15. 4. 1889: Mladý muž spáchal sebevraždu v hotelu. Důvod vysvětlil v dopise na rozloučenou

Před lety v PrazePražskýDEN.cz15. dubna 20192 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Zastřelil se

V pátek večer ubytoval se v jednom zdejším hotelu asi 26letý, slušně oděný muž, jehož si blíže žádný zřízenec hotelu nepovšiml. Když včera dopoledne z pokoje, v němž byl neznámý ubytován, nikdo služebnictvu se neozýval, oznámen případ policii, která dala dvéře pokoje násilně vypáčiti. Mladý muž nalezen na lůžku mrtev. Střelil se z revolveru do pravého spánku tak, že smrt musila ihned následovati a sice dle uznání přivolaného okresního lékaře spáchána sebevražda v sobotu k večeru. Střelná rána slyšána nebyla. Na stole zanechal sebevrah otevřený list s prosbou, aby zapečetěné dopisy byly zaslány adresátům. Udal, že se jmenuje Ignác Rosenstraus, že matka jeho bydlí ve Vídni, Hofenedergasse I., jíž se má smrt jeho šetrným spůsobem oznámiti a že k zoufalství dohnala ho omrzelost života. Peníze nebyly u něho žádné nalezeny, jenom 2 zástavní lístky z vídeňské zastavárny. Mrtvola byla dopravena do pathologického ústavu. – Národní listy, 15. 4. 1889

Chlapec utekl

V hostinci »u černého orla« na Poříčí vzbudil včera večer svým plachým jednáním 11letý, slušně oděný chlapec pozornost hostů i hostinského a poněvadž dával nejasné odpovědi, byl přivolaným strážníkem odveden na policejní komisařství. Zde udal, že se jmenuje Zdenko W. a jest 11letý syn berního z Hodonína na Moravě. Dne 12. t. m. vzal doma zlaté hodinky a peníze a odjel do Prahy. Rodiče byli dnes ráno telegraficky o zmizelém jich dítku zpraveni. – Národní listy, 15. 4. 1889

[related-post id=“18851″]

Zavražděné dítko

Paní Anna Boháčková, manželka statkáře č. 626 v Michli, udala na policejním komisařství vinohradském, že 36letá služka Kateřina Vocáskova z Kluků u Čáslavi, která u ní od 1. února t. r. sloužila, 12. t. m. ráno ze statku odešla a teprve odpoledne se domů vrátila. Po delším nalehání přiznala se, že porodila v zahradě mrtvé dítko, jež odnesla ku své tetě pomocnici k porodu, která je na hřbitově v Olšanech dala zakopati. Na to služka opětně odešla. Včera by v Michli postižena a zatčena. Přiznala se, že dítko přišlo pry na svět mrtvé a že na vrchu Bohdaleckém sama je zahrabala. Služka byla dodána zemskému trestnímu soudu do vyšetřovací vazby a nařízeno, mrtvolu dítka vykopati a dopraviti do pathologického ústavu k pytvání. – Národní listy, 15. 4. 1889

Schůze

Spolek pro vystavění kostela v Holešovicích konal včera odpoledne v hostinci »u koruny« výroční schůzi svoji za předsednictví bubenečského faráře p. P. Malce. Jednatelskou zprávu přečtla sl. Ant. Milnerova. Spolek trvá 2 roky, má 204 členy a 2864 zl. jmění, Usnešeno jednohlasně, jmenovati předsedu p. P. Malce čestným členem spolku a zároveň byl mu odevzdán učitelem panem Hluškem krásně zhotovený diplom. Ku konci zvolen 30 členný výbor. – Národní listy, 15. 4. 1889

Nepřehlédněte

Výstava ukazuje, jak se z provinční Prahy stala významná metropole • Muzeum hlavního města Prahy pořádá od 13. června 2018 do 24. února 2019 v hlavní budově muzea na Florenci dvousálovou výstavu s názvem Praha 1848–1918. Výstava představuje významné okamžiky zejména druhé poloviny 19. století a počátku 20. století, kdy v Praze došlo k dramatickým událostem, jež stály za proměnou provinčního města Prahy v moderní metropoli. Významná data 1848 i 1918 slaví letos 170. a 100. výročí, čímž se výstava připojuje k oslavám vzniku první Československé republiky. Vystavena budou realistická vyobrazení z muzejních sbírek, dobové plány a fotografie ilustrující obecný rozvoj Prahy. K výstavě jsou připraveny doprovodné programy pro veřejnost i pro školy. Zároveň v rámci výstavy vychází i nová publikace. Výstava realizovaná ve dvou sálech hlavní budovy muzea představí významné okamžiky sedmi desítek let, během nichž Praha prošla výraznou proměnou a z provinčního města se stala moderní metropolí. Návštěvník výstavy si může hned v úvodu udělat představu o politických změnách po březnu 1848 i o dramatických pouličních bojích na barikádách v červnu 1848, které bývají označovány jako Svatodušní bouře. Grafické listy ilustrují odhodlanost obránců barikád uhájit své město před agresí generála Windischgrätze, zarytého příznivce starých pořádků, stejně tak urputnost vojáků při dobývaní barikád a obsazování vzbouřeného města. Vystaven je rovněž soubor zbraní odevzdaných Pražany po porážce povstání. [related-post id="9642"] Dobové plány a zejména historické fotografie ilustrují jak obecný rozvoj Prahy na konci „prodlouženého“ 19. století, tak i brutální proměnu života Pražanů v době první světové války. Obraz tohoto dramatického období je zde představen jako mozaika jednotlivých příznaků války a jejich dopadu na každodennost pražského obyvatelstva. Díky rozmanitému souboru fotografií a tisků má návštěvník výstavy možnost přenést se v čase do ulic a domů pražských čtvrtí před sto lety a seznámit se s každodenní realitou přídělového systému, zásobovacích potíží ve městě a v neposlední řadě s přijímáním zraněných vojáků vracejících se z fronty. Výrazný předěl v rámci výstavy představuje sekce věnovaná prvním dnům samostatného Československa. Hektické události 28. října jsou zde nastíněny z perspektivy hlavních politických protagonistů, jejichž postup při obsazování klíčových úřadů v historickém centru Prahy přibližuje interaktivní dobový plán města. Chronologický rámec výstavy završuje návrat prezidenta Tomáše G. Masaryka do vlasti. [related-post id="6443"] Dobová vyobrazení, fotografie a tisky doplňují moderní počítačové animace, díky nimž historické prameny dostávají novou dynamiku. Divák se kupříkladu může zábavně i názorně poučit o zvratech v bojích v červnu 1848, rovněž sledovat rozvoj města po zbourání hradeb pomocí digitálního prolínání historických plánů města či se seznámit s novými stavbami: železničními i silničními mosty nebo výstavnými veřejnými budovami, z nichž nejvíce zaujme reprezentativní budova Národního divadla.

Rodina věznila dívku v prasečím chlévě. Strávila tam patnáct let • Celý svět byl před lety v šoku z příběhu Rakušanky Nataschy Kampusch, kterou 8 let věznil ve sklepě její únosce Wolfgang Priklopil. I v minulosti přitom v Evropě docházelo k podobným ohavným případům. O jednom takovém napsaly v Praze vydávané Národní listy v září roku 1901.

9. 7. 1889: Těžce raněná dívka, nebezpečný zuřivec a případ vztekliny v Karlíně • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

28. 11. 1868: Kvůli nepozornosti chůvy přišlo dítě o život • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

22. 9. 1889: Další známky blížící se zimy, krádež železa a koncerty na Žofíně • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

20. 10. 1889: Smrt vojáka ve službě, nález tobolky a obrazy ze Švýcarska • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

25. 8. 1890: U soudu hrála nemocnou žebračku, přitom si žije na vysoké noze • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Kubistický klenot v srdci Prahy. Dům U Černé Matky Boží má zajímavý příběh • Kubistický šperk v centru Prahy byl postaven před více než 100 lety. Dům U Černé Matky Boží je úplně jiný než okolní historická zástavba, přesto je ale natolik krásný, že k ní skvěle ladí. Víte, jakou má historii? Vydejme se společně na malou historickou exkurzi!

Dům U Černé Matky Boží.

19. 6. 1890: Z nešťastné lásky se chtěla zastřelit. Revolver ale selhal • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Vánočka z bramborového těsta. Úsporný válečný recept našich prababiček • Vánočka patří mezi nejoblíbenějších vánoční pečivo. Na sladkém bochánku z kynutého těsta si pochutnávali už naši dávní předci. Ve středověku bývala ve středoevropském regionu neodmyslitelnou součástí štědrovečerní večeře.

Toaletní papír tu nebyl odjakživa. Lidé místo něj používali různé bizarní věci • Toaletní papír je jednou z věcí, které používáme hned několikrát denně. Ale napadlo vás, jak tato zdánlivě banální věc vlastně přišla na svět? A jak lidé řešili hygienu v dřívějších dobách? Předsudky nyní nechme stranou, tohle totiž bude hodně zajímavý výlet do dávné i nedávné historie.

Hitler ji nenáviděl. Petřínská rozhledna by nikdy nebyla bez Eiffelovky • Anebo by přinejmenším vypadala docela jinak. Česká kopie Eiffelovy věže letos slaví 130. narozeniny. A i když to už nejméně dvakrát měla hodně nahnuté, všechno nakonec dobře dopadlo. Pražané jsou na ni právem hrdí. V mnoha ohledech je totiž naprosto jedinečná. Vydejte se s námi do historie a odhalte zajímavosti, které jste o Petřínské rozhledně nejspíš nevěděli.

8. 7. 1890: Špatná sklizeň ovoce, nehoda na železnici a prudký liják • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

27. 8. 1890: Podpora chorvatského průmyslu, nové hodiny a zloděj svíček • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

3. 5. 1889: Sebevražda chudého maturanta a stavba nových domů v Praze • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

3. 1. 1890: Chřipková epidemie dál kosí obyvatele Prahy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

17. 7. 1889: Mastičkář z Vinohrad, krádeže v písárně a rodinné drama v Jihlavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Tornádo v Praze poničilo palác na Vyšehradě a vyvracelo stromy • Tornádo, které se minulý čtvrtek prohnalo moravskými vesnicemi, nemá v našich novodobých dějinách obdoby. Napáchalo obrovské škody a bohužel si vyžádalo i oběti na životech.

4. 5. 1868: Totožnost utonulých žen z Vltavy odhalena • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Pražané si užívají nový most Nový most Františka Josefa byl za včerejší neděle, první to, kde každému bylo volno po něm jíti, přečetně navštěvován od obecenstva, jak svědčily po celý den ohromné řady lidu přes něj přecházejících a stavbu jeho si prohlížejících. Krásná vyhlídka s mostu tohoto, jež skoro převýšuje onu s kamenného mostu, vábila též množství diváků zejmena i pohledem na Vltavu, které přes široký jez právě pod mostem se táhnoucí divoce se žene. Otevřením mostu tohoto ovšem značně utrpí převozy na Štvanici a u občanské plovárny, an každý raději jistější cestu přes most nastoupí. Na mostě bylo ostatně i včera pracováno a sice od 5. hod ranní až do 1. s poledne. Klade se tam totiž podlaha na chodníky a ještě v jiných pracích se pokračuje. Na zábradlí ostatním kol věži jest prozatím několik plynových svítilen postaveno, by za noční doby most poněkud osvětlen byl. – Pražský denník, 4. 5.1868 Plovárny otevírají Plovárny a koupele na Smíchově a v Karlíně byly včerejším dnem poprvé veřejně otevřeny. Za panujícího tepla odpoledního dostalo se jim dosti četné návštěvy. – Pražský denník, 4. 5.1868 Úřední spory Zemská nemocnice jest předmětem sporu mezi c. k. vládou a obcí pražskou; vláda požádala v tyto dny obec, aby prodala eráru kus obecního pozemku vedle nemocnice, anto chce prý založil u nemocnice zahradu; obec ale, jež nemocnici považuje za obecní majetek, nepustila se do dalších kroků u věci této, nobrž požádala vládu, aby dřív vyřízen byl spor, čí majetkem je nemocnice. – Pražský denník, 4. 5.1868 [related-post id="9869"] Utonuté ženy Utopená mladice, kteráž 27. dubna u třetího mostu byla z vody vytažena, jest 18letá služka Anna F. z jednoho domu v štokhausské ulici; taktéž poznána jest v mrtvole ženské, kterou v den na to vytáhli z Vltavy pod klášterem křížovnickým, služka Ludmila J., která u jednoho kupce v řeznické ulici sloužila. – Pražský denník, 4. 5.1868 Sebevražda Na včerejšek v noci oběsil se v Nůslích jakýsi mužský bezpochyby v opilém stavu, poněvadž jej lidé v hospodě opilého viděli. Byl teprvé ráno od kolemjdoucích na vrbě spozorován. – Pražský denník, 4. 5.1868

16. 7. 1890: Zatčení bývalého konzula, podvodník na útěku a smrt na plovárně • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.