RUBRIKY
HLEDAT

4. 5. 1889: Spor o název Stromovky, závadné maso a nový pražský most

Před lety v PrazePražskýDEN.cz • 4. května 2019 • 4 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Spor obce pražské se zemským výborem

Jak známo, usnesla se nedávno městská rada, aby dosavadní chybné pojmenování | sadů v Bubenči »Stromovkou« se zrušilo, poněvadž zdá se to býti pouhý překlad z němčiny a aby se sady v Bubenči jmenovaly opětně dle starobylého zvyku »královskou Oborou.« Zároveň dožádáno ředitelství tramwaye, aby nové toto pojmenování vyznačilo na vagonech. Zemský výbor zaslal městské radě přípis v němž upozorňuje, že pojmenování Stromovky královskou Oborou nepřísluší v právomoc obci pražské, poněvadž zemské sady nalezají se na pozemcích katastrální obce bubenečské, kteréž jsou majetkem dvorního eráru, a jež zemský výbor pouze spravuje. Za tou příčinou bylo městskému stavebnímu úřadu uloženo, aby na základě soudních map a knihovních výpisů zjistil, které pozemky patří ke knihovnímu zápisu Stromovky a které ke královské Oboře a aby zároveň zhotovil podrobné a přehledné plány k znázornění obou těchto realit. Zjistilo se na základě úředních pramenů, že ke královské Oboře patří téměř celá zdí ohražená plocha se sady, rybníkem, výstavištěm, letohrádkem i s polnostmi za státní dráhou, kdežto ku Stromovce náleží pouze zahradnický domek při obci Bubenči s malou loukou a několika malými pastvinami směrem k nádraží v Bubenči a že tudíž jest pojmenování sadů v Bubenči královskou Oborou zcela správné, zakládající se na historických dokladech. – Národní listy, 4. 5. 1889

Má být na místě mostu císaře Františka vystaven most kamenný či železný?

O tomto předmětě jednáno včera večer v četně navštívené schůzi spolku architektů a inženýrů (v Měšťanské Besedě). Inženýr p. K. Vosyka, docent při české polylechnice, který rozhovor zahájil, mluvil ve prospěch mostu kamenného, Proti němu, jakož i proti výtkám, které učinili mostům železným pánové prof. Pacold a vládní rada Bukovský ve známém svém dobrozdání podaném městské radě pražské, hájil stavby mostů železných inženýr p. V. Velflík, iaktéž docent při české polytechnice. K návrhu vlád. r. p. Bukovského usneseno v rozhovoru započatém v příští schůzi (v pátek) pokračovati. Podstatu zajímavých výkladů pánů Vosyky i Velflíka se čtenářstvem svým ještě sdělíme. – Národní listy, 4. 5. 1889

[related-post id=“19365″]

Zabavené maso v trhu dobytčím a na nádražích

Při dovozu masa aneb jiných masitých potravin do Prahy shledá se mnohdy, že některá zásilka masa jest nespůsobilá k požívání. Takovéto nezdravé maso bývá zabaveno a pohodnému ku zničení odevzdáno. Aby zničení to bylo ve všech případech zabezpečeno, jest nutno, by zabavená masa, než pohodným na mrchoviště se odvezou, byla dříve v trhu nebo na nádražích kyselinou sírovou tak polita, aby vůbec pak následkem toho zahrabána býti musila a dále snad upotřebována býti nemohla. Správa státní dráhy v Praze vykázala k tomu účelu v nádraží svém místo nedaleko zdi velké rampy s tou podmínkou, že přenášení takových konfiskovaných potravin z rozličných míst na dotyčné prostranství vykonáváno bude pouze zřízenci městskými. V nádraží dráhy severozápadní bylo vykázáno místo k ničení masa u skladiště anglo-rakouské banky. V trhu dobytčím pak nepotká se zajisté provádění toho výkonu též s obtížemi, poněvadž na tržišti nachází se uzavřená místnost, kde se polévání zabavených mas kyselinou sírovou konati může. Za tou příčinou bylo tyto dny městskému zvěrolékaři zdravotním úřadem nařízeno, aby při zabavování masa a masových potravin vůbec buď na nádraží neb v trhu o to pečoval, aby zabavené potraviny tyto před odvezením jich na mrchoviště kyselinou sírovou polity byly, by jakémukoli nedovolenému upotřebení nespůsobilými se staly. Provedení výkonu toho obstarávati bude obecní strážník, konající zdravotní dohlídku v nádražích, v trhu pak přikázán bude k výkonu tomu správou trhu zvláštní zřízenec. Aby zabezpečena byla náležitá kontrola, že při zabavení masa šetřilo se zmíněného opatření, bude zřízenec, jemuž obstarávání řečeného výkonu svěřeno, povinen na poukázce od zvěrolékařů na zničení zabaveného masa vydané poznamenati a svým podpisem stvrditi, že polití masa kyselinou sírovou se stalo. Potřebné množství kyseliny dodáno bude pro trh i pro obě jmenovaná nádraží městským úřadem hospodářským. – Národní listy, 4. 5. 1889

Vstoupit do diskuze

Nepřehlédněte

Po rajčatech se dříve umíralo. Prokletí bohatých vysvětlila až věda • Zdravotní benefity konzumace rajčat jsou dnes již velmi dobře známé. Možná vás ale překvapí, že rajčata dříve způsobovala otravy a úmrtí bohatých a mocných lidí. Dlouho se však nevědělo, z jakého důvodu.

15. 7. 1889: Nehoda na stavbě a pokus staré žebračky o sebevraždu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

9. 10. 1889: Výstava obrazů, vzácný pták a chatrný dům • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Lanovka na Petřín nejezdí. Čeká ji generální oprava • Od pondělí 4. října nejezdí lanová dráha Újezd – Petřín. Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) provádí pravidelnou podzimní údržbu. V rámci nezbytné kontroly drážního tělesa lanovky dojde k přesnému geodetickému měření jednotlivých prvků trati, rozchodu kolejí a dalších součástí kolejového svršku.

Tajemství věčného mládí slavné francouzské herečky. O obličej a vlasy denně důkladně pečovala • Když slavná francouzská herečka Sarah Bernhardt navštívila v roce 1888 Prahu, obecenstvo Národního divadla ji přijalo s obrovským nadšením a spisovatel Jaroslav Vrchlický k jejímu uvítání dokonce napsal oslavný fejeton. Pozornost strhávala nejen svým talentem, ale i mimořádně mladistvým vzhledem.

4. 2. 1890: Stará firma v Praze, útěk do Ameriky a nešťastný pád z tramvaje • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

17. 5. 1889: Zatčený bigamista, dopadení zloději a zabavené maso • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Vydrželi týden bez spánku. Ke konci experimentu se chovali zvláštně • Spánek fascinuje lidstvo už od nepaměti. Ani současná věda ho ještě stále nemá důkladně zmapovaný. Jisté ale je, že o něm víme víc, než naši předci v 19. století. Přečtěte si o zvláštním experimentu, který byl proveden v USA v roce 1891.

28. 3. 1889: Rozšíření Skořápkové ulice, jatka v Holešovicích a případ šíleného ovčáka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Výstava v Národním muzeu připomíná historii a význam tištěných novin a časopisů • V Historické budově Národního muzea probíhá v těchto týdnech výstava s názvem Labyrint informací a ráj tisku. Na její přípravě spolupracovali pracovníci muzea s Unií vydavatelů, profesní organizací vydavatelů periodického tisku v České republice. Záměrem je připomenout význam i dlouhou tradici vydávání novin a časopisů u nás.

13. 3. 1868: Neznámý uličník házel uhlí po cestujících ve vlaku • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Uličnický kousek Včera večer hodil jakýsi nezbeda do jednoho vozu vídeňského vlaku, když právě kol Žižkova jel, kus uhlí a poranil jednoho cestujícího dosti značně na čele. Poněvadž takový uličnický kousek se na té straně už častěji přihodil, bylo by záhodno, blíže po onom nezbedovi pátrati a důkladně jej potrestati. – Pražský denník, 13. 3. 1868 Situace na Vltavě Vltava plyne již obyčejným svým řečištěm. Následkem toho jest převoz na všech místech opět otevřen a na řece se zase rozličná práce vykonává. Rybáři jsou zaměstnáni vytahováním písku, jehož nyní tak značné množství ke stavbám se potřebuje. Plavba s loděmi i vory se čile provozuje, zejmena včerejšího dne plouly po Vltavě ohromně dlouhé prameny, tak že převozníci museli někdy delší dobu čekati, než jim bylo možno s loďkami svými dále převážeti. – Pražský denník, 13. 3. 1868 [related-post id="6759"] Utopil se Ve středu dopoledne vytažena byla z Vltavy pod invalidovnou mrtvola muže, u něhož nalezena byla obchodnická knížka na jmeno Jana Pechra z Beranova a 6 zl. 25 kr. na penězích. – Pražský denník, 13. 3. 1868

3. 11. 1889: Grand hotel bez provozovatele a návštěvnost pražských hřbitovů • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

420 let od první veřejné pitvy v Praze. Tělo patřilo oběšenému zločinci • V prostorách dnes již neexistující Rečkovy koleje v dnešní ulici Karolíny Světlé se přesně před 420 lety uskutečnila první veřejná pitva v Praze. Od 8. do 12. června roku 1600 tady Jan Jessenius „za velkého shromáždění slavných a učených mužů, vědychtivých a vzdělaných měšťanů“ prováděl něco, co středověká metropole dosud neznala – pitval mrtvé tělo.

21. 1. 1889: Manželka versus milenka, případy náhlých úmrtí a vzácná návštěva • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Chorobný lakomec zemřel. Co všechno po něm zůstalo vyráží dech • Šetřit peníze a šetrně nakládat s majetkem je všeobecně považováno za ctnost. Když se to ale vezme za špatný konec, může se z člověka stát chorobný lakomec, kterého nikdo nemá rád. Přečtěte si příběh z Franice, který pražským čtenářům přinesly Národní listy v únoru 1894.

24. 10. 1889: Pražské ženy děsí Jack Rozparovač. Některé ani nechtějí vycházet ven • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

20. 3. 1868: Pražané močí na ulici. Chybí totiž veřejné toalety • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Znečišťování ulic Pozoruje se vůbec za poslední doby, že ulice pražské, zvláště užší a odlehlejší velice bývají znečištěny a také výkaz policejní svědčí, že neobyčejně mnoho lidí bývá zadržováno pro znečišťování ulic od strážníkův policejních. Zkušenost ta mohla by konečně přiměti příslušné úřady obecní, aby dbali o brzké zřízení náležitého počtu pissoirů v ulicích pražských, neníť v tom ohledu snad žádné větší město tak zanedbáno jako Praha; ovšemť že by pissoiry ty nesměly být tak primitivně stavěny, jako byly ony ohyzdy z doby Vankovské. – Národní listy, 20. 3. 1868 Nalezená kostra Při kopání základu nového domu vedle hostince „u anglické královny“ nalezena předevčírem odpůldne v zemi na sáh hloubky spuchřelá rakev s kostrou, dosti zetlelou. Tamtéž nalezena zasypaná studně a několik tajemných výklenkův. Dle zkoušek, zatloukáním v násyp konaných, lze se domnívati, že později přijde se ještě na klenbu. Na místě tom vůbec „židovskou zahradou“ zvaném nacházel sa dříve hřbitov židovský. – Národní listy, 20. 3. 1868 [related-post id="7604"] K výstraze Již po delší dobu provádí v Praze jistý šejdíř zlodějské své kousky. Výdává se za řeznického chasníka a co takový najímá si byt u rodin, jež mu na slovo věří a co nájemníka jej přijmou. Sotva že se ale v najatém příbytku ohledne, žádá hospodyni o velký železný hrnec aneb jinou nádobu a sice za tou příčinou, že prý od svého bratra uzenáře sádlo dostane, které jí pak lacino přenechá. Touto vyhlídkou bývá hospodyně obyčejně přemluvena a dá podvodníkovi k žádosti jeho ještě šálek, by mohl hrnec do něho svázati. Podvodnlk zaobalí opatrně hrnec a odejde, by se více nevrátil. Šejdiřským tímto spůsobem byla předešlý týden ošizena jistá domovnice na nábřeží, předevčírem pak opět ve vrabčí ulici jedna soukromnice. – Pražský denník, 20. 3. 1868

Novodobý vánoční zvyk v českých domácnostech. Taky tohle děláte se stromečkem? • Co by to bylo za Vánoce bez vánočního stromečku? Jeho tradice však není zase tak stará, jak by se mohlo zdát. A zejména v posledních letech navíc doznává podstatných změn.

Pražská Vinohradská synagoga byla krásná a honosná. Nevydržela ale bombardování • V Sázavské ulici na pražských Vinohradech kdysi stávala jedna z největších a nejkrásnějších synagog na světě. Na konci 2. světové války ji však zničily nálety spojeneckých bombardérů. Dnes je na jejím místě škola. Královské Vinohrady byly na přelomu 19. a 20. století moderní a rychle se rozvíjející město. Do nově postavených činžáků se stěhovali zejména bohatí lidé, včetně mnoha židovských rodin. V roce 1881 byl ustanoven Spolek pro vybudování israelského Chrámu, který více než 10 let shromažďoval potřebné finanční prostředky. V roce 1894 si spolek objednal návrh nové synagogy u vyhlášeného vídeňského architekta Wilhelma Stiassnyho. Ten později navrhl například i Jeruzalémsku synagogu, která stojí dodnes v Jeruzalémské ulici na Novém Městě. Stavba začala o rok později a slavnostní otevření za účasti mnoha významných osobností proběhlo v září 1896 u příležitosti vysokých židovských svátků. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13721"] Reprezentativní stavba v orientálně neorenesančním plášti pro dva tisíce lidí se stala chloubou Královských Vinohrad. Ve své době se jednalo o největší pražskou synagogu a zároveň jednu z největších na světě. Nad hlavním průčelím do Sázavské ulice, jemuž vévodilo mohutné růžicové okno s Davidovou hvězdou uprostřed, desky Desatera na vršku tympanonu a falešný portikus, se tyčily dvě vysoké, osmiboké věže zakončené cibulovitými báněmi s lucernami. Skutečný vstup do synagogy ale vedl dvěma průjezdy v postranních budovách – v jedné byl příbytek rabína a kanceláře obce (zde byl zřízen i Izraelitský matriční úřad na Královských Vinohradech), ve druhé škola a později chlapecký sirotčinec. Interiér byl vybaven různobarevným mramorem, barevnými vitrážemi se starozákonními motivy a dřevěnými vyřezávanými sedadly. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13722"] Vinohradská synagoga fungovala jako svatostánek a komunitní centrum přes čtyřicet let. Během 2. světové války si z ní nacisté udělali skladiště majetku, který zůstal v bytech Židů deportovaných do koncentračních táborů. Osudnou se jí ale nakonec nestalo nacistické běsnění, nýbrž bombardování Prahy spojeneckými letouny 14. února 1945. [related-post id="5683"] Bomby zasáhly nejen Vinohradskou synagogu, ale i mnoho obytných čtvrtí. Popelem ten den lehl například emauzský klášter či Faustův dům na Karlově náměstí. Okupační orgány vydaly hasičům rozkaz, aby hasili pouze sousední budovy. Z výstavní synagogy tak nakonec zbyly jen obvodové zdi.  Ty byly strženy v roce 1951, na zasypaných základech vyrostla o deset let později budova základní školy. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13725,13730"]

Vinohradská synagoga kolem roku 1910.

15. 7. 1890: Ve Španělsku se šíří cholera. České obce musí přijmout několik opatření • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
Zprávy Krimi Zajímavosti Kam vyrazit Magazín Počasí Horoskop Bizár