Vánočka z bramborového těsta. Úsporný válečný recept našich prababiček

MagazínTereza Běhalová20. prosince 20213 minuty čtení

Foto: Pixabay

Vánočka patří mezi nejoblíbenějších vánoční pečivo. Na sladkém bochánku z kynutého těsta si pochutnávali už naši dávní předci. Ve středověku bývala ve středoevropském regionu neodmyslitelnou součástí štědrovečerní večeře.

Samotný výraz „vánočka“ je poměrně mladý. V dávných dobách se jí říkalo i „calta“, „štědrowka“ nebo „húska“. V některých českých regionech se tyto starší názvy v menších obměnách stále používají.

S přípravou vánočky byl ale problém v krizových dobách. Například během 1. světové války bývala klasická mouka pouze na příděl, a tak hospodyňky musely improvizovat a nastavovat klasické těsto různými náhražkami.

V knize Úsporná válečná kuchařka 1914-1915 od autorky Anuše Kejřové nalezneme recept na vánočku z kukuřičné mouky a brambor. Přepis tohoto receptu vám nyní přinášíme. Můžete tak vyzkoušet, jak našim předkům chutnaly Vánoce.

Vánočka z bramborového těsta

Na větší mísu dáme jeden kilogram mouky – v této pohnuté době nejlépe kukuřičné — do které rozdrolíme třicet dekagramů másla aneb polovinu téhož množství sádla a másla, přidáme lžičku soli, špetku vanilky, dvě rozstrouhané hořké mandle a špetku květu neb muškátového oříšku. Zvlášť na míse třeme pět žloutků, dvacet dekagramů práškového cukru, po chvíli přidáme z celého citronu šťávu a kůru a dobře vše asi čtvrt hodiny třeme. Pak přidáme čtyřicet dekagramů jemně ustrouhaných předešlého dne vařených bramborů, pak to ještě deset až patnáct minut třeme.

[related-post id=“26174″]

Mezitím si necháme v koflíku vlahého mléka, dvěmi kostkami cukru oslazeného, zkynouti čtyry dekagramy kvasnic, zkynuté vlijeme do připravené mouky, přidáme ještě dle potřeby vlahého mléka a umícháme v tužší těsto, které dobře vypracujeme. Pak do něho přidáme ony utřené žloutky s brambory, vše dohromady ještě dobře vypracujeme, dále spolu s 5 dekagramy očistěných vypraných hrozinek, se 3 dekagramy na nudle nakrájených mandlí a za deset haléřů drobně nakrájeného citronátu (kandovaná citronová kůra). Zpracujeme vše dohromady a necháme volněji kynouti jednu až dvě hodiny.

Vykynuté těsto vyndáme na vál, rozdělíme na 14 stejných dílů, kterýž každý v mouce trochu vyválíme, v bochničky zakulatíme, a necháme je opět přikryté asi čtvrt hodiny kynouti. Z vykynutých vyvalujeme delší šišky a pleteme z nich vánočku, nejprve z pěti, pak dáme na pomaštěný plech, zmáčkneme ji uprostřed, načež vložíme na to pletenec upletený ze čtyř pramenů, pak ze tří a naposled ze dvou. Dostaneme tak hotovou vánočku, kterou pomažeme rozšlehaným vejcem a trochu sekanými mandlemi posypeme, aneb posázíme ji mandlemi celými. Vánočku necháme ještě asi hodinu kynouti.

[related-post id=“25759″]

Učiníme nejlépe, když si vánočku dopoledne zaděláme, v poledne po obědě upleteme a večer teprve upečeme. Aby nám pak vánočka v teple nepřekynula, dáme ji po vykynutí do studené místnosti zaraziti. Pečeme ji v dobře prohřáté troubě, zprvu prudčeji (aby se nám nerozběhla) a pak volněji asi hodinu neb pět čtvrtí hodiny. Zkoušíme ji špejlem, zdaž jest upečena, tím, že ji uprostřed propíchneme. Když se těsto na špejlí nelepí, tedy jest upečena. Kdyby se nám vánočka spodem prudčeji pekla, tedy dáme pod ni ještě jeden plech a peče-li se opačně prudce vrchem, přikryjeme ji čistým papírem.

– Úsporná válečná kuchařka 1914-1915. Autorka: Anuše Kejřová.

Nepřehlédněte

10. 8. 1890: Nové poznatky o rakovině a zákaz sokolského průvodu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

12. 10. 1889: Tragédie dvou milenců, nedočkavý dělník a přejetý chlapec • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

3. 1. 1869: Třicetiletý muž spáchal sebevraždu. Ještě před smrtí stihl říct důvod • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

15. 4. 1889: Mladý muž spáchal sebevraždu v hotelu. Důvod vysvětlil v dopise na rozloučenou • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

České děti odmítají smaženého kapra. Přednost dávají jiným pokrmům • Smažený kapr v trojobalu s bramborovým salátem je sice stále nejčastějším českým štědrovečerním pokrmem, ovšem nastupující generace už má chuťové preference poněkud jiné.

7. 2. 1868: Praha sčítá škody. Následky ničivé vichřice jsou obrovské • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

RECEPT: Nejlepší bramborová kaše • Kdo by neměl rád bramborovou kaši. Ať už s rybou na přírodno, smaženým řízkem nebo třeba s dušenou zeleninou. Kaše je jednoduše příloha, která potěší chuťové buňky dítěte i dospěláka. Jak se ale taková nejlepší bramborová kaše připravuje? Základem je vhodný typ brambor. Pak také množství másla, druh mléka a pár dalších maličkostí, na které si posvítíme v tomto článku.

Bramborová kaše

13. 8. 1890: Stavba paláce hypoteční banky a úprava mostu císaře Františka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Příprava a skladování bramborového salátu. Vyhněte se nejčastějším chybám • Ke štědrovečerní večeři patří bramborový salát jako párek k rohlíku. Dopřává si ho až 95 procent všech obyvatel Česka a v mnoha domácnostech se připravuje v tak velkém množství, že zbude ještě na několik dalších dní. Ne každý už ale dbá na to, aby salát byl i zdravotně nezávadný.

Vyznejte se v sójových omáčkách. Některé mohou být zdraví škodlivé • Po sójové omáčce v kuchyni obvykle sáhneme, když potřebujeme zvýraznit chuť připravovaného jídla. Zatímco přírodně fermentované sójové omáčky jsou pro naše zdraví prospěšné, průmyslově vyráběné mohou naopak uškodit. Čím se oba tyto druhy liší?

14. 4. 1889: Bezplatné oční operace pro slepé a sokolská slavnost na Žižkově • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

První semafor v Praze začal fungovat před 90 lety. Lidem hodně vadil • V roce 1930 byla v Praze nainstalována první automatická světelná signalizace, a to ve středu Václavského náměstí, kam ústí ulice Vodičkova a Jindřišská. Do té doby byla doprava na křižovatkách řízena pouze pokyny strážníka a od roku 1927 také ručně přepínanými semafory.

17. 8. 1890: Stavba lanové dráhy na Letnou a opuštěný chlapec • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

29. 3. 1868: Požár na Staroměstském námětí byl povolen od magistrátu • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Požár - od slavného magistrátu povolený. Včera o deváté hodině ranní hustý valil se dým po velkém staroměstském náměstí, deštěm dosti výdatným k zemi tlačen. Na pokřik a zmatek z toho povstalý přispíšila staroměstská stráž hasičská se stříkačkou, by vyhledala místo požáru. Po delším pátrání shledáno, že dým ten valí se ze střechy domu č. p. 973-I. v svatodušní ulicí. Hasičové ihned chtěli vraziti do domu; leč tu vstoupí jim u vchodu vstříc majitel domu israelita a uzenář p. V., drže v ruce jakýsi „certifikát“ a prose hasiče i obecenstvo po česku i po německu: „Prosím Vás lidičky rozejdčte se: ten oheň je od slavného magistrátu povolen!“ - Homérický smích rozlehl se v poděšeném ještě před chvílí obecenstvu, když p. V. na důkaz pravdy výroku svého prokázal se v ukazovsné „paletě“ skutečným písemným povolením magistrátu pražského, že smí vypalováním vyčistiti v domě svém zanešený - komín uzenářský. Po takto prokázané „oprávněnosti ohně“ přesvědčila se přece ještě hasičská stráž o bezpečnosti „povoleného požáru", načež teprv i se stříkačkou odjela. Obecenstvo ale navzdor dešti ještě hezky dlouho těšila se z povoleného dýmu. – Národní listy, 29. 3. 1868 Národní divadlo Ve včerejší schůzi výboru pro zbudování národního divadla byl k návrhu slavnostního výboru a k návrhu jednotlivých členů slavnostní program vzhledem k zastoupení při klepaní na základní kámen rozšířen. Výboru slavnostnímu uloženo, aby sestavil pořádek, jenž pří klepaní ma býti zachován i aby jej předložil výboru k schválení, načež rozšířený program veřejně se ohlásí. K návrhu pana Václavíka odevzdáno na nejvýhodnější ofertu dovážení písku panu Randovi. Stran základního kamene uloženo slavnostnímu výboru, aby dorozuměl se s panem prof. Zítkem a učinil potřebná opatření. – Národní listy, 29. 3. 1868 [related-post id="8093"] Problémy při nabírání vody Na svatojanském náměstí na Františku je přístup k vodě velmi nesnadný; a přece z celého okolí musí lid choditi do řeky pro vodu, poněvadž není kašny na blízku. Jediný k vodě přístup usnadňuje prkno s vysokého břehu do vody vystrčené a pro koželuhy určené. Na toto prkno staví lid své nádoby a nabírá s něho vodu. Však že manipulace ta není hrubě bezpečna, okázalo se tyto dny, kde jedna děvečka i s putnou spadla s prkna toho do vody a byla by snad utonula, kdyby nebyla jí přišla pomoc v čas. Vyhovujem jen žádostem občanstva tamního, upozorňujeme-li příslušné úřady, aby v těch místech dali zřídit nějaké lávky aneb vůbec zjednali pomoc potřebnou. – Národní listy, 29. 3. 1868

13. 4. 1889: Nezdařený útěk z vězení a velocipedy pro děti v městském parku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

24. 8. 1890: Výstava řemeslných výrobků a prosba o pomoc • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

28. 11. 1868: Kvůli nepozornosti chůvy přišlo dítě o život • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

4. 3. 1868: Pražský pekař testuje nový typ chlebu. Připravuje se bez kynutí • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Nový chléb Nejznamenitější lučebník naší doby, Leebig v Mnichově, zanášel se za poslední doby skoumáním, jak by se připravovat mohl chléb bez kysání a bez kvasnic. Podobný chleb se již v Mnichově vyrábí a pražský pekař pan Popel dal si ukázky takového chleba přivézti, aby mohl podobným spůsobem i v Praze chléb černý i bílý pécti. – Pražský denník, 4. 3. 1868 Lupič dopaden Prohnaný lupič polapen tyto dny od policie městské a odevzdán včera zemskému co trestnímu sondu. Již po delší dobu spozorovala policie, že řeznický tovaryš Stěpán Kočí, rodem od Turnova bez za- městnání potlouká se po Praze a při tom s jistou ženštinou, pověsti chatrné, velké peníze utrácí. Když za doby poslední krádeže vloupáním se do domů nadmíru se množily, padlo podezření i na něho. Sledován tedy tím pilněji, až skutečně přistižen při pokusu krádeže takové. A hle, již v předběžném výslechu vyšlo na jevo, že za poslední doby spáchal v Praze neméně než 13 krádeží, z nichž vzešla škoda přes 1000 zl. Taktéž vyšlo najevo, že krádeže ty prováděl se zručnosti kromobyčejnou; kde nepodařilo se mu někam vloupati se, tu háky a pod. oknem vytahoval, čeho kde dosáhl. Při prohlídce bytu, čili lépe řečeno úkrytu jeho nalezena ještě valná zásoba různých věcí kradených jako šatů, prádla, peřin, skvostů a j. v. – Národní listy, 4. 3. 1868 [related-post id="6452"] Osvětlení Na plynový kandelábr na malostranském náměstí byla včera i socha na svrchní podstavec vztýčena, tak že kandelábr tento už co nejdříve bude moci býti rozžat. Jest si přáti, aby také už na všech ostatních podstavcích kandelábry plynové vztýčeny byly, neboť na některých náměstích je osvětlení za tmavých nocí už nanejvýš potřeba. – Pražský denník, 4. 3. 1868 Zabloudilé dítě Včera v poledne přivábil k sobě na staroměstském náměstí asi tříletý hošík množství okolojdoucích svým pláčem. Byl z domova vyběhl a zatoulal se až na náměstí, kde spozorovav, že to se na cizém místě nalezá, do pláče se dal. Okolostojící chtěli jiz děcko na strážnici zavesti, když na cestě hošík spatřil sousedku svých rodičů a poznav ji ihned k ní radostně běžel. Tato se ovšem hocha ujmula a k matce jej zavedla. – Pražský denník, 4. 3. 1868

Bude nekynutý chléb Pražanům chutnat?

6. 9. 1868: V Praze panuje čilý stavební ruch. Nových bytů je ale stále málo • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Stavební ruch Nové stavby letos na jaře v Praze započaté chýlí se poznenáhla k úplnému ukončení, ba některé jsou již v hořejších místnostech nájemníky obývány, co zatím v dolejších ještě se pracuje. Důkaz to, že vzdor velkému přibývání nových a rozsáhlých staveb bytů takřka ještě se nedostává. Chuť ke stavění však dosud ještě neutuchla, jak lze viděti zvláště na předměstí Smichově, kde blíže silnice košířské několik nových velkolepých domů se staví, tak že tam více nových ulic povstane. Také v Karlíně se letos více stavělo, jak svědčí karlínské náměstí, které několika velkými stavbami, buď již provedenými neb započatými, nemálo ozdobeno bude. V nejbližším okolí Prahy se také ještě pilně pracuje na nových budovách. – Pražský denník, 6. 9. 1868 Přejeté děti Přejeto bylo na Pohořelci u sochy sv. Jana Nep. tříleté dítě, které se kočáru od strahovské brány kvapně jedoucímu vyhnouti nemohlo. Vozka se vymluvil, že mu paní v kočáře sedící nařídila, by na chvíli nechal říditi koně dvanáctiletému jejímu hošíkovi, což pak mělo to neštěstí za následek. – Kočí z Braníka Václav K. přejel předevčírem na smichovské hlavní silnici čtyřleté dítko jednoho truhláře. Dítě to přišlo pod koně, kočí ale ještě v čas je zastavil, tak že další neštěstí vyvarováno bylo. – Pražský denník, 6. 9. 1868 Drahé hrozny a zelí Úroda na ovoce byla letos vzdor panujícímu suchu a parnu dosti hojná. Jmenovitě švestek se množství urodilo, jak patrně svědčí ony nesčetné nůše jimi naplněné, které tyto dny a zejmena včerejšího dne na Josefské náměstí přivezeny byly. Vína se letos také hojně urodilo, zvláště v Uhersku, odkud se každodenně množství košů s hrozny po železnici sem dováží. Daleká však cesta a vysoké clo činí, že se ovoce toto doti draze prodává; platí se totiž libra hroznů po 12 až 16 kr. Naproti tomu se zeleniny všeho druhu nedostává, zejmena zelí, jehož letos posud na zdejších trzích skoro ani nebylo. Včera teprve sem několik vozů se zelím přijelo, nebylo však pro vysokou cenu kupováno, an se kopa cenila až i na 8 zl. – Pražský denník, 6. 9. 1868 [related-post id="12397"] Na horách sněží Jak se nám z krkonošské krajiny sděluje, padal tam již za posledních chladných dnů sníh. Na Bukové hoře nedaleko Tannwaldu sněžilo v úterý odpoledne po tři hodiny, jen že sníh nezůstal dlouho ležet. – Pražský denník, 6. 9. 1868

19. 2. 1890: Tragické zasypání chudé rodiny, nové obálky a dopadení podvodníka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.