Báječná léta pod psa: Nejdřív propadák, dnes kultovní film. Jaký byl představitel Kvida ve skutečnosti?

ZajímavostiKlára Dvořáková18. ledna 20193 minuty čtení

Foto: Archiv

„Váš otec si staví rakev!“ To je jedna z mnoha dnes již kultovních hlášek z filmu Báječná léta pod psa, který měl premiéru před necelými dvaadvaceti lety – 3. dubna 1997. Dílo debutujícího režiséra Petra Nikolaeva zaujalo diváky zejména excelentními hereckými výkony Libuše Šafránkové a Ondřeje Vetchého, kteří se představili v rolích rodičů malého Kvida.

Kdo napíše scénář?

Film vznikl na motivy stejnojmenné knihy Michala Viewegha, která vyšla v roce 1992. O sepsání scénáře se pokusil kdekdo. Jedním z neúspěšných scenáristů Báječných let byl herec Josef Abrhám, jenž je údajně velkým fanouškem Vieweghovy tvorby. Neúspěšným byl v tomto případě i tehdy začínající režisér Petr Zelenka, který podle knižní předlohy vytvořil dokonce tři verze scénáře. Ani jedna z nich však u tvůrců neuspěla, vyhrála až verze scenáristy Jana Nováka (Nejasná zpráva o konci světa, Šeptej).

Hlavní roli získává …

Stejně jako při tvorbě scénáře, i při výběru hlavních rolí mohlo být všechno úplně jinak. Konkurzem na hlavní postavy prošlo neúspěšně hned několik velkých českých hereckých jmen. V rolích Kvidových rodičů jsme tak mohli vidět například Bolka Polívku a Ivanu Chýlkovou nebo Josefa Abrháma a Simonu Postlerovou.

Hledá se fotogenický tlouštík!

„Malý Kvido měl být fotogenický tlouštík, který pronáší nedětské věty. To bylo mnohem těžší než najít sympatického uličníka, kterého necháte před kamerou žít,“ prozradil v rozhovoru pro Českou televizi režisér Petr Nikolaev.

Přes všechny peripetie se nakonec ideálního Kvida najít podařilo. Zahrál si ho Jan Zahálka, kterému se podařilo získat srdce statisíců diváků. On sám byl přitom v lecčem intelektuálnímu Kvidovi podobný. „Když jsme byli na prvním natáčecím dnu, jak tam sáňkují, tak jsme se blížili ku Praze a on říká: Půl sedmý, to je dobrý, to aspoň stihnu Události!“ vzpomíná s úsměvem režisér.

Zahálka si za svůj první honorář koupil nový počítač. Po jeho dalších rolích byste však pátrali marně. Na filmový svět zanevřel a objevil se pouze v pohádce Nejkrásnější hádanka, kde se ztvárnil roli jednoho z loupežníků.

[related-post id=“15205″]

Film vs. knižní předloha

Své knižní předlohy se film drží až na několik málo detailů. V knize se děj odehrává ve středočeské Sázavě, filmařům se však více zamlouval Týnec nad Sázavou. Jako výhled na celé město pak použili vrch svaté Anny v Jílovém u Prahy. Z filmu bylo také vynecháno několik knižních scén, například ta, ve které kupuje Kvidův otec od Šperka psa. Respektive přejmenuje fenku vlčáka z Tery na Něhu.

Byl to propadák

Po uvedení do kin vidělo film přes 340 tisíc diváků, což je o necelý milion méně než u Svěrákova Kolji. Po finanční stránce šlo o naprostý propadák. Rozpočet natáčení byl 25 milionů korun, ale tržby dosáhly pouze 14 milionů korun. Film získal celkem šest nominací na Českého lva, ale ani jednu se mu nepodařilo proměnit. Nejlepším snímkem roku 1997 se nakonec stali Knoflíkáři Petra Zelenky

I přes tyto neúspěchy se však Báječná léta pod psa v současné době řadí k jedněm z nejoblíbenějších českých filmů.

Nepřehlédněte

První české muzeum filmu otevře své brány v centru Prahy • V České republice až dosud neexistovalo filmové muzeum. To se ale již brzy změní, v prosinci přivítá první návštěvníky filmové muzeum NaFilM. Sídlit bude v historické budově Mozarteum v centru Prahy.

Záhadná hvězda prvorepublikových filmů Truda Grosslichtová. Nikdo netuší, jak přežila nacistické běsnění • Patřila k nejobsazovanějším, nejkrásnějším a nejpopulárnějším herečkám. V dobách první republiky natočila téměř tři desítky filmů. Působila nejen v Československu, ale i v zahraniční. Její jméno tehdy znali skoro všichni. Přesto se na herečku Trudu Grosslichtovou později téměř zapomnělo.

Truda Grosslichtová.

Malá Jenny z filmu Forrest Gump vyrostla. Jak vypadá a co dělá dnes • Letos uplyne přesně 25 let od chvíle, kde jsme měli poprvé možnost vidět film Forrest Gump režiséra Roberta Zemeckise. Příběh o prostém muži, který na pozadí velkých společenských změn ve druhé polovině 20. století v USA hledá své životní štěstí, si získal srdce miliónů diváků po celém světě.

Zita Kabátová sklízela jednu ránu za druhou. Díky optimismu se ale dožila vysokého věku • Už navždy bude patřit k nejvýraznějším herečkám naší kinematografie. Narodila se v roce 1913 v Praze na Malé Straně a zemřela v roce 2012. Dožila se tedy úctyhodných 99 let. A jak je známo, i v pokročilém věku byla velice svěží a čilá. Možná i proto, že si dokázala udržovat svůj pověstný smysl pro humor, optimismus a nadhled, přestože život jí do cesty postavil nejednu těžkou zkoušku.

Zita Kabátová byla jednou z nejkrásnějších prvorepublikových hereček.

Smutný osud Vladimíra Menšíka. Do poslední chvíle rozdával radost, trpěl ale obrovskými bolestmi • Často bývá označován za jednoho z nejlepších a nejnadanějších českých herců a bavičů všech dob. Vladimír Menšík bezesporu patří mezi umělce, které obdařil sám Bůh. Od jeho předčasné smrti uběhlo již 31 let. A letos v říjnu by oslavil 90. narozeniny.

Nejstarší pražské multikino Galaxie skončilo kvůli nezájmu diváků • Když v dubnu 1996 otevřelo své brány první české multikino Galaxie na pražských Hájích, byla to velká sláva. Během úvodního víkendu se v osmi promítacích sálech s celkem jedenácti sty sedadly vystřídalo přes devět tisíc diváků. Tuto středu se tu ale po více než 23 letech promítalo naposledy.

Nejslavnější česká neherečka Milada Ježková. K filmu se dostala neskutečnou náhodou • Až do svých 55 let žila úplně obyčejně. Pracovala jako brusička a soustružnice, dělala účetní v podniku Nářadí Vršovice a nějaký čas byla zaměstnaná v obchodě se stříbrem. Až jedno náhodné setkání jí obrátilo dosavadní život vzhůru nohama.

Pozůstalost hollywoodského režiséra Ivana Passera dorazila do Prahy • Osobní deníky, fotografie, knihy, scénáře nebo golfové karty. To vše doputovalo do Prahy z losangelské domácí pracovny Ivana Passera – režiséra, dramaturga, scenáristy a přítele Miloše Formana – necelý rok po jeho smrti. O dokumenty se bude nyní starat Národní filmový archiv.

Sedmý ročník Festivalu íránských filmů přivítá hvězdnou sestavu hostů • Sedmý ročník Festivalu íránských filmů ÍRÁN:CI, který se koná v Praze od 9. do 14. ledna, je nejen jedinečnou přehlídkou skvělé íránské kinematografie, ale také mimořádnou příležitostí pro setkávání íránských umělců s českým publikem. V rámci projekcí, seminářů a doprovodného programu se představí přes dvacet filmařů, spisovatelů, kameramanů, producentů a herců.

Pražská část festivalu potrvá do 14. ledna.

Eliška Balzerová převezme cenu za přínos české kinematografii • Oblíbená česká herečka Eliška Balzerová dostane ocenění za svou dosavadní celoživotní práci. Organizátoři Zlín Film Festivalu se jí rozhodili udělit festivalovou cenu Zlatý střevíček. Herečka si ji převezme ve čtvrtek 10. září na závěrečném ceremoniálu jubilejního 60. ročníku festivalu.

Eliška Balzerová

Filmový Kristián chránil židovskou manželku a tvrdě za to zaplatil • Filmový svůdník Oldřich Nový patří mezi legendy českého filmu. V osobním životě to ale neměl vůbec lehké. Jelikož v období protektorátu chránil svou manželku před smrtí, musel nastoupit do pracovního tábora.

Filmový debut Lukáše Vaculíka. První láska mu zahýbala s Janem Hrušínským • Psal se rok 1979, když režisér Karel Kachyňa natočil jeden ze svých stěžejních filmů – Lásky mezi kapkami deště. Příběh diváky zavádí do pražského Žižkova na počátku 30. let minulého století.

Natáčení Pelíšků byla jedna velká improvizace. Některé kultovní scény by bez ní nevznikly • Další Vánoce se neodvratně blíží. Kromě kapra, bramborového salátu a stromečku k nim již nedmyslitelně patří také Pelíšky. Tento dnes již kultovní film byl natočen podle knižní předlohy „Hovno hoří!” od Petra Šabacha. Autor při psaní vycházel z příhod, které skutečně v mládí zažil.

Herec Václav Voska získal všestranný talent od Boha, ale zemřel příliš brzy • Jeden z nejvýznamnějších českých herců minulého století se narodil na pražských Vinohradech v roce 1918, jen několik dní po vzniku republiky. Patřil k těm výrazným hercům, kteří díky své přirozenosti a charizmatu dokázali ztvárnit jak postavy dramatické, tak i komediální. K jeho elegantnímu vzezření a noblesnímu vystupování přispíval i kultivovaný melodický hlasový projev.

Severská filmová zima v Lucerně nabídne hlavně mrazivá dramata • Připravte se na symfonický, post-apokalyptický, sobí grind, svatokrádežný, extrémní, válečně-pohanský, finsko-skandinávský metal. Severský filmový klub již podeváté pořádá tradiční přehlídku kinematografie severských a pobaltských zemí s příznačným názvem Severská filmová zima. Letošní ročník festivalu zavítá do 22 českých a moravských kin a nabídne 26 snímků z Norska, Švédska, Dánska, Finska, Islandu a Litvy.

Festival nabídne i dojemné norské road movie Na západ.

Fotografie Lenky Hatašové jsou vystaveny před Rudolfinem • Udělování cen Český lev od dnešního dne předznamenává na Palachově náměstí výstava unikátní kolekce fotografií Lenky Hatašové ze slavnostního ceremoniálu v loňském roce. Originální portrétní fotografie zachycují všechny oceněné bezprostředně pro obdržení lví sošky. Jsou tak plné emocí a nezaměnitelné atmosféry. Předávání letošních cen Český lev proběhne 6. března večer v přímém přenosu České televize. 

Zemřel režisér František Filip • Ve věku 90 let odešel slavný český režisér František Filip. Informaci přinesla Česká televize. Filip natočil několik stovek inscenací a seriálů. Mezi divácky nejoblíbenější díla legendárního režiséra patří jako Tři chlapi v chalupě, Cirkus Humberto, F. L. Věk, Chalupáři nebo Utrpení mladého Boháčka.

Hvězda seriálu Most si zahraje v novém celovečerním filmu • Herec Zdeněk Godla, kterého proslavila role v dnes již kultovním seriálu Most, si zahraje hlavní roli ve čtvrtém pokračování filmu Bastardi. Ústřední dvojici ztvární společně s režisérem Tomášem Magnuskem.

Zdeněk Godla a Tomáš Magnusek se chystají na natáčení filmu Bastardi 4.

Legendární Kolja. Problémy při natáčení a herecká škatulata. Co dnes dělá hlavní představitel? • V pražském kině Blaník měl před 22 lety, konkrétně 15. května 1996, premiéru snímek rodinného dua Svěrákových – oscarový Kolja. Zdeněk i Jan Svěrákovi se báli, že na film s ruskou tematikou nebudou diváci chodit. To se ale mýlili. Kolja se stal absolutním hitem a dokonce získal Oscara. Následujících šest zajímavostí jste o filmu nejspíš nevěděli.

Pohádka Malý Pán bude mít pokračování. Přípravy zabraly skoro osm let • Loutkový film na motivy úspěšné knihy Velká cesta Malého Pána od Lenky Uhlířové a Jiřího Stacha se v letošním roce dočká pokračování. První díl sklízel ocenění na českých i zahraničních festivalech. Snímek o dalších dobrodružstvích Malého Pána vzniká opět výjimečným způsobem loutkové akce zachycené na kameru ve skutečných exteriérech.