Archa Noemova a Světlo a život v Národním muzeu už jen do konce února

Kam vyrazit v PrazePetra Domašínská15. února 20192 minuty čtení
Archa Noemova.

Archa Noemova.

Foto: Národní muzeum

Neděle 3. března bude posledním dnem, kdy můžete navštívit dvě přírodovědecké výstavy v Nové budově Národního muzea – Archu Noemovu a Světlo a život. Obě tyto výstavy byly velice úspěšné a oblíbené zejména u rodin s dětmi. Od doby jejich otevření do nich zavítalo dohromady téměř 900 000 návštěvníků.

Důvodem, proč tyto dvě výstavy nyní končí, je příprava nových stálých expozic. Předměty v nich vystavené se budou postupně přemísťovat do Historické budovy Národního muzea tak, aby koncem letošního roku mohli návštěvníci obdivovat zcela nové stálé expoziční celky nazvané Příroda a Zázraky evoluce. Na místě, kde se v tuto chvíli nacházejí výstavy Archa Noemova a Světlo a život, se také začnou instalovat stálé expozice. V tomto případě se však bude jednat o expozice Dějiny 20. století a Dětské muzeum, které bude možné rovněž navštívit už koncem roku 2019.

I po ukončení zmíněných dvou přírodovědeckých výstav ale stále bude v Nové budově Národního muzea na co se koukat. K vidění je až do října tohoto roku výstava Keltové a od června navíc přibude i zcela nová výstava s názvem Doba genová.

Všichni, kdo ještě neviděli Archu Noemovu nebo Světlo a život, mají nyní poslední příležitost vypravit se do Nové budovy Národního muzea a prohlédnout si je.

Expozice Archa Noemova se zaměřuje především na obratlovce a v širokém záběru představuje rozmanitost jejich druhů a životních forem. Současně si ale všímá i aktuálních otázek ohrožení a ochrany celé světové fauny, na které upozorňuje i samotný název. Zblízka si tak návštěvníci mohou prohlédnout například ledního medvěda Alíka z pražské zoo, losa evropského, který je považovaný za jednoho z prvních losů na našem území po několika stech letech, nebo prase savanové, jež bylo vystaveno na africké výstavě Emila Holuba už v roce 1892.

Výstava Světlo a život návštěvníky postupně provede na první pohled nesouvisejícími prostředími. V jeskyni si prohlédnou život v podzemí, tedy v absolutní tmě, později skrz půdu vystoupí na rozlehlé stepi s velkými býložravci a nádherně zbarvenými motýly. Celý příběh vyvrcholí zápasem o světlo v prostředí tropického lesa. Z mnoha vystavených exponátů jistě zaujme například kostra hyeny jeskynní, krásné modely klíštěte a blechy v nadživotní velikosti nebo minerály s fluorescentními vlastnostmi. Světlo a zajímavosti s ním spojené jsou prezentovány i díky interaktivním panelům a zajímavým aktivitám. Vyzkoušet si lze například malování světlem na speciální plátno nebo práci paleontologa při odkrývání jeskynních kosterních nálezů.

Nepřehlédněte

Rouška jako svědectví doby. Národní muzeum zahájilo novou výstavu • Národní muzeum začalo záhy po vypuknutí pandemie COVID-19 shromažďovat nejrůznější předměty, které tento výjimečný stav současné společnosti reflektují. A jedním z nejvýraznějších symbolů dnešní doby jsou bezpochyby roušky. Výstava zaměřená právě na ně je k vidění od pondělí 25. května 2020 v Historické budově Národního muzea.

Příběh boje za volební právo žen připomíná nová výstava na Vítkově • V letošním roce si připomínáme 100 let od přijetí ústavy první Československé republiky, která uzákonila volební právo žen. Národní muzeum, Masarykův ústav a Archiv AV ČR a Filozofická fakulta UHK u této příležitosti pořádají výstavu „Za volební právo žen!“ v prostorách Národního památníku na Vítkově. Pro návštěvníky bude otevřena od 28. února 2020 až do konce ledna 2021.

Národní galerie slaví 222 let. Otevřeno bude pro veřejnost zcela zdarma • O víkendu 3. a 4. února se všech šest budov Národní galerie v Praze otevře veřejnosti zdarma. Galerie volným vstupem a bohatým doprovodným programem slaví 222 let od svého založení.

Veletržní palác.

Národní muzeum chystá nové výstavy. Zaměří se hlavně na historii • Národní muzeum (NM) si v těchto dnech připomíná 202 let od svého založení. Při této příležitosti otevírá na svých webových stránkách výstavu Národní muzeum v éře Československa, která návštěvníka provede nejen historií této instituce ve 20. století, ale též významnými událostmi, které se v tomto období kolem něj odehrávaly. Muzeum se rovněž připravuje na to, až své výročí bude moci oslavit s návštěvníky ve svých otevřených objektech.

Historická budova národního muzea se po rekonstrukci otevřela návštěvníkům v říjnu loňského roku.

Unikátní výstava představuje osobnost malíře Josefa Lady • Až do 1. dubna 2018 můžete v Tančícím domě navštívit výstavu s názvem Sedmičky Josefa Lady, která přináší obsáhlý vhled do malířovy tvorby i osobního života.

Expozice je k vidění v Galerii Tančící dům do 1. 4. 2018.

Hrdiny Royal Air Force připomíná nová výstava v Národním muzeu • Národní muzeum ve spolupráci s Muzeem českého, slovenského a rusínského exilu v Brně otevírá novou výstavu s názvem Rytíři nebes, která připomíná letce Royal Air Force. Od 7. června mají návštěvníci možnost vidět v Historické budově Národního muzea zcela unikátní předměty, které patřily těmto válečným hrdinům.

Výstava orchidejí v Botanické zahradě představuje rostliny z Jižní Ameriky • Trojská botanická zahrada zahájila nejočekávanější výstavu letošního roku. Skleník Fata Morgana již počtrnácté zaplnila přehlídka orchidejí, a to jak vzácných přírodních druhů, tak pestrá škála vyšlechtěných kultivarů.

České divadlo pohledem fotografů. V Obecním domě začíná unikátní výstava • Příběh historie českého divadla od poloviny 19. století až po současnost pohledem objektivu fotografického aparátu nabízí od dnešního dne výstava Česká divadelní fotografie 1859–2017 ve výstavních sálech pražského Obecního domu. Zájemci o magický svět divadla i milovníci kouzla okamžiku zvěčněného stiskem spouště na fotografickou desku, filmový pás či do miliónů pixelů, mohou obdivovat historické i novodobé portréty hereckých hvězd stejně jako fotografie z inscenací renomovaných velkých i studiových scén napříč republikou. Expozice nabídne rovněž fascinující exkurze do zákulisí i neotřelé pohledy na architekturu divadelních budov. Autory snímků, které vznikly od poloviny 19. století až po současnost, jsou legendy jako například František Drtikol, Miroslav Hák, Václav Chochola, Jaroslav Krejčí, Viktor Kronbauer nebo Bohdan Holomíček, či pocházejí ze slavného fotografického Ateliéru Langhans a mnoha dalších. Česká divadelní fotografie 1859–2017 se zaměřuje i na řadu dalších aspektů historie českého divadla a fotografie. To vše je k vidění v originální instalaci ve formě obřího historického fotoaparátu. „Výstava je vyvrcholením dlouholeté a intenzivní práce, které se Institut umění – Divadelní ústav v oblasti dokumentace divadelní fotografie věnuje,“ říká jeho ředitelka Pavla Petrová a dodává: „Musím poděkovat také našemu spolupořadateli Národnímu muzeu i řadě dalších institucí a soukromým sběratelům, bez nichž bychom takového rozsahu a kvality výstavy nemohli dosáhnout.“ [related-post id="10142"] Fotografie jako reklama Fotografie vždy hrála významnou úlohu v propagaci divadel. Výstava nabídne historické i současné plakáty, programy a další reklamní materiály například Národního divadla v Praze, Osvobozeného divadla, Divadla za branou, Činoherního klubu, Švandova divadla či Divadla Husa na provázku. V roce 100. výročí vzniku samostatného státu Čechů a Slováků nemůže chybět dokumentace spoluúčasti divadelníků na zlomových momentech novodobých českých a československých dějin. Několik set fotografií s divadelní tematikou doplní i expozice vývoje fotografických aparátů a fotografické techniky. [related-post id="10187"] Výstava nabídne i doprovodný program Výstava, která potrvá až do 24. června 2018, nabízí i bohatý doprovodný program. Například už tuto neděli se uskuteční první dílna pro děti, na níž si vyrobí svůj fotoaparát. I samotná prohlídka výstavy nabízí celou řadu tvůrčích činností pro malé návštěvníky. Pro profesionální fotografy se uskuteční několik odborných workshopů. Jsou připraveny komentované prohlídky i dílny pro seniory. Po dva víkendy zpestří návštěvníkům výstavu fotografický ateliér Vandy Hybnerové. U příležitosti výstavy vyšla i  stejnojmenná kniha. Výstavní prostory v Obecním domě jsou přístupné denně od 10:00 do 19:00 hod.

Národní zemědělské muzeum na Letné bude mít v sobotu otevřeno zdarma • V sobotu 18. května 2019 se u příležitosti Mezinárodního dne muzeí a galerií koná Letenský muzejní den. V Národním zemědělském muzeu v Praze bude vstup do všech expozic a na výstavy zdarma. Na návštěvníky čekají také komentované prohlídky expozic, divadélko pro děti a speciální prohlídky krytu civilní obrany, který se nachází pod muzeem.

FOTOREPORT: Konec ostudy! Okolí Národního muzea se začíná měnit. Hotovo bude už letos • Rada hl. m. Prahy dnes schválila kroky vedoucí ke zpříjemnění okolí Národního muzea. Hlavní úpravy čekají prostor mezi historickou a novou budovou Národního muzea. Dále se plánuje nové napojení na tramvajovou trať ve Vinohradské a Škrétově ulici. Změny proběhnou ještě letos. Podklad pro celkovou vizi okolí Národního muzea vypracoval Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha).

Konec jedné velké pražské ostudy.

Výstava Indiáni v Náprstkově muzeu bude pokračovat až do roku 2019 • Národní muzeum pro velký zájem návštěvníků prodlužuje výstavu Indiáni v Náprstkově muzeu. Část výstavy s názvem Indiáni Severní Ameriky potrvá do 15. února 2019 a část Indiáni Jižní Ameriky do 28. dubna 2019.

Státní symboly, jak je možná neznáte. Startuje nová výstava v Národním muzeu • Státní symboly reprezentují naši republiku, vycházejí z jejích tradic, historie a kultury. Národní muzeum připravilo jako první výstavu po ukončení nouzového stavu výstavu Symboly. Ta se věnuje všem státním symbolům České republiky, ukazuje jejich původ, zajímavosti jejich vzniku a zejména pak jejich proměnu od roku 1918 po současnost.

Výstava ukazuje, jak se z provinční Prahy stala významná metropole • Muzeum hlavního města Prahy pořádá od 13. června 2018 do 24. února 2019 v hlavní budově muzea na Florenci dvousálovou výstavu s názvem Praha 1848–1918. Výstava představuje významné okamžiky zejména druhé poloviny 19. století a počátku 20. století, kdy v Praze došlo k dramatickým událostem, jež stály za proměnou provinčního města Prahy v moderní metropoli. Významná data 1848 i 1918 slaví letos 170. a 100. výročí, čímž se výstava připojuje k oslavám vzniku první Československé republiky. Vystavena budou realistická vyobrazení z muzejních sbírek, dobové plány a fotografie ilustrující obecný rozvoj Prahy. K výstavě jsou připraveny doprovodné programy pro veřejnost i pro školy. Zároveň v rámci výstavy vychází i nová publikace. Výstava realizovaná ve dvou sálech hlavní budovy muzea představí významné okamžiky sedmi desítek let, během nichž Praha prošla výraznou proměnou a z provinčního města se stala moderní metropolí. Návštěvník výstavy si může hned v úvodu udělat představu o politických změnách po březnu 1848 i o dramatických pouličních bojích na barikádách v červnu 1848, které bývají označovány jako Svatodušní bouře. Grafické listy ilustrují odhodlanost obránců barikád uhájit své město před agresí generála Windischgrätze, zarytého příznivce starých pořádků, stejně tak urputnost vojáků při dobývaní barikád a obsazování vzbouřeného města. Vystaven je rovněž soubor zbraní odevzdaných Pražany po porážce povstání. [related-post id="9642"] Dobové plány a zejména historické fotografie ilustrují jak obecný rozvoj Prahy na konci „prodlouženého“ 19. století, tak i brutální proměnu života Pražanů v době první světové války. Obraz tohoto dramatického období je zde představen jako mozaika jednotlivých příznaků války a jejich dopadu na každodennost pražského obyvatelstva. Díky rozmanitému souboru fotografií a tisků má návštěvník výstavy možnost přenést se v čase do ulic a domů pražských čtvrtí před sto lety a seznámit se s každodenní realitou přídělového systému, zásobovacích potíží ve městě a v neposlední řadě s přijímáním zraněných vojáků vracejících se z fronty. Výrazný předěl v rámci výstavy představuje sekce věnovaná prvním dnům samostatného Československa. Hektické události 28. října jsou zde nastíněny z perspektivy hlavních politických protagonistů, jejichž postup při obsazování klíčových úřadů v historickém centru Prahy přibližuje interaktivní dobový plán města. Chronologický rámec výstavy završuje návrat prezidenta Tomáše G. Masaryka do vlasti. [related-post id="6443"] Dobová vyobrazení, fotografie a tisky doplňují moderní počítačové animace, díky nimž historické prameny dostávají novou dynamiku. Divák se kupříkladu může zábavně i názorně poučit o zvratech v bojích v červnu 1848, rovněž sledovat rozvoj města po zbourání hradeb pomocí digitálního prolínání historických plánů města či se seznámit s novými stavbami: železničními i silničními mosty nebo výstavnými veřejnými budovami, z nichž nejvíce zaujme reprezentativní budova Národního divadla.

Památník Karla Čapka přichystal novou stálou expozici. Zaměří se i na Ferdinanda Peroutku • Středočeské muzeum věnované životu a dílu spisovatele Karla Čapka a jeho ženy, herečky Olgy Scheinpflugové, se připravuje na novou sezónu. Odstartovat má akcí věnovanou výročí Rádia Svobodná Evropa. Nabídne ale i několik dalších novinek.

Národní muzeum bude mít o víkendu otevřeno zdarma • Národní muzeum zahajuje oslavy 200 let svého založení otevřením dveří dokořán. O víkendu 14.–15. dubna 2018 budou mít návštěvníci možnost prohlédnout si zdarma nejen celou řadu expozic a výstav Národního muzea, ale i nahlédnout do jindy uzavřených prostor a seznámit se zajímavostmi z práce muzejních odborníků. Národní muzeum patří k nejstarším institucím naší země. Přesně před 200 lety, dne 15. dubna 1818 skupina osvícenských šlechticů podepsala provolání o založení tzv. „Vlasteneckého muzea“. Následně dosáhli toho, že se roku 1820 dostalo muzeu potvrzení vídeňské vlády i panovníka. Vznikla Společnost vlasteneckého muzea v Čechách, jejímž prvním předsedou se stal hrabě Kašpar Maria Sternberg. V základech muzea byl silný a upřímný patriotismus, vztah k historické vlasti a především vize uchovávání přírodního i historického bohatství. Tento odkaz si muzeum udrželo v nepřetržitém vývoji celých dvou staletí. Ve svých dějinách bylo centrem českého národního života, místem vzdělanosti i historickým mementem dějin 20. století, jako např. v roce 1968. Dnes je Národní muzeum největším muzeem České republiky, uchovává přes 20 milionů sbírkových předmětů a má pod svou správou 15 pražských i mimopražských objektů, ve kterých představuje stálé expozice i tematické výstavy. „Národní muzeum již 200 let pomáhá poznávat svět a odkrývat jeho tajemství. Již dvě století je též jedním ze symbolů naší vlasti. Při oslavách našich narozenin však nechceme jen nostalgicky vzpomínat na historii, ale naopak i ukázat čím je naší společnosti Národní muzeum užitečné dodnes. Ukázat, že jsme moderní instituce a s dveřmi dokořán pro všechny naše návštěvníky. Proto jsme na tento rok připravili celou řadu zajímavých akcí pro širokou veřejnost, které vyvrcholí otevřením Historické budovy Národního muzea 28. října 2018,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Podrobnosti o víkendové akci najdete na webu www.nm.cz/200let.

Národní muzeum.

KOMENTÁŘ: Propad stavebnictví pokračuje. Změnit to může nový zákon • České stavebnictví se stále nevzpamatovalo z dlouhodobých omezení způsobených koronavirovou infekcí. Po loňském celoročním propadu pokračovalo ve stejném trendu i první letošní měsíc. Stavební produkce v lednu podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) klesla meziročně o 5,2 procenta. Méně se začaly stavět také nové byty, firmy jich během ledna v celém Česku zahájily 2 629, což představuje meziroční pokles o 11,3 procenta. Naopak dařilo se dokončovat byty, jejichž stavba začala už dříve.

Historii českého divadla přibližuje nová výstava v Národním muzeu • Zajímá vás, co přesně se skrývá pod označením divadelní cedule a co dalšího mohou návštěvníkům nabídnout bohaté fondy Divadelního oddělení Národního muzea? Pak si určitě nenechte ujít výstavu s názvem Račte vstoupit do divadla, která je k vidění od 13. prosince 2019 v Nové budově Národního muzea.

Skafandr Vladimíra Remka nebo sako Jana Kubiše. Na Hradě můžete spatřit české dějiny zblízka • Už jen do konce října probíhá v Jízdárně Pražského hradu unikátní výstava Doteky státnosti. K vidění je přibližně tisícovka unikátních předmětů dokumentujících výjimečné okamžiky našich novodobých dějin – například sako, které měl na sobě Jan Kubiš při Atentátu na Reinharda Heydricha nebo skafandr, ve kterém Vladimír Remek cestoval do vesmíru.

Unikátní výstava barokních kostýmů začíná v Klementinu • Barokní architekturu můžeme v pražském Klementinu obdivovat denně, ale co se v té době nosilo? Jaké šaty na přelomu 17. a 18. století nejvíce zapůsobily na maškarních plesech, si budete moci prohlédnout v Galerii Klementinum, kde 3. července začíná výstava Alamonde aneb Jak udělat dojem. Na té budou moci návštěvnici obdivovat nejen kostýmy, ale i originální, ručně vyrobené masky a seznámí se se společenskou situací té doby, zjistí jak vypadal tehdejší ideál krásy či jak vznikly názvy různých oděvů. To, že šaty dělají člověka, bylo známo již v době baroka a tehdejší šlechta se tím rozhodně řídila. Věděli také, že krásnou garderobu je třeba doplnit vybraným chováním. Jako základní kniha etikety sloužila kniha „Il Cortegiano“, neboli „Dvořan“, kterou napsal italský spisovatel Baldassare Castiglione. Dílo to bylo velmi ceněné a přeložilo se mnoha jazyků. Knihu naleznete i v Národní knihovně ČR. V ní se mohou čtenáři dočíst, jaké chování společnost vyžadovala a co se naopak považovalo na faux-pas. Kniha „Il Cortegiano“ byla v té době bestsellerem, o čemž svědčí i to, že vznikla o něco pikantnější parodie nazvaná „La Cortegiana“, popisující, jak by se měla chovat kurtizána. Toto dílo určitě ocenili mladíci na prahu dospělosti, kteří jezdili na tzv. Kavalírské cesty, jimiž završovali své vzdělání. Mladí šlechtici tak získávali kontakty, učili se jazyky a zjišťovali, jak fungují cizí dvory. Během cestování často zavítali i do Benátek, které mimo jiné prosluly právě svými kurtizánami. Výstava rovněž prozradí například původy názvů oděvů. Například kravata – její hluboká historie sahá až do období začátku 17. století. Tehdy chorvatští žoldáci loučící se s dívkami dostávaly na důkaz lásky a věrnosti od svých dívek šátky, které si vázali kolem krku. Šátky byly většinou lněné a zdobené. Ve Francii v době třicetileté války vzbudil tento doplněk zájem. Pařížané šátek pojmenovali les Croates – Chorvaté. Postupně se toto slovo upravovalo až do dnešního pojmenování la cravate, což v překladu znamená kravata. Expozice znázorňuje skupinu tanečníků a návštěvník se tak přenese přímo do víru plesového veselí. Kurátorem výstavy je Mg.A. Rostislav Maria Müller, který zároveň výstavou osobně provází. Výklad se bude týkat nejen módy samotné, ale také životního stylu, hygieny a návštěvníkům přiblíží i souvislosti, které přesahují do současnosti. Datum konání výstavy: 3. 7. – 8. 9. 2018 Čas: úterý – neděle, 10:00 – 18:00 hodin Místo: Galerie Klementinum, Národní knihovna ČR, Mariánské náměstí 5, Praha 1 Vstupné: dospělí 100 Kč

Nejjedovatější žáby světa budou k vidění v pražské zoo • Chcete na vlastní spatřit nejjedovatější žábu naší planety? Víte, jak se smrtící jed dostane do žabí kůže? Nebo máte chuť přesvědčit se o neuvěřitelné barevné kráse žab, které indiáni využívají k přípravě jedových šipek? Již brzy k tomu budete mít jedinečnou příležitost!