24. 9. 1889: Problémy měšťanských škol v Praze a pomoc pro chudé vdovy

Před lety v PrazePražskýDEN.cz24. září 20192 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Po zápise

Měšťanské školy české v Praze i v předměstích těší se stále rostoucí přízní obecenstva. Nedávno ukončený zápis na školách těch je toho také důkazem. Na mnohých školách měšťanských přibylo tolik žactva, že se musily otevříti nové paralelní třídy ; u sv. Jakuba a j. už třetí. Téměř všechny pražské měšťanské školy české mají nyní tolik tříd, že jsou to vlastně ústavy dvojnásobné. Návalu tomu neodpomůže se projektovanou, na druhý rok už povolenou, avšak dosud nezřízenou školou měšťanskou u sv. Jindřicha, obec pražská bude nucena ještě jiné měšťanské školy v Praze zříditi. Bude to také mnohem účelnější než posavadní problematické šesté a sedmé třídy při obecných školách. Na pražských obecných školách českých objevují se letos nápadné rozdíly. Kdežto některým velkým školám žactva ještě přibývá, klesá zejména na dvou obecných školách českých počet žactva tak rapidně, že, neučiní-li se v čas vhodné opatření, musí se školy ty zrušiti, neb aspoň povážlivě zredukovati. Případy, že by děli z českých škol přecházely do škol německých, nebyly sice letos tak hromadné jako loni, ale lze přece více takových případů konstatovati. – Národní listy, 24. 9. 1889

Nadace pro vdovy

Dne 29. prosince 1889 rozděleny budou úroky z jistiny nadání Ludmily Hellerové pro chudé vdovy v obnosu 25 zl. 30 kr. jedné neb dvěma chudým, počestným, nesmělým, mravně zachovalým a do Prahy příslušným vdovám vyznání israelitského. Žádosti opatřené listem domovským, průkazem o stavu vdovském, úředním vysvědčením chudoby a mravné zachovalosti z doby nejnovější podány buďtež do 15. listopadu 1889 v podacím protokole rady městské. – Národní listy, 24. 9. 1889

[related-post id=“23599″]

Mladiství zloději

V poslední době bylo na hořejším Novém městě a na Vyšehradě vypáčeno násilně několik výkladních skříní a z nich zboží všeho druhu odcizeno. V pálek byl konečně zloděj přistižen a zadržán. Byl to 10letý chlapec, u něhož nalezeny paklíče a dláto, jimiž skříně zručně a nepozorovaně otvíral. Aby nebyl dopaden, stáli opodál dva jeho soudruzi osmi- a jedenáctiletý, kteří ukradené zboží přijímali a donášeli matce jednoho zlodějského chlapce, která kradené látky, šatstvo, prádlo, cukr a pod. v okolí pražském prodávala. Zatčený chlapec prozradil své soudruhy a udal, že ho ke krádežím naváděla matka, která byla zatčena a dodána trestnímu soudu do vyšetřovací vazby. – Národní listy, 24. 9. 1889

Nepřehlédněte

Den, kdy komunisté zbavili funkce prezidenta Svobodu. Měl v tom prsty kariérista Husák? • „Nemůže-li president Československé socialistické republiky vykonávat svůj úřad delší dobu než 1 rok, Federální shromáždění může zvolit nového presidenta Československé socialistické republiky na nové funkční období.“ Takhle zní ústavní zákon č. 50/1975 Sb., který dne 28. května 1975 přijali českoslovenští zákonodárci. Tzv. „Lex Svoboda” v praxi znamenal, že těžce nemocný armádní generál Ludvík Svoboda může být okamžitě zbaven funkce prezidenta. Na jeho místo o den později nastoupil Gustáv Husák.

Dva rivalové. Generál Ludvík Svoboda a kariérista Gustáv Husák.

7. 3. 1890: Dobročinný zloděj, koňské dostihy a náhlé úmrtí na Letné • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

22. 10. 1868: Od daleké cesty za americkým snem neodrazuje ani nastávající zima • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Řádění fanatické bojovnice proti alkoholu v New Yorku • Na přelomu 19. a 20. století v USA přepadávala se sekyrou v ruce hostince a ničila nádoby s alkoholem. Nebo se snažila domluvami přesvědčovat jiné lidi, aby okamžitě začali abstinovat. Řeč je o fanatické odpůrkyni alkoholu a kouření Carrie Nation. Kuráž jí upřít nelze. Už ve své době byla však považována spíše za směšnou postavičku, jak dokládá dobový článek z roku 1901.

19. 1. 1868: Sbírka na dostavbu chrámu sv. Víta se zadrhla, lidem se nechce platit • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

5. 4. 1889: Bourání Václavské trestnice a strašlivá smrt na kolejích • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

28. 2. 1868: Začala stavba národního divadla. Dělníci už kopou základy hlavní zdi • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Stavba divadla začíná Na staveništi národního divadla počíná již čilý život. Poněvadž sutiny z bývalé solnice nyní již úplně jsou odstraněny, zřizuje se na rohu staveniště k ostrovu žofinskému prostora 36 čtv. sáhů, na které se bude upravovati beton pro stavění zdí základních, kdežto na druhé straně k ulici nábřežní počaslo se již celou délkou staveniště s kopáním základův pro hlavní zeď. Mimo to pilně vytyčují se příční a poboční zdi, vchody a okna příští budovy. – Národní listy, 28. 2. 1868 Situace na Vltavě Voda na Vltavě následkem dešťů v hořejších krajinách v těchto dnech značně vystoupila, tak že včera zde v Praze na třicet palců nad normále stála. K večeru ale počala zase opadávati, tak že ani převoz nebyl přerušen. Rovněž i na Labi voda vystoupila a jak včera z Pardubic telegrafováno bylo, stála tam voda 9 stop a 6 palců nad normále a pořád ještě rostla. – Pražský denník, 28. 2. 1868 Dělníci se vrací do práce Příznivá povětrnost, jaká zejména včera zde panovala, přeje teď i živnostem a pracím, které po celou zimu odpočívati musely. Zednická práce je už na četných místech v plném proudu; také dlaždicové dali se do správy nkterých ulic zdejších, kde takové opravy už nanejvýš potřeba bylo. – Pražský denník, 28. 2. 1868 [related-post id="6271"] Krádež V úterý odpoledne vloudil se do jednoho domu v jalovcové ulici, právě když bydlící rodina smažením mastopustních koblih byla zaměstnána, do postranní kuchyně jakýsi tulák a nenaleznuv nic příhodnějšího, odnesl odtamtud pár nových bot, které mu k oslavení posledního masopustního dne zajisté dobře posloužily. – Pražský denník, 28. 2. 1868 Šílený Ve čtvrtek dopoledne běžel michalskou ulicí slušně oděný mladík, ale byl bez klobouku a bez šátku na krku; spatřiv jakous stařenu přicházeti, chopil ji kolem boků a počal s ní po ulici tančiti. Poznavše lidé, že je šílený, dali jej zatknout a na policejním komisařství teprv vypukla šílenost v zuřivou zběsilost, pročež nemocný bez prodlení odevzdán jest do blázince. Jest svého zaměstnání lučebník. – Pražský denník, 29. 2. 1868

24. 1. 1889: Sebevražda z nešťastné lásky a obnovení kartelu železáren • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

19. 2. 1868: Při demolici domu objevili vzácné mince z 15. století • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Politická provokace Nějaká písnička „o bělohorských mučednicích“ ruší zase poklid naši neunavné c. k. policie. Tajní orgánové její alespoň vyzvěděli „zcela na určito“, že v jisté karlínské kavárně prodávala a „rozšiřovala se“ taková „kdesi tajně tištěná písnička“, v níž opěvují se mučeníci bělohorští a tudíž dává se nechuť a nelibost proti vládě na jevo. Totě skorem učiněný § 11. ministerského nařízení z roku 1854! Honem tedy buď pachatele, nebo aspoň rozšiřovatele vypátrat. A tajní orgánové skutečně vypátrali „rozšiřovatele“ v osobě zámečnického strojmistra pana Čeňka N. z jedné karlínské továrny. Tento prý – tak znělo udání – zajisté písničku tu v povědomé kavárně bud' sám prodával, aneb jest-li neprodával tedy prý si ji dojista koupil… Jednoho dne tedy octnul se milý strojmistr u výslechu. Chuďas ustrnul všecek, když vyložen před ním sáhodlouhý protokol obsahující výpovědi „svědkův“ a trnnl pořad více čím více z toho protokolu se mu projevovalo: nemělť prý do té chvíle skutečně ani potuchy, že by jakás podobná písnička existovati mohla. „Vy tedy neznáte tento tiskopis“? a ukazována mu jakás litografie ve zlaté obrubě. Milý strojmistr chutě vytahuje brejle, aby se na tu šlakovitou písničku, která ho přivedla do takového oplétání, přece důkladně podíval – avšak chyba lávky: Když prý vůbec ničeho o ní neví, nemusí prý ji také číst, a osudný „corpus delicti“ pustoval zase do akt. Ať má krásná literatura naše také své „misterie“! – Národní listy, 19. 2. 1868 Zmizela Dle udání, příslušnému úřadu o tom učiněném, zmizela od 13. t. m. Alžběta Červenková, manželka truhláře, z bytu svého č. p. 52 na Malé Straně. Odloučena od muže svého, žila v nouzi a bídě velké, nebylo by tedy nemožné, že se ubohá snad života trapného zbavila. – Národní listy, 19. 2. 1868 Zaplavení Pramen ze studně provalil se předevčírem v domě č. 815 na svatováclavském náměstí do sklepa vedlejšího domu a brzo byl celý sklep zaplaven. Na rychlo bylo povoláno několik mužů od hasičského sboru, kteří rourami skrze otvory sklepní vodu ze sklepa pumpovali, až se jim podařilo proud zastaviti a průlom zatarasiti. – Pražský denník, 19. 2. 1868 Divadlo Bergheerovo divadlo na senovážném náměstí požívá dosud stálé přízně pražského obecenstva, jak o tom svědčí každodenní četné návštěvy, jakých se mu dostává. Majitel jeho p. Bergheer ohlašuje veřejnými návěstími, že dosud provozované představení již jen krátký čas hráti budou, po nichž pak opět s novými představeními před obecenstvo předstoupí. – Pražský denník, 19. 2. 1868 [related-post id="5767"] Demolice Pachtův dům v granátnické ulici bude už co nejdříve dokona zbořen. Mohutné zdě staré této stavby vyžadují násilného bourání a některé vzdorují dlouho dělníkům než se sřítí. Včera ráno našel jeden z dělníků mezi zříceninami starou minci, na jejímž líci byla podobizna krále Jiřího Poděbradského, kol níž nápis v latinském jazyku “Jiří z Boží milosti král;” na druhé straně poněkud již otřené nalezal se stromek, nad nímž slunce se prostíralo. – Pražský denník, 19. 2. 1868 Roznášel bez povolení Nepovolaný roznašeč novin byl v pondělí večer zadržen na Smichově, když udal, že mu jeden tulák ukradl sedm výtisků jistého humoristického listu. Při vyšetřování se ukázalo, že neměl dovolení k roznášení novin a tak byl i se zlodějem soudu odevzdán. – Pražský denník, 19. 2. 1868 Ničema Zatknut byl v pondělí od obecní policie onen ničema, který v posledních dnech byl se do několika zdejších hostinců vloudil a tam hostům rozličné věci kradl. Dostižen byl v jednom hostinci na Václavském náměstí, právě když jednomu rabínovi byl ukradl zlaté hodinky s řetězem, pikslu, kabát, vestu a balík v ceně 35 ul. Zloděj tento je bývalý obchodní pomocník. – Pražský denník, 19. 2. 1868

Ovocné knedlíky miloval i Jan Neruda. Připravit opravdové staročeské není žádná velká věda • Knedlíky v nejrůznějších podobách najdeme nejen v celé Evropě, ale třeba i v daleké Číně. Tamní kuchaři je vařili už dávno před námi. Naše klasické plněné knedlíky na sladko známe přibližně 300 let.

Budova Burzy v Holešovicích dostane původní historickou podobu • Reprezentativní budovu někdejší jateční burzy v areálu Pražské tržnice čeká rekonstrukce. Záměr odsouhlasili pražští radní. Památkově chráněný objekt je kvůli havarijnímu stavu momentálně bez využití. Celková rekonstrukce za přibližně 200 milionů korun uvede Burzu do původního historického stavu. Lidem bude následně sloužit jako restaurace.

14. 6. 1890: Kočky hubí zpěvné ptáky v parku. Za jejich chycení se nabízí odměna • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

5. 9. 1889: Výlet hasičů skončil krvavou bitvou. Mezi raněnými jsou i děti • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

2. 6. 1890: Opilá stařena nemravně obtěžovala mladé muže • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

20. 9. 1889: Sebevražda trudnomyslného, nešťastný pád a stavba farní budovy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Muzeum pražského vodárenství chystá den otevřených dveří • Muzeum pražského vodárenství opět otevře své brány široké veřejnosti. V sobotu 16. října se uskuteční populární den otevřených dveří.

31. 10. 1889: Nález vzácných ptáků, pokousaný chlapec a žena na útěku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

26. 1. 1868: Mladá matka krátce po porodu vyhodila své dítě do záchodu • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

3. 3. 1868: Stavba třetího pražského mostu se blíží do finále • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. K stavbě třetího mostu pražského V nejbližších dnech počne se na spodní podlahu mostu, která již úplně ukončena jest, svrchní podlaha klásti. Tato bude záležeti z dubových špalíčků, jež v tesařském závodě p. Lanny se zdělávají. Špalíčků těchto jest už přes 150 sáhů nařezáno a dobrota dříví ručí za mnohaletou trvanlivost. Na chodníky mostu se upraví dlažba v podobě parketů. Zábradlí kol mostních pilířů jest již zcela zasazeno. Nyní se staví železné sloupy před vchodem na most. Mostní zábradlí po celé své délce bude lemováno oblým dřevem. V neděli po celý den se hemžilo na tisíce diváků na mostě, kteří si velkolepou jeho stavbu prohlíželi. Příznivé počasí vábilo vůbec množství Pražanů toho dne na venkovský zdravější vzduch, leč výlet tento byl však brzo deštěm odpoledním a prudkým vichrem nemile pokažen, tak že ohromné množství výletníků muselo hledati útočiště v restauracích a hostincích. Povozům není ovšem dosud přechod přes most dovolen, neboť teprvé po hlavní nákladní zkoušce bude jízda otevřena. Částečné zkoušky se již ostatně několikráte vykonaly, buď s povozy neb kočáry, jak při rychlé i zdlouhavé jízdě. Předešlého týdne se po mostě dvakráte zdejší vojenská obsádka k cvičení ubírala. Výsledek těchto prozatimních zkoušek byl vždy uspokojující. Městského převozu u občanské plovárny, jenž v neděli opět otevřen byl, se následkem volného přechodu přes tento most též velmi zřídka užívá.  – Pražský denník, 3. 3. 1868 Podivný host Domovník jednoho domu na Ferdinandově třídě spozoroval v neděli dopoledne podivnou postavu na střeše a domníval se tím spíše, že to je zloděj, anto ta postava se hleděla za komínem skrýti. I počala honba na tohoto domnělého zloděje, ačkoliv bylo těžko se mu přiblížiti. Nenadále ale spozorováno, že má zloděj na krku provaz a že vlastně není nic jiného nežli opice. Tu se ovšem spůsob honu změnil, domovník se dal na půdě do kousání jablek a opice, chtějíc také jablko slezla po střeše na půdu, kdež vzdor kousání svému byla chycena. Bez pochyby utekla někde v sousedství svému pánu.  – Pražský denník, 3. 3. 1868 [related-post id="6375"] Schůze zastupitelstva Obecní zastupitelstvo pražské odbývalo včera schůzi, v níž nejdříve p. dr. Škarda se tázal, proč je u magistrátu tak velký počet denních písařů zaměstnán. Měšťanosta p. dr. Klaudy odpověděl, že teď jen 12 písařů nad obyčejný počet zaměstnáno jest, a to jen proto, aby noví úředníci nemuseli býti zřizováni. P. Makovský se tázal na spůsob vybírání mýta na novém mostu, načež p. měšťanosta odvětil, že dosavadní vybírání se neděje od obce, že však most už brzo v majetek a správu obce přejde. Dr. Rieger opět se tázal, jak to vypadá se zkouškou nákladní na tomto mostě, a zda-li by to nebylo dostatečnou zkouškou, když tyto dny dva pluky vojska přes most táhly? Pak si stěžoval p. dr. Škarda, proč obecná plynárna nevydává české kvitance. Měšťanosta slíbil, že stížnosti té odpomoženo bude. Pánové Hampejs a Martin hájili láci obecního plynu a poslední prohlásil, že za čtyři měsíce 41 zl. uspořil. Na to byli zvoleni do komise ke zkoušení účtů plynárny pánové dr. Škarda, Duchs, dr. Junek, Turek a Kellner. Návrh na postoupení místa ku zřízení pomníku Jungmannova byl jednohlasně přijat. Proti návrhu, aby se povolilo 200 dukátů na dostihy koní na Smíchově, mluvil p. dr. Grégr, pravě, že by dostihy tyto neměly podporovány býti. P. Martin mluvil v opáčném smyslu, načež pan měšťanosta sdělil, že městská rada proto tuto cenu navrhla, poněvadž císař pán loňskou vyhranou cenu chudým pražským věnoval, a mimo to platí prý cena tato jen pro domácí koně. Na to byl návth městské rady velkou většinou přijat a tím schůze skončena.  – Pražský denník, 3. 3. 1868 Smrt nádeníka Náhlou smrtí zemřel v sobotu večer na policejní strážnici malostranské nádeník Jan Poláček. Týž byl zatknut pro žebrání a na strážnici náhle těžce onemocněl. Než jej dopravili v truhle do nemocnice, byl již mrtvolou.  – Pražský denník, 3. 3. 1868

První semafor v Praze začal fungovat před 90 lety. Lidem hodně vadil • V roce 1930 byla v Praze nainstalována první automatická světelná signalizace, a to ve středu Václavského náměstí, kam ústí ulice Vodičkova a Jindřišská. Do té doby byla doprava na křižovatkách řízena pouze pokyny strážníka a od roku 1927 také ručně přepínanými semafory.