Máchův Máj vyšel poprvé před 185 lety. Kritici dílo zpočátku rozcupovali

23. dubna 2021 ∙ 18:07
Kristián Vích
Foto: Jan Vilímek (volné dílo) a Unsplash

Je 23. dubna 1836 a z pražské tiskárny Jana Spurného odchází do světa prvních 600 výtisků útlého sešitu veršů. Jejich autorem je víceméně neznámý mladý básník a beznadějný romantik Karel Hynek Mácha.

Zatímco život autora má už za půl roku skončit, jeho dílo se stane nesmrtelné. I po téměř dvou stoletích let zůstává zvukomalebný a tajemný Máchův Máj jednou z nejvydávanějších českých knih.

Legendární lyrickoepická skladba je považována za vrcholné dílo českého literárního romantismu. Je to oslava jara a přírody, ale i osobní zpověď rozervaného romantického člověka plného nejistot a otázek po smyslu života. Minimálně několik úvodních veršů zná snad úplně každý. Zejména proto, že se je musel povinně učit ve škole.

Karel Hynek Mácha: Máj

Byl pozdní večer – první máj –
večerní máj – byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj.
O lásce šeptal tichý mech;
květoucí strom lhal lásky žel,
svou lásku slavík růži pěl,
růžinu jevil vonný vzdech.
Jezero hladké v křovích stinných
zvučelo temně tajný bol,
břeh je objímal kol a kol;
a slunce jasná světů jiných
bloudila blankytnými pásky,
planoucí tam co slzy lásky.

Příběh Máje také není třeba příliš představovat. Inspirován je nejspíš skutečnou událostí z roku 1774. Na pahorku Na spravedlnosti, poblíž Mladé Boleslavi, byl tehdy popraven lámáním v kole Hynek (Ignác) Schiffner, který zavraždil v Dubé u Doks svého otce.

Vyprávění o pokrevních socích v lásce zaslechl Karel Hynek Mácha od hospodského Týce o šedesát let později během svého pobytu u dnešního Máchova jezera.

Kritici Máj rozcupovali

Zajímavé je, že původní rukopis Máje se našel až během 1. světové války. Jeho vydáním si však Karel Hynek Mácha vysloužil nejprve kritiku. Mnozí sice oceňovali jeho nesporný básnický talent. Pobuřoval ovšem samotný děj. Prudérní společnost 1. poloviny 19. století na něj nejspíš ještě nebyla připravena.

Například Jan Slavomír Tomíček napsal: „Jeho báseň jest škvára, která z vymřelé sopky vyhozena mezi květiny padla. Ve květinách můžeme míti a máme zalíbení, nikoli ale v chladném mrtvém meteoru, který z rozervaných útrob vyvržen byl.“

Kritiku Mácha sklidil také od Františka Ladislava Čelakovského, Josefa Krasoslava Chmelenského nebo Josefa Kajetána Tyla. Velikost básně byla doceněna až následující generací májovců, díky níž se Mácha naopak stal kultem.

Jak už bylo zmíněno, Máj patří mezi nejvydávanější české knihy. Počet vydání už ani nikdo přesně nespočítá, ale nejspíš se blíží ke třem stovkám. Autor sice zemřel v listopadu téhož roku, ale jeho dílo přežilo až do 21. století. Těžko říct, jestli Mácha takový úspěch vůbec očekával.

X Zavřít