Záhadná hvězda prvorepublikových filmů Truda Grosslichtová. Nikdo netuší, jak přežila nacistické běsnění

13. května 2019 ∙ 06:10
Kristián Vích
Truda Grosslichtová.
Truda Grosslichtová. ∙ Foto: Archiv

Patřila k nejobsazovanějším, nejkrásnějším a nejpopulárnějším herečkám. V dobách první republiky natočila téměř tři desítky filmů. Působila nejen v Československu, ale i v zahraniční. Její jméno tehdy znali skoro všichni. Přesto se na herečku Trudu Grosslichtovou později téměř zapomnělo.

Objevovala se po boku Huga Haase i Vlasty Buriana. Patřila mezi největší hvězdy meziválečné kinematografie. V dnešní době si na ni ale už skoro nikdo nevzpomene. Kam se po válce ztratila talentovaná herečka s uhrančivýma očima?

Truda Grosslichtová se narodila v roce 1912 na pražských Vinohradech do rodiny obchodníka Viktora Grosslichta. Její matkou byla operetní zpěvačka Marie, které se přezdívalo Mizzi. Není proto divu, že malé dívence byla odmalička vštěpována láska k umění.

Matka svou dceru často brala do divadla i do kina a nadšená Truda se již v útlém věku začala věnovat ochotnickému divadlu. V devatenácti letech si talentované dívenky všiml režisér Karel Anton a nabídl jí roli ve filmu Aféra plukovníka Redla (1931).

Foto: Archiv

Byla to trefa do černého. Svou roli zvládla na výbornou, a tak začaly přicházet další nabídky. Díky jazykové výbavě (mluvila německy, anglicky, italsky, francouzsky a samozřejmě i česky) ji barrandovští režiséři obsazovali do zahraničních verzí českých veseloher (například Lelíček ve službách Sherlocka Holmese nebo Kantor Ideál). V této době musela zvládat natáčení v Praze a studium herectví v Berlíně.

S Vlastou Burianem si zahrála ve filmech Revizor (1933) nebo Hrdina jedné noci (1935), Huga Haase doprovázela ve snímku Jedenácté přikázání (1935). Pražské divadelní publikum se s ní mohlo setkat v Malé operetě na Vinohradech nebo v Novém divadle Oldřicha Nového. Se svým šéfem si střihla roli v Rozpustilé noci (1934). Zřejmě nejznámější rolí byla ovšem advokátka Věra ve stejnojmenném filmu Martina Friče (1937).

Truda Grosslichtová a Oldřich Nový ve filmu Advokátka Věra, Foto: Archiv

Válka na obzoru

V té době se už ale nad Evropou stahovala hnědá nacistická mračna. Posledním film, který Truda natočila, byli Klatovští dragouni (1938). Už čtyři roky byl jejím manželem maďarský Žid Štefan Munk, se kterým se seznámila v divadle Oldřicha Nového. Ona sama byla navíc poloviční Židovka. A když ke všemu odmítla hrát v německých filmech, byla nasazena na nucené práce v továrně.

Nikdo dodnes přesně netuší, jak je možné, že unikla transportu do koncentračního tábora. Svou roli v tom mohli hrát vlivní přátelé, ale i důmyslná lež. Celá Praha totiž ještě dlouho po válce žila v domnění, že ještě před okupací stihla emigrovat.

Takto na ni například vzpomínala herečka Zita Kabátová: „Truda byla, myslím, položidovka a její manžel, tenorista Štefan Munk, byl maďarský Žid. Překládal operety z maďarštiny. Jestli se nemýlím, ona odešla do zahraničí o něco málo dřív než on. Ona byla zřejmě dobře informovaná, a tak zmizeli v roce 1938 před příchodem Němců oba. Kam, to ovšem nevím…“

Jak se později ukázalo, Truda nikam neodešla. Celou válku strávila ukrytá v Protektorátu. Manžel Štefan ale pozornosti nacistů neunikl, od roku 1941 do roku 1945 války byl vězněn. Oba dva zázrakem přežili.

Truda Grosslichtová ve filmu Klatovští dragouni. Foto: Archiv

Život v Nizozemsku

Když ale válka skončila, ukázalo se, že vynucená manželská odluka udělala své. Truda se v Praze v roce 1945 seznámila s nizozemským vojákem a burzovním makléřem Hansem de Vries, který přišel do Čech s americkou armádou. A s ním pak odcestovala do jeho vlasti.

V Amsterdamu se jim v roce 1947 narodila dcera Evelyn. Truda byla vzornou ženou v domácnosti a přivydělávala si jako překladatelka. Po smrti manžela v roce 1985 se přestěhovala do nizozemského městečka Nieuw Vennepu, aby byla nablízku svým vnukům. V roce 1987 ještě dokonce navštívila rodnou Prahu, prošla si známá místa a po více jak čtyřiceti letech viděla opět Barrandov. Její životní pouť skončila 8. června 1995 ve věku 83 let.

Výjimečná herečka si na věčnost odnesla svůj talent, ale řadu tajemství, která už nejspíš nikdy nikdo neobjasní.

Starý seladon u soudu za nemravné návrhy mladým dívkám

Láska je mocná čarodějka a citům člověk neporučí. Dokládá to i více než sto let starý příběh jednoho amerického muže, který se zamiloval do mladé dívky a dostal se kvůli tomu až před soud. O případu informovaly v Praze vydávané Národní listy v srpnu 1903. Starý seladon Bývalý americký kapitán, stařec již sedmdesátiletý, objevil se nedávno před policejním soudem v Novém Yorku, aby se zodpovídal z neobvyklé galantnosti, již projevoval slabšímu pohlaví. Žalobkyní byla jeho vlastní choť. Při líčení pročtena […]

Přísný režim studentek na Oxfordu. Feministky by dnes zuřily

Světoznámá univerzita v anglickém Oxfordu umožnila ženám studium teprve v 70. letech 19. století. Až do roku 1920 ale nebyly brány jako plnohodnotné členky. Směly sice navštěvovat přednášky, nemohly však počítat s tím, že by na konci získaly vysokoškolský diplom a titul. Jejich studentský život byl navíc oproti mužským protějškům omezen i v dalších ohledech. Podrobně o tom líčil český dobový tisk v roce 1898. Život studentek v Oxfordě Život, jaký vedou příslušnice oxfordské university vyznamenává se značnou přísností. Pravidla tohoto společného života, […]

Starou křivdu urovnalo neskutečně náhodné setkání

Cesty osudu jsou nevyzpytatelné. Občas se dokonce stane něco, nad čím zůstává rouzum stát. Přečtěte si příběh z dobových novin, který popisuje neuvěřitelně náhodné setkání. Citlivějším povahám možná ukápne slza. Podivné sehledání Z Londýna se oznamuje následující romantická historka. Dvě elegantně oděné dámy, z nichž starší měla naplněnou peněženku, šly onehdy mimo hostinec nižšího druhu na Holloway Roadu, když pojednou odtud vyběhl mladík zanedbaného zevnějšku, as 25letý, vytrhl dámě, než se mohla vzpamatovat, […]

Duch se snažil zachránit syna. Nevysvětlitelný případ z počátku minulého století

Existují věci mezi nebem a zemí. Řada lidí občas prožije něco, co se nedá rozumně vysvětlit. Jak dokládá dobový novinový článek z roku 1902, nejedná se o nic nového. Mrazivý zážitek potkal i jednoho švýcarského lékaře. Telegrafie duší Záhada nevysvětlitelná, kterou všeobecně tímto názvem charakterisujeme, v poslední době zaměstnává švýcarský spiritistický list »Hades« delšími úvahami. V předmluvě uvádějí se povšechné případy, které přihodily se snad již každému čtenáři. Takovými jsou na příklad, vzpomeneme-li si na přítele, kterého […]

Jak se má chovat skutečný gentleman

Chápání pojmu gentlemanství se v průběhu času proměňuje. V minulosti se lišilo také v závislosti na geografické šířce. Zatímco v Anglii bývali gentlemani ještě před 120 lety především vysoce postavení muži, ve Spojených státech se za ně považovali i neurození a nemajetní. Museli mít ale několik důležitých charakterových rysů. Přečtěte si dobový článek z roku 1899. Americký gentleman Ideální vzor gentlemana dlužno hledati v Americe. K tomuto přesvědčení dospěje každý, kdož si nepředpojatě přečte výklad vydavatele amerického měsíčníku »The Cosmopolitan« o americkém […]

X Zavřít