Přísný režim studentek na Oxfordu. Feministky by dnes zuřily

MagazínKristián Vích30. července 20212 minuty čtení

Foto: Unsplash

Světoznámá univerzita v anglickém Oxfordu umožnila ženám studium teprve v 70. letech 19. století. Až do roku 1920 ale nebyly brány jako plnohodnotné členky. Směly sice navštěvovat přednášky, nemohly však počítat s tím, že by na konci získaly vysokoškolský diplom a titul. Jejich studentský život byl navíc oproti mužským protějškům omezen i v dalších ohledech. Podrobně o tom líčil český dobový tisk v roce 1898.

Život studentek v Oxfordě

Život, jaký vedou příslušnice oxfordské university vyznamenává se značnou přísností. Pravidla tohoto společného života, založená na starých tradicích anglických, značně připomínají klášterní ústav.

Tak na příklad jest studentka povinna vrátit se domů ne později než v šest hodin, jestliže si nevyžádala zvláštního dovolení, vrátit se později.

Až do páté hodiny v učebních síních aneb na chodbách nesmí se ani pozdravovat, aniž hovořit se svými družkami. Teprve po čaji o páté hodině mohou studentky mezi sebou hovořit. Pravidlo toto má účel, aby se den nepromařil marnými řečmi.

Jest zakázáno navštíviti chrám častěji než dvakráte s touže družkou; jest to proto, aby mezi dívkami nevzniklo důvěrnější přátelství.

Přednášky jsou pro studenty i studentky společné, avšak studentky mají oddělená místa pod dozorem dámy, jež jest jejich představenou.

Není pro ně nijakých zábav, nesmějí ani navštěvovat plesy, aniž účastnit se pikniků, smějí toliko přijímati pozvání na čaj.

– Národní listy, 3. 9. 1898. Autor neuveden.

Nepřehlédněte

Navážeme kontakt s Marťany? Lidé v 19. století věřili, že jednou se to podaří • Jsme ve vesmíru sami? Otázka, která lidstvu nedá spát už stovky let. Řešili ji i lidé na konci 19. století. V červenci 1891 Národní listy otiskly zajímavý příspěvek o tom, co si myslel francouzský astronom, přírodovědec a spisovatel Camille Flammarion.

Unikátní protiatomový bunkr Folimanka se o víkendu opět otevře pro návštěvníky • Jeden z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města Prahy se v sobotu 13. července 2019 opět otevře pro veřejnost. Unikátní prostory si zájemci budou moci prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

21. 7. 1889: Stěhování vězňů na Pankrác, nepoctivý číšník a pohroma na Moravě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Z původních Strašnic nezbylo skoro nic. Historii pražské čtvrti přiblíží nová výstava • Muzeum hl. m. Prahy pořádá od 25. 4. 2018 do 4. 11. 2018 v hlavní budově muzea výstavu Strašnice …zahrada Prahy, brána armád… Výstava je již osmým dílem mnohaletého projektu o pražských čtvrtích. Představuje oblast, která se stala součástí Velké Prahy až v roce 1922. Do té doby náležely Strašnice k pražskému předpolí, které bylo zasaženo prakticky každým obléháním, každou válkou či bitvou o Prahu. Vystavena budou fotografická, mapová, plánová a další vyobrazení, ale i další materiál, například předměty dokumentující činnost strašnického Sokola či stavbu strašnického kostela, archeologický materiál připomene nejstarší obyvatele strašnického prostoru, další předměty život ve Strašnicích před sto a více lety. S otevřením výstavy je již tradičně vydána stejnojmenná publikace. Zároveň jsou připraveny i doprovodné programy pro veřejnost i pro školy. Historie Strašnic v kostce Až do 19. století tvořily Strašnice součást zemědělského zázemí Prahy, od 14. do počátku 17. století se tu kromě polí rozkládaly rozsáhlé vinice a chmelnice, v pozdější době bylo pro tuto oblast charakteristické pěstování zelí. Původní nevelká ves ležící na důležitých obchodních cestách o několika málo číslech popisných se v 18. a 19. století postupně rozrůstala a na konci 18. století vznikly samostatné Nové Strašnice. Stavební boom zaznamenáváme od přelomu 19. a 20. století a během první poloviny 20. století se Strašnice staly důležitou rezidenční oblastí pražských středních vrstev. Na počátku 20. století získaly Strašnice tramvajové spojení s Prahou i železniční zastávku na důležité trati Praha–Benešov. Velkou proměnu zaznamenaly Strašnice v druhé polovině 20. století, kdy byla zastavěna již většina plochy strašnického katastru. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let tu vzniklo sídliště Solidarita, poté vyrostla nová, z velké části panelová, výstavba i v dalších strašnických lokalitách – v Průběžné, Rybníčkách i jinde. V šedesátých až osmdesátých letech došlo ke zboření staré zástavby, z níž do dnešních dob zůstalo zachováno jen několik málo budov. Na počátku devadesátých let 20. století byl postaven a vysvěcen po šedesátiletém úsilí místních farníků ve Strašnicích kostel Neposkvrněného početí Panny Marie.

Strašnice na historické pohlednici.

30. 4. 1890: Otcovské napomenutí cyklistům a voda na Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Skandál ve vlaku. Kterak politici nechtěli opustit kupé, kde neměli co pohledávat • Společenská morálka a pravidla prochází neustálou proměnou. V dnešní době už je nepředstavitelné, že by ve vlacích existovalo kupé určené výhradně pro ženy. Ještě před 130 lety to ovšem bývalo normální. Pochopitelně se ale našli i tací, kteří porušovali dobré mravy. Přečtěte si článek, které přinesly Národní listy v červenci roku 1891.

4. 3. 1868: Pražský pekař testuje nový typ chlebu. Připravuje se bez kynutí • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Nový chléb Nejznamenitější lučebník naší doby, Leebig v Mnichově, zanášel se za poslední doby skoumáním, jak by se připravovat mohl chléb bez kysání a bez kvasnic. Podobný chleb se již v Mnichově vyrábí a pražský pekař pan Popel dal si ukázky takového chleba přivézti, aby mohl podobným spůsobem i v Praze chléb černý i bílý pécti. – Pražský denník, 4. 3. 1868 Lupič dopaden Prohnaný lupič polapen tyto dny od policie městské a odevzdán včera zemskému co trestnímu sondu. Již po delší dobu spozorovala policie, že řeznický tovaryš Stěpán Kočí, rodem od Turnova bez za- městnání potlouká se po Praze a při tom s jistou ženštinou, pověsti chatrné, velké peníze utrácí. Když za doby poslední krádeže vloupáním se do domů nadmíru se množily, padlo podezření i na něho. Sledován tedy tím pilněji, až skutečně přistižen při pokusu krádeže takové. A hle, již v předběžném výslechu vyšlo na jevo, že za poslední doby spáchal v Praze neméně než 13 krádeží, z nichž vzešla škoda přes 1000 zl. Taktéž vyšlo najevo, že krádeže ty prováděl se zručnosti kromobyčejnou; kde nepodařilo se mu někam vloupati se, tu háky a pod. oknem vytahoval, čeho kde dosáhl. Při prohlídce bytu, čili lépe řečeno úkrytu jeho nalezena ještě valná zásoba různých věcí kradených jako šatů, prádla, peřin, skvostů a j. v. – Národní listy, 4. 3. 1868 [related-post id="6452"] Osvětlení Na plynový kandelábr na malostranském náměstí byla včera i socha na svrchní podstavec vztýčena, tak že kandelábr tento už co nejdříve bude moci býti rozžat. Jest si přáti, aby také už na všech ostatních podstavcích kandelábry plynové vztýčeny byly, neboť na některých náměstích je osvětlení za tmavých nocí už nanejvýš potřeba. – Pražský denník, 4. 3. 1868 Zabloudilé dítě Včera v poledne přivábil k sobě na staroměstském náměstí asi tříletý hošík množství okolojdoucích svým pláčem. Byl z domova vyběhl a zatoulal se až na náměstí, kde spozorovav, že to se na cizém místě nalezá, do pláče se dal. Okolostojící chtěli jiz děcko na strážnici zavesti, když na cestě hošík spatřil sousedku svých rodičů a poznav ji ihned k ní radostně běžel. Tato se ovšem hocha ujmula a k matce jej zavedla. – Pražský denník, 4. 3. 1868

Bude nekynutý chléb Pražanům chutnat?

Digitální orloj zmizel ze Staroměstské radnice. Oprava původního se blíží do finále • Stovky tisíc lidí měly v minulých měsících možnost vidět na Staroměstském náměstí digitální orloj, který suploval původní historický hodinový stroj. Ten v současné době prochází náročnou rekonstrukcí. Digitální orloj byl instalován letos v březnu. Demontován musel být minulý týdenkvůli pokračujícím opravám věže. Fakticky šlo o velkou LED obrazovku o rozměrech 5,56 x 3,84 metru o váze zhruba jedné tuny, která byla na historické budově nainstalována. Pomocí speciálně vyvinutého softwaru nabídla unikátní pohled na kopii kompletního orloje. „Virtuální orloj prostřednictvím obrazovky věrně reprodukoval veškeré funkce původního stroje – podívanou na pohyb jednotlivých prvků na astronomickém ciferníku, střídání apoštolů v oknech a doprovodné zvukové efekty, jakými jsou kokrhání kohouta či zvonění smrtky,“ shrnul radní hl. m. Prahy pro oblast kultury Jan Wolf. Zároveň měl dočasný orloj automatickou úpravu jasu podle světelných okolností, přihlížející tak mohli sledovat orloj za jakýchkoli podmínek. „S nabídkou na zajištění náhradního orloje pro magistrát přišla firma BigMedia. Jsem rád, že se nám celý projekt podařilo tak skvěle realizovat. Celkové náklady spojené se zajištěním tohoto unikátního projektu se pro naši společnost vyšplhaly na 1,5 milionu korun. Plně to ale vyvážily kladné ohlasy zejména od turistů, kteří byli vděční za to, že ani v době rekonstrukce orloje nepřišli o zážitek z jedné z nejkrásnějších památek v Praze,“ řekl Marek Pavlas, jednatel společnosti BigMedia. Obrazovku společnost umístila na Staroměstskou radnici na své náklady. [related-post id="7713"] Oprava orloje finišuje Orloj se zastavil letos 8. ledna a poprvé od poválečných let byl kompletně demontován. Po součástkách byl převezen do několika dílen, kde na něm pracovali hodináři i restaurátoři. Oprava orloje je součástí rekonstrukce věže Staroměstské radnice, která začala loni v dubnu. Vše by mělo být hotové do podzimu, nejpozději do výročí 100 let vzniku Československa. Za kompletní rekonstrukci zaplatí pražský magistrát přibližně 55 milionů korun bez DPH.

Virtuální orloj na věži Staroměstské radnice.

Kamila Moučková a Jiřina Švorcová: Kamarádky, které se usmířily na poslední chvíli • Dvě výrazné ženy, jejichž osobní i profesní životy byly zásadně ovlivněny dějinami 20. století. Obě si zažily slávu, ale i drsný pád na dno. A obě svého času pojilo přátelství, přestože každá stála na jiné straně barikády. Po roce 1968 se jejich cesty na několik desítek let rozešly. K usmíření došlo až krátce před smrtí Jiřiny Švorcové.

23. 6. 1890: Chasník prý střílel na krysy. Zasáhl ale malou holčičku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Druhy nádobí, které do myčky nikdy nedávejte. Mohly byste je nevratně zničit • Kdo si jednou pořídil myčku nádobí, už si bez ní nejspíš nedokáže představit život. Aby také ne, když tak krásně šetří čas, námahu i přírodu. Jediné, co člověk musí udělat, je vhodně naskládat nádobí, vložit tabletu na mytí, zavřít, zapnout a nechat stroj pracovat. A pochopitelně také vědět, co do myčky nádobí nikdy nedávat. 

20. 10. 1868: Stařeně se vyřinula krev z úst a za pár chvil byla mrtvá • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

5. 9. 1889: Výlet hasičů skončil krvavou bitvou. Mezi raněnými jsou i děti • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

3. 3. 1868: Stavba třetího pražského mostu se blíží do finále • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. K stavbě třetího mostu pražského V nejbližších dnech počne se na spodní podlahu mostu, která již úplně ukončena jest, svrchní podlaha klásti. Tato bude záležeti z dubových špalíčků, jež v tesařském závodě p. Lanny se zdělávají. Špalíčků těchto jest už přes 150 sáhů nařezáno a dobrota dříví ručí za mnohaletou trvanlivost. Na chodníky mostu se upraví dlažba v podobě parketů. Zábradlí kol mostních pilířů jest již zcela zasazeno. Nyní se staví železné sloupy před vchodem na most. Mostní zábradlí po celé své délce bude lemováno oblým dřevem. V neděli po celý den se hemžilo na tisíce diváků na mostě, kteří si velkolepou jeho stavbu prohlíželi. Příznivé počasí vábilo vůbec množství Pražanů toho dne na venkovský zdravější vzduch, leč výlet tento byl však brzo deštěm odpoledním a prudkým vichrem nemile pokažen, tak že ohromné množství výletníků muselo hledati útočiště v restauracích a hostincích. Povozům není ovšem dosud přechod přes most dovolen, neboť teprvé po hlavní nákladní zkoušce bude jízda otevřena. Částečné zkoušky se již ostatně několikráte vykonaly, buď s povozy neb kočáry, jak při rychlé i zdlouhavé jízdě. Předešlého týdne se po mostě dvakráte zdejší vojenská obsádka k cvičení ubírala. Výsledek těchto prozatimních zkoušek byl vždy uspokojující. Městského převozu u občanské plovárny, jenž v neděli opět otevřen byl, se následkem volného přechodu přes tento most též velmi zřídka užívá.  – Pražský denník, 3. 3. 1868 Podivný host Domovník jednoho domu na Ferdinandově třídě spozoroval v neděli dopoledne podivnou postavu na střeše a domníval se tím spíše, že to je zloděj, anto ta postava se hleděla za komínem skrýti. I počala honba na tohoto domnělého zloděje, ačkoliv bylo těžko se mu přiblížiti. Nenadále ale spozorováno, že má zloděj na krku provaz a že vlastně není nic jiného nežli opice. Tu se ovšem spůsob honu změnil, domovník se dal na půdě do kousání jablek a opice, chtějíc také jablko slezla po střeše na půdu, kdež vzdor kousání svému byla chycena. Bez pochyby utekla někde v sousedství svému pánu.  – Pražský denník, 3. 3. 1868 [related-post id="6375"] Schůze zastupitelstva Obecní zastupitelstvo pražské odbývalo včera schůzi, v níž nejdříve p. dr. Škarda se tázal, proč je u magistrátu tak velký počet denních písařů zaměstnán. Měšťanosta p. dr. Klaudy odpověděl, že teď jen 12 písařů nad obyčejný počet zaměstnáno jest, a to jen proto, aby noví úředníci nemuseli býti zřizováni. P. Makovský se tázal na spůsob vybírání mýta na novém mostu, načež p. měšťanosta odvětil, že dosavadní vybírání se neděje od obce, že však most už brzo v majetek a správu obce přejde. Dr. Rieger opět se tázal, jak to vypadá se zkouškou nákladní na tomto mostě, a zda-li by to nebylo dostatečnou zkouškou, když tyto dny dva pluky vojska přes most táhly? Pak si stěžoval p. dr. Škarda, proč obecná plynárna nevydává české kvitance. Měšťanosta slíbil, že stížnosti té odpomoženo bude. Pánové Hampejs a Martin hájili láci obecního plynu a poslední prohlásil, že za čtyři měsíce 41 zl. uspořil. Na to byli zvoleni do komise ke zkoušení účtů plynárny pánové dr. Škarda, Duchs, dr. Junek, Turek a Kellner. Návrh na postoupení místa ku zřízení pomníku Jungmannova byl jednohlasně přijat. Proti návrhu, aby se povolilo 200 dukátů na dostihy koní na Smíchově, mluvil p. dr. Grégr, pravě, že by dostihy tyto neměly podporovány býti. P. Martin mluvil v opáčném smyslu, načež pan měšťanosta sdělil, že městská rada proto tuto cenu navrhla, poněvadž císař pán loňskou vyhranou cenu chudým pražským věnoval, a mimo to platí prý cena tato jen pro domácí koně. Na to byl návth městské rady velkou většinou přijat a tím schůze skončena.  – Pražský denník, 3. 3. 1868 Smrt nádeníka Náhlou smrtí zemřel v sobotu večer na policejní strážnici malostranské nádeník Jan Poláček. Týž byl zatknut pro žebrání a na strážnici náhle těžce onemocněl. Než jej dopravili v truhle do nemocnice, byl již mrtvolou.  – Pražský denník, 3. 3. 1868

19. 7. 1889: Bezplatné noclehárny pro mladé výletníky a mrtvé tělo ve Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

2. 8. 1890: Zábava na Zbraslavi, zřícené lešení a požár v bytě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Unikátní kryt Folimanka se o víkendu opět zdarma otevře pro návštěvníky • Zajímá vás historie? Již tuto sobotu 16. března 2019 můžete opět vyrazit na prohlídku jednoho z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města. Unikátní prostory si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

Britští muži dávali najevo své bohatství podivnou úpravou nehtů • Pokud si říkáte, že žijeme ve zvráceném světě sociálních sítí, kde řada lidí nemá žádnou soudnost, možná vás překvapí článek z roku 1901. Národní listy přinesly zprávu o zvláštní módě, která se rozšířila mezi bohatými britskými muži.

Mléková polévka, játrová omáčka. Připomeňte si blafy ze socialistické školní jídelny • Školní jídelna bývala v dřívějších dobách pro většinu dětí postrachem. Stravování v těchto zařízeních nicméně doznalo v posledních letech mnoha změn. Díky osvětě známých kuchařů pronikají i do kdysi zatuchlého prostředí moderní trendy a suroviny. Starší ročníky si ale jistě dobře pamatují na to, jak to bylo dříve.

Elegantní semetrika Růžena Šlemrová. Život slavné herečky je zahalen tajemstvím • Růžena Šlemrová zanechala v prvorepublikové kinematografii nesmazatelnou stopu, přestože se většinou musela spokojit jen s vedlejšími rolemi. Nejčastěji ztvárňovala komické postavy vážených dam z lepší společnosti v honosných róbách a drahých špercích. O skutečném životě této výrazné herečky toho ale paradoxně víme jen velmi málo.

Noblesní a elegantní. Taková byla Růžena Šlemrová.