21. 11. 1889: Oblíbenost Sokola je na vzestupu. Cvičí úplně všichni

Před lety v PrazePražskýDEN.cz21. listopadu 20193 minuty čtení

Foto: Archiv

Na konci 19. století žili lidé úplně jinak než my. Namísto sociálních sítí se sdružovali v nejrůznějších spolcích a organizacích, přičemž každý si mohl vybrat, co bylo jeho srdci a povaze nejbližší. Značnou popularitu si vydobyl tělovýchovný Sokol, kde se dle svědectví dobového tisku setkávali lidé z nejrůznějších společenských vrstev.

Z Pražského Sokola

Nastalým novým obdobím cvičebním dostavili se v tělocvičnu nejen všichni členové staří, ale i neočekávaný počet nových sil, takže jenom v poslední schůzi výboru bylo přijato na 80 nových členů a řady jich přec ještě stále přibývají. V tělocvičně cvičí nyní dosud nebývalý počet cvičenců, takže místnosti její, ač valně rozšířené a prakticky upravené sotva již vystačují. Cvičí se ve dvou odděleních a sice od 7 do 8 hodin večer ve 12 družstvech a od 8 do 9 hodin večer v 10 družstvech, úhrnem ve 22 družstvech. Počet cvičenců obnáší na 409 a budiž to výslovně podotknuto, že zastoupeny jsou tu všechny vrstvy pražského obyvatelstva bez rozdílu stavu, stáří a politického vyznání. Ruch, jaký tu v každý večer cvičební panuje, jest přímo unášející, všichni cvičenci s jarým zápalem cvičí pod dozorem zkušeného cvičitelstva v družstvech, vzornou kázní ovládaných, postupně dle sil a výcviku členů spořádaných. V bratrském, pospolitém duchu cvičí se členové všech tříd našich : profesoři, advokáti, lékaři, úřadníci, obchodnici, řemeslníci, zejmena pak mládež studentská letos hojným počtem na cvičiště se dostavila. Vedení a dozor spočívá v rukou sboru cvičitelského, 18 členů čítajícího, jemuž v čele stojí náčelník br. Kožíšek a jeho náměstek dr. B. Rieger. Dle nynějšího pořadu cvičí v tělocvičně Sokola pražského každé úterý, čtvrtek a pátek od 4 do 5 hodin dámy tělocvičného spolku paní a dívek českých, v 5 hodin nastoupí veselé čety hochů ústavu Tyršova as 200 počtem, od 6 do 7 hodin cvičí sbor cvičitelský, od 7 do 9 hodin členové Sokola pražského, tak že tu v tyto dny as 700 cvičících vystřídá. Sokol pražský patrně mocným krokem stoupá k vrcholu svého rozkvětu, jak jemu zajisté každý přáti musí. Upozorňujeme zejmena mládež naši na zdárný tento spolek, jemuž by každý vlastenec náležeti měl. – Národní listy, 21. 11. 1889

Kursy těsnopisné

První pražský spolek stenografů Gabelsbergerských uspořádá letos čtyři kursy těsnopisné a sice 2 pro těsnopis český (počáteční a pokračovací) a taktéž 2 pro těsnopis německý. Kursy ty (po 2 hod. týdně) začnou počátkem prosince a potrvají do června, kursy pokračovací jsou bezplatné, počátečné po 2 zl. — Přihlášky přijímá člen výboru ve dnech 22., 25. a 27. t. m. vždy od 7–8 hod. večer v místnosti spolkové (Českoslovanská obchodní akademie I. posch., Malé nám.) – Zároveň upozorňuje výbor na nově zřízený odbor kondiční pro obstarávání míst stenografů v kancelářích advokátních a notářských, jakož i v komptoirech. Přihlášky v této příčině přijímá p. JUDr. Jindř. Rychlík, koncipient v advokátní kanceláři pana dra. Buchala na Příkopech. – Národní listy, 21. 11. 1889

[related-post id=“24999″]

Návštěva umělce

Proslulý polský recitator a komický herec p. Arthur Zawadzki zavítal na umělecké své cestě z Oděsy, Moskvy, Charkova atd. do Prahy a nemoha prozatím vystoupiti v Nár. divadle, požádal Uměleckou besedu, by umožnila mu osvědčiti své umění ve společnosti rodáků a přátel salonního humoru vůbec. Uspořádá tudíž příští neděli 24. t. m. dramaticko humoristický dychánek, v němž přednese monology své vlastní a Marj. Gawalewicze 1 jiné typické humoresky z polského života společenského, ku kterémuž zajímavému a zábavnému večeru dostaví se zajisté znalci a všichni pěstitelé slovanské vzájemnosti. Podrobnější program uveřejníme v neděli. – Národní listy, 21. 11. 1889

Nepřehlédněte

Zdevastovaný studniční domek v oboře Hvězda prošel rekonstrukcí • Návštěvníci pražské obory Hvězda se mohou kochat čerstvě opraveným studničním domkem. Tato technická památka leží ve středové části obory, přibližně 200 m od Libocké brány u cesty spojující Libockou a Bělohorskou bránu. V minulosti se jednalo o zdroj pitné vody pro dům oborníka.

Studeniční domek v oboře Hvězda před a po rekonstrukci.

Nejslavnější české slovo robot nevymyslel Karel Čapek • Před pár dny uplynulo 82 let od smrti spisovatele Karla Čapka. Řada lidí mu připisuje autorství slova „robot“, kterým se po celém světě označují uměle vytvořené stroje, jejichž účelem je nahradit lidskou práci. Skutečným autorem slova je ovšem někdo jiný.

29. 1. 1868: Neznámý šibal chtěl mouku zadarmo. Trik mu ale nevyšel • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

23. 6. 1890: Chasník prý střílel na krysy. Zasáhl ale malou holčičku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Geniální marketingový trik. Spisovatel vymyslel, jak udělat reklamu nové knize skoro zadarmo • Říká se, že když se chce, všechno jde. Dokládá to i případ z Paříže z počátku 20. století, o kterém v lednu 1904 napsaly v Praze vydávané Národní listy. Jistý francouzský spisovatel, jehož jméno ovšem článek nezmiňuje, přišel na způsob, jak udělat svojí nové knize téměř bezplatnou reklamu po celém městě.

20. 2. 1868: V Praze panuje čilý stavební ruch, staré budovy musí ustoupit novým • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Nové stavbyLoňský rok byl velmi bohatý na nové stavby, jež v Praze, na Smíchově, i Karlíně a jinde v blízkém okolí města provedeny byly. Letošní rok v tom ohledu nezůstane však též v pozadí, jak lze již nyní souditi. Staré domy počínají vždy více z ulic pražských mizeti, by vynahrazeny byly novými. Co nevidět zmizí opět dvě staré budovy z předešlých století. Jsou to tak zvaný »mičový dům« v mičové ulici a hostinec na Karlovu náměstí pod jménem u »Palmů« známý. Obě tato stavení počala se již v těchto dnech strhovati. Na svatováclavském náměstí blíže brány počne se v těchto dnech též jeden ze starších domů strhovati a již předevčírem byla před ním kůlna k uschování nástrojů postavena. – Pražský denník, 20. 2. 1868 Ku vraždě na LetnéPřes všecko pátrání úřadů není posud závoj vraždu tuto zahalující odhalen. V posledních dnech se vypátralo, že od minulého měsíce se beze stopy ztratili také syn jednoho měšťana z Mladé Vožice. Byla tedy odeslána fotografie mladíka na Letné zavražděného. Stejnou dobou vydal se na cestu do Ameriky syn jednoho mlynáře ze Švihova a poněvadž rodičové posud žádné zprávy o jeho odjezdu z Evropy neobdrželi, vyžádali si taktéž onu fotografii k nahlédnutí, zda-li by to syn jejich nebyl. – Pražský denník, 20. 2. 1868 [related-post id="5769"] Zemřely zadušenímZmínili jsme se již, že v sobotu nalezeny byly v Karlíně dvě ženštiny, jedna starší a druhá mladší, bez sebe v postelích, anto vdychaly do sebe kvůli uhličinu. Starší byla již mrtva, mladší přišla sice k sobě ale musela dána být do nemocnice. V pondělí ale podlehla svému otrávení uhličinou i zemřela. – Pražský denník, 20. 2. 1868 Mrtvé neviňátkoMrtvola novorozeňátka byla v úterý dopoledne nalezena ve strouze za Vršovicemi. Byla odnešena do umrlčí komory Ve vršovicích. – Pražský denník, 20. 2. 1868 Stavba divadla národníhoJelikož příznivé počasí již tomu připouští, pokračuje se pilně v předběžných pracích ku podniknutí stavby té. Zejména vyváží se na četných provozech, pokud místnost toho dovoluje, zem a šutr, i kopají se na čtyřech místech základy na zkoušku, zdaž možno již pro vodu dostati se na grunt. Jakmile Vltava jen poněkud opadne, započne se s kopáním a stavbou základů a sice nejprv na straně u Vltavy. Včera vykonána rozličná vyměřování místa a nivelování. – Národní listy, 20. 2. 1868

29. 4. 1868: Oslavy prvního máje v Bubenči zahájí velký koncert • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Slavnost prvního máje Slavnost prvního máje bude jako obyčejně v Bubenči velkým koncertem zahájena, který v tamní hostinské zahradě o 2. hod. odpoledne započne. Hostinský p. Pecold získal pro koncerty jež tam po celé léto vždy v neděli, v úterý a ve čtvrtek odbývány budou, hudební sbor pěšího pluku arcivévody Karla s kapelním mistrem p. Strebingerem. – Pražský denník, 29. 4. 1868 Pojmenování silnic V radě města Prahy uzavřeno, aby silnice, spojující silnici Belcrediovu se Stromovkou, pojmenována byla „silnicí Bělského“ a aby na obou těchto silnicích postaveny byly kamenné sloupy s jich jmeny. Také dán rozkaz úřadu stavebnímu a hospodářskému, aby nárožní nápisy v ulici trubní nahradil nápisem „ulice Alžbětina.“ – Národní listy, 29. 4. 1868 [related-post id="9783"]

Nádraží Praha-Bubny se promění. Vznikne zde Památník ticha • Nádraží Praha-Bubny čeká v budoucnu velká proměna. V rámci revitalizace zde vznikne Památník ticha. Připomínat bude vyhlazování židovského obyvatelstva nacisty. Právě z tohoto pražského nádraží totiž odjížděly transporty do ghett a koncentračních táborů. Hlavní město zahájilo přípravu výběrového řízení na zhotovitele celého záměru.

24. 11. 1889: Plovoucí šunky, jazyky a uzenky a kapesní zloději v pražských ulicích • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

20. 1. 1868: Vyšší škola dívčí v Praze chystá zavedení výuky tance • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Gigantický pražský lunapark s obří horskou dráhou zmizel v propadlišti dějin • V dobách první republiky stávalo v pražských Vršovicích něco nevídaného – proslulý gigantický lunapark Eden s mnoha atrakcemi a pětikilometrovou horskou dráhou. Dnes už si na něj nejspíš vzpomenou jen naši praprarodiče, dříve to však bývalo velmi populární místo, kam s oblibou mířily tisíce Pražanů za víkendovou zábavou.

Horská dráha lunaparku Eden.

Budova Burzy v Holešovicích dostane původní historickou podobu • Reprezentativní budovu někdejší jateční burzy v areálu Pražské tržnice čeká rekonstrukce. Záměr odsouhlasili pražští radní. Památkově chráněný objekt je kvůli havarijnímu stavu momentálně bez využití. Celková rekonstrukce za přibližně 200 milionů korun uvede Burzu do původního historického stavu. Lidem bude následně sloužit jako restaurace.

OBRAZEM: Před 50 lety se otevřel Terminál 1 pražského letiště • Uplynulo přesně 50 let od otevření Terminálu 1. Jeho výstavba severně od tehdejšího letiště započala v roce 1960. Veřejnosti se nový pražský letištní terminál slavnostně otevřel 15. června 1968 za přítomnosti tehdejšího prezidenta Ludvíka Svobody. Výsledná podoba Terminálu Sever vzešla z návrhů skupiny architektů vedených významným architektem Karlem Fiskalkem. Odbavovací hala severní části letiště byla postavena z železobetonového skeletu s užitkovou plochou 21 559 m2. U hlavního vstupu od parkovišť byla společná příletová a odletová hala, která sloužila pro tuzemský i zahraniční provoz, odletové a celní haly a odletové čekárny spolu s bufetem. [gallery size="full" columns="1" ids="11047"] Dále se zde nacházely prostory pro výpravnu společnosti ČSA, banku, cestovní kancelář, první pomoc, kancelář policie a poštu. V odbavovací hale sloužil místní rozhlas a informační tabule, které informovaly cestující i zaměstnance letiště a leteckých společností. [gallery size="full" columns="1" ids="11050"] Pod podlažím odbavovací plochy byly umístěny třídírny zavazadel, spolu se sklady pošty, leteckých kanceláří a prostory potřebné pro technické služby související s odbavováním letadel a cestujících. Dále se zde nacházely sanitární prostory, pokoje pro nemocné a matky s dětmi, doplňující prostory a sprchy. [gallery size="full" columns="1" ids="11049"] Na odbavovací plochu směřovaly nástupní galerie, pomocí kterých se cestující mohli dostat ke stání letadel. Nástupní Galerie A, která se nacházela východním směrem poskytovala nástupní prostor pro zahraniční lety.

Terminál 1.

7. 6. 1890: Oprava kamenných ornamentů u orloje a řádění prudké bouře • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Protiatomový bunkr Folimanka se o víkendu otevře pro veřejnost • Také v tomto měsíci se pro zájemce z řad veřejnosti otevře jeden z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města. Unikátní prostory protiatomového bunkru Folimanka si zájemci budou moci prohlédnout v sobotu 17. srpna od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

Jak nenápadně zjistit skutečný věk ženy? Zkuste rady našich předků • Tázat se dámy na její skutečný věk je i v dnešní době považováno za poněkud nezdvořilé. A nejinak tomu bylo už v dobách našich předků. Národní listy otiskly v dubnu roku 1901 článek, který zvědavým mužům nabízí řešení. Zároveň ale jeho autor dodává, že ne vždy to bude fungovat.

5. 5. 1889: Přednáška Františka Křižíka a tragický konec jedné lásky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Honosná muzejní budova na Letné slaví 80. výročí. Svému účelu však slouží teprve pár let • Hlavní výstavní budova Národního zemědělského muzea v Praze na Letné byla dokončena přesně před 80 lety. Svému původnímu účelu však začala plnohodnotně sloužit až v posledních několika letech. Záhy po dokončení v březnu 1939 objekt obsadila německá armáda a po únorovém převratu v roce 1948 zase z nařízení komunistické strany Stavební podniky, n. p. V roce 1994 byla celá stavba vrácena k užívání muzeu a v roce 2014 začala rozsáhlá rekonstrukce do původní podoby z roku 1939.

4. 5. 1889: Spor o název Stromovky, závadné maso a nový pražský most • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

22. 8. 1890: Oprava zdi a spojení Karlova náměstí s mostem Palackého • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.