vedle nové budovy stojící chatrče se strhují a na jich místě nový velký činžovní dům zbuduje, k němuž se již základy staví. Novými těmito stavbami získá značně Vyšehrad, který až do nedávna tak vesnickou tvářností vynikal. Jelikož ku veřejné dražbě, v níž budova staré školy prodána býti měla, žádný kupec se nedostavil, bylo toto stavení jednomu živnostníkovi na několik roků pronajmuto. – Pražský denník, 2. 4. 1868

Neobvyklý trest za šíření pomluv o ostatních rodinách • Na rodinnou čest a dobrou pověst naši předci velmi dbali. Čas od času se ovšem objevil někdo, kdo se rozhodl šířit o ostatních z nejrůznějších důvodů pomluvy a klepy. O jednom podobném případu přinesly zprávu Národní listy v dubnu 1891. Poněkud překvapivé je, jak celá záležitost dopadla.

Vzteklý osel zabil pět lidí. Projevy nákazy u zvířat jsou různé • V dřívějších dobách nebylo proti mnohým chorobám očkování. Smrtí pro člověka tak mohlo skončit třeba i obyčejné pokousání od psa nakaženého vzteklinou. O jednom velmi neobvyklém případu informují Národní listy z července roku 1891.

19. 1. 1868: Sbírka na dostavbu chrámu sv. Víta se zadrhla, lidem se nechce platit • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Spadne někdy Eiffelova věž? Naši předci nepočítali, že vydrží tak dlouho • Eiffelova věž patří mezi nejznámější symboly Paříže i celé Francie. Ve své době ji lidé považovali za malý zázrak. Jak ale dokládá článek z Národních listů ze srpna 1891, příliš se nepředpokládalo, že by mohla vydržet stát až do 21. století.

16. 5. 1889: Svatojánský ohňostroj, svítivé maso a pohřeb dcery Josefa Jungmanna • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

23. 1. 1868: Strašlivý mord na Letné. Někdo zastřelil mladého chlapce • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

25. 1. 1889: Zapomenutá pražská zoologická zahrada a případ krkavčí matky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Zita Kabátová sklízela jednu ránu za druhou. Díky optimismu se ale dožila vysokého věku • Už navždy bude patřit k nejvýraznějším herečkám naší kinematografie. Narodila se v roce 1913 v Praze na Malé Straně a zemřela v roce 2012. Dožila se tedy úctyhodných 99 let. A jak je známo, i v pokročilém věku byla velice svěží a čilá. Možná i proto, že si dokázala udržovat svůj pověstný smysl pro humor, optimismus a nadhled, přestože život jí do cesty postavil nejednu těžkou zkoušku.

Zita Kabátová byla jednou z nejkrásnějších prvorepublikových hereček.

Speciální vlak opět přiveze prezidenta Masaryka z exilu do vlasti • České dráhy ve spolupráci s Československou obcí legionářskou a Národním technickým muzeem pořádají 21. a 22. prosince unikátní rekonstrukci příjezdu prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka z exilu zpět do vlasti.

TGM po příjezdu do Prahy v prosinci 1918.

22. 11. 1889: Na Vinohradech otevřeli moderní závod na zpracování masa • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

9. 5. 1868: Stařena se udávila knedlíkem. Přivolaný lékař už jen konstatoval smrt • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Udávila se knedlíkem Ve čtvrtek večer jedla jistá 63letá stařena, vdova, knedlíky a jeden kus jí tak nešťastně uvázl v hrdle, že dřív než pomoc přišla, udávení následovalo. Lékař nalezl již jen mrtvolu. – Pražský denník, 9. 5. 1868 Upozornění O slavnosti národního divadla bude celé Františkovo nábřeží, hned od mlýnů počínaje a Ferdinandova střída až ku klášteru Voršilskému od 8 hodin ráno po celou dobu průvodu uzavřeno obecenstvu; také na železném mostě bude přechod zastaven. Průvod vyjde od invalidovny v 9 hodin. Dosud přihlášeno bylo k slavnosti této 133 pěveckých spolků, 170 hudebních sborů a přes 2000 koní. – Pražský denník, 9. 5. 1868 [related-post id="9939"] Výprava z Budějovic K slavnosti národního divadla do Prahy odeberou se z Budějovic po lodi dne 10. t. m. tamní dámy a vezmou do základu k národnímu divadlu kámen z Trocnova, kde se vůdce husitů Jan Žižka narodil. Z Doudleb se zašle též základní kámen a z plavských mohyl něco země. – Pražský denník, 9. 5. 1868 Pokus sebevraždy Včera večer vypila mladá jedna dívka ve svíčkové ulici značnou částku vitriolu, že ji byl milý její opustil. Byla odnešena do nemocnice, kdež pochybují, že by při životě byla zachována. – Pražský denník, 9. 5. 1868

2. 10. 1889: Přejetý kůň, následky ženské zvědavosti a sebevražda mladého muže • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

29. 10. 1889: Buršácká maškarní slavnost a dopadení zloděje • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

26. 9. 1889: Výstava velryby, tragédie na Vltavě a varování před peckami • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Vlak dětství a naděje. Helenu Růžičkovou málem nahradila jiná herečka. Proč byl seriál v trezoru? • „Nic ty se neboj, dítě moje zlatý! Na tragickej život jsem já pes!“ Nezapomenutelná věta Heleny Růžičkové ze seriálu Vlak dětství a naděje téměř zlidověla. Přitom chybělo málo a znali bychom ji v podání úplně jiné herečky. Jak na natáčení vzpomíná Tereza Brodská? A proč seriál cenzura na několik let zamkla do trezoru?

Stanislav Zindulka a Helena Růžičková v seriálu Vlak dětství a naděje.

19. 9. 1889: Uniformy pro úředníky, doktor bez diplomu a nová restaurace • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.