Přísný režim studentek na Oxfordu. Feministky by dnes zuřily

MagazínKristián Vích30. července 20212 minuty čtení

Foto: Unsplash

Světoznámá univerzita v anglickém Oxfordu umožnila ženám studium teprve v 70. letech 19. století. Až do roku 1920 ale nebyly brány jako plnohodnotné členky. Směly sice navštěvovat přednášky, nemohly však počítat s tím, že by na konci získaly vysokoškolský diplom a titul. Jejich studentský život byl navíc oproti mužským protějškům omezen i v dalších ohledech. Podrobně o tom líčil český dobový tisk v roce 1898.

Život studentek v Oxfordě

Život, jaký vedou příslušnice oxfordské university vyznamenává se značnou přísností. Pravidla tohoto společného života, založená na starých tradicích anglických, značně připomínají klášterní ústav.

Tak na příklad jest studentka povinna vrátit se domů ne později než v šest hodin, jestliže si nevyžádala zvláštního dovolení, vrátit se později.

Až do páté hodiny v učebních síních aneb na chodbách nesmí se ani pozdravovat, aniž hovořit se svými družkami. Teprve po čaji o páté hodině mohou studentky mezi sebou hovořit. Pravidlo toto má účel, aby se den nepromařil marnými řečmi.

Jest zakázáno navštíviti chrám častěji než dvakráte s touže družkou; jest to proto, aby mezi dívkami nevzniklo důvěrnější přátelství.

Přednášky jsou pro studenty i studentky společné, avšak studentky mají oddělená místa pod dozorem dámy, jež jest jejich představenou.

Není pro ně nijakých zábav, nesmějí ani navštěvovat plesy, aniž účastnit se pikniků, smějí toliko přijímati pozvání na čaj.

– Národní listy, 3. 9. 1898. Autor neuveden.

Nepřehlédněte

13. 1. 1868: Na Ovocném trhu málem uhořela prodavačka, zachránil ji strážník • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

15. 1. 1869: Nález mrtvého novorozence a výstraha emigrantům • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Praha nechala opravit pozůstatky po bývalé lanové dráze • V Letenských sadech byla obnovena jedna ze zapomenutých pražských technických památek, část původní lanové dráhy. V místě bývalé horní stanice vznikla nová vyhlídka. Rekonstrukce vyšla na 2,3 milionu korun.

18. 11. 1889: Smrtelný pád, noční rvačka a nadílka pro chudé děti • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

12. 6. 1890: Záhadné úmrtí, ztracený zlatý náramek a přejeté dítě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

16. 1. 1869: Otevření sladovnické školy a případ staré vraždy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Roční kupon na MHD znají Pražané už 120 let. Jaké byly jeho začátky? • V lednu si připomínáme jedno zajímavé výročí. Přesně před 120 lety se v Praze úplně poprvé objevily předplatní časové jízdenky na městskou hromadnou dopravu. Kolik stály, kde se daly pořídit a jak se jejich podoba měnila v průběhu následujících dekád?

Historie městské hromadné dopravy v Praze je bohatá.

VIDEO: Nuselský most slaví 45 let. Původně v něm měly být byty. Podívejte se na unikátní záběry ze stavby • Přesně před 45 lety, 22. února 1973, byl uveden do provozu Nuselský most. U příležitosti oslav 25. výročí Vítězného února slavnostně přestřihl pásku generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák za přítomnosti tehdejšího prezidenta republiky Ludvíka Svobody. Tentýž den navštívil ČSSR generální tajemník SSSR Leonid Brežněv, který Husákovi o den později propůjčil Leninův řád.

Vraždu Milady Horákové připomínají plakáty na pražských budovách • Letos uplynulo 70 let od vykonstruovaného soudního procesu a popravy doktorky Milady Horákové. Ta byla za údajné spiknutí a velezradu popravena komunistickým režimem 27. června 1950 v 5:35 hodin ráno na dvoře pankrácké věznice. Smutnou kapitolu našich dějin chce připomenout občanská iniciativa „Milada 70: Zavražděna komunisty“.

18. 9. 1889: Časná zima, placení hudebného a spojení s Vídní • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

9. 10. 1889: Výstava obrazů, vzácný pták a chatrný dům • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

16. 3. 1868: Prokletí? Muž našel starou minci a za pár hodin zemřel • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

5. 9. 1889: Výlet hasičů skončil krvavou bitvou. Mezi raněnými jsou i děti • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

16. 7. 1889: Amatérské fotografování jako nový koníček, požár v Karlíně a vypovězení cizinci • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

28. 2. 1868: Začala stavba národního divadla. Dělníci už kopou základy hlavní zdi • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Stavba divadla začíná Na staveništi národního divadla počíná již čilý život. Poněvadž sutiny z bývalé solnice nyní již úplně jsou odstraněny, zřizuje se na rohu staveniště k ostrovu žofinskému prostora 36 čtv. sáhů, na které se bude upravovati beton pro stavění zdí základních, kdežto na druhé straně k ulici nábřežní počaslo se již celou délkou staveniště s kopáním základův pro hlavní zeď. Mimo to pilně vytyčují se příční a poboční zdi, vchody a okna příští budovy. – Národní listy, 28. 2. 1868 Situace na Vltavě Voda na Vltavě následkem dešťů v hořejších krajinách v těchto dnech značně vystoupila, tak že včera zde v Praze na třicet palců nad normále stála. K večeru ale počala zase opadávati, tak že ani převoz nebyl přerušen. Rovněž i na Labi voda vystoupila a jak včera z Pardubic telegrafováno bylo, stála tam voda 9 stop a 6 palců nad normále a pořád ještě rostla. – Pražský denník, 28. 2. 1868 Dělníci se vrací do práce Příznivá povětrnost, jaká zejména včera zde panovala, přeje teď i živnostem a pracím, které po celou zimu odpočívati musely. Zednická práce je už na četných místech v plném proudu; také dlaždicové dali se do správy nkterých ulic zdejších, kde takové opravy už nanejvýš potřeba bylo. – Pražský denník, 28. 2. 1868 [related-post id="6271"] Krádež V úterý odpoledne vloudil se do jednoho domu v jalovcové ulici, právě když bydlící rodina smažením mastopustních koblih byla zaměstnána, do postranní kuchyně jakýsi tulák a nenaleznuv nic příhodnějšího, odnesl odtamtud pár nových bot, které mu k oslavení posledního masopustního dne zajisté dobře posloužily. – Pražský denník, 28. 2. 1868 Šílený Ve čtvrtek dopoledne běžel michalskou ulicí slušně oděný mladík, ale byl bez klobouku a bez šátku na krku; spatřiv jakous stařenu přicházeti, chopil ji kolem boků a počal s ní po ulici tančiti. Poznavše lidé, že je šílený, dali jej zatknout a na policejním komisařství teprv vypukla šílenost v zuřivou zběsilost, pročež nemocný bez prodlení odevzdán jest do blázince. Jest svého zaměstnání lučebník. – Pražský denník, 29. 2. 1868

Letadlo pomalejší než vlak. Vzdušný goliáš přepravoval Čechoslováky až do začátku 30. let • Těsně před koncem 1. světové války začala francouzská společnost Avions Henri et Maurice Farman pracovat na vývoji bombardéru, který by unesl 1 tunu bomb. Letoun s označením FF.60 konstruktéři úspěšně dokončili na konci roku 1918, jenomže to už byla válka dávno minulostí. Stroj proto v následujících letech sloužil pro civilní dopravu a dlouho s ním létali i cestující Československých státních aerolinií.

10. 6. 1890: Hořící vagon, nepoctivý nálezce a neoprávněný rybolov • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Národní muzeum zahájilo výstavu o vlastní historii • Národní muzeum zahájilo novou výstavu s názvem Muzeum od sklepa po půdu. Návštěvníkům nabízí pohled do života Národního muzea jakožto instituce, historického objektu, místa pro uchování předmětů nevyčíslitelné hodnoty i prostoru spjatého s množstvím zajímavých osobností.

Historická budova národního muzea se po rekonstrukci otevřela návštěvníkům v říjnu loňského roku.

21. 8. 1890: Nebezpečné koupání, ztracená holčička a utonulý učeň • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Nejslavnější české slovo robot nevymyslel Karel Čapek • Před pár dny uplynulo 82 let od smrti spisovatele Karla Čapka. Řada lidí mu připisuje autorství slova „robot“, kterým se po celém světě označují uměle vytvořené stroje, jejichž účelem je nahradit lidskou práci. Skutečným autorem slova je ovšem někdo jiný.