RUBRIKY
HLEDAT

26. 4. 1868: Mrtvoly ve Vltavě přibývají každý den

Před lety v PrazePražskýDEN.cz • 26. dubna 2018 • 1 minuta čtení

Foto: Archiv

Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Utopenec

Utopenec vyloven byl v pátek odpoledne z Vltavy u smíchovského přívozu a poněvadž bylo tělo jeho již značně ohnilé, ležel zajisté ve vodě již delší dobu. Poznali v něm dělníka Fr. Trunečka z Bechčína, posledně na Smíchově bydlivšího, který asi před devíti nedělemi z domu odešel a víc se nevrátil. – Pražský denník, 26. 4. 1868

Podivná shoda

Včera asi o půlpáte hodině ráno přiběhla asi 20letá mladice pečlivě do šátku zaobalená na most a zde nedaleko sochy sv. Jana skočila do Vltavy, kdež pod vodou zmizela. Plavci okamžitě pospíšili si na lodích, aby ji, možno-li zachovali., avšak co týčkami ve vodě hledali, vylovili tělo asi 45leté ženštiny, které muselo už asi tři dny ve vodě ležeti. – Pražský denník, 26. 4. 1868

[related-post id=“9673″]

Přednášky na Smíchově

Zejtra v pondělí o půl 8. hodině přednáší pan Alois Studnička v místnostech průmyslové školy „o oceli vůbec, o vyrábění ocele cementové v Anglicku zvláště a o postupu výroby nožů kapesních, krájecích a břitev v Sheffieldu.“ Přístup jest dospělým volný. – Národní listy, 26. 4. 1868

Vstoupit do diskuze

Nepřehlédněte

3. 1. 1869: Třicetiletý muž spáchal sebevraždu. Ještě před smrtí stihl říct důvod • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Milan Rastislav Štefánik. Spoluzakládal republiku, zemřel strašlivou smrtí • Patřil mezi skupinku mužů, bez nichž by samostatná Československá republika nevznikla. Jeho život ale předčasně ukončila letecká tragédie. Šlo o náhodu, nebo úmysl? Milan Rastislav Štefánik (* 21. července 1880), rodák z vesnice Košariská na západním Slovensku. Astronom, vojenský letec a brigádní generál ozbrojených složek Francouzské republiky. Muž, bez něhož by samostatné Československo možná ani nevzniklo. Věděli jste, že i Štefánik působil v našem hlavním městě? Když ke konci 19. století maturuje na sarvašském lyceu s vyznamenáním, je rozhodnutý pro studium v Praze na technické univerzitě, obor stavební inženýrství. Na školu je přijat a posléze začíná jeho působení v metropoli Českého království. Školu ale nedokončuje, jelikož ho zaujala astronomie. Ta se toho času vyučuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde jako řádný profesor působil Tomáš Garrigue Masaryk. Zde se nechává Štefánik zapsat a stává se stoupencem Masarykovy myšlenky. Detvan a láska k národu V Praze působí v době jeho studia slovenský spolek Detvan, který velkou měrou přispívá k rozvoji národního povědomí pražských slovenských studentů. Na začátku nového století je zvolen za předsedu tohoto spolku. Společně s Vavro Šrobárem a dalšími se snaží informovat českou společnost o Slovensku a pomaďaršťování slovenského etnika. Zde začíná Štefánik svou redaktorskou činnost, díky které myšlenka česko-slovenské vzájemnosti nadále nabírá na popularitě v české společnosti. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13567"] Astronom Největším Štefánikovým snem je však Paříž a kariéra vědce v oboru astronomie. V roce 1904 proto odchází z Prahy a v Paříži se zařazuje jako vědecký pracovník. Ze začátku ho trápí existenční problémy, ale vše se díky pomoci přátel a vlastnímu úsilí brzy zlepšuje. V jeho nejúspěšnějším roce 1906 vydává hned 7 vědeckých prací a jeho renomé začíná stoupat. Příchod války Příchodem války je Štefánik nucen respektovat tento stav a nastoupit na frontu. Kvůli svému zdravotnímu stavu to však není možné hned. Nejprve tedy nastupuje na vojenskou leteckou školu, kde získává diplom pilota a hodnost desátníka. Poté je vyslán na západní frontu. Bojuje s nasazením pro věc, ví totiž, že tato válka může být příležitostí k osamostatnění Slováků a Čechů. Nějaký čas bojuje i na srbské frontě. Organizátor Československé národní rady Po návratu do Paříže v druhé polovině války se seznamuje s vícero vlivnými osobnostmi francouzské politiky a naprosto se ztotožňuje s myšlenkami Masaryka a Beneše. Díky konexím jim domlouvá schůzky s francouzskými politiky, kteří mohou pomoci uspíšit vznik samostatného států Čechů a Slováků. On sám se zasloužil především o vytvoření zárodků československého vojska a o působení československých odbojových organizací. Udržuje diplomatické styky napříč politickým spektrem tehdejší Evropy. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13566"] Atentát? Po válce se má stát ministrem ozbrojených sil, avšak 4. května 1919 při svém návratu do již samostatného Československa umírá při tragické nehodě svého letadla v obci Ivanka pri Dunaji u Bratislavy. Dodnes se spekuluje, zda to nebyla ze strany československých elit záměrná likvidace. Podle jiných teorií se měl stát obětí střetu francouzských a italských geopolitických zájmů ve střední Evropě. Nepřímým důkazem atentátu má být údajně pitevní zpráva, průběh nehody i fakt, že svědecké výpovědi z místa tragédie byly vyšetřujícími orgány ignorovány. Velmi pravděpodobným důvodem nehody byl nešťastný omyl obsluhy protiletadlové obrany. Tato verze popisuje sestřelení letadla vlastní protivzdušnou obranou, neboť Československo bylo tou dobou ve válečném stavu s Maďarskem a letadlo se Štefánikem na palubě bylo označeno italskou trikolórou, jež je identická s maďarskou.

Ze Štefánikova letadla zůstaly jen trosky.

Výstava v Národním muzeu připomíná historii a význam tištěných novin a časopisů • V Historické budově Národního muzea probíhá v těchto týdnech výstava s názvem Labyrint informací a ráj tisku. Na její přípravě spolupracovali pracovníci muzea s Unií vydavatelů, profesní organizací vydavatelů periodického tisku v České republice. Záměrem je připomenout význam i dlouhou tradici vydávání novin a časopisů u nás.

24. 8. 1890: Výstava řemeslných výrobků a prosba o pomoc • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

23. 3. 1868: Místo do práce šli chasníci na pivo. Mistr jim totiž neplatil • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zvláštní poranění Jistý zdejší zámožný obchodník s dobytkem minulého čtvrtku podivným způsobem přišel k úrazu, jejž mohl snadno životem zaplatit. Seděl řečeného dne v jednom hostinci na Poříčí. Vytahuje peníze, upustil šesták. Sehne se proň, ale v tu chvíli vykřikne strašně bolesti a sklesne na zem. Lidé přiskočí, rozepínají mu kabát a shledají, že bodl se do prsou zrovna nad srdcem o vlastní kapesní nůž, který byl zřízen tak, že pouhým stisknutím otevřel se. Rychlej shýbaje se, ubohý bezděčně zavadil o péro nože, jejíž měl v poprsní kapse a čepel vyskočil s takovou prudkostí, že na půl coule zajel mu do těla mezi žebrami. Však teď již poraněnému vede se lépe. – Národní listy, 23. 3. 1868 Žhář Oheň vypukl v noci na sobotu v jednom domě v Mariánské ulici; chytili tam hobliny na půdě, ale jeden tovaryš spozoroval oheň i udusil jej. Jistý bednářský chasník, jejž mistr z téhož domu byl pro nespořádaný život z díla pustil, založil onen oheň a byv zatčen ku zločinu tomu se přiznal. – Pražský denník, 23. 3. 1868 [related-post id="7888"] Zapomněl platit V sobotu dopoledne přišel na policii jeden zdejší pan mistr a oznamoval, že všech jeho sedm chasníků se mu nedostavilo ráno do práce, pročež že by zadal, aby byli, anto pospolu v blízké hospodě pijí, zatčeni. Potud měl pan mistr právo na své straně. Když policejní strážník s chasníky promluvil, pravili mu tito, že jim mistr už po sedmý týden nevyplatil mzdu. Tu zas bylo právo na straně chasníků. Dotazován, jak se to stalo, pravil mistr, že jako na smrt zapomněl vypláceti mzdu; když pak se s nimi vypořádal, šli všickni zase do práce. – Pražský denník, 23. 3. 1868

11. 3. 1890: Náruživý milovník, pomoc chudým měšťanům a rvačka v Klimentské ulici • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

4. 5. 1889: Spor o název Stromovky, závadné maso a nový pražský most • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

17. 3. 1868: Podvodník prodal nezkušené dívce falešný zlatý řetízek k hodinkám • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

14. 10. 1889: Krvavé rvačky a den otevřených dveří ve věznici • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

8. 10. 1889: Nová škola na Žižkově, karlínské divadlo a spojení s Vídní • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

2. 3. 1868: Kdo skutečně vynalezl ruchadlo? Spory o autorství jsou snad u konce • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Dláždění Dláždění v Praze, jež posud konalo se buď na účet obce neb na účet některé z obou plynáren, převezme nyní obec sama ve svou správu, jen aby všeliké dlaždičské práce byly stejny a rychle se prováděly. Dozor nad dlažbou na Starém, Novém i Židovském městě povede pan rada Bláha a dlaždení řidit bude p. Bock. – Pražský denník, 2. 3. 1868 Nehoda Včera dopoledne vkročil do týnského chrámu Páně jistý mladík maje za to, že na dobro uhasl doutník, kterýž do náprsní kapsy uschoval. Doutník však ještě hořel a mladík za chvíli byl upozorněn na zápach hořící látky. Hned si rozepnul kabát a s ustrnutím shledal, jak se mu spod něho kouř valí. Rychlým svleknutím kabátz a uhašením hořící části ušel mladík dalšímu nebezpečí. – Pražský denník, 2. 3. 1868 [related-post id="6378"] Kdo jest pravým vynálezcem ruchadla? Výtečný ten nástroj, jimžto učiněn v orbě nesmírný pokrok, přivlastnili sobě mnozí lidé potahujíce bez práva na sebe čest jeho nalezení. Teď zjištěno svědectvími věrohodnými a nepochybnými, že nálezci jsou čeští rolníci a řemeslníci, bratranci Veverkové z Rybitví, kteří nález ten učinili již v letech 1818-1819. Těmto tedy patří čest. – Pražský denník, 2. 3. 1868 Kezditlačitel Předevčírem večer hnal kýs honák několik volů malostranskou branou mostní. V tu chvíli, když s klienty svými zahýbal se kolem věže mostní, jeden z volů splašil se a přitlačil honáka tak důrazně ke zdi, že ubohý značně porouchán sklesl k zemu a odnešen býti musel. –Národní listy, 1. 3. 1868 Pražané budou mít plovárnu Občanská plovárna pod Letnou počne se již v těchto dnech budovati, a již dnes se začne s přípravními pracemi. – Pražský denník, 2. 3. 1868

Nová podoba Libeňského mostu podle hnutí ANO. Jak se vám líbí? • Kandidát na primátora za hnutí ANO Petr Stuchlík zveřejnil na svém Facebooku vizualizaci nového Libeňského mostu.

6. 7. 1890: Nový český závod na Smíchově a pohřešovaný gymnazista • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

18. 8. 1889: Uzenáři proti hostinským, výzdoba kavárny a paroplavba na Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

21. 11. 1889: Oblíbenost Sokola je na vzestupu. Cvičí úplně všichni • Na konci 19. století žili lidé úplně jinak než my. Namísto sociálních sítí se sdružovali v nejrůznějších spolcích a organizacích, přičemž každý si mohl vybrat, co bylo jeho srdci a povaze nejbližší. Značnou popularitu si vydobyl tělovýchovný Sokol, kde se dle svědectví dobového tisku setkávali lidé z nejrůznějších společenských vrstev.

15. 12. 1868: Mladá zlodějka obelstila strážníky a ukradla jim balík peněz • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

27. 4. 1868: Císař František Josef se chystá do Prahy na slavnostní otevření nového mostu • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Příroda se probudila Teplejší počasí v posledních dnech nastalé učinilo znamenitou změnu v přírodě, kteráž do nedávna ze svého zimního spánku jen velmi mdle se probírala. Pole a luka oplývají zeleností a osení na zimu zaseté stojí výborně, tak že znalcové dle panující povětrnosti úrodný rok již prorokují. Stromy s letním ovocem jsou již květem obaleny. Jiné druhy stromů pozdější ovoce nesoucích, též počínají pučeti. V zahradních hostincích jak za branou tak i v Praze se již po několik dní hosté scházejí, teplou povětrností pod širé nebe vyvábeni byvše. – Pražský denník, 27. 4. 1868 [related-post id="9745"] Návštěva J. V. císař František Josef dle zpráv vídeňských listův přijede dne 10. května t. r. do Prahy, aby přítomen byl otevření třetího mostu pražského, jenž zove se, jak povědomo „most Františka Josefa.“ – Národní listy, 27. 4. 1868

Čím trpěl Antonín Dvořák před smrtí? Domněnku potvrdil vědecký rozbor • Pozůstalost Antonína Dvořáka, kterou spravuje Národní muzeum v rámci Českého muzea hudby, obsahovala donedávna neznámý vzorek léku, který skladatel užíval krátce před svou smrtí. Ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv došlo po více než sto letech k jeho přesné identifikaci. Potvrdilo se tak to, co bylo dlouhá léta jen předmětem spekulací – že tento významný český skladatel trpěl před svou smrtí mimo jiné i zánětem močových cest.

16. 6. 1890: Nová pražská dělnická pekárna nabídne cenově dostupné pečivo • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

5. 5. 1868: Praha řeší návštěvu císaře. Neví se, jestli nakonec přijede • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Přijede-li J. M. císař do Prahy? Kancelář cís. kabinetu sdělila jak známo skrze zdejší místodržitelstvo purkmistra pražskému, že J. M. císař rád by sice vyplnil svůj slib a zavítal do Prahy k slavnému otevření třetího mostu, jenž podle J. M. pojmenován jest, že ale před 23. květnem to možné není. Rada městská na tuto zprávu uzavřela, že odročí slavné otevření mostu, původně na 10. května položené na dobu neurčitou. Nyní ale v listech vídeňských ozývají se hlasy pochybující o tom, že by J. M. císař František Josef I. vydal se do Prahy, ano „Neue Fr. Presse“ mluvíc o adrese obce pražské v příčině nových daní, již nazývá „drzou zradou na ústavě“ jedním dechem podotýká k tomu: „Proslýchá-li se zatím, že císař přece přibude k slavnosti otevření mostu do Prahy, tož víme naproti tomu, že posud zrovna opak toho pravdou jest.“ – Za to jeden list český mluvě o očekávané té návštěvě J. V. v Praze, vidí v tom již zase „známku, že Jeho Velič. nepokládá zprávy, jež mu nynější rádcové podávají o stavu království českého za dostatečné a že sám chce osobným názorem dověděti se zevrubně o něm a vyslechnouti stížnosti národa beze všech prostředníkův“... – Národní listy, 5. 5. 1868 Schůze zastupitelstva Obecní zastupitelstvo pražské odbývalo včera schůzi, v niž pronajmutí kavárny pod Letnou panu Procházkovi na na tři leta za roční nájemné 903 zl. schváleno bylo. Na okrášlení některých obecních domů při slavnostech svatojanských bylo povoleno 600 zl., rovněž vdově po městském účetním p. Danšovicovi roční výslužné 400 zl. Přes kamenný most bude položena nová plynová roura na Malou stranu, na což náklad 2364 zl. povolen jest. – Pražský denník, 5. 5. 1868 [related-post id="9883"] Povedená neděle Předvčerejší neděle byl nejutěšenější den, jaký jsme vůbec letos měli, pročež také Pražané ho použili a v davech nepřehledných ze zdí městských do Boží přírody pospíchali. Ke všem úhlům světa putovali a mohl jsi přijít kam jsi chtěl, všady byl nával neskonalý. Hostinské zahrady a místnosti slavily při tom ovšem největší žeň. Na samotném třetím mostě pražském vybráno bylo přes 500 zl., pročež muselo přes 50 000 lidí tudy se ubírati; povozů jelo přes ten most do 7 hodin večer přes 800! Sám J. V. císař Ferdinand navštívil v 11 hodin dopoledne most tento a se zálibou si jej podrobně prohlížel. Odpoledne objevilo se J. V. ve Stromovce, kdež jej vojenská hudba císařskou hymnou uvítala. Na Smíchově, kdež slavili pouť sv. Filipo-Jakubskou a ne méně v Stromovce i na Letné bylo lidem vše přeplněno; do samotných Roztok jelo po zábavním vlaku přes 700 osob. – Pražský denník, 5. 5. 1868
Zprávy Krimi Zajímavosti Kam vyrazit Magazín Počasí Horoskop Bizár