KOMENTÁŘ: Zrušení předkupního práva urychlí prodeje bytů. Změna vstoupí v platnost za měsíc

ZprávyEvžen Korec4. června 20203 minuty čtení

Foto: Unsplash.com

Prodeje bytů, s nimiž funkčně souvisí spoluvlastnický podíl na jiné jednotce zahrnující nebytový prostor, by měly už za necelý měsíc výrazně zrychlit. Právě 1. července vstupuje v účinnost novela občanského zákoníku, která v podstatě ruší předkupní právo spoluvlastníků. To v minulém období výrazně komplikovalo hlavně prodeje bytů s garážemi, sklepy či předzahrádkami, které byly součástí společných prostor. Novela však přináší také další změny, například přechod dluhů na zálohách za služby z původního na nového vlastníka bytu.

Předkupní právo, které se do českého legislativního prostředí vrátilo od 1. ledna 2018, tak skončí po dvou a půl letech platnosti. I za tak relativně krátkou dobu ale dokázalo nemovitostní transakce zásadně ztížit a prodloužit. Prodejce bytu, ke kterému patřila garáž, parkovací stání či například sklep ve společných prostorách domu, totiž musel obejít všechny sousedy (majitele bytů a zároveň spoluvlastníky společných prostor) a získat od nich písemné prohlášení, že se vzdávají předkupního práva. To se přitom často týkalo i předzahrádek či příjezdové cesty k bytovému domu. Spoluvlastníci měli na vyjádření tříměsíční lhůtu. Teprve po jejím uplynutí či po zisku vyjádření od všech majitelů, že předkupní právo nevyužijí, mohl takový byt získat nový majitel.

Komplikací bylo také to, že prodávající mohl podíl na nemovitosti nabídnout spoluvlastníkům až poté, co uzavřel s kupujícím smlouvu. Ostatním musel tento podíl nabídnout za stejných podmínek a čekat, zda někdo nabídky nevyužije. Kupující tak byl až čtvrt roku v nejistotě, zda kupní smlouva bude opravdu platit, nebo ji někdo fakticky zruší tím, že využije svého předkupního práva. Prodávající v takovém případě musel se zájemcem vyjednat smlouvu novou, tentokrát už bez garáže či jiné části společných prostor. Pokud o to kupující ztratil zájem, musel kupce pro byt hledat znovu.

Novela nyní takovéto dříve komplikované převody nebytových prostor funkčně souvisejících s bytovou jednotkou výrazně usnadní. Určitou možnost, jak ovlivnit budoucího spolumajitele, ti stávající pořád mají. Předkupní právo si mohou sjednat ve smlouvě, například formou takzvaného věcného břemene. S takovou dohodou ale musí souhlasit úplně všichni spoluvlastníci.

Ve stínu zrušení předkupního práva zůstávají další důležité změny. Zpozornět by měli hlavně kupující. Nově totiž na ně s nemovitostí přejdou také případné dluhy, které měl bývalý majitel za neuhrazené zálohy na služby či do společného fondu oprav. Nový vlastník také bude muset správci domu předem oznámit podnikání v bytě či takové činnosti, které by mohly dlouhodobě narušit klid a pořádek. Týká se to i nabízení bytu ke krátkodobému pronájmu, nově navíc bude muset majitel i v případě krátkodobých pronájmů hlásit aktuální počet lidí, kteří byt využívají. Společenství vlastníků bude muset majitel s předstihem informovat i o takových stavebních úpravách v bytě, ke kterým není nutné ani stavební ohlášení.

Rozvolnění pravidel pro prodej bytu vítám. Co ale nemohu opominout, je značná nepředvídatelnost českého práva a totální legislativní Kocourkov, což se potvrzuje i v tomto případě. Předkupní právo v Česku platilo až do konce roku 2013, nový občanský zákoník účinný od 1. ledna následujícího roku ho až na výjimky zrušil. Dlouho to ale neplatilo, novela platná od 1. ledna 2018 předkupní právo znovuobnovila. A nyní se po dvou a půl letech fungování opět ruší.

Doufám, že je to opravdu poslední výrazná změna na dlouhou dobu. Nic totiž neničí podnikatelské prostředí tak, jako neustálé radikální legislativní turbulence a přibývající nepřehledné paragrafy. Osud předkupního práva je toho smutným příkladem.

Autor je generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL, a. s.

Nepřehlédněte

Architektonicky odvážný dům v Praze 8 podepřou sochy Davida Černého. Recepční bude robot • V hlavním městě po letech konečně opět vyroste odvážná a zajímavá budova. Projekt Nová Invalidovna v Praze 8 v sobě propojí osobitou invenci umělce Davida Černého a architektů Davida Wittasska a Jiřího Řezáka. Výsledkem bude skloubení odvážné architektury s moderními technologiemi. Projektové a architektonické práce zajišťuje studio Qarta architektura. Investorem a developerem projektu Nová Invalidovna je společnost Trigema.

Pražané vydělávají na byt 17 let, mnohem déle než v Berlíně či Vídni • O přemrštěných cenách nových bytů v Praze se mluví už dlouho. Kvůli zastaralému územnímu plánu a zablokovanému povolovacímu procesu se totiž nové byty takřka nestaví a zájemci si tak nemají z čeho vybírat. Ceny žene vzhůru také výrazné zdražování stavebních prací. Situace došla tak daleko, že dostupnost nového bytu v českém hlavním městě je mnohem nižší než v metropolích okolních států. Podle portálu Numbeo.com musí Pražan na byt šetřit o několik let více, než lidé v Berlíně, Vídni či Bratislavě. Tento portál srovnává náklady na pořízení stejně velkého bytu ve vybraných městech ve vztahu k úrovni příjmů v daném místě. Zjednodušeně řečeno pracuje s kupní sílou místních lidí. Na webu lze porovnat mimo jiné poměr ceny stejně velkého bytu k příjmu domácnosti, čili kolik let na takový byt domácnost vydělává. Počítá se zde s mediánovou cenou za byt o ploše 90 metrů čtverečních, což je na západ od nás rozměr průměrného bytu. Je to rozdíl oproti některým českým studiím, které kalkulují s bytem o rozměru maximálně 70 metrů čtverečních. Za disponibilní měsíční příjem domácnosti Numbeo.com počítá 1,5násobek mediánového příjmu jednotlivce v daném místě. České hlavní město v tomto srovnání vychází velmi tristně. Zatímco v Praze vydělává domácnost se středním příjmem na 90metrový byt 17,09 let, v hlavních městech našich sousedních států je to o poznání méně: v Berlíně 10,56 let, ve Varšavě 11,94, v Bratislavě 12,83 a ve Vídni 13,30. Zablokovaná výstavba a nedostatek pozemků vhodných k výstavbě tak učinily bydlení v našem hlavním městě výrazně dražší a nedostupnější než v okolních metropolích. [related-post id="11612"] Podobná čísla jako Praha při porovnání na Numbeo vykazuje v regionu pouze německý Mnichov, domácnost zde na devadesátimetrový byt vydělává 16,44 let. To může být zarážející zejména ve srovnání s hodnotami Berlína (10,56 let). V Mnichově je však odlišná situace, než v německém hlavním městě, protože zde jsou nejdražší nemovitosti v celém Německu. Tamní opozice i odborníci to kladou za vinu hlavně vedení města. Argumentují tím, že pozemky pro nové bytové projekty se vedení města snažilo prodávat za co nejvyšší ceny (na rozdíl od jiných německých měst, která více brala ohled na sociální situaci a nešroubovala ceny pozemků za každou cenu nahoru). Vysoká cena pozemků se pak logicky promítá do cen bytů, které na nich stojí. Podíl na vysokých cenách bydlení je mnichovské radnici připisován také proto, že nové bytové stavby protlačila, často přes odpor místních, do nezastavěných oblastí uvnitř města. Takové plochy poblíž centra jsou samozřejmě výrazně dražší a i to vyhnalo ceny bytů v Mnichově vysoko. Toto by mělo být varováním pro hlavně Prahu, která pracuje ve svém připravovaném Metropolitním plánu s představou, že budou zastavovány jen nevyužité plochy uvnitř města. Situace Mnichova však jasně ukazuje, že soustředění výstavby pouze uvnitř města vede kvůli k vyšším cenám pozemků blíže centru k dalšímu zdražování bytů. Před tímto jsem již ve svých komentářích k návrhu Metropolitního plánu varoval a Praha by se měla takové situace vyvarovat. Proto se musí zároveň rozrůstat po svém okraji. Tyto oblasti jsou mezi zájemci o nové bydlení nejžádanější, jak kvůli svým nižším cenám, tak zároveň dobré dopravní dostupnosti i plné občanské vybavenosti. Cenový růst bytů v Praze pak může zastavit jen urychlené zahájení výstavby nejlépe několika konkurenčních rezidenčních projektů v různých oblastech Prahy. To je potřeba provést skutečně co nejrychleji. Čekat na nový Metropolitní plán, který by měl začít platit nejdříve od roku 2023, není možné. RNDr. Evžen Korec, CSc. Generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL a. s.

KOMENTÁŘ: Na hypotéku se prodá každý druhý nový byt • Enormně vysoký zájem o hypotéky neutlumila ani probíhající koronavirová krize, což dokládá i rekordní objem hypoték poskytnutý v loňském roce komerčními bankami. Ani loňský rok nic nezměnil na dlouhodobém trendu, že si nový byt na hypotéku pořizuje polovina z kupujících. U některých projektů však podíl klientů s hypotékou dosahuje až 60 procent.

Evžen Korec: České stavebnictví roste, Praha v bytové výstavbě nadále vyklízí pozice • Letošní rok je pro české stavebnictví ve znamení růstu, stavební produkce v červenci podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně vzrostla o 3,7 procenta. Daří se i bytové výstavbě, v rámci celé republiky se začalo stavět 3088 nových bytů, což představuje meziroční nárůst o 24,3 procenta. Naopak počet dokončených bytů klesl o 2,3 procenta na 3034 bytů. Výrazně hůře je na tom rezidenční trh v Praze, která pomalu ale jistě vyklízí své dlouhodobé pozice v čele.

Developer Ekospol plánuje v Praze postavit tisíce nových bytů • Developerská společnost Ekospol chystá v následujících letech postavit v Praze přes 7 tisíc nových bytů. Jejím největším rezidenčním projektem bude revitalizace brownfieldu na Zličíně. Tam by měla vyrůst nová čtvrť se dvěma tisíci bytů. Aktuálně firma dokončuje projekt Michelské zahrady, kde svůj domov najdou noví majitelé už na začátku příštího roku.

Topná sezóna začala. Kdo topí příliš málo, peníze neušetří • Podzim s sebou přináší snižování venkovních teplot a ruku v ruce s tím i zahájení topné sezóny. Tu upravuje vyhláška č.194/2007 Sb., která se týká bytových i nebytových prostor napojených na společný zdroj tepla. Vyhláška určuje topnou sezónu nejen obecně, tedy od 1. září do 31. května roku následujícího, ale současně definuje i dílčí podmínku průměrné denní teploty vzduchu. Aby dodavatel tepla zahájil vytápění, musí průměrná denní teplota vzduchu klesnout v dané lokalitě pod 13 °C a to ve dvou po sobě následujících dnech, přičemž se dále neočekává razantní oteplení. V těchto dnech proto mnoho domů začíná po vyprahlém létě opět topit. Topná sezóna však má svá úskalí a je třeba se na ně připravit.

Praha zaostává v povolování bytů. Předčil ji Středočeský, Plzeňský i Jihomoravský kraj • Stavební úřady v loňském roce povolily v Praze 5 429 nových bytů v bytových domech. Meziročně tak povolení ke stavbě získalo o 2 742 bytů více a jedná se zároveň o nejlepší výsledek od roku 2008. Přesto celkový počet nových povolení za ideálním stavem zaostává. V Praze je kvůli deficitu z předchozích let potřeba ročně povolit kolem 10 000 jednotek. Při přepočtu na obyvatele zaostala metropole za posledních 5 let za Středočeským, Plzeňským i Jihomoravským krajem. Oproti okolním metropolím EU pak zaostává ještě mnohem výrazněji.

Průměrný počet zahájených nových bytů na 1000 obyvatel v krajích (2015-2019).

Zájem o hypotéky poklesl. Banky se proto snaží držet nízké úroky • Hypoteční trh se letos stále potýká s výrazným poklesem zájmu, hypotéku si v dubnu sjednalo 6395 klientů. To je o pětinu méně, než ve stejném měsíci loňského roku. Vyplývá to z aktuálně zveřejněného ukazatele Fincentrum Hypoindex. Podle něj také průměrné hypoteční sazby už třetí měsíc v řadě zlevňují, aktuálně klesly na dubnových 2,85 procenta.

Babiš chce stavět levné byty. Odhadovaná cena vyráží dech • Předvolební kampaň se rozjela na plné obrátky. Jednotlivé politické subjekty v těchto dnech postupně představují své volební programy. Velkým tématem podzimních voleb bude tentokrát i bytová krize.

Andrej Babiš

Praha chce mít do půl roku seznam pozemků, kde je možné postavit nové byty • Hlavní město by rádo urychlilo výstavbu nových bytů. Pražští radní kvůli tomu zadali úkol Institutu plánování a rozvoje (IPR), aby v následujícím půl roce vypracoval seznam pozemků ve výhradním vlastnictví Prahy, kde je možné začít stavět. IPR by měl rovněž vypracovat přehled brownfieldů, kde bude výstavba možná v následujících letech.

Hypoteční trh v polovině prázdnin nepatrně ožil, objem hypoték byl nejvyšší za rok • Letošní léto je z hlediska hypotečního trhu poměrně netradiční. Zatímco v jiných letech si lidé raději užívají dovolených a hypoteční trh hibernuje, letos to úplně neplatí.

Ceny nájmů prudce rostou, Praha patří mezi 20 nejdražších měst Evropy • Praha se zařadila mezi dvacítku měst Evropy s nejdražším nájemným. V celoevropském žebříčku poskočilo naše hlavní město meziročně o rekordních 13 příček.

S řešením bydlení pomůže Pražanům nové kontaktní místo • Pražský magistrát otevřel kontaktní místo pro občany, kteří potřebují pomoc či radu při řešení své bytové situace. Kvůli koronavirové pandemii bude zatím fungovat v omezeném režimu.

Pražský realitní portál v budoucnu nabídne kompletní přehled o městském majetku • Všechny aktuální nabídky prodeje a pronájmu nemovitostí v majetku města na jednom místě přes běžný online vyhledávač nabízí hlavní město na svých webových stránkách. V budoucnu zde budou dostupné také veškeré informace o pronájmech, prodejích a dražbách bytů i nebytových prostor.

Evžen Korec: Pražskou bytovou krizi může zmírnit spojení územního a stavebního řízení • Pět i více let trvá v Praze příprava většího rezidenčního projektu. I kvůli tomu nyní hlavní město prožívá největší bytovou krizi za poslední desetiletí. Ministerstvo pro místní rozvoj sice připravuje nový stavební zákon, který by zaseknutý povolovací proces odblokoval, nicméně jeho účinnost je zatím v nedohlednu. Přesto od loňského roku existuje možnost, jak povolování urychlit. Jde o takzvané spojené územní a stavební řízení, které slučuje dva kroky do jednoho.

KOMENTÁŘ: V lednu se v Praze začalo stavět jen 98 nových bytů • Letošní studený leden zmrazil nejen naše sjezdovky, ale celé české stavebnictví. Stavební produkce podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně propadla o 13,2 procenta. Může za to hlavně vysoká srovnávací základna, protože loňský teplý leden umožnil stavařům nepřerušeně pokračovat v práci na rozdíl od toho letošního. Ve srovnání s prosincem však došlo k růstu o 2,9 procenta. V celé republice byla zahájena stavba 2797 nových bytů, což představuje meziroční nárůst o 15,3 procenta. V hlavním městě se ale kritická situace příliš nezměnila, v bytových domech začaly firmy stavět jen 98 nových bytů.

Nové byty v Praze dál zdražují. Růst se nezastaví ani letos • Růst cen nových bytů v Praze stále nekončí. Průměrná cena za jeden metr čtvereční nového bytu v nabídkách developerů na konci loňského roku vzrostla na 103 413 korun, což představuje nárůst oproti předchozímu čtvrtletí o dvě procenta. Za celý loňský rok tak nové byty v hlavním městě zdražily o 6,4 procenta. V roce 2018 přitom nové byty zdražovaly o 13,5 procenta. Za průměrný 55metrový byt tak zájemce nyní zaplatí 5,69 milionu korun, zatímco o rok dříve by ho vyšel na 5,35 milionu korun a o dva roky dříve na 4,7 milionu korun. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti EKOSPOL.

Inflace pokračuje v poklesu, dostala se pod devítiprocentní hranici. Náklady na bydlení ale rostou • Inflace v Česku pokračuje v poklesu, dostala se pod devítiprocentní hranici. Spotřebitelské ceny podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) v červenci meziročně vzrostly o 8,8 procenta. Inflace se tak snižuje nepřetržitě už od února, přesto je stále velmi vysoká. Zpomalení meziročního růstu způsobily hlavně ceny v potravin, nealkoholických nápojů a bydlení. Ceny zboží úhrnem podle ČSÚ v červenci meziročně vzrostly o 9,5 procenta a ceny služeb o 7,6 procenta.

V Praze je přes 2400 prázdných obecních bytů, ukázala analýza. Bydlet se v nich ale zatím nebude • Hlavní město provedlo zmapování aktuální stavu obecního bytového fondu. Z analýzy vyplynulo, že magistrát má spolu s městskými částmi ve své správě přes 31 000 bytů, z nichž je aktuálně 7,7 % neobydlených. Analýza zároveň poukázala na to, že obecní bytový fond v Praze je v porovnání s ostatními městy nízký.

Bytová krize v praxi: Pražané kupují stále menší byty • Pražané kupují stále častěji malé byty. Největší zájem je především o garsonky a byty 2+kk. Ještě v roce 2016 se jich na pražském trhu prodalo 59,2 procenta, letos již je to 70 procent. Vůbec nejrychleji roste zájem o ty nejmenší byty 1+kk, které letos za první pololetí tvořily již 30 procent všech v Praze prodaných nových bytů. Vyplývá to ze společných analýz trhu firem Central Group, Trigema a Skanska Reality.