RUBRIKY
HLEDAT

27. 11. 1889: Nebezpečný žebrák, pamětní desky na muzeu a rozpočet Žižkova na příští rok

Před lety v PrazePražskýDEN.cz • 27. listopadu 2019 • 3 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Nebezpečný žebrák

Ku včerejší zprávě dodáváme tyto podrobnosti. Žebrák, jenž se předevčírem do šlechtického domu na Malé straně vetřel, udal při včerejším líčení u okresního soudu pro přestupky, že se jmenuje Josef Navrátil, je rodem z Turnova, kdež měl kdysi dům a reality, o kterýžto majetek přišel; kterak asi, to neudal. O nalezené u něho dýce prohlásil, že mu ji v Turnově zanechal poručík Emil. Vlček. Přiznal se dále, že ji při odchodu z Turnova vzal s tím úmyslem k sobě, že se v kritickém okamžiku sprovodí se světa. Takto činí dojem člověka na mysli pomateného, neboť když se ho soudce, adjuakt p. Mareš, při generaliích tázal, kolik má dítek, odpověděl: »Čtyry – nebo pět.« Byl odsouzen pro přestupek žebrání do tuhého vězení na 3 dny, zostřeného jedním postem, dále pro přestupky §§ 2., 8. a 32. zák. o zbrani do vězení na 24 hodin. Dýka prohlášena za propadlou. – Národní listy, 27. 11. 1889

Votivní desky na budově musejní

Čtenářstvo naše dojista zajímati bude, která jmena mužův o české písemnictví a vědu zvlášť zasloužilých skví se na novém museu a mezi nimiž nebylo místa pro mistra Jana Husa. Jsou to následující: Kosmas, Vincentius, P. abbas Aulae regiae, Petr z Rožmberka, Beneš z Waitmile, Ondřej z Dubé, Štítný, Křišťan z Prachatic, Ctibor z Cimburka, Vikt. ze Všehrd, Jan Černý, Hrubý z Jelení, J. Agricola, Matthioli, Blaboslav, Sixt z Ottersdorfu, Krist. z Koldína, T. Hájek, D. z Veleslavína, Tycho Brahe, Bacháček, Zalužanský, Jesenius, Kepler, K. z Žerotína, P. Skála, Slavata, P. Stránský, Komenský, Marcus Marci, T. Pešina, Balbín, Dobřenský, Beckovský, Diviš, Stepling, A. Voigt, Tesánek, Dobner, Born, Pelcl, Vydra, Haenke, Dobrovský, Fr. hr. Sternberg, Gerstner, David, Kašp. hr. Sternberg, Jungmann, Bolzano, Corda, J. S. Presl, Čelakovský, Doppler, Petřina, Hanka, Šafařík, Zippe, Purkyně, K. J. Erben, Vocel, A. Reuss, Palacký, Wenzig, Barrande, Stein, Boh. z Lobkovic, Jan Krejčí, Jindř. Clam Martinic. Zajisté nalezají se mezi nimi jmena skvělá, však co říci, že vedle Matthiola, Steplinga, Borna, Haenke, Reussa, Voigta, Dobřenského, Hájka atd. nebylo místa pro Jana Husa ! – Národní listy, 27. 11. 1889

[related-post id=“25075″]

Ze Žižkova

Rozpočty městské obce Žížková pro rok 1890 jsou veřejně vyloženy u městského úřadu do 7. prosince. Správní rozpočet vykazuje v příjmu 150.532 zl. V něm jsou obsaženy výnosy z jmění kmenového, z obecních dávek a poplatků, jako jsou poplatek z nájemného, přirážka z piva, vína, lihovin, z potravní daně a p. Ve vydání 186.975 zl. Mimo vydání pro správu a zařízení obce potřebná, pamatováno též příspěvky k účelům humanním a vlasteneckým, na něž ustanoveno 1200 zl. Zejmena na pomník Žižkův, na tělocvičnu Sokola žižkovského, na spolky žižkovské, na Ústřední Matici. Rozpočet školní vykazuje v příjmu 750 zl., vydání obnáší 32.365 zl. Rozpočet ústavu chudinského obnáší v příjmu 3156 zl. a 57 kr. a ve vydání 2993 zl. 38 kr. činí tudíž přebytek 163 zl. – Národní listy, 27. 11. 1889

Vstoupit do diskuze

Nepřehlédněte

29. 1. 1868: Neznámý šibal chtěl mouku zadarmo. Trik mu ale nevyšel • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

15. 11. 1889: Krádež příborů a požár v bytě bankovního úředníka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Jmelí má magickou moc a zázračné léčivé účinky, ale jen za určitých podmínek • Jmelí zavěšené v domácnosti patří k tradičním vánočním zvykům. Od nepaměti je tato rostlina považována za magickou a lidé jí připisují zázračnou moc. Kromě toho má však i prokazatelné léčebné účinky.

19. 7. 1889: Bezplatné noclehárny pro mladé výletníky a mrtvé tělo ve Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

31. 5. 1890: Zbytečný poplach kvůli ohni v obchodě na Karlově náměstí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Zlatý řetěz pražského primátora má dnes obrovskou hodnotu • Adrianu Krnáčovou ve funkci primátorky hlavního města již brzy vystřídá nový nástupce. Jedním z jeho úkolů bude střežit velmi vzácný zlatý řetěz z ryzího zlata. Víte, jaká je jeho historie? Užívání zlatého primátorského řetězu s medailí s městským znakem při slavnostních příležitostech má původ ve středověkém zvyku. Státní i městští představitelé, kteří požívali práva na vlastní pečeť, tehdy nosili na krku své vlastní pečetidlo. Přivázáno bývalo na zlatém či stříbrném řetězu a jednalo se vlastně o jakýsi odznak úřední hodnosti. Za vlády Josefa II. však pečetidlo zmizelo a nahradila ho šavle a šerpa. Na konci 19. století se společnost snažila částečně navracet k historickým kořenům. V mnoha českých městech v té době vznikaly slavnostní řetězy pro starosty. Praha nechtěla být pozadu, a tak městská rada v roce 1897 tento záměr rovněž schválila. Řetěz s medailí z osmnáctikarátového zlata zhotovil vyhlášený zlatník Karel Ebner podle návrhu architekta prof. Antonína Balšánka. Tehdejšímu pražskému starostovi JUDr. Janu Podlipnému byl slavnostně předán 18. srpna 1898 a zlatník Ebner se musel zavázat, že už nikdy podobné dílo nevytvoří. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13797"] Právo na vlastní řetěz musel Praze schválit císař František Josef I. Na jedné straně medaile byla v době vzniku dokonce vyryta jeho podobizna. Z tohoto důvodu pražský starosta Karel Baxa po převratu v říjnu 1918 přestal řetěz na čas užívat. Portrét mocnáře byl o tři roky později odstraněn a Baxa si řetěz poprvé nasadil na krk, tentokrát už ale ve zbrusu nové funkci primátora sjednocené Velké Prahy. Téměř 1 kilogram vážící řetěz s medailí má nevyčíslitelnou hodnotu. Ceněný je především z historických důvodů. V dnešní době by jeho výroba vyšla přibližně na 6 milionů korun. Pražští primátoři ho používají zejména při návštěvách vzácných hostů. Uschován je v městské pokladnici a na každý jeho přesun musí dohlížet policejní hlídka.

Zlatý řetěz pražských primátorů.

9. 9. 1868: Dva lidi v jeden den postihla přímo na ulici padoucí nemoc • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

5. 4. 1868: Paroplavba na Vltavě je po zimě opět obnovena • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Hudební sbor strážníků Obecní strážníci vytáhli včera u příležitosti pohřbu jednoho soudruha svého poprvé s puškami a vlastním svým hudebním sborem. V průvodu, jenž vyšel od milosrdných bratří účastnili se též měšťanosta dr. Klaudy, jeho náměstek pan Huleš a více městských radních. – Pražský denník, 5. 4. 1868 Vystěhovalci Vystěhovalců se letos pořád trousí, ale přece ne v takové míře jako v loni. Úplně je nepodstatna zpráva jednoho zdejšího listu, že by zvláště ze Šumavy velké množství vystěhovalců do Ameriky odcházelo. Naopak je jisto, že letos ještě ani polovice, ba ani třetí díl vystěhovalců odtud neodjel jako roku loňského, a nepochybně zůstane i dále při tomto poměru, neboť lid konečně přece přichází k náhledu, že při nynější bídě a nedostatku výdělku v sev. Americe mu žádné ráje za mořem nekvětou. – Pražský denník, 5. 4. 1868 [related-post id="8826"] Paroplavba na Vltavě Počínaje dnešním dnem provozuje se paroplavba na řece mezi Prahou a Štěchovicemi jakož i na štacích mezi těmito dvěma místy při řece ležících. Odjezd parníku z Prahy jest o 8. hod. ranní a o 2. hod. odpolední. Ze Štěchovic pak v 5 hod. ráno a v 5 ½ hod. odpoledne. – Pražský denník, 5. 4. 1868

11. 8. 1890: Těžce ranění dělníci a sebevražda nemocné ženy na Žižkově • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

29. 5. 1889: Řádění blesku v Praze a výstavba nové tramvajové zastávky na Josefském náměstí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

31. 3. 1889: Nejbohatší lidé světa na konci 19. století • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

1. 4. 1868: Neznámý výrostek ukradl kravskou kůži a zmizel v kanále • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zmizel v kanále Minulé neděle k páté hodině ranní spozorovali hlídači v zdejším nádraží jakéhos výrostka, kterak odnáší suchou kravskou kůži, již byl ukradl z jednoho skladu v nádraží; pustili se ihned za zlodějem; a byli by ho již také dostihli. V tom ale kluk zahodil kůži, skočil do hradebního příkopu a mžikem zmizel v tamním kanále, jímžto voda z továren nádražních odtéká. Tím byli hlídači ovšem v první chvíli zaraženi; žáden nechtěl se odvážit do tmavého, nepovědomého sklepení; konečně ale, doufajíce v slíbenou odměnu 10 zl. za každého zloděje v nádraží lapeného, někteří odvážili se do kanálu; i jakkoliv nezdravý puch bránil jim v podzemních těch brlohách přece přece prohledali je kříž na kříž. Avšak po zloději nikde ani potuchy. Po celý den pak stáli dělníci na stráži u všech otvorů do kanálu toho vedoucích, ale rovněž nadarmo; zloděj vyznaje se v tajemných těch chodbách, zajisté již dávno byl na svobodě. – Národní listy, 1. 4. 1868 Národní divadlo Staveniště divadla národního čím dále tím utěšenější poskytuje pohled. Kopání základů, zejmena na straně třídy Ferdinandské dospělo do včerejška již tak daleko, že od dlažby ulice počitajíc, vykopány již základá v hloubí 8 sáhů a 4 střevícův, takže ještě jen jeden sáh zbývá ku kopání, by přišlo se na půdu pevnou. Vedle kopání základův pilně též roztlouká se žulové kamení na shotovení betonů pro stavbu základů ve vodě. – Národní listy, 1. 4. 1868 [related-post id="8859"] Telegrafní štace na Smíchově Až dosud docházejí telegrafické depeše, na Smíchov zasílané, jen na Malou stranu, odkudž teprv adresátům se doručují. K odstranění vady té obrátilo se obecní zastupitelstvo smíchovské již před nějakou dobou na inspektorát telegrafiční, aby na Smíchově samém zřízena byla štace telegrafiční. Žádosti té nyní vyhověno a bude štace ta co nejdříve pro službu denní i noční zřízena. Spůsobem takovým bude potřebě obecenstva zejmena obchodnictva. smíchovského nemálo poslouženo. – Národní listy, 1. 4. 1868

1. 10. 1868: Obstárlá ženština z Prahy se málem utopila ve Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Výstava Sluneční králové prodloužena až do června • Národní muzeum vyjednalo prodloužení světové výstavy Sluneční králové. Jakmile to epidemická situace dovolí, budou moci návštěvníci obdivovat artefakty nevyčíslitelné hodnoty až do začátku června 2021. Jedinečnost výstavy, jejíž pojistná hodnota je 1 miliarda Kč, podtrhuje fakt, že ještě nikdy nebylo z Egypta do zahraničí zapůjčeno takové množství významných artefaktů.

Výstava Sluneční králové

26. 9. 1889: Výstava velryby, tragédie na Vltavě a varování před peckami • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

5. 4. 1889: Bourání Václavské trestnice a strašlivá smrt na kolejích • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Výstava na tramvajové koleji mapuje historii prostranství kolem Národního muzea a Čelakovského sadů • Dosud nevyužívaná tramvajová kolej mezi Historickou a Novou budovou Národního muzea se v těchto dnech stala místem konání výstavy s názvem „Proměny okolí budov Národního muzea a Čelakovského sadů“. Celkem 26 informačních panelů mapuje historii i současnost tohoto místa.

Týrání psa ve Spálené ulici. Otřesný případ z konce 19. století • Říká se, že pes je nejlepší přítel člověka. Naši věrní kamarádi se však občas bohužel stávají oběťmi krutého zacházení ze strany lidí. Nejinak tomu bylo už na konci 19. století. Národní listy přinesly 28. dubna 1891 zprávu o případu, který se odehrál v pražské Spálené ulici.

17. 3. 1890: Dítě v ohrožení, sebevražda nemocného člověka a slavnostní večer • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

17. 9. 1868: Tragédie na stavbě domu. Dělníky zasypala zemina • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Tajemná nevěsta V jedné vsi u Prahy nalezala se od mládí svého jistá hezká dívka na výchově, která si udělala známost s jedním chasníkem. Známost tato vedla v poslední době k následkům, jež mladou dívku matkou učinily. Tu najednou obdržela mladá matka do vínku 40.000 zl. s tím podotknutím, že ještě jednou tolik obdrží, až se provdá. Nenadále zbohatlá dívka hodlá se teď skutečně za dřívějšího milovníka svého provdati, ač se jí nabízí množství ženichů, kteří by se značným věnem jejím i ono dítko rádi za své přijali. – Pražský denník, 17. 9. 1868 Neštěstí Včera v poledne sesula se hlína v základech nového domu, jenž se staví na začátku Smichova hned u zahrady hraběte Kinského. Dělníci kopají tam grunty, podkopali se ale v hloubce tak neopatrně, že se stěna na ně sesypala a čtyři více méně přikryla. Zvlášť na jednoho padla celá tíže hlíny, tak že jej téměř umačkala a ubohý málo živ do nemocnice dopraven být musel. Tři ostatní jsou jen lehce poranění. Zvědavého lidu bylo po celé půldne plno kolem staveniště. – Pražský denník, 17. 9. 1868 [related-post id="12407"] Zvýšení poplatku Dnem 12. t. m. počínaje zvýšen jest poplatek za uložení zboží v stanici pražské státní dráhy na 3 kr. denně z centu a neděle počítají se v dobu, která z poplatku byla vyloučena. Ustanovení toto stalo se nutným za tou příčinou, že odběr zboží při normálním poplatku nesmírně mdle se konal, čímž pořádek skládání zboží pro Prahu utrpěl značného porušení. – Pražský denník, 17. 9. 1868
Zprávy Krimi Zajímavosti Kam vyrazit Magazín Počasí Horoskop Bizár