Máchův Máj vyšel poprvé před 185 lety. Kritici dílo zpočátku rozcupovali

MagazínKristián Vích23. dubna 20212 minuty čtení

Foto: Jan Vilímek (volné dílo) a Unsplash

Je 23. dubna 1836 a z pražské tiskárny Jana Spurného odchází do světa prvních 600 výtisků útlého sešitu veršů. Jejich autorem je víceméně neznámý mladý básník a beznadějný romantik Karel Hynek Mácha.

Zatímco život autora má už za půl roku skončit, jeho dílo se stane nesmrtelné. I po téměř dvou stoletích let zůstává zvukomalebný a tajemný Máchův Máj jednou z nejvydávanějších českých knih.

Legendární lyrickoepická skladba je považována za vrcholné dílo českého literárního romantismu. Je to oslava jara a přírody, ale i osobní zpověď rozervaného romantického člověka plného nejistot a otázek po smyslu života. Minimálně několik úvodních veršů zná snad úplně každý. Zejména proto, že se je musel povinně učit ve škole.

Karel Hynek Mácha: Máj

Byl pozdní večer – první máj –
večerní máj – byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj.
O lásce šeptal tichý mech;
květoucí strom lhal lásky žel,
svou lásku slavík růži pěl,
růžinu jevil vonný vzdech.
Jezero hladké v křovích stinných
zvučelo temně tajný bol,
břeh je objímal kol a kol;
a slunce jasná světů jiných
bloudila blankytnými pásky,
planoucí tam co slzy lásky.

Příběh Máje také není třeba příliš představovat. Inspirován je nejspíš skutečnou událostí z roku 1774. Na pahorku Na spravedlnosti, poblíž Mladé Boleslavi, byl tehdy popraven lámáním v kole Hynek (Ignác) Schiffner, který zavraždil v Dubé u Doks svého otce.

Vyprávění o pokrevních socích v lásce zaslechl Karel Hynek Mácha od hospodského Týce o šedesát let později během svého pobytu u dnešního Máchova jezera.

Kritici Máj rozcupovali

Zajímavé je, že původní rukopis Máje se našel až během 1. světové války. Jeho vydáním si však Karel Hynek Mácha vysloužil nejprve kritiku. Mnozí sice oceňovali jeho nesporný básnický talent. Pobuřoval ovšem samotný děj. Prudérní společnost 1. poloviny 19. století na něj nejspíš ještě nebyla připravena.

Například Jan Slavomír Tomíček napsal: „Jeho báseň jest škvára, která z vymřelé sopky vyhozena mezi květiny padla. Ve květinách můžeme míti a máme zalíbení, nikoli ale v chladném mrtvém meteoru, který z rozervaných útrob vyvržen byl.“

[related-post id=“13969″]

Kritiku Mácha sklidil také od Františka Ladislava Čelakovského, Josefa Krasoslava Chmelenského nebo Josefa Kajetána Tyla. Velikost básně byla doceněna až následující generací májovců, díky níž se Mácha naopak stal kultem.

Jak už bylo zmíněno, Máj patří mezi nejvydávanější české knihy. Počet vydání už ani nikdo přesně nespočítá, ale nejspíš se blíží ke třem stovkám. Autor sice zemřel v listopadu téhož roku, ale jeho dílo přežilo až do 21. století. Těžko říct, jestli Mácha takový úspěch vůbec očekával.

Nepřehlédněte

6. 9. 1868: V Praze panuje čilý stavební ruch. Nových bytů je ale stále málo • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Stavební ruch Nové stavby letos na jaře v Praze započaté chýlí se poznenáhla k úplnému ukončení, ba některé jsou již v hořejších místnostech nájemníky obývány, co zatím v dolejších ještě se pracuje. Důkaz to, že vzdor velkému přibývání nových a rozsáhlých staveb bytů takřka ještě se nedostává. Chuť ke stavění však dosud ještě neutuchla, jak lze viděti zvláště na předměstí Smichově, kde blíže silnice košířské několik nových velkolepých domů se staví, tak že tam více nových ulic povstane. Také v Karlíně se letos více stavělo, jak svědčí karlínské náměstí, které několika velkými stavbami, buď již provedenými neb započatými, nemálo ozdobeno bude. V nejbližším okolí Prahy se také ještě pilně pracuje na nových budovách. – Pražský denník, 6. 9. 1868 Přejeté děti Přejeto bylo na Pohořelci u sochy sv. Jana Nep. tříleté dítě, které se kočáru od strahovské brány kvapně jedoucímu vyhnouti nemohlo. Vozka se vymluvil, že mu paní v kočáře sedící nařídila, by na chvíli nechal říditi koně dvanáctiletému jejímu hošíkovi, což pak mělo to neštěstí za následek. – Kočí z Braníka Václav K. přejel předevčírem na smichovské hlavní silnici čtyřleté dítko jednoho truhláře. Dítě to přišlo pod koně, kočí ale ještě v čas je zastavil, tak že další neštěstí vyvarováno bylo. – Pražský denník, 6. 9. 1868 Drahé hrozny a zelí Úroda na ovoce byla letos vzdor panujícímu suchu a parnu dosti hojná. Jmenovitě švestek se množství urodilo, jak patrně svědčí ony nesčetné nůše jimi naplněné, které tyto dny a zejmena včerejšího dne na Josefské náměstí přivezeny byly. Vína se letos také hojně urodilo, zvláště v Uhersku, odkud se každodenně množství košů s hrozny po železnici sem dováží. Daleká však cesta a vysoké clo činí, že se ovoce toto doti draze prodává; platí se totiž libra hroznů po 12 až 16 kr. Naproti tomu se zeleniny všeho druhu nedostává, zejmena zelí, jehož letos posud na zdejších trzích skoro ani nebylo. Včera teprve sem několik vozů se zelím přijelo, nebylo však pro vysokou cenu kupováno, an se kopa cenila až i na 8 zl. – Pražský denník, 6. 9. 1868 [related-post id="12397"] Na horách sněží Jak se nám z krkonošské krajiny sděluje, padal tam již za posledních chladných dnů sníh. Na Bukové hoře nedaleko Tannwaldu sněžilo v úterý odpoledne po tři hodiny, jen že sníh nezůstal dlouho ležet. – Pražský denník, 6. 9. 1868

Rok 1891: Drsné soužití Eskymáků. Domácí násilí na mužích, útoky nožem i láskyplné usmiřování • Na konci 19. století nebyl svět tak propojený jako dnes. Lidé příliš necestovali, a tak si o vzdálených zemích a jejich obyvatelích většinou mohli pouze přečíst v knihách nebo novinách.

1. 6. 1890: Na trh budou uvedeny nové doutníky. Kvalita byla vyzkoušena ve světě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Spisovatelka Klevisová napíše další postavu podle herečky Terezy Kostkové • Aktuálně nejprodávanější tuzemská autorka detektivek Michaela Klevisová pokřtila svoji novou knihu Vraní oko z řady s Josefem Bergmanem. Zdá se ovšem, že tomuto ostřílenému vyšetřovateli na nějakou dobu vystaví stopku. Vzniknout by totiž měla nová série s ženskou hrdinkou.

21. 7. 1890: Pošta na Vinohradech a sebevražedný skok do Vltavy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

3. 8. 1889: Škvor v uchu malé holčičky, rvačka dvou mužů a otrávení dělníků • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Praha nechala opravit pozůstatky po bývalé lanové dráze • V Letenských sadech byla obnovena jedna ze zapomenutých pražských technických památek, část původní lanové dráhy. V místě bývalé horní stanice vznikla nová vyhlídka. Rekonstrukce vyšla na 2,3 milionu korun.

Památník letců z 2. světové války na ruzyňském letišti dostal novou podobu • Pomník obětem druhé světové války v Ruzyni se dočkal po více jak 43 letech rekonstrukce. Za své náklady jej nechalo opravit Letiště Praha. Nový památník vytesaný z české Vahlovické žuly upomíná na významné hrdiny letectví. Ti se v bojích druhé světové války nejen zasloužili o vítězství Spojenců nad nacistickým Německem, ale i na vybudování civilního letectví u nás. Památník je umístěn v areálu JIH Letiště Praha naproti Úřadu civilního letectví.

9. 5. 1889: Prohnaná šejdířka, výstava velryby a nedělní klid v kupeckých obchodech • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

26. 10. 1889: Elektrické osvětlení v restauraci a nová podoba Václavského náměstí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Podskalská celnice na Výtoni bude mít v sobotu otevřeno zdarma • V sobotu 21. září proběhne další ročník pouličních sousedských slavností Zažít město jinak. Muzeum hlavního města Prahy se k této akci připojuje volným vstupem do Podskalské celnice na Výtoni od 10 do 18 hodin a doprovodným programem nejen pro rodiny s dětmi. Návštěvníci se mohou těšit na komentovanou vycházku Podskalím, tematickou hru pro děti či kreativní dílny zaměřené na výrobu autorských placek.

5. 6. 1868: Nazí muži ve Vltavě pohoršují pražské ženy a dívky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Něco o veřejném koupání-se na Smíchově Arciť nemůže být příhodnějšího a pohodlnějšího místa ku koupání-se ve Vltavě, jako v části proti Podolu až skoro ku Bráníku; kdo v neděli dělá výlet na parníku do Chuchle neb na Zbraslav, spatří proti Podolu a dále velké množství se koupajících mužského pohlaví, jak malých taktéž i hodně dospělých, ale bohužel bez všeho studu do vody jdoucích, aniž by kdo z nich na to ohled bral, že parník tak blízko okolo nich jede, a na něm krásná pleť rozličného stáří se nalezá. Ano mnozí nestydové ještě hulákajícím voláním slávy a jinými pokřiky pozornost na sebe obracejí. Bylo by zajisté záhodno, by policie takovým bezstoudným výstupům přítrž učinila a když ne jinak, tak alespoň v tu hodinu v neděli a ve svátek, kdy parník odjíždí a přijíždí, těm osobám, které plovacími spodky aneb jinak stoudně oděny nejsou, koupat se nedovolila. – Pražský denník, 5. 6. 1868 Zabavené maso V úterý bylo jedné učitelské vdově v Karlíně zabaveno několik liber masa a zničeno, poněvadž bylo již nahnilé. Taktéž zabaven byl téhož dne v Brusce celý vepř, jejž chtěl kdosi do Prahy dopraviti, ač již byl nahnilý. Vepř odevzdán byl pohodnému. – Pražský denník, 5. 6. 1868 Bouřka v Praze Bouřka v Praze, která ve středu večer hlavní město zastihla, řádila ve spojení s lijákem po všech ulicích pražských. V polou sv. Václavského náměstí až i částečně do Vodičkové ulice naplavilo se téměř jezero vody, anto kanály nebyly s to přívalu vod postačiti; stála tu chvílemi voda na půldruhého střevíce a naplnila také sklepy, sklady i nádvoří cukráře pana Hermanna, kdež na čtvrt lokte zvýší stála. Dům na Poříčí, o kterémž jsme se včera zmínili, že doň uhodilo, jest dům u zlatého slunce č. 1045, v němž se nachází železný sklad p. Fr. Šimka. Svědkové patrně viděli, jak se blesk nad tím domem rozštěpil na svě polovice; jeden papršlek svezl se po střeše, srazil ve dvoře se zdi u prvního patra maltu a zmizel v dlažbě na dvoře; druhý papršlek vjel z ulice do železného skladu, přitlačil tu účetníka ku zdi a zmizel, zanechav sírový zápach. Zápach ten byl ostatně v celém domě. Mimo to udeřil blek též do vesla velké lodě, jež stála na Vltavě nedaleko občanské plovárny a v půli je přerazil. Jiný blesk vjel do věže chrámu sv. Mikuláše na Starém městě, ale beze vší škody se ztratil. – Pražský denník, 5. 6. 1868

28. 2. 1868: Začala stavba národního divadla. Dělníci už kopou základy hlavní zdi • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Stavba divadla začíná Na staveništi národního divadla počíná již čilý život. Poněvadž sutiny z bývalé solnice nyní již úplně jsou odstraněny, zřizuje se na rohu staveniště k ostrovu žofinskému prostora 36 čtv. sáhů, na které se bude upravovati beton pro stavění zdí základních, kdežto na druhé straně k ulici nábřežní počaslo se již celou délkou staveniště s kopáním základův pro hlavní zeď. Mimo to pilně vytyčují se příční a poboční zdi, vchody a okna příští budovy. – Národní listy, 28. 2. 1868 Situace na Vltavě Voda na Vltavě následkem dešťů v hořejších krajinách v těchto dnech značně vystoupila, tak že včera zde v Praze na třicet palců nad normále stála. K večeru ale počala zase opadávati, tak že ani převoz nebyl přerušen. Rovněž i na Labi voda vystoupila a jak včera z Pardubic telegrafováno bylo, stála tam voda 9 stop a 6 palců nad normále a pořád ještě rostla. – Pražský denník, 28. 2. 1868 Dělníci se vrací do práce Příznivá povětrnost, jaká zejména včera zde panovala, přeje teď i živnostem a pracím, které po celou zimu odpočívati musely. Zednická práce je už na četných místech v plném proudu; také dlaždicové dali se do správy nkterých ulic zdejších, kde takové opravy už nanejvýš potřeba bylo. – Pražský denník, 28. 2. 1868 [related-post id="6271"] Krádež V úterý odpoledne vloudil se do jednoho domu v jalovcové ulici, právě když bydlící rodina smažením mastopustních koblih byla zaměstnána, do postranní kuchyně jakýsi tulák a nenaleznuv nic příhodnějšího, odnesl odtamtud pár nových bot, které mu k oslavení posledního masopustního dne zajisté dobře posloužily. – Pražský denník, 28. 2. 1868 Šílený Ve čtvrtek dopoledne běžel michalskou ulicí slušně oděný mladík, ale byl bez klobouku a bez šátku na krku; spatřiv jakous stařenu přicházeti, chopil ji kolem boků a počal s ní po ulici tančiti. Poznavše lidé, že je šílený, dali jej zatknout a na policejním komisařství teprv vypukla šílenost v zuřivou zběsilost, pročež nemocný bez prodlení odevzdán jest do blázince. Jest svého zaměstnání lučebník. – Pražský denník, 29. 2. 1868

Jak se má chovat skutečný gentleman • Chápání pojmu gentlemanství nebo gentleman se v průběhu času proměňuje. V minulosti se lišilo také v závislosti na geografické šířce. Zatímco v Anglii bývali gentlemani ještě před 120 lety především vysoce postavení muži, ve Spojených státech se za ně považovali i neurození a nemajetní. Museli mít ale několik důležitých charakterových rysů. Přečtěte si dobový článek z roku 1899.

Medaile Lukáše Krpálka je dočasně vystavena pro veřejnost • Letošní olympijský vítěz v judu Lukáš Krpálek dočasně zapůjčil Národnímu muzeu svou zlatou medaili. Návštěvníci si ji mohou prohlédnout na výstavě Olympijské Tokio. Příliš času ale nemají. Už 3. října se vrátí zpátky svému majiteli.

7. 9. 1868: Drzý zloděj ukradl ženě psa. Vymlouval se, že je velkým milovníkem zvířat • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Vánočka z bramborového těsta. Úsporný válečný recept našich prababiček • Vánočka patří mezi nejoblíbenějších vánoční pečivo. Na sladkém bochánku z kynutého těsta si pochutnávali už naši dávní předci. Ve středověku bývala ve středoevropském regionu neodmyslitelnou součástí štědrovečerní večeře.

28. 3. 1868: Splašený kůň málem způsobil obrovské neštěstí • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Úřední rozhodnutí Nový hřbitov malostranský předce nebude na území statků Hřebenky, Plátenice a Nesypky, anto ministerstvo vyslyševši stížnost Smíchovských i okolních občanů, nařídilo, že se mají jiné místnosti k tomu cíli vyhlédnouti. Ministerstvo se při tomto rozhodnutí neslo tou zásadou, že mají hřbitovy zakládati se co nejdál od obcí, anž výpar z nich by v čas moru mohl se státi nebezpečným a také voda z půdy takové odtékající celé vůkolí o zdravou vodu připraví. – Pražský denník, 28. 3. 1868 Vystěhovalci Před nádražím zdejším jeví se od několika dnů velmi pestrý život. Přicházejí tam totiž denně rodiny do Ameriky se ubírající. Sotva že jedni s drážďanským vlakem k severu odjeli, opět již jiní vystěhovalci u nádraží s povozy svými zastavují. Předevčírem večer odjelo odtud několik rodin z okolí horažďovického a prachatického, včera ráno pak sem opět na několika velkých povozích devět rodin z okolí vltavotýnského dorazilo, by odtud další svou cestu do Ameriky nastoupily. Rodiny tyto jsou nejvíce malými děcky zastoupeny, nejméně schopnými k tomu, aby dalekou a obtížnou cestu vydržely. – Pražský denník, 28. 3. 1868 Dělníci v plném nasazení Na Karlově a jeho nejbližším okolí, někdy to nejosamělejí části Prahy, panuje nyní velmi čilý život. Několik set dělníků jest tam zaneprázdněno stavbou nových domů a zemské porodnice. Dosud nedlážděné ulice tamní se počnou také již co nejdříve dlážditi, prozatím jest množství dělníků zaměstnáno budováním kanálu v těch ulicích. Do nedávna obecenstvu uzavřená ulice od sv. Apolináře do Karlovské ulice jest opět otevřena. – Pražský denník, 28. 3. 1868 [related-post id="8002"] Skočila do Vltavy Ve čtvrtek k večeru vrhla se nedaleko Brabcovy ohrady na Františku do Vltavy 24letá panská, Emilie Schmidtova z Drážďan a již tonula, když ji blízký jeden rybář zahlídl a ven vytáhl. Na strážnici přišla zase k sobě, ale nechtěla pověděti, proč do řeky skočila. Její pán, u kterého v službě stála, domnívá se, že byla, když odcházela, již na mysli pomatena. – Pražský denník, 28. 3. 1868 Splašený kůň Nemalé poděšení spůsobil předevčírem v poledne mezi ženami na Josefském náměstí sedícími splašený kůň, jenž vyběhl z jízdárny v penízkové ulici. Vše se dávalo před koněm na útěk, až konečně byl týž blíže prašné brány od několika vojínů zachycen a zpět do kasáren odveden. Na štěstí nestala se tím žádná nehoda, ač jedna služka leknutím upadla a kůň přes ní dále uháněl, aniž by ji kopytem byl zasáhl. – Pražský denník, 28. 3. 1868

30. 7. 1890: Hrůzná tragédie na Letné, pohřešovaný chlapec a pobodaný čeledín • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

14. 2. 1890: Hrubá krádež, nebezpečný zloděj a nový dům na Palackého nábřeží • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.