Potlačovaný vztek poznáte snadno. Zakročte včas a vyhněte se fatálním následkům

Více než když jindy jsme vystaveni enormnímu tlaku. Světová pandemie, rozdělená společnost a nastupující ekonomická krize způsobují rozvrat dosavadního společenského života. A když se k tomu nyní přidává ještě nevlídné zimní počasí a nedostatek slunečního světla, máme ty nejlepší předpoklady prožívat návaly vzteku. Jenomže ne všichni se s nimi vyrovnávají stejně.

Zatímco někteří lidé svůj hněv úspěšně ventilují a jsou náchylní k nenadálým výbuchům, jiní toto pnutí potlačují a snaží se mu všemožně vyhýbat. Jenomže co je vlastně správně?

Rodinná terapeutka a koučka Nicole Arzt v článku pro Choosing Therapy tvrdí, že lidé, kteří svůj hněv potlačují, tak často činí neúmyslně a podvědomě. Důvodem obvykle bývá strach nebo stud. Arzt zároveň dodává, že takové chování může mít fatální zdravotní následky.

Jak se pozná potlačovaný vztek

Potlačovaný vztek se může projevovat nejrůznějšímu způsoby. Často to jsou zpočátku nenápadné změny ve způsobu chování, cítění a myšlení. Jedním z neklamných znaků bývá obrana v případě, že vás někdo upozorní, že se rozčilujete. Lidé s potlačeným hněvem si zkrátka a dobře nechtějí přiznat, že jsou naštvaní nebo frustrovaní, přestože to jejich okolí dobře vidí.

Další známkou potlačovaného vzteku bývá sarkasmus. Ten je ve své podstatě vlastně jen pasivně-agresivním způsobem vyjádření určité frustrace.

„Pokud se často přistihujete při tom, že říkáte opak skutečných myšlenek a pocitů a oznamujete je navíc svému sarkastickým tónem, je na čase začít pátrat po důvodech,“ popisuje na svém blogu koučka Terri Cole.

Zdravotní rizika

Řada vědeckých studií v minulosti prokázala, že potlačovaný hněv může vést k mnoha vážným zdravotním a psychickým problémům, jako je vysoký krevní tlak, chronický stres, srdeční problémy, otupělost, apatie a nespavost. Zároveň zvyšuje riziko vzniku závislostí či rozvoje dalších návazných chronických onemocnění. Projevuje se ale i migrénami, špatným držením těla, ochablostí svalů nebo celkovou únavou.

Jak se (ne)vztekat

V první řadě zvažte odbornou pomoc, protože váš problém může být mnohem větší, než jste si nyní ochotni připustit. K samoléčbě lze pak využít veškeré známé techniky pro zkvalitňování života – správná životospráva, vyrovnaný osobní a pracovní život, koníčky, sport, příroda či cokoliv dalšího, co vám přináší radost.

Dalším důležitým krokem je naučit se vnímat své vlastní pocity, pojmenovat je, pochopit, proč přicházejí, sledovat, co se s nimi děje. Následně je musíte umět zpracovat, a to nejlépe takovým způsobem, aby váš hněv konečně vyšel na povrch, ale zároveň nikomu včetně vás nezpůsobil újmu.

Proč si můžeme stěžovat

Je těžké být v dnešní době vyrovnaný. A proto není vůbec žádná ostuda, pokud máte pocit, že nestačíte požadovanému tempu, které se po vás současný svět vyžaduje. Často slýcháváme, že za války se lidé měli hůř, a že si tedy vlastně nemáme na co stěžovat. Ano, našim předkům šlo často o holý život, prožívali nepředstavitelné rány osudu, každodenní strach, strádali dokonce i materiálně.

Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že i naše psychika je dnes rovněž velmi zkoušena – například přemírou informací, sociálními sítěmi, zrychleným tempem dějinného vývoje nebo nereálnými nároky, které na nás má současný svět, případně které si na sebe jako bič pleteme často i sami.