25. 8. 1890: U soudu hrála nemocnou žebračku, přitom si žije na vysoké noze

25. srpna 2020 ∙ 00:01
PražskýDEN.cz
Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Na stará kolena

Do soudní síně č. 23 okresního soudu na Ovocném trhu vešla včera namahavě stařena, v obnošených šatech a s pečlivě ovázanou rukou, avšak červeňoučkých tváří vedle ostatního bohatého těla, tak že by jí nikdo víc nehádal než něco přes kopu let. Skuhravým hlasem vyprávěla, že dostala obsýlku, z které mohla mít schovanka její opravdovou smrt. Sama se ovšem ani dost málo nepolekala, neboť z několika návštěv seznala, jak soud tak i vězení. Tentokrát objevila se tu opět jako obžalovaná, neboť dle udání několika dobrých lidí dopouštěla se přestupku žebroty.

Když byly sepisovány její generalie, udala, že se jmenuje Rosalie Geirová, 81 roků stará, v Oseku u Rokycan rozená a několikrát pro přestupek žebroty trestaná. Vše vypovídala plačtivým hlasem, ale jakmile předstoupil první svědek, Josef Hrzán, hostinský »U tří kaprů«, kde Geirová bydlí, spustila na celé kolo. Šátek, jímž měla ruku pečlivě ovinutou, hned rozvázala, celé tělo vzpřímila a tu se zdálo, že nejméně o dvacet roků omládla.

Teprve z výpovědi svědků vysvítalo, proč Geirová tak znamenitě vypadá. Hostinský Hrzán, který byl mezi těmi, kteří stařenu udali, s velice živými gestikulacemi vyprávěl, že Geirová chodila s novinami, v kterých bylo uveřejněno jeho přelíčení, po sousedech a vysmívala se mu, ona prý si vždy ováže šátkem ruku, udělá lítostivý obličej a pak žebrá, což jí prý vynáší až přes 4 zl. denně. Z toho pak prý ona a její schovanka dobře žijí. Jedí jen samé pifteky, telecí pečeně, znamenitě vonící polévky, což zapíjejí plzeňským. A večer prý, než jdou spat, snad aby lepší snily, uvaří si na lihu čaj.

Obžalovaná proti tomu ničeho jiného nenamítala, než že jí na to Hrzán ničím nepřispěje, a že snad nepůjde krást. Svědek Jindřich Bunzl byl o zdraví Geirové tak přesvědčen, že na komisařství, kamž byli onoho dne předvedeni, položil na stůl dva zlatníky se slovy: »Má-li dost málo nemocnou ruku, ať si ty dva zlaté nechá.« Tenký obvazek na ruce odstranili a pod ním objevila se — zdravá ruka. Konečně svědek Em. Hoffmann vypovídá, že Geirová každodenně chodí žebrat se zavázanou rukou, již chová jako nějaké robě vzbuzujíc tím větší soustrast u obecenstva.

Následkem těchto výpovědí a vlastního doznání Geirové, že žebrala, neboť prý nepůjde na stará kolena krást, odsoudil ji adjunkt zemského souda p. Havelka do tuhého vězení na 48 hodin. – Národní listy, 25. 8. 1890

X Zavřít