Záhadná hvězda prvorepublikových filmů Truda Grosslichtová. Nikdo netuší, jak přežila nacistické běsnění

13. května 2019 ∙ 06:10
Kristián Vích
Truda Grosslichtová.
Truda Grosslichtová. ∙ Foto: Archiv

Patřila k nejobsazovanějším, nejkrásnějším a nejpopulárnějším herečkám. V dobách první republiky natočila téměř tři desítky filmů. Působila nejen v Československu, ale i v zahraniční. Její jméno tehdy znali skoro všichni. Přesto se na herečku Trudu Grosslichtovou později téměř zapomnělo.

Objevovala se po boku Huga Haase i Vlasty Buriana. Patřila mezi největší hvězdy meziválečné kinematografie. V dnešní době si na ni ale už skoro nikdo nevzpomene. Kam se po válce ztratila talentovaná herečka s uhrančivýma očima?

Truda Grosslichtová se narodila v roce 1912 na pražských Vinohradech do rodiny obchodníka Viktora Grosslichta. Její matkou byla operetní zpěvačka Marie, které se přezdívalo Mizzi. Není proto divu, že malé dívence byla odmalička vštěpována láska k umění.

Matka svou dceru často brala do divadla i do kina a nadšená Truda se již v útlém věku začala věnovat ochotnickému divadlu. V devatenácti letech si talentované dívenky všiml režisér Karel Anton a nabídl jí roli ve filmu Aféra plukovníka Redla (1931).

Foto: Archiv

Byla to trefa do černého. Svou roli zvládla na výbornou, a tak začaly přicházet další nabídky. Díky jazykové výbavě (mluvila německy, anglicky, italsky, francouzsky a samozřejmě i česky) ji barrandovští režiséři obsazovali do zahraničních verzí českých veseloher (například Lelíček ve službách Sherlocka Holmese nebo Kantor Ideál). V této době musela zvládat natáčení v Praze a studium herectví v Berlíně.

S Vlastou Burianem si zahrála ve filmech Revizor (1933) nebo Hrdina jedné noci (1935), Huga Haase doprovázela ve snímku Jedenácté přikázání (1935). Pražské divadelní publikum se s ní mohlo setkat v Malé operetě na Vinohradech nebo v Novém divadle Oldřicha Nového. Se svým šéfem si střihla roli v Rozpustilé noci (1934). Zřejmě nejznámější rolí byla ovšem advokátka Věra ve stejnojmenném filmu Martina Friče (1937).

Truda Grosslichtová a Oldřich Nový ve filmu Advokátka Věra, Foto: Archiv

Válka na obzoru

V té době se už ale nad Evropou stahovala hnědá nacistická mračna. Posledním film, který Truda natočila, byli Klatovští dragouni (1938). Už čtyři roky byl jejím manželem maďarský Žid Štefan Munk, se kterým se seznámila v divadle Oldřicha Nového. Ona sama byla navíc poloviční Židovka. A když ke všemu odmítla hrát v německých filmech, byla nasazena na nucené práce v továrně.

Nikdo dodnes přesně netuší, jak je možné, že unikla transportu do koncentračního tábora. Svou roli v tom mohli hrát vlivní přátelé, ale i důmyslná lež. Celá Praha totiž ještě dlouho po válce žila v domnění, že ještě před okupací stihla emigrovat.

Takto na ni například vzpomínala herečka Zita Kabátová: „Truda byla, myslím, položidovka a její manžel, tenorista Štefan Munk, byl maďarský Žid. Překládal operety z maďarštiny. Jestli se nemýlím, ona odešla do zahraničí o něco málo dřív než on. Ona byla zřejmě dobře informovaná, a tak zmizeli v roce 1938 před příchodem Němců oba. Kam, to ovšem nevím…“

Jak se později ukázalo, Truda nikam neodešla. Celou válku strávila ukrytá v Protektorátu. Manžel Štefan ale pozornosti nacistů neunikl, od roku 1941 do roku 1945 války byl vězněn. Oba dva zázrakem přežili.

Truda Grosslichtová ve filmu Klatovští dragouni. Foto: Archiv

Život v Nizozemsku

Když ale válka skončila, ukázalo se, že vynucená manželská odluka udělala své. Truda se v Praze v roce 1945 seznámila s nizozemským vojákem a burzovním makléřem Hansem de Vries, který přišel do Čech s americkou armádou. A s ním pak odcestovala do jeho vlasti.

V Amsterdamu se jim v roce 1947 narodila dcera Evelyn. Truda byla vzornou ženou v domácnosti a přivydělávala si jako překladatelka. Po smrti manžela v roce 1985 se přestěhovala do nizozemského městečka Nieuw Vennepu, aby byla nablízku svým vnukům. V roce 1987 ještě dokonce navštívila rodnou Prahu, prošla si známá místa a po více jak čtyřiceti letech viděla opět Barrandov. Její životní pouť skončila 8. června 1995 ve věku 83 let.

Výjimečná herečka si na věčnost odnesla svůj talent, ale řadu tajemství, která už nejspíš nikdy nikdo neobjasní.

Muzeum paměti XX. století povede historik Jan Kalous

Správní rada pražského Muzea paměti XX. století zvolila do funkce ředitele této instituce historika PhDr. Jana Kalouse, PhD. Ten byl poslední čtyři měsíce pověřen jejím vedením. Nejvyšší kontrolní orgán muzea vybíral ze čtyř uchazečů. Volba nakonec dopadla jednomyslně. Nový ředitel chce pokračovat ve výstavních a vzdělávacích aktivitách, jakými jsou například debaty s historiky, výstava ke stoletému výročí vzniku Komunistické strany Československa či druhý ročník podzimního festivalu dokumentárních filmů Nezlomní a obětovaní. Nejzásadnějším […]

Mramorová dáma z Karlova náměstí vypráví svůj příběh

Praha je plná soch, které připomínají významné osobnosti naší historie. Možná už jste poznali ženu na fotografii. Znáte ale i její životní příběh? Zkusili jsme s ní chvilku pobýt. A při té příležitosti se zeptali, co se jí právě v těchto dnech honí hlavou. „Připadá mi lehce skandální, že mám na Karlově náměstí svoji zpodobiznu. Čest to jest, ale zároveň durditi se musím. Být zvěčněná na největším rynku v zemi, […]

Hitler ji nenáviděl. Petřínská rozhledna by nikdy nebyla bez Eiffelovky

Anebo by přinejmenším vypadala docela jinak. Česká kopie Eiffelovy věže letos slaví 130. narozeniny. A i když to už nejméně dvakrát měla hodně nahnuté, všechno nakonec dobře dopadlo. Pražané jsou na ni právem hrdí. V mnoha ohledech je totiž naprosto jedinečná. Vydejte se s námi do historie a odhalte zajímavosti, které jste o Petřínské rozhledně nejspíš nevěděli. Jak se stalo, že na Petřínském vrchu uprostřed Prahy stojí 63,5 metru vysoká […]

Fotografie Lenky Hatašové jsou vystaveny před Rudolfinem

Udělování cen Český lev od dnešního dne předznamenává na Palachově náměstí výstava unikátní kolekce fotografií Lenky Hatašové ze slavnostního ceremoniálu v loňském roce. Originální portrétní fotografie zachycují všechny oceněné bezprostředně pro obdržení lví sošky. Jsou tak plné emocí a nezaměnitelné atmosféry. Předávání letošních cen Český lev proběhne 6. března večer v přímém přenosu České televize.  Umění zkoncentrovat se v krátkém čase, využít pro unikátní portrét možnosti světla a stínu či drobného detailu v […]

Pozůstalost hollywoodského režiséra Ivana Passera dorazila do Prahy

Osobní deníky, fotografie, knihy, scénáře nebo golfové karty. To vše doputovalo do Prahy z losangelské domácí pracovny Ivana Passera – režiséra, dramaturga, scenáristy a přítele Miloše Formana – necelý rok po jeho smrti. O dokumenty se bude nyní starat Národní filmový archiv. Pozůstalost zahrnuje zejména období po Passerově odchodu do USA, tedy od roku 1969 až do roku 2020. Ve třiceti čtyřech krabicích se nacházely diáře, korespondence, osobní účetnictví, knihy, […]

X Zavřít