Nepřehlédněte

Otevřeno po lockdownu už má i pražská Botanická zahrada • Od pondělí 12. dubna je opět otevřená i Botanická zahrada hl. m. Prahy. I přes nepřízeň počasí tam v minulém týdnu zavítaly první stovky návštěvníků.

Mezi Prahou a Larnakou létá nová linka společnosti Cyprus Airways • Letecká společnost Cyprus Airways spustila na konci minulého týdne pravidelnou linkou mezi Prahou a Larnakou na jihovýchodním pobřeží Kypru. Novou linku bude dopravce provozovat během letní letové sezóny od 1. června 2018 do 28. října, další frekvenci pak aerolinka přidá o měsíc později od 2. července. Oba lety bude operovat letounem typu Airbus A319 s kapacitou pro 144 cestujících. Dvě spojení týdně, vždy v pondělí a v pátek, tak bude Cyprus Airways nabízet v období od 2. července do konce letního letového řádu. Očekává se, že novou linku využije přibližně 9 tisíc cestujících v obou směrech. Spoj z Larnaky odletěl poprvé v pátek 1. června po 11. hodině dopoledne místního času a na Letišti Václava Havla Praha dosedl přibližně ve 13:40 hodin, kde ho přivítala slavnostní vodní brána od letištních hasičů. Letiště Praha zároveň uvítalo první cestující v gatu, kde proběhlo slavnostní přestřižení pásky.

Prague Ice Cream Festival potěší nejen milovníky zmrzliny a nanuků • Milovníci zmrzliny si přijdou na své již tuto neděli. Na pražském Výstavišti uskuteční další ročník populárního zmrzlinového festivalu. Prague Ice Cream Festival je unikátní svátek všech milovníků zmrzliny, který vznikl v roce 2015 a v současné době je největším festivalem svého typu ve střední Evropě. Návštěvníci se mohou těšit na různé druhy zmrzlin, ať už typu gelato, točené, jogurtové, ice roll, sorbety nebo i speciální bio a veganské zmrzliny. Připravena bude bohatý doprovodný program pro děti i dospělé, množství soutěží a ochutnávek. Zklamáni nebudou ani milovníci čerstvého ovoce, alko i nealko nápojů, kávy či dobrého občerstvení. Předchozích ročníků se účastnili zmrzlináři nejen z Prahy, celé ČR ale i z Polska či Slovenska a zúčastnilo se ho o přes 20 000 návštěvníků všech generací. Kdy a kde Prague Ice Cream Festival se koná v neděli 17. června 2018 od 10 do 19 hodin na Výstavišti v pražských Holešovicích. Základní vstupné na místě je 150 Kč, děti do 120 cm a senioři nad 70 let mají vstup zdarma.

Praha zavírá kluziště na Letné. Letos se těšilo velkému zájmu • Bezplatné bruslení na největší venkovní ledové ploše v Praze, na kluzišti na Letné, využilo v uplynulé sezóně více než 70 tisíc návštěvníků. Nejvíce bruslařů přišlo okolo vánočních svátků – až 1 500 denně. Pro příští zimu Praha opět s kluzištěm na Letné počítá. „Zájem Pražanů o bruslení je potěšujícím důkazem, že jsme se jim nabídkou kluziště trefili do vkusu. Pro mne jako radního pro sport je to zároveň další motivací a argumentem, kterým budu přesvědčovat kolegy, aby Praha nepolevila v tempu, kterým investujeme do zlepšení pražské sportovní infrastruktury," řekl náměstek pražské primátorky pro dopravu, sport a volný čas Petr Dolínek. Kluziště na Letné je projektem Prahy sportovní a Magistrátu hlavního města Prahy, jeho provoz trval nepřetržitě od 1. prosince do 18. února. Kromě bruslení si návštěvníci mohli užít i zábavné akce jako byl Mikuláš na ledě, vánoční program a Silvestrovské či Novoroční odpoledne a doprovodný program v podobě příměstských táborů, workshopů Domů dětí a mládeže, turnajů v hokeji, divadelních představení a dalších aktivit. Návštěvnost předčila očekávání, kluziště využívaly i školní skupiny, bruslaři všech věkových kategorií, mezi návštěvníky byli i cizinci žijící v Praze. Bruslit se bude i v příštích letech Umělá ledová plocha se na Letné objeví i v příští a ještě další zimní sezóně, smlouvu s provozovatelem má město uzavřeno na tři ročníky. Letos by se znovu měla otevřít 1. prosince. [related-post id="5888"] Příležitost k zimnímu sportování mají Pražané ještě na běžecké trati ve SkiParku na Vypichu, který je rovněž projektem Prahy sportovní a Magistrátu hl. m. Prahy a kam je rovněž vstup zdarma. Pokud počasí dovolí, bude v provozu denně od 8 do 21 hodin.

Praha s kluzištěm na Letné počítá i v příštích letech.

6. 8. 1868: Zlatník ze Spálené ulice se přiotrávil žíravinou • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Otráveni náhodou Jistý zlatník ve spálené ulici, jenž závod společně s bratrem vede, choval v jedné skříni smíšeninu cyankali s několika jinými žíravinami, jichž při čištění zlata bylo užíváno. Vedle této láhve postavil v sobotu jinou láhev s čerstvou vodou a když se z této později napiti chtěl, chopil omylem láhev s oněmi žíravinami a učinil notný doušek. Ten ovšem mu neposloužil k duhu neboť musel býti ihned dopraven do nemocnice, kdež se dosud v lékařském ošetřování nalezá. – Pražský denník, 6. 8. 1868 Sebevražda V neděli napil se jistý hokynář V. H. v truhlářské ulici zúmysla vitroli a popálil se ve vnitřnostech tak strašně, že v zemské nemocnici v pondělí skonal. Žena zesnulého praví, že trpěl už delší čas chorobou mysli. – Pražský denník, 6. 8. 1868 [related-post id="10903"] Opilce odnesli v truhle Nalezen byl v noci na včerejšek v sadech n Karlovu náměstí od kolem jdoucí hlídky jistý muž v hlubokém snu pohřízený. Hlídka jej hleděla probuditi, shledala však, že spáč tak opilý jest, že mu nebylo možno na nohy se postaviti. By opilec nebyl okraden, dala jej hlídka v tuhle na strážnici odnesti. – Pražský denník, 6. 8. 1868

4. 8. 1890: Zpronevěřené peníze, nešťastný pád a popálená služka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

21. 11. 1889: Oblíbenost Sokola je na vzestupu. Cvičí úplně všichni • Na konci 19. století žili lidé úplně jinak než my. Namísto sociálních sítí se sdružovali v nejrůznějších spolcích a organizacích, přičemž každý si mohl vybrat, co bylo jeho srdci a povaze nejbližší. Značnou popularitu si vydobyl tělovýchovný Sokol, kde se dle svědectví dobového tisku setkávali lidé z nejrůznějších společenských vrstev.

8. 6. 1890: Most Františka Josefa bude muset být upraven, aby zvládl větší zátěž • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Nové komunitní centrum chce pomáhat rodinám, kde jeden z členů vykonává trest odnětí svobody • V Česku připadá na 100 tisíc obyvatel přibližně 200 vězňů. Řada z nich má přitom nezletilé děti. Pro rodiny, kde jeden z členů vykonává trest odnětí svobody, bývá tato životní situace značně náročná. Nové pražské komunitní centrum chce proto právě takovým rodinám poskytovat psychickou podporu.

Třetina klíšťat v Praze je nakažená. V některých lokalitách až polovina • Přestože jsou pražští hygienici v těchto týdnech enormně vytíženi kvůli pandemii koronaviru, věnují se i dalším nebezpečným infekčním nákazám.

Klíšťová encefalitida

Stavba nové tramvajové tratě ze Sídliště Barrandov do Holyně odstartovala • Praha bude mít další novou tramvajovou trať. Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) u smyčky Sídliště Barrandov začal stavět 1 kilometr dlouhý úsek do Holyně. Jedná se o první etapu nové tratě Sídliště Barrandov – Holyně – Slivenec. Její výstavba potrvá 10 měsíců a budou na ní dva páry zastávek: Kaskády a Holyně.

70 let od komunistického puče připomíná unikátní online výstava • Muzeum hlavního města Prahy připravilo při příležitosti 70. výročí komunistického státního převratu v Československu on-line výstavu Únor 1948 v Praze. Projekt přibližuje cestu k tragickému milníku novodobých československých dějin, který stojí na prahu totalitního režimu, a předznamenává tak průběh celé druhé poloviny 20. století. Záměrem výstavy je představit události v Praze během vyhroceného politického dění ve dnech 20.–25. února 1948, které vyplnila vládní krize vyvolaná jednáním o sérii případů zneužívání bezpečnostních složek tehdejšími komunisty. Ta nakonec pod tlakem politických represí vyústila v rozhodnutí prezidenta Edvarda Beneše přijmout demisi ministrů tří nekomunistických stran a potvrdit návrh předsedy vlády Klementa Gottwalda na složení nové komunistické vlády. Kritické únorové dny jsou v on-line výstavě představeny dobovými fotografiemi, reprodukcemi vybraných textových dokumentů a v menší míře úryvky denního tisku. Webová výstava přitom sleduje události únorového dění ve dvou rovinách: v té první je pozornost obrácena především k veřejnému dění v centru Prahy, zejména k manifestacím, projevům komunistických představitelů a k činnosti ozbrojených složek Lidových milicí v pražských ulicích. V té druhé je zachyceno jednání tehdejší politické reprezentace, ať již na celostátním sjezdu závodních rad v Průmyslovém paláci, na schůzi Ústředního akčního výboru Národní fronty nebo na Pražském hradě při setkání předsedy vlády Klementa Gottwalda s prezidentem Edvardem Benešem 25. února 1948. Celkový rámec výstavy doplňuje série dobových plakátů, na nichž je tzv. „Vítězný únor“ prezentován jako předmět dobové propagandy v průběhu následujících 40 let. Výstava je přístupná na adrese www.muzeumprahy.cz.

Čapkova vila se na několik dní otevře pro veřejnost • U příležitosti stého výročí založení Československa připravila MČ Praha 10 několik komentovaných prohlídek ve vile, kde se scházely významné osobnosti české historie.

Babiš by měl dostat zatýkací dopis, myslí si Němcová. A dodává, kolik peněz už každý občan zaplatil • Premiér Babiš poslal vytýkací dopis ministru zdravotnictví Janu Blatnému. V něm mimo jiné uvedl: „Jeví se mi, že Ministerstvo zdravotnictví pod vaším vedením rezignovalo na řádný výkon funkce tohoto rezortu.“ Informaci přinesly Seznam Zprávy.

11. 8. 1890: Těžce ranění dělníci a sebevražda nemocné ženy na Žižkově • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

100 let republiky: UK vystaví Masarykovu posmrtnou masku i aktovku Jana Palacha • Univerzita Karlova připravuje unikátní výstavu k 100. výročí vzniku Československa. Představí na ní sto exponátů a sto s nimi spojených příběhů – za každý rok existence republiky jeden. Vůbec poprvé veřejnost uvidí obě Nobelovy ceny udělené absolventům pražských univerzit či aktovku Jana Palacha. Výstava s názvem „Univerzita a republika: 100 let – 100 předmětů – 100 příběhů“ se otevře 10. května 2018 v Křížové chodbě pražského Karolina. „Studenti a profesoři Univerzity Karlovy významně ovlivňovali české dějiny. Zakladatelem státu byl profesor Tomáš Garrigue Masaryk, řada jeho kolegů se stala ministry či přijala roli expertů. Studenti významně zasáhli do dějin během majálesů, pražského jara i roku 1989. Univerzita a republika, to je svým způsobem osudové spojení,“ vysvětluje prorektor Univerzity Karlovy profesor Jan Royt. Dokládat to bude už první exponát, jímž je právě busta profesora a prezidenta Masaryka. „Hned k dalšímu roku 1919 jsme vybrali mapu, kterou geograf Viktor Dvorský připravil jako podklad pro jednání politiků ve Versailles. Profesor Dvorský vlastně vymyslel hranice Československa,“ vysvětluje kurátor výstavy Jakub Jareš. Zcela ojedinělým exponátem bude aktovka, v níž si Jan Palach v lednu 1969 přinesl na Václavské náměstí svůj dopis podepsaný jako Pochodeň č. 1. „Velkou radost máme také z Nobelovy ceny pro manžele Coriovy, kterou se nám podařilo získat z USA. Jsou to absolventi pražské německé univerzity, kteří v roce 1947 obdrželi cenu za lékařství,“ dodává Jakub Jareš. Druhou univerzitní Nobelovu cenu získal v roce 1959 Jaroslav Heyrovský. [gallery columns="1" size="full" ids="8416"] Na výstavě se objeví také „všednodenní“ exponáty jako například školní počítač československé výroby TEMS z roku 1981, uniforma z vojenské katedry (1983), nádoba na výrobu piva z hrobky vezíra Ptahšepsese (1958) či první československá antikoncepční pilulka (1965). Výstava se dotkne i současných politických témat jako jsou spory o jmenování profesorů prezidentem či Týden neklidu v roce 2012. Kdy a kde? Výstavu můžete navštívit od 10. května do 1. září 2018 v Křížové chodbě Karolina (Ovocný trh, Praha 1). Otevřeno bude denně od 10 do 18 hodin a vstupné bude zdarma.

Posmrtná maska T. G. Masaryka.

Sapiosexuály krásou neohromíte. Vyhledávají jiné kvality • Výběr ideálního partnera se řídí mnoha faktory. Většinu lidí přitahuje na první pohled fyzický vzhled, případně i povaha nebo stav bankovního konta. Existuje ale skupina lidí, kterou namísto toho zajímá něco úplně jiného.

Praha postaví stovky bytů pro lidi v nouzi. Lokality už jsou vybrané • Hl. m. Praha připravuje po více než jedenácti letech novou bytovou výstavbu. Půjde o pět nových projektů a ubytovací kapacity budou určeny lidem, kteří se ocitli nezaviněně v tíživé situaci a v rámci vlastních prostředků si své bydlení z objektivních důvodů nejsou schopni zajistit sami. Nová výstavba i rekonstrukce stávajících objektů ve vlastnictví hlavního města budou financovány z Fondu dostupného bydlení na území hl. m. Prahy. „Měníme kurz. Praha během dvou až tří let postaví 1 100 bytů. K 7 000 bytů, které dnes hlavní město vlastní, je to skokový nárůst o 16 procent. Jsem hrdý na to, že se mi změnu kurzu podařilo prosadit. Praha téměř jedenáct let nepostavila jediný byt a svůj bytový fond spíše jen rozprodávala,“ uvedl radní hl. m. Prahy pro oblast zdravotnictví a bydlení Radek Lacko. Začátkem toku 2019 se předpokládá začátek stavby osmi bytových domů na Černém Mostě, kde má být celkem 182 bytů. Na stavbu je již vydáno stavební povolení. Dalších devět bytových domů s jedním polyfunkčním objektem se bude stavět také od začátku roku 2019 v Dolních Počernicích. Vznikne celkem 310 bytových jednotek a v polyfunkčním objektu budou navrženy prostory pro zdravotnické, kulturní a komerční služby. Předpokládá se umístění ordinace praktického lékaře, gynekologa, zubního lékaře, pediatra, klubu pro matky s dětmi, klubové prostory pro dospívající mládež, příp. kavárny apod. I zde je vydáno platné stavební povolení. V Praze 13 se počítá i s výstavbou dalších bytů na pozemku hlavního města. Ty by měly mít dispozice převážně 2+kk a 3+kk a podle ověřovací hmotové studie by jich zde mělo vzniknout zhruba 160. V přízemí objektu bude umístěna občanská vybavenost. Podobná stavba dalších 120 bytů je plánována na vhodném pozemku v Hrdlořezích a na Opatově připravuje Praha rekonstrukci výškového domu ve svém vlastnictví. Zde by mělo vzniknout 342 bytů.

1. 4. 1889: Studenti stále neobdrželi zakoupené podobizny císaře pána • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Kiwi je napěchované zdravím. Jeden druh můžete pěstovat i na zahradě • Kdo by neznal zelené kiwi?! To, které běžně nakupujeme v našich obchodech, s hnědou chlupatou slupkou a zelenou dužinou, jsou plody, jejichž předkem je aktidinie lahodná (Acitidinia deliciosa). Tohle ovoce má svůj původ v Číně, avšak v průběhu let se začalo pěstovat po celém světě. Roste na popínavých dřevinách a z jednoho dospělého stromku či keře se údajně sklidí kolem 200 kg plodů.